Když Sověti hledali na konci 60. let a začátku 70. let 20. století nový dělostřelecký systém schopný těžkých zásahů na daleko ležící cíle, zkonstruovali houfnici zvanou Hyacint. Nejdříve vznikla v tažené verzi označované jako 2A36 Hyacint-B, ale byla relativně velká a těžkopádná, pročež zároveň s ní konstruktéři vyvinuli úspěšnou samohybnou variantu na pásovém podvozku. Známá a dodnes používaná je pod označením 2S5 Hyacint-S, a dokáže napáchat vskutku velké škody. Vojáci se proto přirozeně snaží o její zničení vždy, když ji lokalizují; a jak to může vypadat dokladuje i video zveřejněné na Telegramu koncem prosince 2023.

Dlouhý dostřel je i dnes velmi dobrý

Vývoj nové zbraně schopné překonat dosavadní dělostřelecké zbraně ve výzbroji SSSR začal již v 60. letech 20. století, a do výzbroje sovětské armády vstoupila v roce 1976. Na svou dobu se jednalo o úctyhodnou zbraň, tedy hlavně pokud šlo o dostřel. S klasickým střelivem ráže 152 milimetrů totiž dokázal Hyacint-S zasahovat cíle do vzdálenosti až 28,4 kilometrů, uvádí ArmyRecognition, což byla v 70. letech velmi dobrá hodnota. Navíc ale existovaly i projektily s raketovým pohonem a doletem až 37 kilometrů.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

I dnes jde přitom o poměrně dobré parametry, takže není divu, že se v případě války stává takové dělo vcelku cenným cílem, ačkoliv samozřejmě existují i zbraně mnohem lepších parametrů. Na videu pod tímto článkem lze vidět zničení jednoho z nich, a to pravděpodobně střelou ze systému M142 HIMARS. Pásový podvozek Hyacint-S má přitom 15 milimetrů silný pancíř, který dokáže chránit jenom před střepinami nebo projektily z ručních zbraní, ovšem ne proti přímému zásahu raketometem, který zapálí v něm uloženou munici, doplňuje Defence-Blog.

Kdysi existovala i jaderná munice

Ačkoliv má 2S5 Hyacint-S ráži 152 milimetrů, která je v sovětském dělostřelectvu standardní, používá speciální variantu s větší silu. Rychlost střelby má až 6 ran za minutu a zajímavé je, že dříve do děla existovaly i jaderné granáty o síle až 2 kilotuny. Jestli existují dodnes, není jisté, některé informace však mají naznačovat, že Rusko jejich zásoby zlikvidovalo, uvádí MilitaryToday. Tato munice byla přitom „výsadou“, takže si ji nechával SSSR (a později Rusko) pro sebe, a k dalším uživatelům jako Etiopii, Eritree, Ukrajině, Finsku nebo Bělorusku se nedostala.

Video: ruské těžké dělo 2S5 Hyacint ze 70. let rozhodně nepatří do šrotu, nepřítele efektivně zdecimuje i dnes na vzdálenost až 40 km

Zajímavý je i podvozek 2S5 Hyacint-S, konstruktéři využili ten z protivzdušného systému 2K11 Krug, do něhož se vejde 5 až 6členná osádka a zásoba munice na 30 ran. Další zásoba 30 ran je pak na doprovodném vozidle, které by mělo jezdit s houfnicí všude. Systém nemá věž a při používání je osádka nekrytá venku. Vozidlo má hmotnost 28,2 tun, na silnici se dokáže pohybovat rychlostí až 62 km/h, a jeho dojezd na plnou nádrž je 500 km.