ZTZ-96 je unikátním spojením sovětské a západní konstrukční školy. V současné době tvoří páteř tankových sil čínské armády.
Čína v oblasti obrněné techniky dlouho tahala za kratší konec. Většinou byla zcela závislá na dodávkách jak techniky, tak technologií ze Sovětského svazu, a její vlastní konstrukce, obvykle deriváty sovětských obrněnců, byly velmi chabých kvalit. Tank ZTZ-96 však dokazuje, že Čína ušla dlouhou cestu a schopnosti tanků významně posunula.
Velká irácká facka Peking probudila
Od roztržky se Sovětským svazem v 60. letech 20. století, která výrazně ovlivnila vztahy, se Peking pokoušel o vlastní tankové konstrukce. V 80. letech se na základě Type 59 (kopie T-54) a západních technologií podařilo vyvinout řadu tanků Type 80/85/88, které sice měly „sovětské“ podvozky, ale věže byly západní a osazené kopií britského kanónu L7 105 mm.
Po událostech na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 byla však spolupráce se Západem přerušena. Velkým budíčkem pak byla první válka v Perském zálivu v roce 1991, kde hlavně čínské stroje ve službách Iráku hořely jako pápěří. Armádní Zpravodaj dříve připomínal bitvu, v níž 9 amerických M1 Abrams zničilo 47 sovětských tanků za 30 minut. Na základě prototypu Type 85 IIM byl pak vyvinut Type 96 (později ZTZ-96), který přišel do výzbroje roku 1997.
ZTZ-96 v sobě spojuje prvky sovětské a západní konstrukce. Jeho délka je 6,33 m, šířka 3,45 m a výška 2.30 m, zatímco hmotnost základní verze 41,5 tun, ovšem poslední verze B má pak plných 43 tun. Pancíř tanku je kompozitní s vrstvou keramiky a příměsí titanu, a díky jasné inspiraci sovětskými protějšky je podvozek nízký a výborný v terénu.
Slabé srdce draka hodně omezovalo
Velkým problémem se však stal motor. U první verze byl použit dvanáctiválec 12V150ZLC doplněný turbodmychadlem s výkonem 551 kW a pětistupňová manuální převodovka z Type 59. Tank byl tím pádem podmotorován a dosahoval rychlosti jen 57 km/h při dojezdu 400 km. Poslední verze B má však blok s automatickou převodovkou a výkonem 735 kW.
Takto modernizovaný tank zvládá i 74 km/h s dojezdem až 500 km, a v případě potřeby ho lze rozšířit přídavnými nádržemi o dalších 200 km. Věž ZTZ-96 je jasně inspirovaná na západě, a na rozdíl od starších čínských i sovětských konstrukcí, které jsou lité, je svařovaná. V jejím středu je potom osazen 125milimetrový kanón ZTP98.
Jedná se o bezlicenční kopii i u nás dobře známého sovětského 2A46 z T-72, který se Číňanům podařilo okopírovat včetně automatického nabíjení z tanků získaných z Iráku. Firmě NORINCO se ho nicméně podařilo značně vylepšit připojením digitálního řízení palby a laserového zaměřovače s dosahem 200 až 4000 m, takže je ZTZ-96 daleko přesnější než T-72.
ZTZ-96 si zabojoval proti T-72AV
Díky automatice tvoří posádku pouze tři muži, a kadence je 6 až 7 ran v minutě. Vedle ZTP98 je koaxiální kulomet ráže 7,92 mm Type 86 a na věži i těžký kulomet QJC-88 ráže 12,7 mm. Od roku 2016 také tanky dostávají systém aktivní obrany JD-3, což je kopie ukrajinského systému Štora-1. Často se proto mluví o tom, že je podvozek ZTZ-96 analogový a věž digitální.
ZTZ-96 vznikl jako jednoduchý a levný tank na výrobu, který má doplnit drahý a složitý ZTZ-99, jímž jsou vyzbrojeny elitní jednotky. Celkem jich má Peking k dispozici 2 500, a několik desítek jich bylo exportováno do Tanzanie a Súdánu, v jehož barvách už si měly i zabojovat.
V Súdánu se vládní tanky VT-2 (exportní ZTZ-96) střetly v roce 2012 s povstaleckými T-72AV dodanými z Ukrajiny, z nichž v bitvě bez vlastních ztrát čtyři zničily. Číňané se také zúčastnili v Rusku populárního tankového biatlonu, kde se ZTZ-96 umístili v letech 2014 a 2021 na třetím místě. Zbrzdil je tam v terénu nevýkonný motor, což je ale pro tank zásadní.
Jak hodnotíte tank ZTZ-96?


