Co jsou ta „kladiva“ a proč se jich Moskva obává

Název Hammer není jen neformální přezdívka. Jde o oficiální anglický akronym výrobce Safran: Highly Agile Modular Munition Extended Range, tedy vysoce obratná modulární munice s prodlouženým doletem. Francouzsky se zbraň označuje AASM (Armement Air-Sol Modulaire). Konstrukce je elegantně jednoduchá v principu, ale sofistikovaná v provedení: na standardní leteckou pumu o hmotnosti 125, 250, 500 nebo 1 000 kg se připevní přední naváděcí sekce a zadní modul s raketovým pohonem, který prodlužuje dolet na více než 70 kilometrů.

Naváděcí sekce existuje ve třech konfiguracích: GPS/inerciální, infračervená a laserová. Klíčová je schopnost fungovat v režimu „vystřel a zapomeň“ i tam, kde protivník masivně ruší signál GPS. Právě to dělá Hammer mimořádně nepříjemným pro ruskou armádu. Velitelská stanoviště, muniční sklady, opevněné pozice a logistické uzly v hloubce desítek kilometrů za frontovou linií přestávají být v bezpečí, aniž by nosič musel nalétat do nejhustší zóny protivzdušné obrany.

Ukrajina přitom Hammer nezná jen z katalogů. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly tyto pumy úspěšně adaptovány i na sovětské MiGy-29 a nasazeny v bojových podmínkách. Přesnost do 10 metrů a dosah do 70 km potvrzuje Kyjev z vlastní zkušenosti. Teď jde o to přenést tutéž munici na modernější a výkonnější platformu.

Dvě vlny Gripenů: přemostění a budoucí páteř

Švédsko připravilo pro Ukrajinu dvoustupňový plán. První vlna zahrnuje dar až 16 stíhaček Gripen C/D z aktivních švédských zásob. Tyto stroje mají dorazit na začátku roku 2027. Gripen C/D disponuje osmi závěsníky, motorem o tahu 80,5 kN, maximální vzletovou hmotností 14 000 kg a nízkými nároky na údržbu; dokáže operovat z krátkých a improvizovaných drah, což je v ukrajinských podmínkách zásadní výhoda.

Druhou vlnu tvoří 16 nových Gripenů E, jejichž nákup podepsal prezident Zelenskyj 30. června 2026. Kontrakt v hodnotě přibližně 60 miliard korun zadal Saab prostřednictvím švédské obranné agentury FMV s dodávkami v letech 2029–2030. Gripen E je proti starší verzi výrazný skok:

• Radar AESA s elektronickým řízením paprsku
• Infračervený vyhledávací a sledovací systém (IRST)
• Pokročilý systém elektronického boje
• Deset závěsníků místo osmi
• Vyšší tah motoru a maximální vzletová hmotnost

Logika je jasná: verze C/D slouží jako přemostění, aby Ukrajina získala západní stíhací schopnost co nejdříve. Verze E pak má tvořit dlouhodobou páteř letectva. Švédský premiér přitom už v listopadu 2025 hovořil o exportním záměru na 100 až 150 Gripenů pro Ukrajinu v delším horizontu a generální ředitel Saabu Micael Johansson toto číslo potvrdil investorům.

Jak Francie a Švédsko skládají puzzle dohromady

Integrace AASM Hammer na Gripen není otázka pouhého zavěšení pumy pod křídlo. Podle oborového tisku pracují Saab a Safran na úpravách závěsníků, systému řízení výzbroje a rozhraní pro předávání cílových dat. Saab sám v roce 2022 uzavřel s FMV kontrakt na vývoj nového odpalovacího systému pro Gripen, což ukazuje, že každá nová integrace výzbroje je samostatná a netriviální inženýrská práce.

Proč se to děje právě teď? Hammer byl dosud veřejně spojován téměř výhradně s francouzským Rafale, pro který byl původně navržen. Safran sám v roce 2016 uváděl, že AASM vznikla pro potřeby francouzského letectva a námořnictva. Motivace k rozšíření na konkurenční západní typ je zjevně ukrajinská: Kyjev munici zná, používá ji a chce ji mít i na budoucí platformě. Francie navíc 14. července 2026 ve společném prohlášení s Ukrajinou povolila licenční výrobu bomb AASM a střel SCALP přímo na ukrajinském území ještě před koncem roku 2026. Nejde tedy o jednorázovou dodávku, ale o průmyslovou linku s dlouhodobým výhledem.

Britský rozměr celý obraz doplňuje: Londýn v červenci 2026 oznámil investici 300 milionů eur do pomoci s dodáním Gripenů pro Ukrajinu, včetně výcviku, simulátorů a náhradních dílů, s účastí více než 50 britských firem v globálním programu Gripen.

Hammer versus konkurence: kde stojí ve srovnání

Americká JDAM-ER od Boeingu používá křídelní kit, který standardní pumu promění v klouzavou střelu s doletem přes 65 kilometrů. Je levná, masově vyráběná a modulární, ale nemá vlastní pohon, takže její dolet závisí na výšce a rychlosti odpalu. Britská Paveway IV od RTX je dvojrežimová přesně naváděná puma, pilíř RAF od roku 2008, ale její přesný dolet není v otevřených zdrojích veřejně číslován.

Hammer se od obou liší právě raketovým pohonem, který mu dává aktivní dolet nezávislý na pouhém klouzání. Safran navíc v roce 2025 představil varianty XLR s miniaturním proudovým motorem a deklarovaným doletem nejméně 140 km z velké výšky, tedy budoucí rozšíření rodiny, které by z Hammeru udělalo ještě nebezpečnější nástroj.

Pro srovnání s ruskou stranou: Moskva sama nasazuje klouzavé pumy odpálené z bezpečné vzdálenosti mimo dosah části ukrajinské protivzdušné obrany. Přesné oficiální parametry ruských zbraní v otevřených zdrojích chybí, ale princip je totožný: úder ze vzdálenosti desítek kilometrů. Rozdíl je v tom, že Hammer nabízí vyšší přesnost a odolnost vůči rušení, zatímco ruské klouzavé pumy spoléhají spíš na objem a hmotnost náloží.

Kdy to bude létat a co to změní

Výcvik ukrajinských pilotů už běží. Švédsko na jaře 2026 spustilo přípravu pilotů a technického personálu, v Kanadě od dubna 2025 probíhá přechodový výcvik; v září 2026 bylo 21 ukrajinských vojáků ve třetí a čtvrté fázi na cvičných L-39 před přechodem na západní bojové typy. Personální pipeline funguje, ale k plné bojové způsobilosti zbývá ještě několik kroků.

Nejdříve reálně nasaditelné Gripeny C/D s integrovaným Hammerem? Pokud práce na integraci a typový výcvik doběhnou včas, potenciálně v průběhu roku 2027. Plně rozvinutá schopnost na Gripenech E je realistická spíše od roku 2029 a dál. Prezident Zelenskyj v září 2026 naznačil, že Ukrajina bude mít Gripeny ještě letos, ale ve švédských a firemních primárních dokumentech se tato akcelerace zatím nepropsala.

Sama o sobě tato kombinace válku neotočí, počty jsou omezené a nejmodernější verze přijdou až za několik let. Reálný dopad ale může být citelný na taktické úrovni: přesnější údery z větší vzdálenosti, systematický tlak na ruské týlové cíle a postupné vytlačování ruských nosičů klouzavých pum dál od fronty. Pro Rusko je přitom nebezpečnější celý systém (letoun, munice, výcvik, logistika, průmyslová základna) než jakákoli izolovaná puma.

Evropa poprvé skládá Ukrajině kompletní úderný balík od letounu přes munici až po budoucí výrobní kapacitu na ukrajinském území. Švédská vláda to sama rámuje slovy, že „Ukrajina brání i svobodu Švédska.“ Pro ruské velení to znamená jedinou věc: válka v týlu bude dražší, nebezpečnější a těžší na zvládnutí.

Článek Francie a Švédsko spojily síly: Gripeny pro Ukrajinu dostanou „kladiva“ s raketovým motorem. Rusové se jich děsí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč se Evropa přezbrojuje rychleji než kdykoli od studené války

Ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu v únoru 2022 spustila řetězovou reakci, která dodnes nabírá na síle. Podle stockholmského institutu SIPRI vzrostly evropské vojenské výdaje v roce 2025 o 14 procent na zhruba 21 bilionů korun. Střední a západní Evropa zbrojí nejprudčeji od konce studené války. Švédsko do tohoto obrazu zapadá dokonale, a vlastně ho spoluvytváří.

Země, která si po celou studenou válku i po ní udržovala status vojensky nealiančního státu, vstoupila 7. března 2024 do NATO. A jen o dva roky později testuje zbraň, jejíž samotná existence ve švédském arzenálu by ještě v roce 2020 vyvolala politickou bouři. Rusko tak paradoxně dosáhlo přesného opaku toho, co deklarovalo jako cíl: místo oslabení NATO aliance získala dalšího člena s reálnou údernou silou.

Co dělá Taurus tak ničivým

Taurus KEPD 350 není obyčejná řízená střela. Vyvinula ji společnost Taurus Systems, společný podnik německé MBDA Deutschland a švédského Saabu, primárně pro ničení zodolněných a vysoce chráněných cílů, jako jsou velitelské bunkry, podzemní sklady, letecké základny nebo uzly protivzdušné obrany.

Klíčové parametry podle oficiálního prospektu výrobce:

• Dolet: přes 500 km
• Hmotnost: 1 400 kg
• Délka: 5 metrů
• Bojová hlavice MEPHISTO: 480 kg, dvoustupňová; nejprve pronikne betonem či zeminou, pak detonuje uvnitř cíle
• Profil letu: extrémně nízko nad terénem, s navigací kombinující GPS, INS a terénní korelaci

Pro srovnání: britsko-francouzská střela Storm Shadow (SCALP) má podle datasheetu MBDA dolet přes 250 km a hmotnost 1 300 kg. Americká AGM-158 JASSM v základní verzi dosahuje přes 370 km. Taurus je tak v otevřených zdrojích nejdéle dostřelující konvenční leteckou střelou s plochou dráhou letu v evropských arzenálech. Označení „brutální“ v titulku je novinářská zkratka, ale hlavice MEPHISTO, navržená k průniku několika metry betonu, ji docela dobře vystihuje.

Od obrany nebe k úderu za horizont

Švédská obranná doktrína po dekády stála na jasné logice: rozptýlený provoz Gripenů ze silničních úseků, obrana vlastního vzdušného prostoru, ochrana pobřeží. Ještě v obranné politice pro roky 2016–2020 figurovala dlouhodosahová úderná schopnost pouze jako doporučení do budoucích let. Nikoli jako priorita, natož jako objednaný systém.

Změnu přinesla válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři roky. Švédská obranná rezoluce pro roky 2025–2030 už výslovně počítá s pořízením střel s plochou dráhou letu pro Gripen a se zrychleným zapojením do aliančního systému integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO (IAMD). Výroční zpráva švédských ozbrojených sil za rok 2024 pak Taurus popisuje jako „novou schopnost“ a potvrzuje pořízení střel KEPD-350 z Německa.

Integrace probíhá v rámci blokové modernizace JAS 39 C/D označené jako MS20 Block 4, s plánovaným zavedením do služby v roce 2028. Srpnový test ale ukazuje, že tempo se zrychluje; ostrý odpal přišel dva roky před plánovaným termínem. Později má Taurus přejít i na pokročilejší Gripen E (deset závěsníků, motor GE F414G s tahem 98 kN, radar AESA) v rámci programu MS23, přičemž celá investice se má administrativně uzavřít v roce 2033.

Zajímavé je, že Saab ukazoval Taurus jako kompatibilní zbraň Gripenu už ve starších propagačních materiálech. Technická proveditelnost tedy nebyla žádnou novinkou. Chyběla politická vůle, a ta přišla teprve s ruskou agresí.

Co to znamená pro Balt, pro NATO a pro Česko

Z praktického hlediska Taurus na Gripenu mění geometrii severního křídla NATO. Z jižního Švédska nebo z okolí strategického ostrova Gotland se do dosahu 500 km dostává velká část Baltského moře včetně Kaliningradské oblasti s jejími klíčovými ruskými základnami, radary a uzly protivzdušné obrany. Švédsko tím poprvé získává vlastní leteckou stand-off schopnost, kterou lze napojit na alianční senzory a plánování.

Švédsko se tím nestává agresivním státem. Stává se ale státem, který protivník nemůže považovat za zemi neschopnou oplatit úder na velkou vzdálenost. A to je v logice odstrašení zásadní rozdíl.

Pro český kontext je srovnání poučné. Veřejně oznámený americký balík pro české F-35 podle agentury DSCA obsahuje střely vzduch-vzduch AIM-120C-8 AMRAAM a AIM-9X, přesně naváděné pumy GBU-53/B a GBU-31 JDAM, ale srovnatelnou střelu dlouhého dosahu typu JASSM veřejně nepotvrzuje. Technicky ji F-35 nést umí. Zda ji Česko objedná, zůstává otevřenou otázkou.

Nad střelnicí Vidsel se v srpnu 2026 neodehrál jen technický test. Odehrál se moment, kdy skandinávská země s dvousetletou tradicí neutrality ukázala, že éra čistě obranného myšlení skončila. A že za to může jediný stát, ten, který v únoru 2022 poslal tanky na Kyjev.

Článek Rusko militarizuje Evropu jako nikdo. Švédsko desítky let odmítalo útočné zbraně, teď osadilo Gripen až moc brutálním Taurusem se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Osmnáct strojů: co přesně Maďarsko získalo

Číslo 18 neznamená otevřenou sérii ani příslib dalších objednávek. Je to uzavřený akviziční rámec, finální počet, na kterém se Budapešť se Švédskem dohodla. Všech osmnáct letounů patří do rodiny Gripen C/D, tedy starší exportní generace, kterou Saab dodává od konce devadesátých let.

Starší neznamená zastaralé. Maďarské stroje prošly modernizací označovanou jako MS20 Block 2, která přinesla:

• radar PS-05/A Mk4 s vyšším výkonem,
• datový link Link 16 a šifrovanou hlasovou komunikaci NATO,
• identifikační systém IFF Mode 5,
• integraci řízené střely vzduch-vzduch Meteor a IRIS-T,
• naváděnou pumu GBU-49 pro útoky na pozemní cíle.

Po tomto upgradu dokáže Gripen C/D v jednom letu plnit roli stíhačky, úderného letounu i průzkumného prostředku. Maďarské ministerstvo obrany to výslovně označuje za víceúčelovou schopnost čtvrté generace. A pro každodenní provoz menšího aliančního státu to dává smysl.

Na co Gripeny stačí, a na co ne

Maďarské vzdušné síly s Gripeny drží nepřetržitou pohotovost QRA nad vlastním územím. Čtyřikrát vedly misi Baltic Air Policing nad Pobaltím, společně s Itálií kryly vzdušný prostor Slovinska a podílely se na ochraně slovenského nebe. To jsou reálné alianční úkoly, které osmnáctka zvládá.

Jenže „první liga“ aliančního vzdušného boje dnes vypadá jinak. Británie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Dánsko a Spojené státy už operují F-35 páté generace, stroje s technologií stealth, pokročilou senzorovou fúzí a schopností fungovat jako datový uzel celé bojové sestavy. Německo, Španělsko a další státy létají na nejnovějších verzích Eurofighteru s radarem AESA CAPTOR-E a systémem elektronického boje Praetorian. Při cvičení Ramstein Flag 2026 startovaly F-35 z Dánska, Itálie, Norska a USA v jedné formaci.

Maďarský Gripen C/D po upgradu komunikuje přes Link 16, nese Meteor s dosahem přes sto kilometrů a má slušný radar. Ale nemá stealth. Nemá úroveň senzorové fúze, kterou nabízí Gripen E, natož F-35. A nemá kolem sebe ekosystém tankerů, letounů včasné výstrahy a prostředků elektronického boje, který z jednotlivého letounu teprve dělá součást síťově vedeného boje. Osmnáct Gripenů C/D je plnohodnotná národní flotila. Není to vstupenka mezi vzdušné velmoci aliance.

Český kontext: stejná generace, jiná trajektorie

Česko dnes létá na stejných Gripenech C/D. Rozdíl je v tom, kam obě země míří. Praha 3. června 2025 odsouhlasila prodloužení pronájmu Gripenů do roku 2035, ale výslovně jako překlenovací řešení před příchodem F-35, jejichž první kusy mají dorazit v roce 2031. Česká flotila se přitom zmenší na dvanáct strojů.

Maďarsko je dnes početně silnější: osmnáct kusů oproti českým dvanácti. Česko je ale dál v přechodu k páté generaci. Budapešť žádný veřejně oznámený plán na nástupce nemá.

Obě země přitom spolupracují. V květnu 2024 se na základně v Čáslavi uskutečnilo cvičení Lion Effort 2024 s českými, maďarskými a švédskými Gripeny. Trénovaly se společné operace, tankování za letu, blízká letecká podpora i boj v rušeném elektromagnetickém prostředí. Právě tenhle uživatelský ekosystém drží menší gripenovské státy pohromadě a zvyšuje reálnou hodnotu strojů, které na papíře vypadají jako „jen“ čtvrtá generace.

Proč Budapešť nesáhla po něčem novějším

Gripen E, který Švédsko formálně převzalo v říjnu 2025 a Brazílie už nasazuje v ostré pohotovosti, přináší generační skok: radar AESA, infračervený vyhledávač IRST, novou architekturu elektronického boje, silnější motor, delší dolet a deset závěsníků místo osmi. V červnu 2026 Saab představil i dvoumístný Gripen F. Nová generace není powerpointová vize, je to provozní realita.

Maďarsko přesto zvolilo jinou cestu. Rozšířilo zavedenou, prověřenou schopnost o čtyři další kusy stejného typu, převzalo vlastnictví a zajistilo si podporu na další dekádu. Oficiální zdůvodnění mluví o rostoucím zahraničním angažmá a změněném bezpečnostním prostředí. Proč ne F-35 nebo Gripen E? Přímé vysvětlení Budapešť nezveřejnila. Dá se ale odhadovat, že rozhodly náklady, rychlost zavedení a kontinuita výcviku i logistiky. Přechod na nový typ by znamenal roky bez plné bojové schopnosti, luxus, který si menší stát na východním křídle NATO těžko může dovolit.

K tomu přibyla v říjnu 2024 švédsko-maďarská dohoda o průmyslové spolupráci: údržba, virtuální realita, umělá inteligence, aditivní výroba. Zní to moderně, ale je to zázemí pro provoz stávajících strojů, ne náhrada nové generace. A dokument sám je právně nezávazný.

Co bude po roce 2036

Servisní smlouva běží do roku 2036, Saab slibuje průběžné upgrady minimálně na další dekádu. Gripeny C/D budou létat dál a jejich bojová hodnota díky novému softwaru a zbraním poroste. Ale ne na úroveň páté generace. A ne na úroveň, která by Maďarsku umožnila hrát v aliančním vzdušném boji jinou roli než regionální obranu a policejní mise.

Pokud Budapešť nechce po roce 2036 řešit náhradu pod tlakem, rozhodnutí o nástupci musí padnout nejspíš v první polovině třicátých let. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by se o tom byť jen začalo jednat.

Osmnáct Gripenů je pro Maďarsko maximum, které dává smysl v logice menšího státu: dostupná, rozšířená a udržovaná flotila pro každodenní obranu nebe. Na víc si Budapešť zatím nesáhla, a veřejně ani nenaznačila, že by chtěla.

Článek Maďarsko už má kompletní flotilu 18 Gripenů. Staré verze stačí, ale první ligu v NATO hrát nebude se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dvě větve jednoho plánu

Klíčem k pochopení celé transakce je rozlišení dvou samostatných linií. První je nákup: šestnáct nových Gripenů E, financovaných z půjčky EU Ukraine Support Loan s podporou Spojeného království, s dodávkami v letech 2029–2030. Balík nezahrnuje jen draky a motory; součástí jsou náhradní díly, technická pomoc, logistická podpora a rozsáhlý výcvikový program.

Druhá linie je dar. Švédsko se zavázalo předat Ukrajině až šestnáct provozně osvědčených Gripenů C/D ze stávajících zásob, a to od začátku roku 2027. Součástí mají být i rakety IRIS-T, AMRAAM a pokročilé střely vzduch-vzduch Meteor. Stockholm si přitom za darované stroje objedná náhradní Gripeny E/F pro vlastní letectvo, takže nejde o jednostranné oslabení švédské obrany.

Praktický dopad? Bojový přínos začne dřív přes starší C/D. Gripen E je dlouhodobá investice do modernějšího letectva, ne okamžitá záplata na frontovou situaci léta 2026.

Proč rok 2029 a ne dříve

Šestnáct Gripenů E nejsou hotové stroje čekající ve skladu. Saab je musí vyrobit, a jeho výrobní fronta není prázdná. Před ukrajinskou zakázkou evidoval 117 objednaných Gripenů E/F pro Švédsko, Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Ještě 28. května 2026 švédská vláda komunikovala záměr prodat „až 20 Gripen E/F“; šlo teprve o vyjednávání. Pevný kontrakt vznikl až o měsíc později a počet klesl na šestnáct jednomístných E. Proč ne dvacet a proč vypadla dvoumístná varianta F, oficiální materiály nevysvětlují.

K výrobní kapacitě se přidávají další faktory: financování musí projít mechanismem unijní půjčky, Ukrajina potřebuje vybudovat podpůrnou infrastrukturu a výcvik musí dospět do fáze, kdy piloti i technici zvládnou nový typ plně bojově nasadit. Rok 2029 tak není prodleva, je to realistický harmonogram pro stroj, který teprve vznikne.

Výcvik běží, detaily zůstávají utajené

Že ukrajinští piloti a technici už ve Švédsku cvičí, potvrzují shodně kancelář prezidenta Zelenského i FMV. Přesné místo, počet lidí ani denní režim zveřejněny nebyly, a to z bezpečnostních důvodů. Nejpravděpodobnější lokalitou je základna F 7 Skaraborg v Såtenäs, kde se podle švédských ozbrojených sil školí všichni piloti Gripenu a kde v minulosti procházeli konverzí i zahraniční letci.

Jak takový výcvik vypadá, naznačuje brazilský model z roku 2023: jedenáct týdnů a padesát letů základní konverze, pak dalších devět týdnů a dvacet pět letů bojové přípravy, vedle teorie a simulátorů. Český pilot Armády ČR popsal své přeškolení na Gripen jako tříměsíční záležitost. Pro zkušeného pilota jde o měsíce, ne roky. Ukrajinci ale potřebují vycvičit nejen piloty; celá jednotka včetně techniků, muničního řetězce a taktických postupů pro rozptýlené bazování je projekt na delší dobu.

Pro větev C/D s dodávkami od začátku 2027 to časově vychází. Pro Gripen E je rezerva ještě komfortnější, mezi startem výcviku a prvními dodávkami leží zhruba dva a půl roku.

Co Gripen přinese a jak zapadá do celku

Gripen E je jiná liga než C/D. Radar s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), infračervené vyhledávací a sledovací zařízení (IRST), pokročilý elektronický boj, motor GE F414G o tahu 98 kilonewtonů, deset závěsníků a architektura umožňující rychlé softwarové aktualizace. Saab zdůrazňuje patnácti- až dvacetipětiminutový bojový obrat, tedy dobu, za kterou se stroj na zemi dotankuje, přezbroji a znovu vzlétne.

Starší C/D nemá tyto senzory, ale nabízí něco jiného: extrémně nízké nároky na údržbu, schopnost operovat z osmisetmetrových silničních úseků a výměnu motoru v polních podmínkách za méně než hodinu. Pro zemi, jejíž letištní infrastruktura je pod neustálým raketovým a dronovým útokem, to není malá výhoda. Švédsko navíc Ukrajině už dodalo mobilní dálkově řízenou věž řízení letového provozu, která umožňuje operovat i z poškozených nebo provizorních základen.

Gripen přitom nevstupuje do prázdna. Ukrajina už má rozběhnutou bojovou linku F-16; prezident Zelenskyj v březnu 2026 potvrdil, že někteří ukrajinští piloti po výcviku v Rumunsku už létají ostré bojové mise. F-16 je zavedená platforma s obrovským aliančním ekosystémem. Gripen E proti němu staví novější koncept s důrazem na logistickou nenáročnost, rozptýlený provoz a pokročilý elektronický boj. Nejde o náhradu, ale o doplnění, a o diverzifikaci, která snižuje závislost na jediném typu.

Do mozaiky patří i švédské letouny včasné výstrahy ASC 890, které Stockholm Ukrajině už předal. Gripen bez navedení a situačního přehledu je jen poloviční řešení. S ASC 890 a budoucí integrací do síťového vedení boje začíná dávat smysl jako součást systému, ne jen jako jednotlivý stroj.

Český kontext: pozorovatel, ne účastník

Česká republika v ukrajinském kontraktu nefiguruje; smluvní osa vede výhradně přes Kyjev, FMV a Saab. České Gripeny C/D dál chrání vzdušný prostor republiky a plní úkoly v aliančním systému NATINAMDS, leasing byl v září 2025 prodloužen do roku 2035. Na cvičení Ramstein Flag 2026 české Gripeny trénovaly právě ty scénáře, které jsou pro Ukrajinu denní realitou: integrovanou protivzdušnou obranu, průnik proti sofistikované PVO a operace z rozptýlených základen.

Česká provozní zkušenost s Gripenem je nepřímá, ale relevantní výhoda pro sdílení know-how i pro případnou budoucí spolupráci s ukrajinským letectvem v rámci struktur NATO.

Podpis z 30. června není jen nákup šestnácti letadel. Je to vstupní brána do desetiletí, v němž má Ukrajina vybudovat letectvo západního střihu. Zelenskyj už v říjnu 2025 mluvil o ambici získat nejméně sto Gripenů v horizontu deseti až patnácti let. Červnový kontrakt je první závazný krok na té cestě, a švédský ministr obrany ho označil za bod obratu pro samotnou koncepci ukrajinských vzdušných sil.

Článek Ukrajina podepsala kontrakt na 16 Gripenů E. První dorazí v roce 2029, ale bojový efekt přijde dříve odjinud se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odkud se vzalo číslo 242

Největší díl tvoří Ukrajina. Na konci května 2026 švédská vláda oznámila prodej prvních 20 Gripenů E/F Kyjevu s tím, že celkový rámec jednání počítá se 100 až 150 stroji. Dodávky nových letounů mají začít ještě před rokem 2030, přičemž jako přemostění Stockholm nabídl dar až 16 starších Gripenů C/D, které by mohly chránit ukrajinské nebe už v roce 2027.

Druhý zdroj je Kanada. Saab v hovoru s investory k prvnímu čtvrtletí 2026 potvrdil intenzivní jednání s Ottawou, kde zdůrazňoval suverenitu, transfer technologií a vybudování domácího průmyslového uzlu. Mediální scénář hovoří až o 72 Gripenech. Zásadní upozornění: Kanada oficiálně stále vede program nákupu 88 stíhaček F-35 a žádné veřejné rozhodnutí o Gripenu nepadlo. Saab nicméně v Kanadě už postoupil do detailních jednání o systému včasné výstrahy GlobalEye, čímž si buduje průmyslovou přítomnost, která může celou debatu dál živit.

Třetí díl skládačky dodává Brazílie. Začátkem června 2026 vydaly Stockholm a Brasília společné prohlášení o vyjednávání dalších 20 Gripenů E/F nad rámec původního kontraktu na 36 strojů. Součet: 150 + 72 + 20 = 242.

Proč Gripen desítky let narážel

Gripen C/D létá ve Švédsku, Česku, Maďarsku, Jižní Africe a Thajsku. Pět zemí za tři dekády, to je na moderní víceúčelový bojový letoun skromná bilance. Technicky byl stroj vždy respektovaný: nízké provozní náklady, obratovost na zemi za 15 až 25 minut, schopnost operovat z krátkých a improvizovaných ploch. Jenže trh s bojovými letouny není jen o parametrech.

Gripen opakovaně narážel na politicko-průmyslovou váhu konkurentů. V klíčové kanadské soutěži se dostal do finále, ale Ottawa v roce 2023 vybrala F-35, stroj, za nímž stojí americký obranný ekosystém a alianční logika NATO. Eurofighter Typhoon zase těží z konsorcia čtyř velkých evropských zemí. Saab nabízel pružnost a suverenitu, ale kupující často volili spíš příslušnost k většímu klubu.

Paradoxně právě to, co Gripen limitovalo, ho teď táhne nahoru. Státy, které chtějí vlastní kontrolu nad integrací výzbroje, domácí průmyslový podíl a menší závislost na jednom dodavatelském řetězci, najednou vidí v menším švédském programu výhodu. Ukrajina potřebuje rychle vybudovat nové letectvo. Brazílie chce pokračovat v programu, kde její inženýři a technici reálně staví letadla. A Kanada, pokud se jednání potvrdí, hledá alternativu, která jí dá víc průmyslové autonomie.

Patnáct letadel ročně a sen o třiceti

Tady začíná problém. Saab v přepisu hovoru s investory přiznal, že dnes vyrábí zhruba 15 Gripenů ročně. Cíl je dostat se na 20 až 30 kusů po rozšíření kapacit. Výroční zpráva za rok 2025 mluví o vyšších investicích do výrobních linek, tlaku na dodavatelský řetězec a rostoucím pracovním kapitálu.

Jednoduchá matematika: i kdyby se podepsala jen polovina diskutovaných objednávek, Saab by při současném tempu potřeboval přes dekádu, než je splní. A to nepočítáme stávající pevné kontrakty: Thajsko objednalo 4 Gripeny E/F s dodávkami do roku 2030, Kolumbie 17 kusů s horizontem do roku 2032, Brazílie ještě dokončuje původní balík 36 strojů. Navíc pokud Švédsko daruje Ukrajině až 16 Gripenů C/D, bude si muset pořídit náhradní E/F pro vlastní letectvo. To je další poptávka nad rámec oněch 242.

Embraer, brazilský letecký gigant, veřejně nabídl pomoc. Továrna v Gavião Peixoto už funguje; letos v březnu z ní vyjel první Gripen E kompletně vyrobený v Brazílii. Přes 350 brazilských specialistů je vyškolených, linka existuje. Jenže brazilská kapacita má vlastní domácí závazky a export do třetí země (třeba na Ukrajinu) by vyžadoval další politická povolení. Brazilský prezident Lula přitom opakovaně odmítl i nepřímé poskytnutí munice pro Ukrajinu. Montovat tam stíhačky pro Kyjev by bylo politicky výrazně komplikovanější.

Gripen versus svět: co nabízí a co ne

Srovnání s konkurencí ukazuje, proč Gripen oslovuje jiný typ zákazníka:

• F-35 Lightning II staví na technologii stealth, senzorové fúzi a roli síťového uzlu celého bojiště. Je to vstup do amerického obranného ekosystému s milionem nalétaných hodin a globální logistickou sítí. Ale také s menší národní kontrolou nad upgrady.
• Eurofighter Typhoon nabízí vysoký výkon, rychlost až Mach 2,0 (přibližně 2 450 km/h) a silný evropský průmyslový blok čtyř mateřských zemí. Je to těžší, dražší platforma s rozsáhlým zázemím.
• Gripen E/F sází na elektronický boj, deset závěsníků, rychlou pozemní obsluhu a provoz z rozptýlených ploch. Hlavní trumf: snadnější národní kontrola nad integrací zbraní a modernizacemi.

Prakticky řečeno: F-35 kupuje ten, kdo chce stealth a hlubokou alianční síťovost. Typhoon volí ten, kdo chce těžkou evropskou platformu. Gripen je pro státy, které chtějí lehčí, pružněji provozovatelný a průmyslově suverénnější koncept. Válka na Ukrajině ukázala, jak důležitá je schopnost rychle rozptýlit letouny, opravit je v polních podmínkách a nezáviset na jednom centrálním letišti. Přesně to je Gripenova parketa.

Český kontext a co dál

Česko se do příběhu o Gripenu E/F přímo nezapojuje. Praha v září 2025 podepsala prodloužení pronájmu 12 Gripenů C/D do roku 2035, přičemž první F-35 mají dorazit v roce 2031. Maďarsko loni přiobjednalo čtyři další Gripeny C, ale ani ono nepřechází na verzi E/F. Výrobní přetlak u Saabu tak české plány bezprostředně neovlivní.

Pro Saab je situace historicky unikátní. Firma, která dekády bojovala o každý export a opakovaně prohrávala s většími hráči, se najednou ocitla v pozici, kdy jí zájem převyšuje výrobní možnosti. Není to jen válečná konjunktura: Kolumbie a Thajsko podepsaly kontrakty ještě před ukrajinskou dohodou, Brazílie buduje program od roku 2014. Válka a evropská bezpečnostní krize poptávku zrychlily, ale nezačaly ji.

Otázka teď nezní, jestli o Gripen někdo stojí. Otázka zní, jestli ho Saab dokáže dodat dřív, než zákazníkům dojde trpělivost.

Článek Desítky let je nikdo nechtěl, teď Saab slaví nečekaný úspěch. Hrozí mu objednávky na 242 Gripenů najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč právě Gripen a proč teď

Cesta k dohodě začala v říjnu 2025 podpisem nezávazného dopisu o záměru. Sedm měsíců nato se z něj stal konkrétní program. Švédsko tím řeší dvě věci najednou: darované C/D uvolní místo pro nově objednané E/F ve švédském letectvu a Ukrajina dostane stroj, který jí sedí víc než cokoli jiného v západním katalogu.

Gripen byl od počátku navržený pro severský scénář: krátká válka na vlastním území, poničená letiště, rozptýlený provoz. Podle Saabu zvládne start z pětistametrového úseku silnice, přistání na šesti stech metrech a kompletní turnaround za zhruba deset minut s minimální obsluhou. Reuters cituje ukrajinskou stranu, že její letectvo už dnes operuje z rozptýlených pásů, hliněných drah, úseků dálnic a skrytých pozic. Gripen je pro tohle doslova stavěný. F-16, které Ukrajina provozuje, takovou konstrukční DNA nemají.

Meteor: ne zázrak, ale problém pro ruské piloty

Skutečná síla celého balíku se skrývá ve třech písmenech střely vzduch-vzduch. Meteor od konsorcia MBDA je kategorie BVRAAM, tedy střela s aktivním radarovým navedením, obousměrným datalinkem a náporovým proudovým pohonem, který jí dává rychlost přes Mach 4 (přibližně 4 900 km/h). MBDA u ní zdůrazňuje „největší zónu bez úniku“ mezi střelami své třídy. Saab uvádí operační dosah přes 100 kilometrů; ukrajinské ministerstvo obrany v komunikačních materiálech pracuje s maximem až 200 kilometrů.

Formulace „nejlepší raketa NATO“ je zkratka. Přesnější je říct, že Meteor patří mezi nejsilnější západní střely pro boj na dohled i za dohled, jaké jsou dnes v operační službě: používá ji německá Luftwaffe na Eurofighterech, švédské letectvo na Gripenech, Francie na Rafalech. Nejde o papírový prototyp. A právě integrace na Gripen není žádná improvizace kvůli Ukrajině: Saab dostal zakázku na integraci Meteoru už v roce 2003.

Proč se Meteor na Gripen vejde, a na F-16 ne? Fyzicky by se patrně vešel. Chybí ale kompletní softwarová integrace, testování a certifikace, a nikdo ji pro F-16 nedotáhl. Gripen, Typhoon a Rafale ji mají hotovou. Pro Ukrajinu to znamená, že pokud chce Meteor, potřebuje Gripen.

Co to udělá s ruským letectvem

Ukrajinské ministerstvo obrany to pojmenovalo přímo: Su-34 a Su-35 dnes vypouštějí klouzavé bomby z relativního bezpečí, mimo dosah části ukrajinské protivzdušné obrany. Gripen s Meteorem má tento komfort narušit. Ne tím, že by sestřeloval samotné bomby, ale tím, že ohrožuje nosiče ještě před odhozem.

Analytik Douglas Barrie z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) pro Reuters uvedl, že i malý počet Gripenů udělá ruské letectvo opatrnějším. Nejpravděpodobnější efekt není „Gripen sestřelí všechno“, ale změna geometrie boje: ruské letouny budou muset odpalovat z větší vzdálenosti, z horších parametrů a s vědomím, že ve vzduchu je věrohodná hrozba s dlouhým dosahem.

Tvrdé důkazy o „panice“ ruského velení veřejně dohledatelné nejsou. Ruské velvyslanectví ve Stockholmu označilo dohodu za „cynickou“, to je diplomatická rétorika, ne přiznání vojenského strachu. Důvod k taktické nervozitě ale existuje. A roste s každým strojem, který projde výcvikem.

Výcvik běží, detaily ne

Švédské ozbrojené síly potvrdily, že budou pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů a techniků. Zelenskyj v dubnu 2026 mluvil o „systematickém výcviku v blízké budoucnosti“. Kde přesně probíhá, jak dlouho trvá a kolik pilotů jím prošlo, to veřejně zveřejněno nebylo. Operační bezpečnost má v tomto případě přednost před transparentností.

Česká republika v gripenovém programu veřejně potvrzenou roli nemá, ačkoli sama Gripeny C/D provozuje a drží je ve službě do roku 2035. Český příspěvek k ukrajinskému letectvu jde jinou cestou: armáda a LOM Praha zajišťují výcvik až osmi ukrajinských pilotů se zaměřením na F-16, simulátory a podzvukové L-39.

Nezvrátí válku, ale změní pravidla

Šestnáct darovaných Gripenů C/D samo o sobě vzdušnou válku neotočí. Ani dvacet nakoupených E/F to neudělá přes noc. Efekt bude záviset na tempu dodávek, kvalitě výcviku, zásobování municí a napojení na senzorovou síť. Proti Su-35 dává Gripen s Meteorem Ukrajině věrohodnější hrozbu na velkou vzdálenost, než co dosud měla. Proti Su-57 zůstává výsledek výrazně nejistější, tam rozhoduje stealth, elektronický boj a to, kdo koho objeví první.

Přesto: i kdyby na frontě operovalo jen několik Gripenů s Meteorem, ruští piloti budou muset počítat s tím, že kdekoli nad Ukrajinou může ve vzduchu viset stroj schopný je ohrozit dřív, než stihnou odhodit náklad. Právě ta nejistota, ne počet letounů, je to, co mění pravidla hry.

Článek Rusové už panikaří, a nikoliv předčasně. „Gripeny s nejlepší raketou NATO se objeví, až to budete nejméně čekat“ se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Odkud se bere číslo čtyři

Veřejně doložitelná časová osa vypadá takto. Rostec oznámil dodání šestého modernizovaného A-50U v roce 2019, sedmý potvrdil Interfax v prosinci 2021, osmý kus Rostec předal v září 2023. Osm modernizovaných strojů, to zní jako solidní flotila. Jenže válka si vzala svou daň.

V únoru 2023 zasáhl ukrajinský útok A-50U s označením Red 41 přímo na běloruské základně v Mačuliščích. V lednu 2024 šel k zemi Red 37 nad Azovským mořem. O měsíc později, 23. února 2024, následoval Red 42 nad Krasnodarským krajem. Tři kusy vyřazené nebo zničené během jediného roku. V květnu 2026 se sice vrátil z oprav stroj Red 47, ale podle rekonstrukce serveru Defense Express to nechává v inventáři nanejvýš pět kusů, z nichž čtyři jsou schopné „periodického provozu“. Periodického, tedy ne všechny najednou, ne nepřetržitě, ale ve střídání s údržbou a rotací posádek.

Čtyři letouny na pokrytí fronty dlouhé přes tisíc kilometrů. To je extrémně tenký led.

Co znamená „oslepit“ a proč stačí jediný den

Důležité je rozumět tomu, co A-50U pro ruské letectvo dělá. Nejde o obyčejný radar. Je to létající velitelské stanoviště na platformě Il-76, které současně sleduje desítky cílů, navádí stíhačky a předává jim obraz daleko za horizontem pozemních radarů. Právě díky A-50U mohou Su-35 odpálit dálkové střely R-37M na cíle, které samy nevidí. Právě díky němu operují Su-34 s klouzavými pumami v relativním bezpečí, vědí, odkud hrozí nebezpečí, a mají čas reagovat.

„Oslepit“ proto neznamená zhasnout všechny ruské radary od Kaliningradu po Vladivostok. Znamená to vyřadit nebo odtlačit poslední A-50U tak daleko od fronty, že přestanou plnit svou roli nad rozhodujícím bojištěm. A právě proto může stačit jediný den. Když máte čtyři stroje, z nichž dva jsou v danou chvíli na údržbě a jeden rotuje, stačí jeden úspěšný útok nebo vynucené stažení, aby se kontinuální pokrytí AEW nad klíčovým sektorem rozpadlo. Ne na měsíce, ale na hodiny a dny, kdy ruské stíhačky a bombardéry létají bez očí.

Gripen a Meteor: ne zázrak, ale násobič tlaku

Švédská vláda 28. května 2026 oznámila záměr prodat Ukrajině až 20 Gripenů E/F a darovat až 16 starších Gripenů C/D, ovšem s podmínkou, že Kyjev uzavře smlouvu na nákup novějších verzí. Výcvik pilotů může začít ještě letos, první C/D by podle švédské strany mohly bránit ukrajinský vzdušný prostor už příští rok. Ukrajinské ministerstvo obrany mluví o prvním balíku během příštích deseti měsíců.

Klíčem není samotný Gripen, ale jeho kombinace se střelou Meteor od MBDA. Meteor využívá raketový motor s průtokovým náporovým pohonem, který si udržuje energii i na extrémní vzdálenosti. Výrobce zdůrazňuje „velkou zónu bez úniku“, tedy prostor, z něhož se cíl už nedokáže vymanit. Pro ruské posádky to znamená, že ukrajinský stíhač může odpálit z bezpečné vzdálenosti a střela doletí s dostatečnou energií na manévrování v terminální fázi.

Gripeny samy o sobě válku neotočí. Ale mohou výrazně zvýšit cenu každého ruského vzdušného výpadu. Pokud Su-34 s klouzavými pumami budou muset operovat dál od fronty, klesne přesnost i frekvence úderů. Pokud se A-50U budou muset stáhnout ještě hlouběji do ruského vzdušného prostoru, ztratí schopnost pokrývat frontovou linii. A pokud Ukrajina dokáže některý z posledních čtyř strojů fyzicky vyřadit, celý systém se začne sypat.

Proč Rusko nedokáže díru zacelit

NATO přechází na dvoukolejnou logiku: drží 14 aliančních E-3A s plánovaným provozem do roku 2035 a současně pořizuje šest nových E-7A Wedgetail s radarem AESA, pokrytím přes čtyři miliony čtverečních kilometrů na standardní misi a sdílením dat v reálném čase. Polsko si pořídilo dva Saaby 340 AEW. Česká republika vstupuje do éry F-35 s dodávkami od roku 2031 a je plně zapojená do aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS.

A Rusko? To v roce 2026 slaví návrat jednoho opraveného stroje z osmdesátých let. Program nástupce A-100 se veřejně nepropisuje do sériové výroby. Obnova flotily probíhá tempem jednoho kusu za dva až tři roky, a to ještě jde o modernizace starých draků, ne o novou produkci. Zatímco západní aliance buduje redundantní síť, kde výpadek jednoho stroje nic nezmění, Rusko balancuje celý vzdušný obraz nad Ukrajinou na čtyřech strojích bez viditelné náhrady.

Nejslabší článek řetězu

Ruské letectvo není slabé. Má stovky stíhaček, tisíce řízených střel, hustou síť pozemních radarů. Ale armáda je tak silná jako její nejslabší článek, a tím článkem jsou právě čtyři A-50U, bez nichž se sofistikovaný vzdušný boj mění v improvizaci. Gripeny s Meteory nemusí sestřelit všechny čtyři. Stačí, aby ruské velení usoudilo, že riziko ztráty dalšího A-50U je příliš vysoké, a stáhne je samo. V tu chvíli bude fronta pro ruské stíhačky temná.

Článek Ukrajinské Gripeny mohou za jediný den Rusko zcela oslepit. Zbývají mu poslední 4 letouny AEW&C se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Proč zrovna Gripen: logika z kokpitu

Vorošilovova slova dávají smysl, když je člověk zasadí do reality ukrajinské vzdušné války. Ruské rakety a drony systematicky ničí letištní infrastrukturu. Velké základny s dlouhými dráhami jsou zranitelné cíle. A právě tady začíná gripenový příběh.

Švédsko navrhlo Gripen v osmdesátých letech pro scénář, který se dnes na Ukrajině odehrává téměř doslova: nepřítel útočí na letiště, letectvo musí přežít rozptýlením. Koncept Bas 90 počítal s provozem z dálničních úseků, lesních cest a improvizovaných ploch. Saab na svých stránkách uvádí, že Gripen řady C zvládne operovat z dráhy 800 × 16 metrů, tedy z běžného rovného úseku silnice. Bojový obrat, tedy dotankování a přezbrojení, trvá deset minut. Šest techniků, mobilní vybavení, žádný hangár.

K tomu přidejte polohu nasávacích otvorů motorů. Analytik Justin Bronk z RUSI upozornil, že Gripen má nasávání výš a menší než F-16, což ho činí odolnějším vůči cizím předmětům na poškozených drahách. Pro ukrajinské podmínky podstatný detail. A konečně výzbroj: Gripen nese širokou paletu západních střel včetně Meteoru, a právě ten mění pravidla hry.

Meteor: střela, která mění vzdálenosti

Raketa vzduch-vzduch Meteor od MBDA používá náporový proudový motor, takzvaný ramjet. Výrobce u ní uvádí největší zónu neuniknutí ve své třídě a účinnost i v prostředí silného elektronického rušení. V praxi to znamená, že pilot může ohrožovat cíle na vzdálenostech, kde současná výzbroj ukrajinských F-16 (střely AIM-120C) jednoduše nestačí.

Bronk to v analýze pro Kyiv Independent převedl do konkrétního scénáře: ruské Su-34 vypouštějí klouzavé pumy 60 až 100 kilometrů za frontovou linií. Dosavadní ukrajinské prostředky je tam prakticky nedokážou ohrozit. Gripen s Meteorem ano. Nejde o absolutní převahu, záleží na počtu strojů, zásobách střel a datových propojeních. Ale kvalitativní skok v boji za dohled je zřejmý.

Od dopisu k dodávkám: co je potvrzeno

Příběh má tvrdý institucionální rámec. V říjnu 2025 podepsaly Ukrajina a Švédsko v Linköpingu nezávazný Letter of Intent o spolupráci v oblasti leteckých schopností. Politický signál, ještě ne kontrakt.

O sedm měsíců později, 28. května 2026, přišel konkrétní krok. Švédská vláda oznámila:

• Prodej až 20 nových Gripenů E/F s dodávkami před rokem 2030.
• Podmíněné darování až 16 starších Gripenů C/D; první stroje mohou chránit ukrajinský vzdušný prostor už v roce 2027.
• Zahájení výcviku pilotů a pozemního personálu ještě v roce 2026.
• Součástí balíku je i pokročilá munice: IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor.

Financování první fáze má jít z 2,5 miliardy eur z úvěru EU na podporu Ukrajiny. Premiér Ulf Kristersson navíc téhož dne uvedl, že ukrajinští piloti už Gripeny létali. Přesný počet cvičenců ani detailní harmonogram zveřejněny nebyly, ale proces už zjevně není na papíře.

Gripen versus F-16: ne lepší, ale jiný

Bylo by zjednodušující tvrdit, že Gripen je prostě lepší než F-16. Není. F-16 má rozběhnutou dodavatelskou a výcvikovou infrastrukturu, Ukrajina na něm už operuje. Vorošilovova preference je situační, ne absolutní, a právě proto je zajímavá.

Gripen nabízí výhody tam, kde F-16 naráží: kratší a hrubší dráhy, rychlejší obrat na zemi, širší integrace evropské výzbroje. Podle výrobce a jím citované analýzy Jane’s z roku 2012 patří Gripen mezi nejlevnější moderní stíhačky na provoz, i když přesná hodinová sazba se liší podle metodiky. Česká armáda, která Gripeny provozuje od roku 2005, oficiálně potvrzuje schopnost startu z úseků dálnic a po patnácti letech provozu se čáslavská letka zcela osamostatnila od švédského podpůrného systému. To je pro Ukrajinu relevantní signál: platforma je zralá a udržovatelná i bez trvalé přítomnosti výrobce.

Česko samo Gripeny Ukrajině nedodává, ale svou roli v příběhu má; vláda v červenci 2025 schválila letecký výcvik až osmi ukrajinských pilotů na simulátorech a podzvukových L-39 v hodnotě zhruba 32 milionů korun.

Vorošilov neřekl, že Gripen vyhraje válku. Řekl, že je to stroj, pro který by opustil letoun, na němž létal celou kariéru. Od pilota s pěti sestřely za jednu noc to není sentiment. Je to operační úsudek, a Švédsko na něj právě vsadilo miliardy.

Článek „Gripen je jediný letoun na světě, kvůli němuž prodám duši a opustím lásku MiG-29.“ Ukrajinský pilot se těší na novou ligu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Stockholm nabídl a za jakých podmínek

Celý model stojí na dvou propojených větvích. První je dar: Švédsko vyřadí ze své flotily až 16 letounů Gripen C/D a předá je Ukrajině spolu s municí, která podle švédské vlády může zahrnovat střely IRIS-T, AMRAAM a právě Meteor. Druhá větev je obchod: Kyjev chce koupit až 20 kusů novější verze Gripen E/F, přičemž na financování hodlá použít 2,5 miliardy eur z unijního úvěru na podporu Ukrajiny.

Háček je v tom, že obě větve jsou svázané. Dar starších C/D je podmíněn podpisem dohody o nákupu E/F. Pokud jednání o nových strojích selžou, je ohrožen i samotný dar. Švédsko totiž potřebuje darované kusy nahradit, bez náhrady by šlo o citelný zásah do vlastních obranných kapacit v době, kdy je bezpečnostní situace v Pobaltí a Skandinávii napjatá. Saab ke stejnému datu potvrdil, že jednání pokračují, ale kontrakt ani objednávku zatím nemá.

Proces přitom nezačal včera. Letter of Intent podepsaly obě strany už 22. října 2025 v Linköpingu. Od té doby běží vyjednávání mezi švédskou vyzbrojovací agenturou FMV a ukrajinskou stranou. Dodávky nových E/F se očekávají před rokem 2030, výcvik ukrajinských pilotů a personálu může podle Stockholmu začít ještě letos.

Proč Gripen s Meteorem mění pravidla hry

Samotný Gripen C/D není žádná neznámá; Česká republika na něm létá od roku 2005 a v červnu 2025 přijala nabídku na prodloužení provozu do roku 2035. Ale to, co dělá švédskou nabídku pro Ukrajinu výjimečnou, není letoun sám. Je to kombinace.

Gripen C/D nese radar PS-05/A Mk4 s dlouhým dosahem a datalinkovou schopností navádět střely za horizont. Na závěsnících může mít Meteor, raketu s náporovým pohonem, která si udržuje tah až do okamžiku zásahu. MBDA u ní zdůrazňuje „největší zónu bez úniku mezi střelami vzduch-vzduch“, několikanásobně větší než u současných raket střední kategorie. A celý systém může být napojen na letoun včasné výstrahy ASC 890 s radarem Erieye, který Švédsko Ukrajině darovalo už v květnu 2024.

Právě tady vzniká souhra, kterou Ukrajina dosud neměla. Erieye funguje jako vzdálené oči a mozek: detekuje cíle na velkou vzdálenost, identifikuje je a přes zabezpečený datalink předává informace Gripenům. Ty nemusí zapínat vlastní radar dřív, než je nutné, a Meteor letí k cíli s průběžnou aktualizací. Saab tento model reálně provozuje v thajském letectvu, kde Gripeny a Saab 340 Erieye spolupracují přes vysokorychlostní síť už přes deset let.

Pro Ukrajinu to znamená možnost ohrožovat ruské letouny dřív a dál, než to dokáže cokoli, co má dnes k dispozici.

Ruská vzdušná výhoda: co přesně je v sázce

Abychom pochopili, proč je švédský balík důležitý, musíme se podívat na to, jak dnes Rusko operuje nad Ukrajinou. Podle studie RUSI stojí ruská vzdušná strategie na dvou pilířích.

Prvním je raketa R-37M, extrémně rychlá střela velmi dlouhého dosahu, kterou odpalují MiG-31BM a Su-35 z velkých výšek a vzdáleností. Díky ní mohou ruské stíhačky ohrožovat ukrajinské letouny z prostoru, kam ukrajinská obrana nedosáhne. R-37M způsobila ukrajinskému letectvu řadu ztrát a vytvořila psychologický i taktický tlak, který omezuje ukrajinské operace.

Druhým pilířem jsou klouzavé bomby. Ruské Su-34 a další platformy je odpalují ze vzdáleností mimo dosah obrany, minimálně od 60 kilometrů, v některých profilech až kolem 130 kilometrů od fronty. Bomby padají ve stovkách denně a jsou jednou z nejničivějších zbraní současné války. Zelenskyj už v dubnu 2024 říkal, že ukrajinská protivzdušná obrana donutila Rusy odpalovat z větší vzdálenosti, ale dodal, že tehdejší počet F-16 na úplnou ochranu nestačí.

Gripen s Meteorem může obě tyto výhody nahlodávat. Ne tím, že by Meteor automaticky překonal R-37M ve všech profilech, to by bylo zjednodušení. R-37M si drží výhodu v rychlosti a v odpalu z vysoko letících platforem. Ale Meteor má mimořádně silný koncový profil a velkou zónu bez úniku, což znamená, že ruský pilot se už nebude moci spolehnout na to, že po odpalu jednoduše unikne. A nosiče klouzavých bomb? Ty budou muset počítat s tím, že v některých sektorech na ně čeká střela, které neutečou.

Gripen versus F-16: doplnění, ne náhrada

Ukrajina provozuje F-16 od srpna 2024, část pilotů na nich už létá bojové mise a výcvik dalších pokračuje v Rumunsku. F-16 je zavedený stroj se širokým západním ekosystémem a osvědčenými raketami AMRAAM. Proč tedy Gripen?

Saab u svého letounu zdůrazňuje vlastnosti, které jsou pro ukrajinské podmínky mimořádně relevantní:

• Bojový obrat za 10 minut, tedy doba od přistání po opětovný vzlet s novou výzbrojí a palivem.
• Provoz z krátkých a provizorních drah, včetně silnic; klíčové v zemi, kde Rusko systematicky ničí leteckou infrastrukturu.
• Malý logistický otisk, tedy méně podpůrného personálu a vybavení na jeden letoun.
• Silné síťové propojení přes Link 16 a taktický datalink.

Podle nás je nejpřesnější říct, že F-16 a Gripen se budou doplňovat. F-16 je výhoda díky tomu, že už je ve službě a má širší zásobovací řetězec. Gripen je potenciálně vhodnější tam, kde je potřeba přežít rozptýleným provozem, rychlým přezbrojením a kde rozhoduje síťová spolupráce s Erieye. Šestnáct Gripenů C/D samo o sobě nezaručí úplnou vzdušnou nadvládu nad celou Ukrajinou. Ale v kombinaci s F-16, systémy protivzdušné obrany a letounem včasné výstrahy mohou vytvořit sektory, kde bude ruské létání výrazně dražší a riskantnější.

Český kontext: Gripeny známe, ale do dodávky zapojeni nejsme

Česká republika je jedním z mála evropských provozovatelů Gripenů C/D a česko-švédský obranný dialog se Ukrajiny prokazatelně týká; v březnu 2024 o tom jednali zástupci obou ministerstev obrany. Konkrétní česká role v aktuálním švédsko-ukrajinském transferu ale veřejně potvrzena není. Samostatná česká stopa vede spíš přes lehké bojové letouny L-159, o které Ukrajina opakovaně žádala. České ministerstvo obrany však v odpovědi z února 2026 uvedlo, že L-159 nejsou pro armádu nadbytečné a vláda věc neprojednala.

Příštích deset měsíců rozhodne o tom, zda se švédský balík promění z politického oznámení v reálnou bojovou schopnost. Pokud Ukrajina podepíše dohodu o nákupu E/F a první Gripeny C/D skutečně vzlétnou nad frontou v roce 2027, ruští piloti a posádky bombardérů se poprvé setkají se soupeřem, kterému nestačí jen udržovat odstup. Budou muset počítat s tím, že ten odstup už nemusí stačit.

Článek Rusko má poslední měsíce, pak přijde nový vládce bojiště. Gripeny dorazí do ukrajinského letectva už příští rok se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od 88 k třicítce: co se vlastně škrtá

Původní kanadský program Future Fighter Capability Project počítal s nákupem 88 letounů F-35A Lightning II za celkových 27,7 miliardy kanadských dolarů. Jenže závazně kontrahovaná byla hlavně první tranše 16 kusů. Zbytek, tedy dalších 72 strojů, zůstával součástí širšího programu a následných rozhodnutí, která teď Ottawa přepisuje.

Pokud se potvrdí scénář, o kterém mluví obranní analytici i zasvěcené zdroje, Kanada si ponechá asi 30 amerických stíhaček páté generace a zbylých zhruba 60 slotů obsadí švédskými Gripeny E. Z původního záměru by tak odpadlo přibližně 58 letounů F-35. To není kosmetická úprava. Je to strategický obrat.

Proč zrovna Saab, a proč teď

Klíč k pochopení celého příběhu leží v datu 27. května 2026. Ten den Ottawa oznámila, že jako preferovaného dodavatele systému včasné výstrahy a řízení (AEW&C) vybrala Saab s platformou GlobalEye, postavenou na draku kanadského Bombardieru Global 6500. Domácí výroba, domácí údržba, pracovní místa v Montrealu. Případný Gripen by tedy nebyl izolovaným rozhodnutím, ale druhým velkým nákupem od švédské firmy během několika týdnů.

Saab přitom kanadskou ofenzivu chystá roky. Už v roce 2020 nabídl Ottawě kompletní balík 88 Gripenů E s lokalizovanou výrobou, servisním centrem a průmyslovými centry napříč Kanadou. Teď k tomu přidává argument, který rezonuje víc než kdykoli předtím: suverénní vlastnictví technologie. Kanada by nemusela čekat na americký souhlas s každou modernizací, každou integrací zbraně, každým exportním rozhodnutím.

A pak je tu cena. Veřejná kanadská cenovka za 60 Gripenů neexistuje, ale čerstvá ukrajinská dohoda na 20 kusů za 2,5 miliardy eur dává orientační srovnání: lineárně přepočteno asi 7,5 miliardy eur za samotné letouny, tedy zhruba 195 miliard korun. Bez výzbroje, infrastruktury, výcviku a lokalizace, které cenu výrazně zvednou. I tak je to výrazně méně než srovnatelný počet F-35.

Co na to Washington

Přímý veřejný výrok Donalda Trumpa ke scénáři „30 F-35 plus 60 Gripenů“ se nepodařilo dohledat. Americký tlak je ale dobře doložený odjinud. Pentagon 21. května 2026 veřejně spojil nespokojenost s Kanadou mimo jiné právě s odkládanou revizí F-35 a s možností, že Ottawa sníží nákup amerických strojů ve prospěch Gripenů. Americká strana pozastavila plánované obranné rozhovory v rámci společné rady NORAD, zároveň ale výslovně uvedla, že samotný provoz kontinentální protivzdušné obrany tím dotčen není.

Vztahy Trump–Carney jsou přitom zatížené daleko víc než jen stíhačkami. Obchodní spory, rétorika o Kanadě jako „51. státu“, grónská otázka. V tomto kontextu je každý kanadský nákup mimo americký obranný průmysl čten ve Washingtonu jako politické gesto. A Pentagon to tak i rámuje, jako politizaci obranné připravenosti.

Kanada ovšem riskuje spíš třenice než kolaps. Přes 110 kanadských firem je zapojeno do globálního programu F-35, z toho 37 má aktivní kontrakty. Ministerstvo obrany uvádělo ekonomický přínos programu přes 425 milionů kanadských dolarů ročně a téměř 3 300 pracovních míst. Menší objednávka by tento přínos oslabila, ale nelikvidovala; třicítka F-35 stále znamená servis, náhradní díly a průmyslovou účast.

Gripen vs. F-35: pojistka, ne náhrada

Říct, že Gripen E je plnohodnotná náhrada F-35A, by bylo zavádějící. Lightning II je stealth platforma páté generace s integrovanou senzorovou fúzí, systémy DAS a EOTS a schopností pronikat do silně bráněného vzdušného prostoru. Gripen E nic z toho nenabízí.

Co nabízí, je něco jiného:

• AESA radar a IRST pro situační přehled bez stealth ambicí
• Rychlý turnaround (doplnění paliva a munice za zlomek času F-35)
• Disperzní operace z krátkých a improvizovaných ploch, což je v arktickém kontextu klíčové
• Provozní náklady kolem 200 tisíc korun za letovou hodinu oproti zhruba 430–450 tisícům u F-35A (podle amerických rozpočtových sazeb pro fiskální rok 2025)

Pokud by Kanada nahradila 60 plánovaných F-35 Gripeny a počítala orientačně se 180 letovými hodinami ročně po dobu 30 let, samotná provozní úspora by se podle našeho odhadu mohla pohybovat v pásmu 70 až 190 miliard korun. To je obrovský rozptyl, ale i spodní hranice je argument, který v parlamentu zabere. Nevýhodou jsou dva oddělené logistické řetězce, dva výcvikové systémy, dvě doktríny údržby.

Podle nás dává reportovaný mix 30 F-35 a 60 Gripenů smysl jako strategická pojistka: stealth jádro pro nejnáročnější scénáře a početná, levná, rychle nasaditelná křídla pro každodenní hlídkování arktického prostoru a plnění závazků vůči NORAD. Není to rozchod s americkým ekosystémem. Je to pojistka proti přílišné závislosti na něm.

Co to znamená pro Česko a pro Saab

Česká republika provozuje Gripeny od roku 2005 a loni podepsala prodloužení pronájmu 12 strojů do roku 2035, právě jako přemostění do náběhu vlastních F-35. Masivní kanadská objednávka by pro Prahu znamenala robustnější mezinárodní ekosystém platformy, delší životnost dodavatelského řetězce, silnější servisní know-how a větší váhu Gripenu v rámci NATO.

Pro Saab by šlo o průlom. Firma dnes vyrábí asi 15 Gripenů ročně a chce kapacitu zvednout na 20 až 30. Před ukrajinskou objednávkou měla v backlogu 117 kusů Gripen E/F. Kanadských 60 strojů by výrobní sloty napnulo na maximum, ale pokud by se rozjela avizovaná kanadská lokalizace, kapacita by se mohla paradoxně rozšířit. A referenční efekt prodeje do země G7 a partnera v NORAD? Ten se penězi měřit nedá.

Ottawa prý chce oznámení načasovat až po amerických střednědobých volbách v listopadu 2026. Oficiální potvrzení tohoto harmonogramu chybí, ale logika je čitelná: proč přilévat olej do ohně, když Pentagon už teď veřejně tlačí na rychlé uzavření revize. Kanada si kupuje čas. A možná i větší strategickou volnost, než jakou kdy měla.

Článek Trump zuří, Saab slaví: Kanada chce škrtnout vyšší desítky amerických F-35 a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Co přesně Švédsko nabídlo

Tisková zpráva švédské vlády rozlišuje dvě části balíku. První je prodej až 20 nových Gripenů E/F za přibližně 2,5 miliardy eur, financovaných z unijního úvěru. Druhá je dar až 16 starších Gripenů C/D včetně munice, a právě v té munici figuruje Meteor.

Háček je v pořadí: dar C/D je výslovně podmíněn podpisem kupní smlouvy na E/F. Saab k témuž datu potvrdil, že finální kontrakt ani objednávku zatím nepřijal; běží vyjednávání. Volodymyr Zelenskyj nicméně na webu ukrajinského prezidenta uvedl, že první schopnosti očekává „do deseti měsíců“, tedy zhruba na jaře 2027. Švédská vláda mluví u nových E/F o dodávkách „před rokem 2030″.

Dohoda nepadla z nebe. Nezávazný Letter of Intent podepsaly obě strany už 22. října 2025 v Linköpingu, tehdy ještě bez konkrétních počtů a cen.

Proč je Meteor jiná liga

Ukrajinské F-16 nesou americké střely AMRAAM. Francouzské Mirage 2000-5 létají se střelami MICA. Obě jsou schopné zbraně pro boj mimo vizuální dosah. Jenže analytik Justin Bronk z britského think-tanku RUSI upozornil na zásadní problém: ukrajinské stroje musí blízko fronty létat nízko, aby přežily ruskou protivzdušnou obranu, a z takového profilu mají AMRAAM i MICA výrazně kratší praktický dosah. Ruské Su-34 a Su-35 mezitím vypouštějí klouzavé pumy 60 až 70 kilometrů za linií, fakticky mimo dosah.

Meteor funguje jinak než klasická střela s krátkým raketovým boostem:

• Náporový motor (ramjet) udržuje tah po celou dobu letu, ne jen v počáteční fázi. Střela tak neztrácí energii a manévrovací schopnost s rostoucí vzdáleností.
• Aktivní radarové navedení v kombinaci s datalinkem umožňuje průběžnou aktualizaci cíle; střela dostává data z radaru mateřského letounu i po odpálení.
• Zóna bez úniku je podle MBDA několikanásobně větší než u srovnatelných západních střel. Přesný dosah výrobce v otevřených materiálech neuvádí; často citovaných 200 kilometrů je veřejně kolující odhad, nikoli potvrzené číslo z datasheetu.

V praxi to neznamená zaručený sestřel na maximální vzdálenost. Znamená to, že ruský pilot musí počítat s mnohem větší obálkou ohrožení. Víc odstupu od fronty, nižší letové profily, víc eskort, a hlavně menší komfort při shazování klouzavých pum.

Dvě verze, dvě role

Rozdíl mezi darovanými C/D a kupovanými E/F není kosmetický.

C/D je osvědčená, rychle dostupná bojová verze; česká armáda na ní létá od roku 2005 a loni v září podepsala prodloužení provozu do roku 2035. Pro Ukrajinu představuje okamžitou schopnost: krátké dráhy, malá pozemní stopa, rychlý obrat mezi lety. E/F je dlouhodobě silnější platforma s lepším situačním povědomím a vyšší síťovou hodnotou.

Právě logistická nenáročnost dělá z Gripenu zajímavou volbu pro válku, v níž Rusko systematicky útočí na letecké základny. Rozptýlený provoz z krátkých úseků silnic, polní výměna motoru za hodinu, minimální počet techniků na obrátku; to je filozofie, kterou Saab vyvíjel pro skandinávský scénář obrany proti sovětskému úderu.

Co to znamená pro Rusko, a co ne

Podle nás je nejpřesnější číst tuto dohodu jako první západní kombinaci, která může Rusku reálně zkrátit dosavadní komfortní zónu pro frontové letecké údery. Nejde o konec ruské vzdušné převahy. Tu tvoří počet platforem, vrstvená protivzdušná obrana, hloubka zázemí a další nosiče úderů od balistických raket po drony. Gripen s Meteorem je silný korektor jednoho konkrétního problému, klouzavých pum shazovaných z relativního bezpečí.

Zelenskyj sám dohodu rámoval jako ochranu proti ruským naváděným leteckým pumám. Švédská vláda mluví o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a leteckých schopností. Ani jeden z těchto zdrojů netvrdí, že balík zastaví všechny ruské dálkové údery na ukrajinská města.

Otevřená zůstává i otázka kapacit. Saab dnes vyrábí přibližně 15 letounů ročně a cílí na 20 až 30. Pokud by Ukrajina dlouhodobě směřovala k ambici 100 až 150 kusů, kterou zmiňoval šéf Saabu Micael Johansson v hovoru k výsledkům za první čtvrtletí 2026, znamenalo by to víceletou průmyslovou mobilizaci s rozšiřováním výroby od let 2028–2029 dál. Výcvik ukrajinských pilotů má podle oficiálních zdrojů začít letos; jako orientační vodítko lze použít brazilský model, kde zkušení piloti absolvovali konverzi na Gripen C/D za zhruba dvacet týdnů.

Český rozměr

Česko provozuje dvanáct Gripenů C/D a smlouvu na jejich pronájem prodloužilo do roku 2035 včetně servisu, výcviku a modernizací. Bezprostřední ohrožení českého provozu z naší rešerše nevyplývá; smluvní rámec je zajištěný. Tlak na výrobní a servisní kapacity Saabu ale s rostoucí ukrajinskou poptávkou poroste, a to je proměnná, kterou Praha bude muset sledovat.

Poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze získá Ukrajina potvrzenou cestu k západní stíhačce, která nese střelu schopnou donutit ruské piloty přemýšlet, jestli je ta klouzavá puma za ten risk stojí. Finální kontrakt ještě podepsaný není. Ale pravidla hry nad frontou se už mění.

Článek Ruské letectvo bude mít nepřítele, proti jakému ještě nestálo: ukrajinské Gripeny dostanou superstřelu s dosahem 200 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Od dopisu o záměru ke smlouvě

Cesta k Gripenům pro Ukrajinu nezačala květnovým rozhovorem. Její veřejně dohledatelný počátek spadá do 22. října 2025, kdy Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson podepsali v Linköpingu dopis o záměru ke spolupráci v oblasti vzdušných schopností. Dokument je výslovně nezávazný, nevytváří právní ani finanční závazek. Zelenskyj tehdy mluvil o flotile „nejméně 100 strojů“ a o „dlouhé cestě na 10–15 let“.

O čtyři měsíce později, 13. února 2026, přibyla průmyslová vrstva: Saab a ukrajinský státní podnik Ukrainian Defense Industry podepsali memorandum o porozumění zaměřené na letectví a vzdušný průzkum. Na jaře 2026 se pak rozběhly rozhovory o financování přes evropský úvěrový rámec 90 miliard eur na roky 2026–2027, z nichž 60 miliard má směřovat na vojenské investice.

Veřejně tedy existují tři vrstvy přípravy: státní, průmyslová a finanční. Závazná kupní smlouva mezi nimi ale zatím chybí.

Co znamená „pár měsíců“

Johanssonův výrok ze SVT míří na finalizaci obchodu, nikoli na fyzické rozjetí výroby 150 kusů. Rozdíl je zásadní. V přepisu výsledkového hovoru za první čtvrtletí 2026 z 23. dubna téhož roku Johansson sám popsal realitu výrobní kapacity:

• Dnešní tempo: přibližně 15 Gripenů ročně.
• Cíl po navýšení: 20–30 strojů ročně.
• Dodávky pro ukrajinský program v řádu 100 a více kusů: od let 2028–2029.

Saab navíc zmínil, že nyní disponuje dvěma výrobními závody, v Linköpingu a v Brazílii, což mu dává základ pro škálování. Přesto: i při optimistickém tempu 30 strojů ročně čistě pro Ukrajinu by dodání 150 kusů trvalo pět let. Reálně déle, protože firma současně plní závazky vůči Švédsku, Brazílii a dalším zákazníkům.

Proč je 100–150 Gripenů zlomové číslo

Nejde o to, že by jeden Gripen automaticky porazil jeden Su-35. Ruský těžký víceúčelový letoun má podle údajů výrobce vzletovou hmotnost 34 500 kg, bojovou zátěž 8 000 kg, dvanáct závěsníků a radarový dosah až 350 km. Gripen E je jiná filozofie: lehčí platforma s radarem AESA, systémem elektronického boje s pokrytím 360°, datovou fúzí a schopností operovat z rozptýlených základen s obratem pro vzdušný boj za 15–25 minut. Gripen C zvládne vzlet z 400metrového úseku silnice a otočku pro vzdušný boj za deset minut.

Zlomový je objem. Sto padesát standardizovaných, síťově propojených strojů se západní logistikou by znamenalo přestavbu ukrajinského letectva z postsovětské mozaiky na koherentní evropskou vzdušnou sílu. To je kvalitativně jiná věc než jednotlivé transfery starších F-16 z koaliční sbírky.

Rozdíl oproti cestě F-16

Program F-16 pro Ukrajinu začal v létě 2023 jako mnohonárodní koaliční projekt zaměřený primárně na výcvik, pilotů, techniků a podpůrného personálu, s cílem vybudovat plně funkční schopnost mimo ukrajinské území. Gripenová cesta vypadá strukturálně jinak: přímý státní dopis o záměru, průmyslové memorandum o porozumění mezi firmou a ukrajinským obranným průmyslem, vyjednávání o velkém dlouhodobém kontraktu s jasným průmyslovým partnerstvím.

Ukrajinská prezidentská kancelář 22. dubna 2026 uvedla, že systematický výcvik pilotů a technického personálu na Gripenech má začít „v blízké budoucnosti“. Saab u brazilských pilotů dokumentuje jedenáctitýdenní konverzní výcvik pro zkušené operační letce. Limitem ale nebudou jen piloti: zavedení 100–150 strojů vyžaduje vlny techniků, logistiku náhradních dílů a infrastrukturu rozptýlených základen.

Český kontext a otázka kapacit

Česká republika provozuje dvanáct Gripenů C/D do roku 2035 a má přímou zkušenost se systémem. Přímá česká role v ukrajinské dohodě veřejně potvrzená není, byť ČR schválila program výcviku až osmi ukrajinských pilotů. Ten je ovšem zaměřen na F-16 a simulátory, nikoli oficiálně na Gripen. Otázku, zda masová výroba pro Ukrajinu ovlivní českou flotilu, lze zatím zodpovědět klidně: česká pokračovací smlouva byla vyjednána za podmínek shodných se švédským letectvem a případný tlak se pravděpodobně promítne spíš do harmonogramů nové výroby než do již uzavřeného českého leasingu.

Směr a měřítko gripenové dohody jsou bezprecedentní, žádný evropský program víceúčelových letounů posledních dekád nepočítal s dodávkou 150 kusů válčící zemi. Zlom ale neleží v jednom květnovém rozhovoru. Leží v tom, zda se podaří spojit financování, výcvik a průmyslový náběh do jednoho funkčního celku. Pokud ano, ukrajinské nebe za tři roky bude vypadat zásadně jinak.

Článek Ruské letectvo padne do stínu ukrajinského. Švédsko je připraveno spustit výrobu 150 Gripenů, stačí pár měsíců se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen není k boji s ponorkami určený

Ponorka třídy Varšavjanka (Projekt 636) je vylepšená diesel-elektrická verze třídy Kilo, uvádí Wikipedia, a proslula extrémně tichým chodem, díky kterému získala přezdívku „Černá díra“. Je vyzbrojena torpédy, minami a zejména střelami s plochou dráhou letu Kalibr. Dokáže operovat v mělkých vodách a je klíčovým prvkem ruské černomořské i tichomořské flotily.

Video: Rusové se opět předvedli. Bezdůvodně zavraždili 4 ukrajinské zajatce střelbou do zad, když leželi čelem k zemi

K útoku se pochopitelně nechystala, ale i tak bylo nutné ji mít na pozoru. Tiskový mluvčí švédských ozbrojených sil, Per Pilqvist, přitom uvedl, že byla ruská ponorka sledována dávno před tím, než došlo k nasazení letectva. Úžinou známou jako Kattegat mířila k Baltskému moři, které je přes ni spojeno se Severním mořem, potvrzuje Wikipedia.

„Sledujeme vše v Baltském moři. Jde o informační řetězec, ve kterém si neustále vyměňujeme data se svými spojenci,“ sdělil Per Pilqvist. Mise měla přitom vyjasnit operační situaci. Během eskorty letadla prováděla vizuální identifikaci, pořizovala snímky a kontrolovala případné neobvyklé prvky. Operace nicméně pokračovala také následujícího dne.

Rusové těžce prohrávají a nasazují rezervy. Marně, Ukrajinci se derou vpřed a sráží je na kolena na jihu i východě

To už ovšem přesnou polohu ponorky neoznámily, přičemž se jednalo o rutinní činnost za účelem zajištění územní celistvosti Švédska a jeho spojenců. Je na místě připomenout, že dle mezinárodního práva může Rusko operovat v mezinárodních vodách Kattegatu a proplout Dánským průlivem, pokud nenarušuje výsostné vody okolních států.

Kdyby hrozilo nějaké riziko, nebyly by ke sledování ponorky vyslány Gripeny. Země NATO mají v oblasti silnou pobřežní obranu, protiponorkové vrtulníky i plavidla, která jsou k boji proti ponorkám určená. Armádní Zpravodaj hodnotil v únoru 2026, po vyjádření Putinova poradce, který pohrozil, že je Rusko v Baltském moři silné, jak tam na tom opravdu je.

Ukrajina útočí na Rusy v Africe. Každá jejich prohra je fatální pro Kreml i válku na Ukrajině

JAS-39 Gripen je přitom víceúčelový letoun, který vyniká svou obratností a nízkými provozními náklady. Díky koncepci delta křídla a kachen dokáže operovat i z krátkých silničních úseků, což je klíčové pro rozptýlené letectvo. Ačkoliv má potom poměrně silnou a pestrou výzbroj, proti ponorkám žádná určená není. Umí ale bojovat proti hladinovým plavidlům.

Na ta má střelu RBS-15F s dosahem 70 až 300 km, záleží na typu, potvrzuje Wikipedia, a nese hlavici těžkou 200 kg. Ta je tvořena ocelovým pláštěm plněným silnou trhavinou, přičemž je optimalizována k probití lodního trupu pomocí kinetické energie, načež exploduje až uvnitř, což ji de facto rozerve zevnitř. Zvládne i velká plavidla, která Rusko má.

Článek Jediná ruská ponorka se objevila u pobřeží NATO a Gripeny se hnaly do vzduchu. Ale nemohly nic dělat se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E na F-35 nemá, i když je skvělý a „má to své“

Největšími argumenty odpůrců F-35 jsou cena a poruchovost. V druhém případě jde ale o těžký omyl, protože jich má za celou dobu na kontě pouze jednotky, potvrzuje Wikipedia, a to šlo ještě v některých případech o testování na uzavřeném letišti, nikoliv boji nebo při rutinním letu. Navíc se ve většině případů jednalo o námořní verzi C a verzi B s krátkým startem a přistáním.

Jdou na to chytře. Rusové se snaží obnovit Černomořskou flotilu, i když jim ji Ukrajinci zdevastovali

České letectvo má nicméně objednanou verzi A pro operace z pozemních základen. Nehodu nebo nedostatek F-35B tedy nelze přejímat i na F-35A, ačkoliv to mnozí rádi dělají a bez dalšího označí nejvyspělejší bojový letoun světa za „předražený krám“. Redakce Armádního Zpravodaje nepopírá, že se v průběhu objevují některé komplikace, ale zpravidla nejde o poruchy.

Kupříkladu Velká Británie došla koncem roku 2025 k závěru, že je program F-35 neuspokojivý, protože je z pořízených letounů schopných operačního nasazení pouze 40 %. Důvodem není, že by měly technické potíže, ale nedostatečné dodávky náhradních dílů. Kvůli tomu nemohou být rychle opravovány a musí zůstat uzemněny, dokud nedorazí.

„Rusko už válku s Ukrajinou strategicky prohrálo.“ Historik vysvětluje, jak se samo prakticky zničilo

Stejný problém mají i jiná letectva, včetně amerického, ale snad všechna ho již řeší zajištěním dodávek potřebných dílů od výrobce Lockheed Martin. F-35 tedy zůstává z bojového hlediska tím nejlepším, co si mohou západní země pořídit. Žádná jiná alternativa letounu 5. generace není, jelikož existují krom F-35 jenom americké F-22, aly ty USA nikomu neprodávají, a navíc slouží k vybojování vzdušné nadvlády, nejsou tak víceúčelové jako „ef-třicet-pětky“.

Potom je tu čínský protějšek J-31, event. J-20, což je ale protějšek F-22; o obou případech by šlo o velké bezpečnostní riziko pro NATO, a pořízení je tedy nemožné. Což platí i pro ruský Suchoj Su-57, který navíc ani nelze vnímat jako plnohodnotnou 5. generace hlavně pro jeho extrémně nízkou úroveň stealth. Co tedy zbývá, než F-35, pokud má být letectvo špičkové?

Pancéřovaný bombardér Su-34 měl přežít moderní válku. Realita nad Ukrajinou je tvrdší, často končí v troskách

Češi rádi navrhují, aby koupilo švédské Gripeny E/F, tedy moderní nástupce Gripenů C/D. Je na místě přiznat, že jsou technologicky skvělé a směle se vyrovnají francouzským Dassault Rafale F4 nebo americkým F-16 Block 70/72, oproti nimž navíc zvládají operovat z horších a provizorních leteckých ploch, a stačí jim ke vzletu kratší dráha. Ve výbavě pak mají moderní radar AESA a řadu západních zbraní včetně nejlepší střech vzduch-vzduch MBDA Meteor, potvrzuje Saab.

Jenomže Gripen E ztrácí na F-35 hlavně v oblasti stealth, které je rozhodující, čím blíže se letoun pohybuje nepřátelskému území, a také nemá tak pokročilou fúzi dat, i když není špatná. V závěru je snad každému patrné, že je Gripen E z hlediska bojové hodnoty horší, a pokud by na souboj došlo, F-35 by ho téměř jistě zničila dříve, než by ji vůbec zaregistroval.

Pentagon přestal aktualizovat software F-35. Velké problémy odhalují paradox nejmodernějších bojových letounů světa

Gripen E je nicméně levnější na provoz. Některé zdroje uvádí velmi hezkých 170 až 215 tisíc korun za letovou hodinu, ale reálnější analýzy pracují s částkou asi 468 tisíc za letovou hodinu, kdežto u F-35 to je 724 až 894 tisíc korun za letovou hodinu. Výrobce sice pracuje na zlevnění až na 532 tisíc korun za letovou hodinu, ale zatím neúspěšně.

Breaking-News potom vypočetlo cenu za letovou hodinu Gripenu U dokonce na 771 tisíc korun, ale současně uvádí vyšší než ostatní také u F-35. Ve výsledku lze tedy brát, že Gripen E létá hodinu za zhruba 0,5 milionu korun, zatímco F-35 za 0,8 milionu korun. To sice argument je, ale popsané výhody F-35 jsou stále přínosnější a nelze je popírat.

Video: perfektní reakce pilota. Ruský voják zaútočil pomocí MANPADS na ukrajinský vrtulník, když letěl pár metrů nad zemí

Samotná pořizovací cena letounů je potom hodně podobná. WION uvádí, že F-35A lze koupit za cca 110 až 150 milionů dolarů (dle zbraní), což je asi 2,343 až 3,2 miliardy korun. Oproti tomu Gripen E má vycházet kolem 140 milionů dolarů, tedy skoro 3 miliardy korun, uvádí UNITED24 Media. V listopadu 2025 také Saab uzavřel smlouvu s Kolumbií na nákup 17 letounů Gripen E za závratných 3,1 miliardy euro, tedy 76 miliard korun.

To znamená skoro 4,5 miliardy za jeden, a to se v obou případech jedná o cenu i se zbraněmi a výcvikem personálu, ale pro Ukrajinu je o tolik nižší z důvodu, že má zájem o mnohem větší množství letounů, což výrobu zlevní. Jednotková cena bez zbraní a výcviku personálu bývá o desítky milionů dolarů nižší u všech zmíněných letadel, takže ji lze snížit výběrem těch, které země potřebuje, a vynecháním těch, bez nichž se naopak může obejít.

Rusové spustili jarní ofenzivu. Ukrajinci je totálně vypráskali: „Masivní ztráty je uzemnily, největší útok měl přes 500 vojáků“

Vedle toho je nicméně nutné připočítat i související náklady na infrastrukturu, kdy jenom úprava letiště pro F-35 stojí ČR mnoho miliard. Na druhou je potřeba vnímat, že bude sloužit také pro zahraniční mise a bude součástí struktury NATO, nebude pouze pro české potřeby. Kdo význam nejlepších letounů 5. generace chápe, jsou Poláci, kteří si jich pořídí ještě více.

„Polsko má zájem pouze o letadla 5. generace nebo novější,“ uvedl podle GeekWeek náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła v souvislosti se dvěma dalšími perutěmi bojových letadel polského letectva s tím, že nechce F-15EX ani Eurofighter. Polsko jich zatím kupuje 32, což vydá na dvě perutě po 16 letounech, ale je zřejmé, že má zájem o další.

Video: Ukrajinci se pod těžkou palbou ani neodvážili vykouknout. Rus uprostřed boje zběsilý útok s BVP natočil

Kromě zmíněného je také nutné vnímat, že budou F-35 schopny kooperovat s drony, jakým je například Vectis. Ten by nejenom rozšířil operační schopnosti letounu a mohl létat i do oblastí, které jsou pro pilota nebezpečné, ale také by nesl další zbraně a pomohl napáchat větší škody během jediného letu. Není zřejmé, že by něco podobného uměly starší letouny.

Článek Češi je nechtějí, Poláci zvažují další dvě perutě a jiné nechtějí. Evropské letectvo bude definovat F-35, ne Gripen. Důvody jsou prosté se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Taurus dostane Gripen za pár let

O možnosti instalovat na Gripen střelu Taurus, tedy nejlepší svého druhu v Evropě, mluví Švédsko déle. Původně to mělo být až v roce 2028, ale DefenseNews s odvoláním na velitele švédského letectva Jonase Wikmana uvádí, že bude záměr realizovaný mnohem dříve. Konkrétní termín ovšem nesdělil. Vzhledem k tomu, že schopnost nosit střelu dostanou starší verze C a D, lze předpokládat, že nové verze E a F ji budou mít nejspíše automaticky.

Video: Speciální jednotky naběhly do doněckých lesů a vyčistily je od Rusů. Snažili se bránit, ale pohořeli

Pro Rusko je střela Taurus velkým strašákem. Wikipedia uvádí, že má dosah až 500 km, takže by z území Severoatlantické aliance doletěla téměř do Moskvy; scházelo by necelých 100 km. V jejím dosahu by byla celá řada velmi citlivých cílů, mj. druhé největší ruské město, Petrohrad. Pokud by si Rusko vůči NATO něco zkusilo, střely ze švédských letounů by mohly ničit například základny, skladiště nebo významné průmyslové zbrojní podniky.

Výroba Taurusu může být obnovena

Zatím neznámou otázkou je, kolik střel Taurus s hlavicí o hmotnosti 480 kilogramů a schopností prorazit i silné stěny bunkru si Švédsko pořídí. Defence-Industry v roce 2023 uvedl, že je jejich výroba pozastavená, ale koncern MBDA, který je spolu se švédským Saabem vyvinul, ji je připraven v případě zájmu obnovit. Navíc padlo rozhodnutí o vývoji nové střely Taurus Neo, která by měla mít ještě delší dosah a další vylepšení, což by hrozbu zvyšovalo.

iZdroj fotografie: Boevaya mashina / Creative Commons / CC BY-SA

Armádní Zpravodaj soudí, že je střela Taurus pro Gripeny více než vhodná. Wikipedia uvádí, že verze C a D, které má mimochodem dosud ve výzbroji i české letectvo, jsou letadla 4. generace, takže sice nemají schopnost stealth a jsou snáze zranitelná protivzdušnou obranou, ale v tomto případě by sloužila jako nosiče zbraní a zůstala v bezpečí díky vzdálenosti. Rusko by tak nemělo moc možností, jak jejich útokům efektivně předcházet.

Článek Putin nebude nadšený, Švédové ho chytí do šachu. Gripeny dostanou střely Taurus, které z NATO doletí až k Moskvě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina plánuje Rafale a Gripen

Výhled ukrajinského letectva do příštích let je impozantní. Má dohodu se dvěma zeměmi, konkrétně s Francií a Švédskem. Twz uvádí, že z první z nich by si měla pořídit 100 letounů Dassault Rafale, zatímco s druhou jsou plány ještě větší, konkrétně se jedná o 150 letounů Saab JAS-39 Gripen především v moderní verzi v E/F, i když v počátcích možná ukrajinské letectvo dostane i několik starších typů C/D, jaké dnes používá i české letectvo.

Kreml je vzteky bez sebe. Ukrajinci pohřbili Beriev A-100LL, který je budoucností ruských letounů včasného varování

Armádní Zpravodaj se nicméně domnívá, že mohou plány ukrajinského letectva narazit na několik problémů. GeekWeekInteria potvrzuje, že prvním z nich jsou peníze, i když není vyloučeno, že by alespoň některé letouny mohly být zakoupeny ze západní pomoci. Druhým, a možná složitějším problémem, je personál. Pro tolik letadel bude nutné mít dostatek pilotů, rozhodně více než 250, jelikož se střídají. Navíc to není jenom o pilotech. Nutný je rovněž obslužný personál jako technici, pozorovatelé a další.

Ukrajinské letectvo bude komplikované

Ukrajinské letectvo má sice zkušené piloty, ale ti jsou v současnosti zapojeni do bojových operací, a rozhodně nelze očekávat, že by jich šlo nějaký větší počet přeškolit. Mnozí z nich navíc před nedávnem prošli výcvikem na letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon, což je další západní letoun v ukrajinské výzbroji. Armádní Zpravodaj se domnívá, že příliš mnoho typů letadel bude síly na výcvik personálu jenom rozptylovat a vše komplikovat.

Video: 2 ukrajinští speciálové rozprášili mnohonásobnou přesilu. Rusové to potupně „projeli“

Platí ale také, že vycvičit piloty a personál na všechny stroje najednou Ukrajina potřebovat nebude. Byl by to nadlidský úkol, protože úplný nováček potřebuje cvičit 3 až 4, roky než je opravdu schopen pilotovat moderní letoun v reálném boji. Platí přitom, že nikdo není schopen vyrobit a dodat všechny letouny třeba během jednoho roku. DefenseMirror uvádí, že Saab je za rok schopen vyprodukovat 20 až 30 letounů, ačkoliv pokud by otevřel dokončovací linku a testovací centrum na Ukrajině, jejich počet by byl dvojnásobný.

Článek Ukrajinci nevědí, kdo bude pilotovat nové stíhačky. Sen o jednom z největších letectev Evropy se rozpadá se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E je pro Ukrajinu mimořádně vhodný

Záměr nakoupit švédské letouny Gripen E v počtu asi 150 kusů oznámil ukrajinských prezident Volodymyr Zelenský již koncem října 2025, a jenom několik dní poté sdělil, že vede současně jednání ještě s Francií o možné dodávce Rafale F4, a též s Amerikou ohledně F-16, nejspíše verze Block 70/72. Dominantní silou by se však měly stát švédské Gripeny E.

Video: Když taktika zvítězí, Pokrovsk může být pro Rusy pastí. Ukrajinští vojáci vytvořili blokády, aby je obklíčili

Gripen E je zásadně přepracovaná verze Čechům známého JAS-39 Gripen C/D. Konstrukčně jde prakticky o zcela nový letoun, který má oproti starším verzím větší trup i kapacitu palivových nádrží, což zvyšuje jeho dolet i schopnost nést více výzbroje a avioniky. Na sedmi závěsných bodech může nést širokou paletu moderních zbraní – od střel vzduch–vzduch a vzduch–země až po řízené pumy určené k přesným úderům, jak uvádí Wikipedia.

Vybaven je též nejnovější avionikou, systémem pro zvýšení situačního povědomí a přežití, a především radarem AESA, který dokáže sledovat cíle na vzdálenosti stovek kilometrů. Významnou výhodou je pak otevřená softwarová architektura umožňující jednotlivým uživatelům integrovat vlastní zbraně a technologie bez závislosti na výrobci. To jim dává vysokou míru nezávislosti a chrání je před politickými omezeními nebo exportními restrikcemi.

Video: Ukrajinští speciálové překvapili ruskou skupinu u Charkova a pokropili ji lehkým kulometem. Ani nestihla klást odpor

Jeho konstrukce umožňuje provoz i z krátkých a provizorních vzletových drah, což je pro Ukrajinu stěžejní, jelikož se v době války spoléhá na rozptýlení letounů, nikoliv na jejich soustředění na několika letištích. Naopak F-16 ani Rafale toho schopné nejsou, ale zase mají jiné kvality, s nimiž by mohli ukrajinští piloti získat zásadní sílu proti násobně většímu ruskému letectvu.

Saab má aktuálně kapacitu na 20 až 30 Gripenů E ročně, ale plánuje produkci dále navyšovat, aby uspokojil rostoucí zájem zákazníků – pokud by otevřel dokončovací továrnu a testovací středisko přímo na Ukrajina, kapacita by mohla být asi dvojnásobná. Otázkou však je, kolik letounů si bude moci dovolit, a kolik jí na to přispějí západní partneři a zmrazená ruská aktiva.

Ukrajinci a Britové chtěli unést ruský MiG-31K s raketou Kinžal. Chtěli provokovat u základny NATO a získat technologii

AviaciOnline, stejně jako jiné zdroje, uvádí cenu za Gripen E asi 85 milionů dolarů, což je v přepočtu cca 1,827 miliardy korun. Za 150 letounů by to tedy znamenalo 274 miliard korun, což je částka vysoká i pro nejsilnější západní ekonomiky. Wikipedia přitom uvádí, že Centrální evropská banka zmrazila ruská aktiva za zhruba 300 miliard dolarů, což je asi 6,5 bilionů korun. Je tedy evidentní, že na to peníze EU má, a to nikoliv ze svého rozpočtu.

Článek EU má plán pro Ukrajinu, aby nemusela platit za Gripeny E. Zakázku za více než 1/4 bilionu korun chce zaplatit se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajina si zřejmě nemohla vybrat lepší letadlo

Gripen E je zásadně přepracovaná verze Čechům známého JAS-39 Gripen C/D. Konstrukčně jde prakticky o zcela nový letoun, který má oproti starším verzím větší trup i kapacitu palivových nádrží, což zvyšuje jeho dolet i schopnost nést více výzbroje a avioniky. Na sedmi závěsných bodech může nést širokou paletu moderních zbraní – od střel vzduch–vzduch a vzduch–země až po řízené pumy určené k přesným úderům, jak uvádí Wikipedia.

Rusko zveřejnilo záběry bombardéru Tu-22M3 nad Baltským mořem uprostřed rostoucího napětí

Vybaven je též nejnovější avionikou, systémem pro zvýšení situačního povědomí a přežití, a především radarem AESA, který dokáže sledovat cíle na vzdálenosti stovek kilometrů. Významnou výhodou je pak otevřená softwarová architektura umožňující jednotlivým uživatelům integrovat vlastní zbraně a technologie bez závislosti na výrobci. To jim dává vysokou míru nezávislosti a chrání je před politickými omezeními nebo exportními restrikcemi.

Z ekonomického hlediska jde o relativně dostupný a efektivní letoun, přičemž jeho konstrukce umožňuje provoz i z krátkých a provizorních vzletových drah, což je pro Ukrajinu důležité; třeba F-16 toho moc schopné nejsou. Saab má aktuálně kapacitu na 20 až 30 Gripenů E ročně, ale plánuje produkci dále navyšovat, aby uspokojil rostoucí zájem zákazníků.

I když jde o dlouhodobý kontrakt, čím dříve bude ukrajinské letectvo Gripeny E mít, tím lépe, neboť jenom tak si zajistí dostatečnou sílu pro odstrašení silného nepřítele, jakým je Rusko. Dle úvah by měla na Ukrajině probíhat finální montáž letounů a jejich testování, ale je možné, že tam bude nakonec výroba soustředěna ve větší míře v licenci, připouští Micael Johansson, generální ředitel Saabu. Záviset to tak zřejmě bude na bezpečnostní situaci.

Nová várka vylepšených tanků T-90M pro ruskou frontovou brigádu ukazuje na velké problémy

„V době války to není jednoduché, ale bylo by skvělé nastavit alespoň finální montáž a testování letadel na Ukrajině, a později možná i částečnou výrobu,“ zdůraznil. Švédský ministr obrany, Paul Jonson, také dle theGuardian uvedl, že by mohly být Gripeny E pro Ukrajinu financovány ruskými aktivy, což je podle něj velmi reálné, a aktuálně probíhá zkoumání možností.

Článek Gripeny E chtějí Švédové montovat přímo na Ukrajině, zdvojnásobí tím výrobu. Zaplatit to přitom mají sami Rusové se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Vysoká produkce Gripenů E, která má výrazně narůst

Gripen E je modernizací v Česku dobře známého JAS-39 Gripen C/D, oproti němuž jde nicméně o zcela nový letoun. Má větší trup a větší palivové nádrže, což mu umožňuje delší dolet, ale také nést více vybavení. Sedm závěsníků může být osazeno moderními střelami vzduch-vzduch nebo vzduch-země, stejně jako řízenými pumami k bombardování, vysvětluje Wikipedia.

Obří zakázka pro český zbrojní průmysl. Německá armáda koupí stovky tisíc českých pistolí, jde o prestižní záležitost

Součástí je i moderní avionika, systém situačního povědomí a přežití, nebo radar AESA, s nímž vidí nepřátele až na stovky kilometrů. Plusem je pak otevřená softwarová architektura, díky níž mohou jednotliví uživatelé integrovat zbraně a vylepšení nezávisle na výrobci, což jim dává volnou ruku a neomezují je například politické neshody se zemí výrobce.

Ve všech směrech jde o schopný letoun, i když o něco dražší, jelikož stojí zhruba 85 milionů dolarů, což je přibližně 1,83 miliardy korun, uvádí AviaciOnline. Ale třeba americká F-16, nejspíše ve verzi Block 70/72, má stát až 70 milionů dolarů, tj. asi 1,5 miliardy korun, uvádí SimpleFlying. Ale několik transakcí ukázalo, že vychází až na 270 milionů dolarů, tedy což je 5,8 miliard českých korun; 20 si jich za 5,58 miliard dolarů koupily Filipíny, uvádí AlJazeera.

Obří izraelská zbrojovka má zelenou. Začíná tak naplno podporovat Ukrajinu, dává jí teď naprostou prioritu

I finančně je tedy nejspíše Gripen E dobrá volba, a navíc to nevypadá, že by Ukrajina chtěla zrovna v Americe provádět větší nákupy, než skutečně musí. Vedle toho je letoun vhodný na provizorní a krátké plochy, což F-16 není. Aktuální tempo produkce je 20 až 30 kusů ročně, ale Saab by ho rád výrazně zvýšil – o kolik, není jasné – první letadla by však mohl dodat v roce 2026.

Je to překvapivé, jelikož původně naznačoval termín prvních dodávek za 3 roky, ale Volodymyr Zelenskyj později sdělil, že to může být mnohem dříve. Redakce Armádního Zpravodaje nebyla schopna dohledat, kolik letounů by mohla Ukrajina ročně dostávat, ale mnohé zbrojovky berou aktuálně dodávky pro ni jako prioritní a jiným zákazníkům objednávky odkládají.

Video: Ukrajinští vojáci předvedli precizní spolupráci. Rusové se ve strachu vzdávali po celých skupinách

Pro představu, Rusko produkuje moderní letouny Suchoj Su-35S, což jsou v mnoha směrech adekvátní protějšky Gripenů E, i když o něco horší, rychlostí asi 12 až 18 kusů za rok – ta horní hranice je však spíše nadsazená. Je tedy přibližně poloviční a za poslední roky se situace nelepší, ačkoliv se nejedná o jediná letadla, který ruský průmysl produkuje.

Článek První Gripen E pro Ukrajinu už příští rok. Švédové postaví 30 letadel ročně, pro Rusko nereálné tempo se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Gripen E je pro Ukrajinu lepší než F-16 a jiné

I když s jedná o obrovský úspěch, je třeba vnímat, že Ukrajina a Švédsko prozatím podepsali tzv. letter of intent, tedy dopis o záměru. Samotná objednávka na letadla ještě uzavřena nebyla, neboť teď nejspíše probíhá hodnocení podmínek, zejména těch finančních. Armádní Zpravodaj zjistil, že ukrajinští piloti v poslední době Gripeny intenzivně testovali, potvrzuje TV4.

NATO je oslněné. Testuje protiruský systém, který zajišťuje zničení 2 000 nepřátelských cílů denně. Chce ho také

Nejde tedy o politické rozhodnutí, ale vychází z přesvědčení, že jsou letouny skutečně dobré a do ukrajinských podmínek vhodné. To ostatně redakce Armádního Zpravodaje hodnotila nedávno už u starších verzí Gripen C/D, jelikož mohou operovat z krátkých startovacích/přistávacích ploch, a rovněž nevyžadují tak čisté prostředí, jako třeba F-16, event. další západní letadla.

Gripen E je technologicky nejpokročilejší verze tohoto víceúčelového stíhacího letounu. Navržena byla s ohledem na moderní požadavky letectev, ať jde o přežití, síťovou spolupráci nebo komplexní účinnost na bojišti. Armádě navíc dává velkou míru kontroly při integraci do vlastního systému a úpravy softwaru nezávisle na výrobci, i technologickou vyspělost.

Video: Otřesení Rusové. Výbuch jim srovnal se zemí klíčovou výrobnu dělostřeleckých granátů 1 800 km od Ukrajiny

Má totiž oproti předchozí verzi výkonnější motor General Electric F414G, který poskytuje o více než 20 % vyšší tah, nebo větší trup a palivové nádrže, což prodloužilo jeho dolet až o 40 % bez nutnosti přídavných nádrží, uvádí Wikipedia. Zesílený podvozek a vyšší nosnost zase umožňují osadit v jeden čas více výzbroje a senzorů na sedm závěsníků.

Může se jednat o řízené střely (např. Meteor, IRIS-T, Taurus) nebo kombinaci výzbroje vzduch–vzduch a vzduch–země, což bývá běžnější, protože by letoun měl vždy mít i nějakou možnost obrany, i když zrovna útočí na pozemní nebo námořní cíle, které mu to mohou oplatit. A nechybí ani moderní radar AESA (Raven ES-05) s otočnou anténou nebo infrared search and track (IRST) senzorem (sleduje objekty, které vyzařují infračervené záření).

Ukrajina jásá. ČR pro ni staví vojenskou družici, která dokáže sledovat Rusy. Jako první na světě

Ukrajina má zájem o nejméně 100, maximálně pak o 150 letadel Gripen E. V obou případech to bude znamenat největší zakázku v historii – aktuálně je největším odběratelem švédské letectvo, které si jich pořídilo 60, přičemž nedávno dostalo první. Na Ukrajinu by mohla letadla začít proudit nejdříve za tři roky, ale sám švédský ministr obrany zdůraznil, že pochopitelně nemohou být dodána všechna najednou, a že jde o dlouhodobý závazek.

Článek Největší zakázka v historii Gripenu E: Ukrajina chce koupit až 150 kusů, první budou k dispozici za 3 roky se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Úspěch hlavně doma, ale pomalu i ve světě

E je nejnovější a technologicky nejpokročilejší verze víceúčelového stíhacího letounu Saab Gripen navržená s ohledem na moderní požadavky letectev, ať jde o přežití, síťovou spolupráci nebo komplexní účinnost na bojišti. Oproti Gripenu C přináší zásadní změny v konstrukci, avionice a celkovém konceptu provozu – jde o zcela nové letadlo sdílející pouze základní filozofii původního typu, ale samo švédské ministerstvo vysvětlilo, že se od něj zásadně liší.

Satelitní snímky ukazují žalostný stav nejpočetnějších ruských BVP. Putin teď lituje, že je špatně skladoval

Má totiž nabízet ozbrojeným silám mnohem větší míru kontroly i technologickou vyspělost. Za hlavní rozdíl lze vnímat nový a výkonnější motor General Electric F414G, který poskytuje o více než 20 % vyšší tah než předchozí RM12. Gripen E má také větší trup a palivové nádrže, takže má zvýšený dolet až o 40 % bez nutnosti přídavných nádrží, potvrzuje Wikipedia.

Zesílený podvozek a vyšší nosnost potom umožňují nést více výzbroje a senzorů – až sedm závěsníků pro řízené střely (např. Meteor, IRIS-T, Taurus) nebo kombinaci výzbroje vzduch–vzduch a vzduch–země, což bývá běžnější, protože by letoun měl vždy mít i nějakou možnost obrany, i když zrovna útočí na pozemní nebo námořní cíle, které mu to mohou oplatit.

Podmořská krize, Vladimir Putin se směje. Jenom 2 z 9 ponorek britské flotily jsou schopny okamžitě vyplout na moře

Avionika potom představuje zásadní kvalitativní skok, jelikož je Gripen E vybaven radarem AESA (Raven ES-05) s otočnou anténou, infrared search and track (IRST) senzorem (sleduje objekty, které vyzařují infračervené záření), pokročilým systémem elektronického boje (EW), stejně jako integrovanou senzorovou fúzí, která pilotovi poskytuje kompletní situační přehled.

Architektura softwaru je otevřená a modulární, což dává letectvu možnost pružně integrovat nové zbraně nebo senzory bez závislosti na výrobci – to z dlouhodobého hlediska snižuje náklady i technologickou závislost, což je aktuálně problém. Zejména další vývoj je vzhledem k nízkému počtu zájemců drahý, což platí i o budování infrastruktury, školení apod.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Přechod z Gripenu C na E znamená každopádně výrazné zvýšení bojové flexibility, dosahu, přežití a interoperability v rámci NATO, event. v jiných skupinách, protože si ho pořizuje třeba Brazílie, která ho integruje po boku dalších letounů, nebo Peru, a zvažuje ho také Kolumbie, ačkoliv ta měla dostat nabídku na alternativu v podobě čínských J-10C. Vedle toho zvažuje jejich pořízení též Kanada namísto F-35, jelikož se politicky a ekonomicky neshoduje s Američany.

Gripen E je mimochodem schopen díky své konstrukční filozofii operovat z poměrně krátkých a improvizovaných drah, což poskytuje strategickou výhodu malým letectvům s nedostatečnou infrastrukturou, nebo jako těm ve válečném konfliktu, kdy je třeba decentralizovat kapacity, aby je nepřítel nedokázal na známých letištích zaměřit, a tedy zničit.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

Slavnostní předání prvního Gripenu E se konalo na letecké základně Scaraborg F 7, a sešli se při něm zástupci ministerstva obrany, ozbrojených sil, švédského úřadu pro obranné materiály (FMV), a společnosti Saab. Celkem má švédské letectvo dostat 60 Gripenů E, a tamní ministr obrany, Pål Jonson, je nazval milníkem v obraně země, která se na něj 100% spoléhá.

Článek Trvalo to 10 let, ale švédské letectvo dosáhlo zásadního milníku. První z 60 objednaných Gripenů E vstupuje do výzbroje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kanada chce nákup zredukovat kvůli neshodám

F-35 je aktuálně jediný letoun 5. generace, který si mohou země NATO a spojenci Ameriky koupit. Sice ve světě existují ještě další, ale – čínské J-31 a J-35 se sice zdají být dobré, ale představovaly by bezpečnostní hrozbu, pakliže by se dostaly do výzbroje NATO, zatímco ruský Su-57 má hodně nedostatků, zejména v oblasti stealth, a mnozí ho ani za 5. generaci nepovažují.

„Myslí si, že jsem žoldák NATO. Já jenom bráním Ukrajinu proti invazi.“ Američan vysvětlil, proč bojuje proti Rusku

Nespornou výhodou F-35 je navíc její mnohonásobné otestování v boji, například Izraelem, když útočil na Írán a prakticky mu zdevastovat PVO, byť starší – nejmodernější systém měl být ovšem Bavar-373, obdoba ruského S-400, který sice není špatný, ale má jisté mezery, a Armádní Zpravodaj se domnívá, že je na tom jeho íránská verze ještě o něco hůře.

Wikipedia doplňuje, že došlo k zavedení letounu v roce 2015, pokud jde o verzi B, zatímco verze A, kterou kupuje i AČR, o rok později, a roku 2019 pak vstoupila do výzbroje ještě námořní C. Za největší přednost F-35 je považována vysoká úroveň stealth, díky níž ji mnohé radary vidí na mnohem kratší vzdálenost, tedy až v momentě, kdy může být pozdě.

Ukrajinci byli zprvu ze slovenských houfnic Zuzana 2 nadšení, pak přišlo zklamání. Fico na nich vydělává, i když zbraně dodávat nechce

Dává jí to výhodu nejenom ve vzdušném souboji proti jinému letounu, ale prakticky proti všemu. K dispozici má však i další vyspělé systémy k provádění průzkumu, a rovněž může nosit moderní zbraní k úderům na pozemní a námořní cíle, stejně jako na vzdušné. Nevýhodou je ovšem vysoká pořizovací i provozní cena, což platí také o vybudování náročné infrastruktury.

Je jedním z hlavních důvodů, proč si některé země nákup rozmyslely. Příkladem je Španělsko, které by na ně sice mělo, ale rozhodlo se utrácet 85 % výdajů na obranu v Evropě, a za zbylou částku by jich moc nepořídilo, takže vybírá náhradu z Evropy v podobě 4,5. generace. A totéž se chystá udělat Kanada, respektive to zvažuje jako velmi pravděpodobný scénář.

Video: MiG-29 rozmetal základnu ruské pěchoty. Na rozlehlý panelák mu stačila jedna silnější puma

Původně si objednala 88 letounů F-35A, z nichž ale nejspíše přijme pouze 16, zatímco 72 zbylých odmítne ve prospěch nižší generace. Konkrétně zvažuje švédské Gripeny E/F, které jí výrobce navrhuje sestavit v Kanadě, která by tak podpořila domácí průmysl. Kontrakt na F-35 původně dosahoval 27,7 miliard dolarů (bezmála 600 miliard korun), z čehož by nakonec mohla americká zbrojovka Lockheed Martin inkasovat pouze 109 miliard (5,5krát méně).

Sice to ještě není rozhodnuto, ale tento scénář naznačovala kanadská vláda již dříve, načež jí nabídl francouzský prezident Emmanuel Macron jejich Rafale. Výsledek bude záležet na jednání obou zemí – pokud udělá Amerika ekonomické ústupky, např. sníží cla, může kontrakt pokračovat v plném rozsahu – v opačném případě se připraví o významnou zakázku.

Nejsilnější nejaderná raketa na světě s 9tunovou hlavicí napáchá škody jako atomovky. Do výzbroje vstoupí do konce roku 2025

Gripen E/F přitom není špatný, ale na F-35 zkrátka nestačí. Jde o silně modernizovanou verzi víceúčelového stíhacího letounu C/D, kterou má i ČR. Verze E je jednomístná, verze F dvoumístná (převážně pro výcvik nebo speciální mise), a oproti starším C/D má zvětšený trup pro větší zásobu paliva, silnější motor (modernizovaný proudový motor řady F414), vyšší nosnost a prodloužený dolet, což mu umožňuje provádět delší a náročnější mise bez tankování.

Disponuje výrazně modernizovanou avionikou, včetně pokročilého radiolokačního systému AESA, systému elektronického boje a zdokonaleného multisenzorového fúzního rozhraní, které pilotovi poskytuje lepší situační povědomí. Gripen E/F je navržen pro síťově orientované operace – podporuje datalinky, přesné naváděné zbraně (včetně dálkových střel vzduch–vzduch jako Meteor) a má nižší provozní náklady a vyšší dostupnost, uvádí Wikipedia.

Video: Američané neměli slitování. Zaútočili na ponorku s drogami, jakmile vyplula na hladinu

V jistém směru je schopný F-35 zastoupit, ale ne úplně. Mnohem více se to pak projeví při střetu s početným letectvem, jaké má třeba Rusko, i když je pořád třeba vnímat, že i Kanada je součástí Severoatlantické aliance, takže by nebojovala sama, ale po boku Američanů a Evropanů.

Článek Jedna z největších zakázek v historii F-35 se zdárně hroutí. Kupec chce odmítnout 72 letounů a koupit místo nich švédské Gripeny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.