Ukrajina podepsala kontrakt na 16 Gripenů E. První dorazí v roce 2029, ale bojový efekt přijde dříve odjinud

Kyjev a Stockholm proměnily měsíce vyjednávání v závaznou smlouvu. Ukrajina získá 16 nových víceúčelových letounů Gripen E, ale bojový efekt přijde dřív odjinud.

Brazilský Gripen E i Zdroj fotografie: SAAB
                   

Dne 30. června 2026 se v tichosti uzavřel obchod, který mění výhled ukrajinského letectva na příští dekádu. Náměstek ministra obrany Serhij Bojev a generální ředitel švédské zbrojní agentury FMV Mikael Granholm podepsali mezistátní dohodu o prodeji šestnácti víceúčelových letounů Gripen E. Téhož dne uzavřela FMV výrobní kontrakt se Saabem v hodnotě zhruba 24,6 miliardy švédských korun, tedy přibližně 55 miliard korun. Jenže první stroj z nové výrobní linky dorazí nejdříve na začátku roku 2029. Aby Ukrajina nemusela tak dlouho čekat, běží paralelně druhá větev: dar šestnácti starších Gripenů C/D, které mají dorazit už od začátku roku 2027. A piloti, kteří na nich budou létat, se ve Švédsku už učí.

Dvě větve jednoho plánu

Klíčem k pochopení celé transakce je rozlišení dvou samostatných linií. První je nákup: šestnáct nových Gripenů E, financovaných z půjčky EU Ukraine Support Loan s podporou Spojeného království, s dodávkami v letech 2029–2030. Balík nezahrnuje jen draky a motory; součástí jsou náhradní díly, technická pomoc, logistická podpora a rozsáhlý výcvikový program.

Druhá linie je dar. Švédsko se zavázalo předat Ukrajině až šestnáct provozně osvědčených Gripenů C/D ze stávajících zásob, a to od začátku roku 2027. Součástí mají být i rakety IRIS-T, AMRAAM a pokročilé střely vzduch-vzduch Meteor. Stockholm si přitom za darované stroje objedná náhradní Gripeny E/F pro vlastní letectvo, takže nejde o jednostranné oslabení švédské obrany.

Praktický dopad? Bojový přínos začne dřív přes starší C/D. Gripen E je dlouhodobá investice do modernějšího letectva, ne okamžitá záplata na frontovou situaci léta 2026.

Proč rok 2029 a ne dříve

Šestnáct Gripenů E nejsou hotové stroje čekající ve skladu. Saab je musí vyrobit, a jeho výrobní fronta není prázdná. Před ukrajinskou zakázkou evidoval 117 objednaných Gripenů E/F pro Švédsko, Brazílii, Kolumbii a Thajsko. Ještě 28. května 2026 švédská vláda komunikovala záměr prodat „až 20 Gripen E/F“; šlo teprve o vyjednávání. Pevný kontrakt vznikl až o měsíc později a počet klesl na šestnáct jednomístných E. Proč ne dvacet a proč vypadla dvoumístná varianta F, oficiální materiály nevysvětlují.

K výrobní kapacitě se přidávají další faktory: financování musí projít mechanismem unijní půjčky, Ukrajina potřebuje vybudovat podpůrnou infrastrukturu a výcvik musí dospět do fáze, kdy piloti i technici zvládnou nový typ plně bojově nasadit. Rok 2029 tak není prodleva, je to realistický harmonogram pro stroj, který teprve vznikne.

Výcvik běží, detaily zůstávají utajené

Že ukrajinští piloti a technici už ve Švédsku cvičí, potvrzují shodně kancelář prezidenta Zelenského i FMV. Přesné místo, počet lidí ani denní režim zveřejněny nebyly, a to z bezpečnostních důvodů. Nejpravděpodobnější lokalitou je základna F 7 Skaraborg v Såtenäs, kde se podle švédských ozbrojených sil školí všichni piloti Gripenu a kde v minulosti procházeli konverzí i zahraniční letci.

Jak takový výcvik vypadá, naznačuje brazilský model z roku 2023: jedenáct týdnů a padesát letů základní konverze, pak dalších devět týdnů a dvacet pět letů bojové přípravy, vedle teorie a simulátorů. Český pilot Armády ČR popsal své přeškolení na Gripen jako tříměsíční záležitost. Pro zkušeného pilota jde o měsíce, ne roky. Ukrajinci ale potřebují vycvičit nejen piloty; celá jednotka včetně techniků, muničního řetězce a taktických postupů pro rozptýlené bazování je projekt na delší dobu.

Pro větev C/D s dodávkami od začátku 2027 to časově vychází. Pro Gripen E je rezerva ještě komfortnější, mezi startem výcviku a prvními dodávkami leží zhruba dva a půl roku.

Co Gripen přinese a jak zapadá do celku

Gripen E je jiná liga než C/D. Radar s aktivním elektronickým řízením paprsku (AESA), infračervené vyhledávací a sledovací zařízení (IRST), pokročilý elektronický boj, motor GE F414G o tahu 98 kilonewtonů, deset závěsníků a architektura umožňující rychlé softwarové aktualizace. Saab zdůrazňuje patnácti- až dvacetipětiminutový bojový obrat, tedy dobu, za kterou se stroj na zemi dotankuje, přezbroji a znovu vzlétne.

Starší C/D nemá tyto senzory, ale nabízí něco jiného: extrémně nízké nároky na údržbu, schopnost operovat z osmisetmetrových silničních úseků a výměnu motoru v polních podmínkách za méně než hodinu. Pro zemi, jejíž letištní infrastruktura je pod neustálým raketovým a dronovým útokem, to není malá výhoda. Švédsko navíc Ukrajině už dodalo mobilní dálkově řízenou věž řízení letového provozu, která umožňuje operovat i z poškozených nebo provizorních základen.

Gripen přitom nevstupuje do prázdna. Ukrajina už má rozběhnutou bojovou linku F-16; prezident Zelenskyj v březnu 2026 potvrdil, že někteří ukrajinští piloti po výcviku v Rumunsku už létají ostré bojové mise. F-16 je zavedená platforma s obrovským aliančním ekosystémem. Gripen E proti němu staví novější koncept s důrazem na logistickou nenáročnost, rozptýlený provoz a pokročilý elektronický boj. Nejde o náhradu, ale o doplnění, a o diverzifikaci, která snižuje závislost na jediném typu.

Do mozaiky patří i švédské letouny včasné výstrahy ASC 890, které Stockholm Ukrajině už předal. Gripen bez navedení a situačního přehledu je jen poloviční řešení. S ASC 890 a budoucí integrací do síťového vedení boje začíná dávat smysl jako součást systému, ne jen jako jednotlivý stroj.

Český kontext: pozorovatel, ne účastník

Česká republika v ukrajinském kontraktu nefiguruje; smluvní osa vede výhradně přes Kyjev, FMV a Saab. České Gripeny C/D dál chrání vzdušný prostor republiky a plní úkoly v aliančním systému NATINAMDS, leasing byl v září 2025 prodloužen do roku 2035. Na cvičení Ramstein Flag 2026 české Gripeny trénovaly právě ty scénáře, které jsou pro Ukrajinu denní realitou: integrovanou protivzdušnou obranu, průnik proti sofistikované PVO a operace z rozptýlených základen.

Česká provozní zkušenost s Gripenem je nepřímá, ale relevantní výhoda pro sdílení know-how i pro případnou budoucí spolupráci s ukrajinským letectvem v rámci struktur NATO.

Podpis z 30. června není jen nákup šestnácti letadel. Je to vstupní brána do desetiletí, v němž má Ukrajina vybudovat letectvo západního střihu. Zelenskyj už v říjnu 2025 mluvil o ambici získat nejméně sto Gripenů v horizontu deseti až patnácti let. Červnový kontrakt je první závazný krok na té cestě, a švédský ministr obrany ho označil za bod obratu pro samotnou koncepci ukrajinských vzdušných sil.

Mohla si Ukrajina zvolit pro modernizaci letectva lépe?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články