Kdo podepsal a co vlastně vzniká

Zakládající čtrnáctku tvoří Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Pákistán, Turecko, Egypt, Jordánsko, Jemen, Bangladéš, Nigérie, Súdán, Džibutsko a Somálsko. Podle saúdské tiskové agentury SPA Rijád pozval celkem 51 států a organizací, ale zakládající deklaraci podpořila jen tato skupina. Aliance má být čistě obranná, se sídlem velitelství v Saúdské Arábii; na stole leží návrh charty, organizační schéma, operační mechanismy a velitelská struktura.

Důležité je říct, co to zatím není. Nejde o hotovou údernou flotilu s jasným bojovým rozpisem. Jde o institucionální rámec, který teprve nabírá tvar. Členské státy dokončují národní schvalovací procedury a vojenští plánovači budou dál pracovat na detailech. Podle srpnové zprávy The National už aliance jmenovala velitele a počet členů roste, ale od deklarace k plně funkční eskortní síle vede ještě dlouhá cesta.

Dva prázdné židle, a proč zůstaly prázdné

Spojené arabské emiráty nejsou mezi signatáři. Ani Omán. A v širším regionálním kontextu chybí i Izrael. Každá absence má vlastní příběh.

Saúdsko-emirátský rozkol má kořeny přímo v Jemenu. Obě země sice v roce 2015 vstoupily do společné koalice proti Hútiům, ale jejich cesty se rozešly. Abú Zabí podpořilo jižní separatisty, kteří se obrátili i proti saúdským spojencům, a dřívější koalice se fakticky rozštěpila. Reuters v červenci 2026 popsal situaci jako zásadní trhlinu. Emiráty dnes prosazují v Jemenu vlastní agendu a nemají důvod vstupovat do formátu, který řídí Rijád.

Izraelská nepřítomnost je jiného druhu. Saúdská Arábie opakovaně potvrdila, že bez vzniku palestinského státu vztahy s Izraelem nenaváže. Válka v Gaze normalizační proces odsunula na neurčito. Izraelská účast by navíc s vysokou pravděpodobností rozbila arabskou a muslimskou podporu celého projektu; v koalici sedí Katar, Jordánsko, Pákistán i Bangladéš. Veřejně dostupný úplný seznam pozvaných států nebyl zveřejněn, takže nelze s jistotou říct, zda Izrael dostal formální pozvánku. Jisté je, že mezi zakládajícími signatáři není, a geopoliticky to dává dokonalý smysl.

Vojenská váha: čtyři motory a deset přívěsů

Podle nás bude reálná bojová síla aliance stát na čtyřech státech: Saúdské Arábii, Egyptu, Turecku a Pákistánu. Tyto země disponují oceánskými válečnými loděmi, protiraketovými systémy a zkušenostmi s námořními operacemi. Saúdské královské námořnictvo provozuje fregaty třídy Al Riyadh (upravené francouzské La Fayette), Egypt má dvě vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral, turecké námořnictvo staví vlastní fregaty programu MILGEM a Pákistán nasazuje fregaty třídy Zulfiquar.

Zbývající členové (Džibutsko, Somálsko, Súdán, Bangladéš, Nigérie, Jemen) přinesou spíš geografii. Přístupy k přístavům, lokální zpravodajský přehled, pobřežní dohled. To není málo, ale eskortní sílu to nezajistí.

V oblasti přitom už operují dvě zavedené struktury. Americká Combined Task Force 153, vzniklá v dubnu 2022 pod hlavičkou Combined Maritime Forces, se zaměřuje na námořní bezpečnost v Rudém moři a Adenském zálivu. Evropská operace Aspides, spuštěná v únoru 2024 s velitelstvím v řecké Larisse, je čistě obranná mise EU na ochranu plavidel; její mandát byl prodloužen do února 2027. Saúdská aliance nevzniká ve vakuu, ale vedle těchto misí, a otázka koordinace zůstává otevřená.

Proč právě teď, a co za tím stojí

Spouštěč má přesné datum. Dne 20. července 2026 Hútiové vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie v Rudém moři. Rijád odpověděl údery na hútijská zařízení a o deset dní později představil koaliční projekt. Americká námořní administrativa MARAD vede oblast jako aktivně vysoce rizikovou: hrozí balistické střely, řízené drony, výbušné čluny i pokusy o nalodění na obchodní plavidla. Formulace MARAD je přímočará: „hútijská teroristická skupina.“ Stejné označení (zahraniční teroristická organizace) používá americké ministerstvo zahraničí.

Za Hútiemi stojí Írán, i když ne ve smyslu dálkového ovládání. Americké ministerstvo financí zdokumentovalo konkrétní sítě: logistické firmy, dodávky komponent dvojího užití z Číny, íránské zprostředkovatele, financování přes ropné kanály. Bez íránské pomoci by Hútiové měli výrazně slabší schopnost sledovat a zasahovat lodě. Zastavit je je tak obtížné proto, že kombinují domácí základnu v hornatém Jemenu, zahraniční podporu a levné bezpilotní prostředky proti extrémně frekventované lodní trase.

Co to znamená pro Česko

Rudé moře se může zdát vzdálené, ale čísla mluví jasně. Čína tvořila v roce 2024 celkem 12,2 % celkového českého dovozu a více než 70 % počítačů a elektroniky přichází do ČR ze zemí mimo EU, převážně po moři přes Suezský průplav. Podle americké EIA trvá cesta tankerem z Perského zálivu do přístavů Amsterdam–Rotterdam–Antverpy přes Suez zhruba 19 dní. Objížďka kolem mysu Dobré naděje zabere téměř 35 dní. Každý den navíc znamená vyšší spotřebu paliva, dražší pojištění a delší obrat lodí.

OECD potvrzuje, že narušení v Rudém moři výrazně rozhoupalo kontejnerové sazby a že šoky v nákladech na dopravu se přelévají do importních cen. Před rokem 2023 proplouvalo Bab al-Mandabem přes 70 lodí denně; některá krátkodobá měření ukazují propad na pouhých 11 plavidel za víkend. Nejcitlivější české položky? Elektronika, komponenty, textil a sezónní spotřební zboží, tedy vše, co do Evropy putuje kontejnerem z Asie.

Koalice čtrnácti států má potenciál situaci zlepšit, ale důkazem nebude tisková deklarace v Rijádu. Důkazem bude den, kdy se kontejnerové lodě vrátí na suezskou trasu bez válečného pojistného příplatku, a ten den zatím nepřišel.

Článek Koalice 14 zemí se spojila proti teroristickým Hútiům. Ale dva velcí hráči zůstali za dveřmi a není náhoda se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Pilot F-35 mohl podcenit PVO nepřítele

O tom, co se nad Jemenem stalo, jsou pouze kusé informace. Twz upozorňuje, že největším problémem je, že není známo, jaká střela vlastně F-35 ohrožovala. Hútíjové mají obecně spíše primitivnější protivzdušnou obranu, ale to neznamená, že by byla zcela neúčinná. Armádní Zpravodaj se domnívá, že za určitých okolností může zaměřit a ohrozit i letoun, jakým je F-35. Zvláště za situace, kdy pilot tuto PVO podcení a přiblíží se.

Dassault Rafale F5 vs. F-35 Block 4: oba letouny jsou solidní, ovšem ten francouzský vyhrává pouze v jedné nevýznamné oblasti

Armádní Zpravodaj upozorňuje, že ačkoliv bývá stealth letounu F-35 a dalších překládána jako neviditelnost, je to nepřesný pojem. Wikipedia vysvětluje, že to znamená hlavně snížení radarového odrazu. To v podstatě znamená, že radar na delší vzdálenost letoun nevidí a nelze jej takto zaměřit. Pilot naopak může zaznamenat emise radaru a zaútočit na něj. To by platilo třeba pro systém Tear 2 ve výzbroji Hútíjů. Wikipedia vysvětluje, že jde o íránský ekvivalent ruského 9M317 Buk, ale není pravděpodobné, že na něj F-35 útočila.

Stealth na infračervené navádění nefunguje

Hútíjové ale disponují i systémy s infračerveným naváděním, tedy využívajícím teplo vycházející hlavně z motoru. Aby je bylo možné využít, většinou to znamená, že se letoun musí přiblížit natolik, aby byl vidět, a to nejspíše i lidským okem. Jemenští povstalci mají mít k dispozici sovětské nebo ruské střely s infračerveným naváděním R-73 a R-27 upravené k odpalu ze země, uvádí OryxSpioenKop, případně infračerveně naváděný íránský systém SA-67 Saqr-1.

With a 🇺🇸 MQ-9 shot down by Yemen:

„Missile 358″/Saqr is the likely weapon which scored the kill

➡️ But meanwhile there are already two main versions of this turbojet SAM

Saqr-2 is the new version, with less wings.
Likely having 5-antenna CRPA GNSS too
(like latest 358/Saqr-1) pic.twitter.com/mcwAHc7adK

— Patarames (@Pataramesh) November 9, 2023

Tyto zbraně budou však mít omezený dosah nejspíše na několik kilometrů, ale jejich navádění je pasivní a nejde nijak zaznamenat. Pokud se neopatrný pilot F-35 přiblížil natolik, že byl vidět a v dosahu, mohla být některá ze střel odpálena. Lze ji sice zmást třeba světlicemi nebo se jí vyhnout, ale zasáhnout ho může stejně jako kterákoliv jiná. Případný sestřel by byl dle Armádního Zpravodaje hlavně chybou pilota, který PVO podcenil.

Článek F-35 dokáže zničit i velmi chabá protivzdušná obrana na pár kilometrů. Pilot by ovšem musel udělat závažnou chybu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Sestřelit F-35 je velice obtížné, ale ne nemožné

O americkém letounu 5. generace, který si kupuje mnoho zemí NATO včetně České republiky, panuje řada mýtů a nesprávných přesvědčení. Tím hlavním je nejspíše to, když ho někdo označuje za „neviditelný“ – tím je myšlena schopnost stealth, což podle MOČR znamená, že má letoun malý radarový odraz, a tedy je obtížně zachytitelný, ale nikoliv neviditelný.

Ojedinělé záběry ukazují, jak ukrajinský voják sestřelil ruský Suchoj Su-25 starou zbraní z ramene. A to hned na první dobrou

Co to znamená v praxi? Redakce Armádního Zpravodaje rozebírala v červenci 2022, že tím de facto klesá vzdálenost, na jakou je radar schopen takový letoun odhalit – takže zatímco ten bez stealth může vidět například na 300 km, ten s pokročilou stealth jenom na polovinu, ačkoliv to vždy závisí na dalších okolnostech, mj. i na počasí. To se stalo také ruskému křižníku Moskva, který potopili Ukrajinci už na začátku války – nebýt mraků, zřejmě by ho neviděli.

Rusko má mít také ve výzbroji radar Podlet-K1 s dosahem 200 až 300 km, a s nímž údajně vidí také letouny F-35, ale Armádní Zpravodaj soudí, že za správných podmínek nejvýše na poloviční vzdálenost, a pokud mu není přáno, tak možná ani to ne.

Satelitní snímky potvrdily úplné zničení ruské továrny, která dodávala armádě. Několika údery ji rozmetalo ukrajinské letectvo

Ale zpět k incidentu s Hútíi. Podle amerického představitele se F-35 dostala v rámci operace Rough Rider dostatečně blízko, aby musela manévrovat. Jakou zbraní nebo zbraněmi po ní však teroristé pálili, není jasné. Armádní Zpravodaj ověřil v analýze TWZ, že mají k dispozici například Barq-1 a Barq-2 z Íránu, z nichž první dosáhne 50 km daleko a 15 km do výšky, a druhá 70 km do dálky a 20 km do výšky. Ale nelze ověřit, zda jsou informace pravdivé.

Americká armáda se hroutí uprostřed rozvíjející se krize, kterou nemusí Spojené státy ufinancovat. Stav je horší, než se čekalo

Z technických specifikací na Wikipedii vychází dostup F-35 až 20 km, takže by na ni Barq-2 stačila. Podrobnosti incidentu nicméně nejsou známy – dokonce nebylo uvedeno ani to, zda se jednalo o verzi B nebo C (obě mohou startovat z letadlových lodí), ale stejně tak mohlo jít o A startující ze základny některého ze spojenců v okolí. Poměrně nedávno pak americké námořnictvo ztratilo kvůli Hútíům F/A-18 Super Hornet, který spadl z paluby, když po lodi pálili.

Článek Chybělo málo a americká F-35 to schytala. Teroristé ji zkusili sestřelit, ale neuspěli, jelikož provedla úhybné manévry se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jemen je zmítán válkami celá desetiletí

Islámská země trpěla po dlouhá desetiletí během studené války vnitřními boji, ale na začátku 90. let 20. století se konečně sjednotila, ač neuklidnila. Tehdy v ní vzniklo i převážně šiítské hnutí pod vedením náboženského a politického vůdce Husseina Badreddin al-Houthiho, a bylo v opozici proti jemenské vládě. Ta se také pokusila její hlavního představitele v roce 2004 zatknout, uvádí Wikipedia, a při následné občanské válce byl zabit. Jeho stoupenci však pod jeho jménem pokračovali dále a začali se čím dál více radikalizovat a původní poměry opouštět.

Jemenští rebelové Hútíové zveřejnili záběry, jak pomocí vrtulníku unesli nákladní loď v Rudém moři

Třeba během arabského jara v roce 2011 donutili Hútiové tehdejšího prezidenta Jemenu k odstoupení, uvádí BBC, ale vystupovali i proti následné vládě. Postupně ovládli některé provincie a dobyli hlavní město Saná (již v té době měli podporu z Íránu), až v roce 2015 situace donutila k zásahu koalici sunitských zemí v čele s největším rivalem Íránu, tedy Saudskou Arábií. Ani během několika let se jí ale nepodařilo Hútíe porazit, a naopak zabředla do dlouhé války a dalších sporů. Od roku 2022 je v zemi příměří, válka si vyžádala kolem 160 tisíc životů.

Hútiové jsou vycvičení a dobře vyzbrojení

Hútiové se během desítek let ještě více zradikalizovali, a třeba WilsonCenter uvádí, že mají úzké vztahy na íránský režim a hnutí Hizballáh, tedy organizaci označovanou jako teroristickou. Velmi radikálně se vyjadřují proti Spojeným státům americkým, ale především proti Izraeli. Po letech neutichajících bojů přitom nejsou Hútiové žádní obyčejní povstalci vyzbrojení jenom AK-47, jak bývá běžné, ale efektivně vycvičená armáda s mnoha zkušenostmi. Navíc k nim po dlouhá putují zbraně od Hizballáhu a Íránu, a dostali i velmi moderní výzbroj.

The U.S. military on Thursday conducted its fifth strike on Iranian-backed Houthi rebels in Yemen, destroying two missile launchers, the Pentagon confirmed. Using Navy F-18 fighter aircraft, “U.S. Central Command forces… https://t.co/daAecUMHMI #BreakingNews #Breaking #News pic.twitter.com/7h3uW8anCM

— Brett Murphy (@bmurphypointman) January 18, 2024

Jsou tak např. schopni útočit protilodními řízenými nebo balistickými raketami na obchodní lodě v Rudém moři a Suezkém průlivu, případně na plavidle provést výsadek z vrtulníku a unést ho. Mají i střely nebo drony dlouhého dosahu schopné zasáhnout Izrael vzdálený přes 1 500 km, udává CNN, což jsou schopnosti, které nemají mnohé moderní armády. Porazit Hútie je ovšem obtížné už jenom pro složitý terén země a odhodlání, s nímž jsou ochotno bojovat. I moderní armáda by se tak mohla dostat do situace, v níž byli Američané v Afghánistánu.

Možná se jedná o budoucí problém, neb budou-li Hútiové stále sílit a získávat moderní vybavení, lze si domyslet, čeho jsou schopni. Těmto organizacím, jejichž členové jsou mnohdy zfanatizovaní a zabíjí „bezvěrce“, klidně obětují pro svou věc lidské životy, hlavně když dosáhnou svého. Vyloučit přitom nelze ani jejich útoky na země, které tak nenávidí, tedy zejména na Izrael, a jelikož je samotná Amerika daleko, tak alespoň na její vojenské základny v oblasti. A evidentně jsou Hútiové vnímáni jako problém i pro jiné muslimy, zejména ty sunitské.

Článek Kdo jsou vlastně Hútiové? Z původně umírněného náboženského hnutí se stala teroristická organizace, která dokáže zaútočit na 1 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.