Následky požáru 11 cisteren byly vidět na 20 km

O incidentu informoval Petro Andrjuščenko, vedoucí Centra pro studium okupace, 21. června 2025 s tím, že hoří 11 palivových nádrží ruského nákladního vlaku. Kouř měl být dle svědků viditelný ze vzdálenosti 15 až 20 km, a ti také potvrdili přerušení železniční trati. Opravy mají údajně trvat několik týdnů, což znamená, že po tuto dobu nebudou probíhat dodávky paliva na frontu.

Ukrajina vrací Suchoj Su-24 zpět na bojiště. Nová letecká puma KAB rozdrtí nepřítele až na 100 km, a to velmi přesně (video)

Vlak hořel na železničním úseku mezi vesnicí Levadne a městem Molochansk v okrese Tokmak ležícím v Záporožské oblasti, která je z velké části pod kontrolou ruské armády, ale jak opakovaně dokazuje Obranné zpravodajství Ministerstva obrany Ukrajiny, neznamená to, že by dominovala ani na místech, z nichž se jí podařilo obránce oficiálně vytlačit.

Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že došlo k útoku na stejné trase také koncem května 2025, kdy rovněž hořel nákladní vlak. Je tedy patrné, že ji ukrajinské složky sledují, a jakmile je opraven a začne na něm fungovat logistika, zasáhnou a vyřadí ji.

Ačkoliv nebylo upřesněno, jak byl útok veden, záběry pochází z dronu, a je zcela běžné, že obzvláště v těžko dostupných oblastech používají Ukrajinci právě bezpilotní letouny. Nelze sice určit, o jaký šlo v tomto případě, ve výzbroji jich mají mnoho druhů, ale určitě se jednalo o sebevražedné, a lze se domnívat, že nesly například granáty z RPG-7.

Orešnik na scéně: Rusko zahajuje masovou výrobu balistické rakety středního doletu. Ale je nesmysl střílet ji na Ukrajinu

Ty váží až několik kilogramů, z čehož připadá asi čtvrtina na výbušninu. Třeba jednostupňový HEAT má 2,6 kg, včetně 730 g trhaviny, a jeho průraznost je 500 RHAe, uvádí Wikipedia, což na cisternu rozhodně stačí. Zásah byl viditelně veden do nejméně dvou cisteren, aby došlo k umocnění a rozšíření požáru na další vagony vlaku, který jich měl několik desítek.

Článek Foto: ruská armáda má na frontě velký problém. Týdny tam zůstane bez paliva, Ukrajinci zapálili 11 cisteren nákladního vlaku a zničili trať se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Drony zničily 7 zásobníků, další poškodily

Satelitní snímek umístěný níže ukazuje, jak vypadá rafinerie v Saratově po útoku dronů. MilIn uvádí, že podle analýzy 7 velikých zásobníků s palivem zničil a několik dalších poškodil. A ačkoliv lze množství zničeného paliva odhadovat jenom obtížně, nebude ho málo. Zásobníky je navíc potřeba nahradit, což může být problém pro logistiku.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Satelitní snímky ukazují, jak mohou skončit 3 ruské stíhací bombardéry Suchoj Su-34, pokud jsou na základně zasaženy drony

Na rafinérii útočily neznámé typy dronů a nelze určit, o jaké konkrétně šlo, neboť jich má Ukrajina ve výzbroji celou řadu. Musely přitom překonat vzdálenost zhruba 700 km, což není pro ty dalekonosné problém, ostatně často zvládnou i více než 1 000 km. Třeba UJ-22 má dosah 800 kilometrů, uvádí HiSutton, a unese hlavici o hmotnosti 20 kilogramů.

Útočit mohou i hybridy střely a dronu

Na rafinérie a podobné cíle mohou útočit i jakési hybridy mezi drony a přesnými řízenými střelami vybavené proudovým motorem, s nímž se pohybují mnohem rychleji než běžné vrtulové drony a je tedy mnohem obtížnější a je zničit. Jejich dolet je zhruba 700 kilometrů a existovat mají minimálně dva, konkrétně Palianytsia a Peklo.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

O obou zbraních je k dispozici jenom minimum informací. Pravda uvádí, že Palianytsia má hlavici těžkou asi 100 kg, což jí dává sílu lehčí letecké pumy, zatímco Peklo je menší a hlavice bude mít hmotnost několika desítek kg, což na zničení zásobníků paliva stačí. Palianytsia má mimochodem částečně český původ, pohánět ji má český proudový motor AI-PBS-350.

Článek Satelitní snímek ukazuje, jak velké škody může utrpět ruská rafinerie, pokud ji vojáci nezvládnou ochránit před ukrajinskými drony se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve sabotáž, poté rakety z HIMARS

Jak vypadají výsledky útoku na ruskou vlakovou soupravu s palivem, můžete vidět na videu níže. MilIn uvádí, že v ní bylo celkem 40 cisteren a jejich zapálení tak vyvolalo obrovský požár – nejdříve bylo nutné vlak zastavit, což se povedlo sabotáží na trati, a jakmile byla souprava nehybná, udeřily na její přední a zadní část rakety z M142 HIMARS. Wikipedia uvádí, že má taková raketa hlavici těžkou 91 kg a potřebuje koordináty GPS, které zřejmě dodaly drony.

Video: během přesunu zůstal ruský raketomet TOS-1A zcela bezmocný. Když ho našel dron, zapálil ho a výbuch roztrhal vše kolem

Poslední fází útoku pak bylo nasazení sebevražedných dronů, s jejichž pomocí se podařilo zničit cisterny v celé soupravě. Kanál Special Kherson Cat na platformě X uvádí, že se o to postaraly konkrétně drony Switchblade 600, které mají hlavici určenou k ničení tanků, takže pro něj cisterna nepředstavuje problém. Ve vzduchu vydrží zhruba 40 minut a urazí vzdálenost větší než 40 km, uvádí na svých stránkách jeho výrobce, společnost AeroVironment.

Článek Video: pakliže Rusové nezabezpečí vlak s životně důležitým palivem, může jim nepřítel odpálit i 40 cisteren najednou se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Není to první pokus, ale biopalivo není bez rizika

Myšlenka pohonu bojových letounů F-35 pomocí biopaliva zní dobře, ale rozhodně nejde o nic jednoduchého. ArmyRecognition uvádí, že jeho použití představuje několik problémů – takové palivo musí splňovat přísné normy, aby bylo zajištěno, že neovlivní výkon ani bezpečnost letounů. V opačném případě by mohlo ohrozit obranyschopnost země a případné poškození motoru nevhodným palivem a jeho následná oprava by nebyla nic levného.

iZdroj fotografie: Norské královské letectvo

Na druhou stranu by měl přechod na biopalivo některé výhody. Tou asi největší je snížení závislosti na dovozu ropných produktů, což může být problém v případě nějakého konfliktu, i když právě Norsko je zemí, která má ropy relativní dostatek. Nejde přitom o první případ, kdy by se někdo pokoušel vojenská letadla pohánět pomocí biopaliva. Už americké letectvo zkoušelo směs biopaliva a klasického paliva u letounu Lockheed Martin F-22 Raptor, americké námořnictvo pak zase u letounu Boeing F/A-18E/F Super Hornet.

CO2 nižší až o 80 % díky biopalivu

Norské ozbrojené síly nejsou v myšlence využití pouze biopaliva první. PopularMechanics v roce 2020 uvedl, že by Velká Británie chtěla 30 až 50 % svého leteckého paliva nahradit biopalivem, přičemž plán zahrnoval i F-35, které Britové užívají na letadlových lodích, nebo Eurofighter Typhoon a vrtulník AgustaWestland AW159 Wildcat. Britské biopalivo mělo být z vyřazeného kuchyňského oleje, zpracovaných odpadních produktů a dalšího.

„Invaze“ F-35 zabíjí evropský vojenský letecký průmysl. Evropské země by se měly spojit, záležet bude na letounu 6. generace

Biopalivo je již užíváno i v civilní letecké dopravě. Wikipedia uvádí, že je označované jako BAF a získáváno je z biomasy rostlin, zvířat nebo odpadu, ovšem nejde využít každý kvůli požadavkům na kvalitu. Jeho využitím lze údajně snížit produkci CO2 o 20 až 80 % oproti běžnému palivu z ropy. Od roku 2011 mohou komerční lety užívat palivo, v němž je až 50 % biopaliv, a v roce 2023 bylo leteckého biopaliva využito 600 milionů litrů, což je 0,2 % celosvětové spotřeby.

Článek F-35 by mohly létat na biopalivo, které produkuje až o 80 % nižší CO2. Zbavily by se tím závislosti na ropě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.