<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	 xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" xmlns:szn="https://www.seznam.cz">

<channel>
	<title>pevnost &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<atom:link href="https://armadnizpravodaj.cz/tag/pevnost/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<description>Aktuální události, historie, výzbroj a technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 29 Apr 2026 09:23:26 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=5.7.10</generator>

<image>
	<url>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2025/02/cropped-apple-touch-icon-32x32.png</url>
	<title>pevnost &#8211; ArmádníZpravodaj.cz</title>
	<link>https://armadnizpravodaj.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Video: na 400 let byla stará čínská pevnost Hailongtun ztracena. Její (znovu)objevení přineslo mj. mnoho artefaktů</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/pevnost-hailongtun/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 28 Feb 2024 04:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[pevnost]]></category>
		<category><![CDATA[video]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=245075</guid>

	
					<description>Ačkoliv jsou monumentální středověké hrady známé hlavně z Evropy, vznikaly i v daleké Číně. Do současnosti se jich však dochovalo jenom minimum.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nejznámějším pevnostním komplexem na území Číny je samozřejmě Velká čínská zeď, ale nelze si myslet, že se tamní obyvatelé v minulosti věnovali pouze stavbě tohoto opevnění. Na území země draka se nacházely i <strong>jiné úchvatné pevnosti podobné středověkým hradům</strong>, ovšem do současnosti se jich dochovalo jenom minimum. Unikátem tak je pevnost Hailongtun, která je v současnosti zařazená na seznam světového dědictví UNESCO.</p>



<h2 id="h-pevnost-zvan-hrad-mo-sk-ho-draka">Pevnost zvaná „hrad mořského draka“</h2>



<p>V současné době zbývají z pevnosti Hailongtun (též česky Chaj-lung-tchun) jenom zbořené trosky, ale jak je možné vidět na videu pod článkem, jedná se o úžasné ruiny v hornatém terénu. <a href="https://www.historyhit.com/locations/hailongtun/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HistoryHit</a> uvádí, že se nachází na hoře Longyan ve městě Zunyi a <strong>v překladu název pevnosti znamená hrad mořského draka</strong>. V současné době je to nejzachovalejší kamenný hrad z doby dynastie Ming v celé Číně, a na seznam UNESCO se dostal v roce 2015. I tyto ruiny dokládají vojenskou historii Číny v době středověku a stavitelské umění jejích obyvatel.</p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p lang="en" dir="ltr"><a rel="nofollow" href="https://twitter.com/hashtag/dailyglobe?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw">#dailyglobe</a> 📰: Hailongtun Castle-1st World Heritage Site in China&#8217;s Guizhou Province by UNESCO <a rel="nofollow" href="http://t.co/Gda0x6x7Ky">http://t.co/Gda0x6x7Ky</a> <a rel="nofollow" href="http://t.co/Ccyxo7q9cg">pic.twitter.com/Ccyxo7q9cg</a></p>— lazy egg (@ChristopherCM1) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/ChristopherCM1/status/617923020632358912?ref_src=twsrc%5Etfw">July 6, 2015</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Samotný hrad byl vybudovaný v roce 1257 klanem Yang, jehož náčelníkem byl Tusi Bozhou, popisuje historii <a href="http://china-pictorial.com.cn/lost-fortress-to--world-heritage" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">China-Pictorial</a>. Svému účelu sloužil až do roku 1600, kdy byl <strong>zničen dynastií Ming při povstání Bozhou</strong>. Jednalo se o rozsáhlou událost, kdy na straně povstaleckého vůdce Yang Yinglonga stálo 140 tisíc vojáků, a čínští vládcové proti němu poslali armádu 200 tisíc vojáků, která nakonec zvítězila, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Bozhou_rebellion" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Pevnost byla při bojích vypálena.</p>



<h2 id="h-d-mysln-pevnost-nakonec-stejn-padla">Důmyslná pevnost nakonec stejně padla</h2>



<p>Samotný Hailongtun se nachází na ploše 1,59 kilometru čtverečního a jeho hradby měly délku kolem 6 kilometrů, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Hailongtun" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Je obklopen útesy a <strong>přístup k němu byl jenom po jediné horské silnici</strong>. Okolo bran byly lukostřelecké věže, jejichž úkolem bylo bránit je před útočníky, ale i přes tuto mohutnost nakonec obránci nebyli schopni pevnost uhájit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/osdileni-ciny-pred-45000-lety/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/archeolog-vykopavky-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Archeologické vykopávky" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Objev starý přes 45 000 let ukázal, že naši prapředci osídlili území Číny dříve než Evropu, a to o tisíce let dříve, než bylo známo</h1></div>

	</a>
</div>



<p>O pevnosti Hailongtun existovaly písemné zmínky, ale dlouho nikdo nevěděl, kde přesně se nachází. Její trosky se archeologům podařilo v horách nalézt až v roce 1982, ale opravdový výzkum lokality začal v roce 1999. Při vykopávkách <strong>našli nejenom trosky opevnění, ale i tisíce artefaktů</strong> od lidských kostí, přes zbraně a zbroj, což svědčí o mohutném střetu. Díky objevům se podařilo doplnit jednu z kapitol historie <a href="/tag/cina/">Číny</a>, o níž se do té doby příliš nevědělo.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="China From Above | The ruins of Hailongtun castle" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/IQ2PEPLMlQc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Hrad Hailongtung</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pevnost-hailongtun/">Video: na 400 let byla stará čínská pevnost Hailongtun ztracena. Její (znovu)objevení přineslo mj. mnoho artefaktů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/IQ2PEPLMlQc" duration="64">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/IQ2PEPLMlQc" />
			<media:title type="html">Video: na 400 let byla stará čínská pevnost Hailongtun ztracena</media:title>
			<media:description type="html">V čínských horách leží pevnost Hailongtung dokazující, že mohutné středověké hrady se stavěly i v zemi draka, byla dlouhou dobu ztracena.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/iq2peplmlqc.jpg" />
			<media:keywords>Čína,pevnost,video</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/archeolog-vykopavky-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/archeolog-vykopavky-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Archeologické vykopávky</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="108071" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/pevnost-hailongtun-cina-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/pevnost-hailongtun-cina-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nikdo neví, k čemu přesně sloužila: nurag Arrubiu je 3 500 let stará a zřejmě nejzachovalejší stavba nuragské civilizace</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/nurag-arrubiu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 26 Feb 2024 04:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[Itálie]]></category>
		<category><![CDATA[pevnost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=244890</guid>

	
					<description>V době bronzové vznikly na Sardinii monumentální kamenné stavby ve tvaru komolého kužele. Byly jich tisíce a pohromadě držely díky vlastní hmotnosti.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidé budují stavby za účelem obrany před nějakým nepřítelem již velice dlouhou dobu. Tisíce let se jednalo hlavně o různé ohrady, maximálně palisády, a to až do doby, než lidstvo ovládlo stavbu z kamene nebo jiných pevných materiálů. <strong>Velké stavby pak vznikaly hlavně na Blízkém východě</strong> nebo v Egyptě, ale existují i jinde po světě. Příkladem je Sardinie a její nuragy, kdy mezi tisíci úchvatných staveb vyniká Nuraghe Arrubiu. Jedná se zřejmě o nejzachovalejší pozůstatek nuragské civilizace, která vznikla na Sardinii. udává <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Nuragsk%C3%A1_civilizace" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>.</p>



<h2 id="h-sardinie-pln-vysok-ch-megalitick-ch-v">Sardinie plná vysokých megalitických věží</h2>



<p>Nuragy jsou starověké megalitické stavby na Sardinii z doby bronzové a pochází z období takzvaného nuragického věku datovaného do let 1 900 až 730 před naším letopočtem, uvádí <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Nuraghe" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Wikipedia</a>. Jsou to jakési <strong>vysoké kamenné věže nakloněné směrem dovnitř</strong>. V současné době jich je známo kolem 7 tisíc, ale předpokládá se, že jich mohlo být až kolem 10 tisíc, a možná i více. Některé jsou zcela zničené lidskou činností, jiné ale zůstaly podivuhodně zachovalé.</p>


<div class="article-image-wrapper">
<figure class="wp-block-image size-large"><img loading="lazy" width="1024" height="576" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-1024x576.jpg" alt="Nuraghe Oes" class="wp-image-244889" srcset="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-1024x576.jpg 1024w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-320x180.jpg 320w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-768x432.jpg 768w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-730x410.jpg 730w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-720x405.jpg 720w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-800x450.jpg 800w, https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes.jpg 1200w" sizes="(max-width: 1024px) 100vw, 1024px" />
<a href="#" class="article-image-wrapper-display"><span class="article-image-wrapper-i">i</span><span class="article-image-wrapper-author">Zdroj fotografie: Gianni Careddu / Creative Commons / CC BY-SA</span></a></div><figcaption style="margin-top: .5em; margin-bottom: 1em; font-size: 12px"><figcaption><em>Nurag Oes</em></figcaption></figcaption>


<p>Mezi nejzachovalejší a zároveň největší patří Nuraghe Arrubiu u obce Orroli v jižní části ostrova z období asi 1 500 let př. n. l. Portál <a href="https://www.sardegnaturismo.it/en/explore/nuraghe-arrubiu" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">SardegnaTurismo</a> uvádí, že centrální věž je aktuálně vysoká 15 metrů, ale <strong>v době svého vzniku mohla mít dvojnásobnou výšku</strong>. Obklopena je baštami s 5 věžemi, a pak obrannou hradbou s dalšími věžemi. Těch zde bylo celkem 21. Uvnitř stavby jsou různé dvorky a v nejvyšší věži centrální místnost s krbem.</p>



<h2 id="h-nejsp-e-se-jednalo-o-pevnosti-ale">Nejspíše se jednalo o pevnosti, ale&#8230;</h2>



<p>K čemu nuragy vlastně sloužily, je tak trochu záhadou, uvádí <a href="https://megalitica.it/en/nuraghe-sardegna-guide/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Megalitica</a>. Někteří archeologové je považovali za chrámy nebo astronomické observatoře, ale většina se domnívá, že se s největší pravděpodobností jednalo o obranné stavby, i když mohla být jejich funkce různá. <strong>Existuje jich totiž i několik typů</strong>, ale obecně lze říci, že jsou postavené z velkých kamenných kvádrů. Ty byly umisťovány tak, aby zapadaly do kamenů pod nimi, takže drží jenom vlastní hmotností (bez malty apod.). Dole bývaly kameny veliké a s výškou se postupně zmenšovaly.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pevnost-amnya/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/pozustatky-historickeho-opevneni-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Pozůstatky opevnění v Británii" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Nejstarší pevnost světa leží až na severu dnes nehostinné Sibiře. Vznikla před 8 000 lety a na svou dobu byla až příliš nezvyklá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Největší kameny mohou mít až 4 tuny, což se může zdát hodně, ale je třeba si uvědomit, že lidstvo dokázalo stavět mnohem monumentálnější stavby z ještě větších bloků a dříve, než vznikly nuragy. Příkladem jsou egyptské pyramidy. Ačkoliv <strong>kolem jejich vzniku stále panují některé nejasnosti</strong>, jsou nuragy jasný důkazem umu starověkých civilizací. Navíc je jasné, že se ve své době jednalo o stavby, jejichž zdolání bylo útočníky nesmírně obtížné.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Nuraghe Arrubiu ricostruzione 3d video" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/-B_z3FYbDo4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Pravděpodobná podoba Nuraghe Arrubiu</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/nurag-arrubiu/">Nikdo neví, k čemu přesně sloužila: nurag Arrubiu je 3 500 let stará a zřejmě nejzachovalejší stavba nuragské civilizace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/-B_z3FYbDo4" duration="267">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/-B_z3FYbDo4" />
			<media:title type="html">Nikdo neví, k čemu přesně 3 500 let stará stavba nurag Arrubiu sloužila</media:title>
			<media:description type="html">Na Sardinii existuje tisíce megalitických kamenných pevností zvaných nuragy, asi nejpozoruhodnější a nejzachovalejší je Nuraghe Arrubiu.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/b_z3fybdo4.jpg" />
			<media:keywords>Itálie,pevnost</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-150x150.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">nuraghe-Oes</media:title>
			<media:description type="html">Nuraghe Oes</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-oes-150x150.jpg" />
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/pozustatky-historickeho-opevneni-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Pozůstatky opevnění v Británii</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="84605" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-arrubiu-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/02/nuraghe-arrubiu-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Nejstarší pevnost světa leží až na severu dnes nehostinné Sibiře. Vznikla před 8 000 lety a na svou dobu byla až příliš nezvyklá</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/pevnost-amnya/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Vít Lukáš]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 03 Feb 2024 04:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[pevnost]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=241558</guid>

	
					<description>Ačkoliv je za kolébku lidské civilizace označován Blízký východ nebo Čína, první známá obranná pevnost vznikla dávno před nimi a tisíce kilometrů od nich.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se lidé začali usazovat na místech, která jim přinášela dobré zdroje obživy – hlavně tedy zemědělskou úrodu – postupně svá sídla opevňovali. Konkurenční skupiny je totiž mohly chtít vytlačit, podrobit nebo „eliminovat“, takže <strong>byla obrana výhodného místa nezbytná</strong>. Ovšem první známá lidská pevnost se těmto představám zcela vymyká, neboť neleží v tradiční zemědělské oblasti, jakou byl třeba Blízký východ, ale na severozápadě Sibiře. Jmenuje se Amnya a je stará zhruba 8 000 let, a od středověkých konceptů opevnění se velmi odlišuje.</p>



<h2 id="h-datov-n-prok-zalo-velmi-star-os-dlen">Datování prokázalo velmi staré osídlení</h2>



<p>Vykopávky v oblasti Amnya začaly již na konci 80. let 20. století, a archeologové zde objevili pozůstatky palisád a obranných příkopů, uvádí <a href="https://www.cambridge.org/core/journals/antiquity/article/worlds-oldestknown-promontory-fort-amnya-and-the-acceleration-of-huntergatherer-diversity-in-siberia-8000-years-ago/90559E4105F93528A6552B36C7236259" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Cambridge</a>, stejně jako zbytky keramiky a různých artefaktů. Vědci se <strong>nejprve domnívali, že je osídlení staré kolem 6 tisíc let</strong>, ale nejnovější poznatky a datování radiokarbonovou metodou ukázaly, že jde o osídlení staré 8 tisíc let. Je tedy z doby 6 tisíc let před naším letopočtem, kdy ještě podobná opevnění neexistovala.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=pfbid0c3uqMz2bL9VN3bb4Yzkd1hgikXsvpUN4XxxsGx1NET5DK5sMq5JbnyPDtiBE6Hi2l&amp;id=100090389020791" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=313433085012990&amp;id=100090389020791" class="fb-xfbml-parse-ignore"><p>World Oldest known fort &#8220;Amnya&#8220;

#gk</p>Zveřejnil(a) <a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/profile.php?id=100090389020791">SSC Competitive </a> dne&nbsp;<a rel="nofollow" href="https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=313433085012990&amp;id=100090389020791">Sobota 23. prosince 2023</a></blockquote></div>



<p>Archeology i mnohé další odborníky může tato pevnost trochu mást, protože klasické teorie říkají, že opevnění vznikala tam, kde se lidé usadili, aby se věnovali zemědělství, když přestali žít kočovným stylem. Ovšem v této oblasti Sibiře zemědělství neexistovalo, a <strong>obyvatelé pevnosti Amnya se živili lovem, sběrem nebo rybolovem</strong>, uvádí <a href="https://www.newsweek.com/oldest-fortress-world-discovered-archaeologists-1850868" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsWeek</a>. Vše tedy naznačuje tomu, že se muselo jednat o místo velmi bohaté na zdroje obživy, protože stálo za obranu, zatímco jiní se ho zase snažili obsadit. Stabilní zdroj obživy byl tenkrát nadevše cenný.</p>



<h2 id="h-dv-osady-z-nich-jedna-siln-opevn-n">Dvě osady, z nich jedna silně opevněná</h2>



<p>Lokalitu komplexu Amnya vlastně vymezují dvě osady ležící blízko sebe. <a href="https://www.heritagedaily.com/2023/12/oldest-prehistoric-fortress-found-in-remote-siberia/149878" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HeritageDaily</a> tvrdí, že první osídlení se nacházelo na ostrohu nad řekou, a bylo opevněné. O zhruba 50 metrů dále pak stála otevřená osada. Je tedy zřejmé, že si obyvatelé udržovali opevnění se zásobami, <strong>do jehož bezpečí se mohli z vesnice urychleně stáhnout</strong>. Jak to tak ale bývá, nic nevydrží věčně, a osada byla nakonec poničena ohněm. Archeologové se domnívají, že může jít o následky bojů, ale stejně tak mohlo dojít k požáru, který prostě nebylo možné uhasit.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/por-bazhyn/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/por-bazhyn-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Přes 1 300 let stará tajemná pevnost Por-Bazhyn na vzdálené Sibiři sloužila k neznámým účelům a je nevídaně zachovalá</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Opevnění Amnya pochází z doby kamenné, takže musela být jeho výstavba na svou dobu náročným dílem. Nálezy svědčí o tom, že tamní lidé používali k lovu třeba oštěpy s kamennými a kostěnými hroty, a lovili jimi losy nebo soby. Lze předpokládat, že s <strong>podobnými zbraněmi vedli i boje se znepřátelenými skupinami</strong>. Vedle zmíněného byla zdrojem obživy také na ryby bohatá řeka, stejně jako mnohé plody ke sběru. Zdrojů potravy muselo být v oblasti tolik, že zajistily celoroční obživu obyvatel bez zemědělství a kočování.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Worlds Oldest Known Fort DISCOVERED in Siberia!" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/n14WNMC9LRc?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>
</div><figcaption><em>Osídlení v oblasti Amnya</em></figcaption></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pevnost-amnya/">Nejstarší pevnost světa leží až na severu dnes nehostinné Sibiře. Vznikla před 8 000 lety a na svou dobu byla až příliš nezvyklá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/n14WNMC9LRc" duration="95">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/n14WNMC9LRc" />
			<media:title type="html">Nejstarší pevnost světa vznikla na Sibiři, na svou dobu byla nezvyklá</media:title>
			<media:description type="html">K překvapení archeologů není nejstarší lidská pevnost v kolébce civilizací, ale na Sibiři. Lidé si zde chránili bohaté zdroje potravy.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/n14wnmc9lrc.jpg" />
			<media:keywords>pevnost,Rusko (Ruská federace)</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/por-bazhyn-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/por-bazhyn-287x203.jpg" medium="image" />
	<enclosure length="53094" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/pozustatky-historickeho-opevneni-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2024/01/pozustatky-historickeho-opevneni-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
		<item>
		<title>Přes 1 300 let stará tajemná pevnost Por-Bazhyn na vzdálené Sibiři sloužila k neznámým účelům a je nevídaně zachovalá</title>
		<link>https://armadnizpravodaj.cz/historie/por-bazhyn/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jindřich Svěcený]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 11 Jan 2024 04:58:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie]]></category>
		<category><![CDATA[pevnost]]></category>
		<category><![CDATA[Por-Bazhyn]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko (Ruská federace)]]></category>
		<category><![CDATA[Tuva]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://armadnizpravodaj.cz/?p=230315</guid>

	
					<description>Tajuplná pevnost na jihu ruské republiky Tuva budí mezi badateli vášně dodnes. O pravých účelech zachovalé stavby se ovšem vědci stále jenom dohadují.
</description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na úplném jihu ruské Tuvinské republiky, který sousedí s Mongolskem, leží zajímavý úkaz – pevnost Por-Bazhyn. Je jedním z nejzáhadnějších archeologických nalezišť na světě a dodnes vyvolává mnoho otázek o svém účelu i historii. <strong>Mýty opředené místo bylo postaveno v 8. až 10. století</strong> v období, kdy byla Tuva součástí Ujgurské říše. Původní účel stavby zůstává nejasný, ale existuje o tom několik teorií. Někteří badatelé se domnívají, že to mohla být vojenská pevnost, zatímco jiní se přiklání k názoru, že jde o náboženské nebo ceremoniální místo.</p>



<h2 id="h-velice-zachoval-pevnost-s-otazn-ky">Velice zachovalá pevnost s otazníky</h2>



<p>Samotná pevnost je obklopena vodní masou přilehlého jezera Tere-Khol a má obdélníkový tvar s plochou téměř 35 000 metrů čtverečných. Postavena je z cihel a kamene, a obranou věž má v každém rohu. Por-Bazhyn byla přitom <strong>architekty navržena tak, aby velmi efektivně odolávala</strong> místním extrémním povětrnostním podmínkám. Archeologové také odhalili, že se v ní mísí architektonické prvky tuvinské, a rovněž čínské kultury.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/pravo-prvni-noci/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/pravo-prvni-noci-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Právo první noci" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Právo první noci: mýtus, nebo nepsané právo mocných pánů, že smí deflorovat ženy poddaných? Možná ani neexistovalo</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Objekt je pozoruhodně zachovalý, zřetelně jsou vidět základy budov a pevnostních zdí. Vykopávky ukázaly, že se komplex skládá z hlavní rozsáhlé centrální budovy a několika menších struktur, které byly postaveny podél opevnění. Vnitřní <strong>prostory domů přitom ukrývaly pozůstatky bohatě zdobených maleb</strong>, což neodpovídá teoriím o vojenském stanovišti, ale spíše to nahrává spekulacím o náboženském chrámu, případně o letním sídle některé z místních vládnoucích dynastií. Místo je ostatně i hůře přístupné, aby byla v bezpečí.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">The ruins of Por-Bazhyn, built on an island in a Siberian lake by Uyghur Khaganate circa 777 AD <a rel="nofollow" href="https://t.co/kK5n1RJ5SB">pic.twitter.com/kK5n1RJ5SB</a></p>&mdash; Daily Turkic (@DailyTurkic) <a rel="nofollow" href="https://twitter.com/DailyTurkic/status/1720142742926344536?ref_src=twsrc%5Etfw">November 2, 2023</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Je zajímavé, že několik rozsáhlých archeologických průzkumů odhalilo velké množství artefaktů v podobě zbraní, mincí, šperků, dřevěných pozůstatků budov, podlah a bran, ale žádné lidské kosti. <strong>Absence kosterních pozůstatků je na podobných místech neobvyklá</strong> a ukazuje, že bylo místo pravděpodobně využíváno zcela minimálně. Archeologové tak dlouho pátrali, co se s obyvateli pevnosti vlastně stalo. To ale není úplně jasné dodnes. </p>



<h2 id="h-komplex-nejsp-e-nebyl-obrann">Komplex nejspíše nebyl obranný</h2>



<p><a href="https://www.heritagedaily.com/2023/09/study-reveals-new-insights-into-siberias-por-bazhyn/148442" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HeritageDaily</a> upozornil, že v roce 2018 nechali ruští odborníci vypracovat v holandské laboratoři v Groningenu radiokarbonovou analýzu úlomků modřínu, který sloužil jako vzpěra v opevnění Por-Bazhyn, a výsledky ukázaly, že byla <strong>stavba komplexu započata v létě roku 777</strong> a trvala dvě letní sezóny. Šlo přitom o období extrémně problematické náboženské reformy, kdy také došlo k přijetí manicheismu. V roce 779 potom došlo v Ujgurském chanátu k protimanicheiskému převratu, vládce byl zabit a jeho reformy zrušeny.</p>


<div class="related-post">
	<a class="related-post__link" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/vojevudci-a-diktatori-nejvice-obeti/">
		<div class="related-post__image"><img width="287" height="203" src="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/vojevudci-diktatori-nejvice-obeti-287x203.jpg" class="attachment-category-post size-category-post" alt="Vojevůdci a diktátoři, kteří zabili nejvíce lidí na světě" loading="lazy" /></div>
		<div class="related-post__title"><h1>Ti nejhorší vyvraždili 70 milionů lidí a 11 % světové populace aneb 10 vojevůdců a diktátorů, kteří své odpůrce doslova vymazali</h1></div>

	</a>
</div>



<p>Takto získaná vodítka umožnila odborníkům získat ohledně pevnosti Por-Bazhyn poměrně ucelený obraz, a zjistili, že její funkce nejspíše nebyla primárně obranná, ale šlo o manichejský klášter. A <strong>pokud byl tedy postaven těsně před převratem</strong>, pak ho předchozí vládci prostě nestihli využít, zatímco ti noví ho nepotřebovali, což by vysvětlilo jeho neobvyklou zachovalost. Je ale jasné, že Por-Bazhyn ještě nevydala všechna svá tajemství.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The Mysterious Ruins of the Island Palace of Por-Bajin | Ancient Architects" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/py6J0-0OUUE?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz/historie/por-bazhyn/">Přes 1 300 let stará tajemná pevnost Por-Bazhyn na vzdálené Sibiři sloužila k neznámým účelům a je nevídaně zachovalá</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://armadnizpravodaj.cz">ArmádníZpravodaj.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/py6J0-0OUUE" duration="411">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/py6J0-0OUUE" />
			<media:title type="html">Sibiřská pevnost Por-Bazhyn stará přes 1 300 let stále nevydala tajemství</media:title>
			<media:description type="html">Tajemná tuvinská pevnost ohromuje odbornou i laickou veřejnost dodnes. O pravém účelu stavby se jen spekuluje.</media:description>
			<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/py6j0-0ouue.jpg" />
			<media:keywords>pevnost,Por-Bazhyn,Rusko (Ruská federace),Tuva</media:keywords>
		</media:content>
		<media:thumbnail url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/pravo-prvni-noci-287x203.jpg" />
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/07/pravo-prvni-noci-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Právo první noci</media:title>
		</media:content>
		<media:content url="https://armadnizpravodaj.cz/armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/06/vojevudci-diktatori-nejvice-obeti-287x203.jpg" medium="image">
			<media:title type="html">Vojevůdci a diktátoři, kteří zabili nejvíce lidí na světě</media:title>
		</media:content>
	<enclosure length="62937" url="https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/por-bazhyn-800x450.jpg" type="image/jpeg"/>
	<szn:image>https://armadnizpravodaj.cz/wp-content/uploads/2023/12/por-bazhyn-800x450.jpg</szn:image>
	</item>
	</channel>
</rss>
