Jómsborg měl existovat necelé století

Jómsborg měla být pevnost obývaná vikingskými žoldnéřskými bojovníky a piráty. Wikipedia uvádí, že měla existovat mezi lety 960 a 1043, a její součástí byl velký přístav. Postavit ji měl dánský král Harold Bluetooth, i když sága o Jomsvikingu zase tvrdí, že ji založil dánský Viking Palnatoki. Jómsborg měl být zničen dánsko-norským králem Magnusem Dobrým v roce 1043, kdy ho vypálil a jeho obyvatelé zabil. Proto se z něj nemělo nic zachovat a není k nalezení.

Krize, jakou Rusové nezažili. Ukrajinci je ženou tak svižně, že přitlačili na skrytou mobilizaci, aby se jim fronta nesesypala

Přesto mnozí nadšenci i vědci věří, že se nacházel na polském ostrově Wolin nedaleko Štětína. Již řadu let tam probíhají archeologické průzkumy, ale moc toho nevydaly. Wikipedia uvádí, že se rozkládají na území 20 hektarů, což zase znamená, že je naleziště opravdu veliké. To dává mnoha nadšencům i archeologům naději, že nakonec uspějí, ale jiní jsou skeptičtí. Armádní Zpravodaj též upozorňuje, že se podle nich pevnost nacházela jinde nebo jde o mýtus.

Bojovníci s přísnými pravidly a disciplínou

Jómští Vikingové měli být elitou, v některých ohledech bývají přirovnáváni k bojovníkům řecké Sparty. Wikipedia uvádí, že jimi mohli být bojovníci od 18 do 50 let, kteří projevili mimořádnou statečnost. Výjimkou byl jen dvanáctiletý chlapec Vagn Akesson, který měl v boji jeden na jednoho porazil jómského náčelníka. Členové se museli řídit přísným kodexem a disciplínou, jejich úkolem bylo vždy bránit své bratry v boji, zatímco kořist, kterou bojovníci získali, a měla být opravdu veliká, se dělila rovným dílem, takže se nemohl nikdo cítit ukřivděn.

iZdroj fotografie: Public Domain

I to vzbuzuje naděje, že Wolin, kde jsou rozsáhlé lesy a kopcovitá krajina, by mohl ukrývat spoustu pokladů, které tam mohli Vikingové schovat. Něco naznačuje zlatý Curmsunův disk údajně nalezený v roce 1841 ve sklepení kostela v dnešní obci Wiejkowo jen několik kilometrů od Wolinu. Žádnou metodou však nelze určit jeho přesné stáří, upozorňuje Wikipedia, a navíc se nepodobá běžným vikingským předmětům. Proto se může jednat o falzifikát z 18. nebo 19. století, který jen využívá možné legendy, jíž dosud nikdo neprokázal.

Článek Legenda o Wolinu říká, že mýtické sídlo vikingských žoldnéřů skutečně existovalo. Po Jómsborgu pátrají archeologové se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jemen je zmítán válkami celá desetiletí

Islámská země trpěla po dlouhá desetiletí během studené války vnitřními boji, ale na začátku 90. let 20. století se konečně sjednotila, ač neuklidnila. Tehdy v ní vzniklo i převážně šiítské hnutí pod vedením náboženského a politického vůdce Husseina Badreddin al-Houthiho, a bylo v opozici proti jemenské vládě. Ta se také pokusila její hlavního představitele v roce 2004 zatknout, uvádí Wikipedia, a při následné občanské válce byl zabit. Jeho stoupenci však pod jeho jménem pokračovali dále a začali se čím dál více radikalizovat a původní poměry opouštět.

Jemenští rebelové Hútíové zveřejnili záběry, jak pomocí vrtulníku unesli nákladní loď v Rudém moři

Třeba během arabského jara v roce 2011 donutili Hútiové tehdejšího prezidenta Jemenu k odstoupení, uvádí BBC, ale vystupovali i proti následné vládě. Postupně ovládli některé provincie a dobyli hlavní město Saná (již v té době měli podporu z Íránu), až v roce 2015 situace donutila k zásahu koalici sunitských zemí v čele s největším rivalem Íránu, tedy Saudskou Arábií. Ani během několika let se jí ale nepodařilo Hútíe porazit, a naopak zabředla do dlouhé války a dalších sporů. Od roku 2022 je v zemi příměří, válka si vyžádala kolem 160 tisíc životů.

Hútiové jsou vycvičení a dobře vyzbrojení

Hútiové se během desítek let ještě více zradikalizovali, a třeba WilsonCenter uvádí, že mají úzké vztahy na íránský režim a hnutí Hizballáh, tedy organizaci označovanou jako teroristickou. Velmi radikálně se vyjadřují proti Spojeným státům americkým, ale především proti Izraeli. Po letech neutichajících bojů přitom nejsou Hútiové žádní obyčejní povstalci vyzbrojení jenom AK-47, jak bývá běžné, ale efektivně vycvičená armáda s mnoha zkušenostmi. Navíc k nim po dlouhá putují zbraně od Hizballáhu a Íránu, a dostali i velmi moderní výzbroj.

The U.S. military on Thursday conducted its fifth strike on Iranian-backed Houthi rebels in Yemen, destroying two missile launchers, the Pentagon confirmed. Using Navy F-18 fighter aircraft, “U.S. Central Command forces… https://t.co/daAecUMHMI #BreakingNews #Breaking #News pic.twitter.com/7h3uW8anCM

— Brett Murphy (@bmurphypointman) January 18, 2024

Jsou tak např. schopni útočit protilodními řízenými nebo balistickými raketami na obchodní lodě v Rudém moři a Suezkém průlivu, případně na plavidle provést výsadek z vrtulníku a unést ho. Mají i střely nebo drony dlouhého dosahu schopné zasáhnout Izrael vzdálený přes 1 500 km, udává CNN, což jsou schopnosti, které nemají mnohé moderní armády. Porazit Hútie je ovšem obtížné už jenom pro složitý terén země a odhodlání, s nímž jsou ochotno bojovat. I moderní armáda by se tak mohla dostat do situace, v níž byli Američané v Afghánistánu.

Možná se jedná o budoucí problém, neb budou-li Hútiové stále sílit a získávat moderní vybavení, lze si domyslet, čeho jsou schopni. Těmto organizacím, jejichž členové jsou mnohdy zfanatizovaní a zabíjí „bezvěrce“, klidně obětují pro svou věc lidské životy, hlavně když dosáhnou svého. Vyloučit přitom nelze ani jejich útoky na země, které tak nenávidí, tedy zejména na Izrael, a jelikož je samotná Amerika daleko, tak alespoň na její vojenské základny v oblasti. A evidentně jsou Hútiové vnímáni jako problém i pro jiné muslimy, zejména ty sunitské.

Článek Kdo jsou vlastně Hútiové? Z původně umírněného náboženského hnutí se stala teroristická organizace, která dokáže zaútočit na 1 500 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.