Co přesně se nad Baltem stalo

Podle oficiální zprávy portugalského letectva šlo o zachycení a identifikaci ruských vojenských letounů nad mezinárodními vodami v blízkosti vzdušného prostoru NATO. Sekundární zdroje citující NATO Allied Air Command upřesňují, že sestava zahrnovala transportní An-12 a stíhací doprovod Su-35, primární portugalský komunikát ale konkrétní typy neuvádí.

Důležité je, co zpráva neříká: nikde se neobjevuje potvrzení, že by ruské stroje byly donuceny k obratu nebo že narušily alianční vzdušný prostor. Doložený je scramble, vizuální identifikace, nahlášení polohy a výšky civilnímu řízení letového provozu a monitoring. Standardní procedura, kterou NATO Air Policing popisuje jako sekvenci detect–decide–launch–intercept–identify–escort.

„Násobně větší síla“ — co za tím stojí

Titulková zkratka svádí k představě, že NATO vyslalo něco fyzicky mohutnějšího. Čísla říkají opak. Su-35 měří 21,9 metru, váží při maximálním vzletu 34 500 kilogramů. F-16 má délku 14,8 metru a maximální vzletovou hmotnost 16 875 kg. I dvě F-16 dohromady, necelých 33 750 kg, nedosáhnou hmotnosti jednoho Su-35.

Skutečná převaha ale neleží v rozměrech trupu. Leží v systému:

• Trvalá pohotovost QRA s garantovaným startem během minut.
• Rotační nasazení aliančních letectev, aktuálně Portugalsko, předtím jiní spojenci, bez jediného dne výpadku.
• Radarové pokrytí a sdílená situační znalost celého baltského prostoru.

Dvojice stíhaček je viditelný hrot. Za ní stojí integrovaná alianční infrastruktura, kterou jeden Su-35 s transportním An-12 nemá šanci obejít. V tomto smyslu je „násobně větší síla“ přesná, jen se neměří v kilogramech.

Proč zrovna Portugalci a proč zrovna teď

Portugalsko převzalo misi enhanced Air Policing v Pobaltí 1. dubna 2026. Na základně Ämari operuje detachment čtyř F-16M s až 95 vojáky, rotace potrvá do konce července. Podle sekundárních přepisů šlo o nejméně šestý záchyt od začátku portugalského nasazení, tedy zhruba jeden scramble za pět dní.

To ale není anomálie. Oficiální litevské týdenní přehledy za březen a duben 2026 ukazují čtyři až šest záchytů týdně. Konkrétně: šest v týdnu 9.–15. března, pět v týdnu 6.–12. dubna, čtyři v týdnu 13.–19. dubna. Baltské nebe je jedním z nejfrekventovanějších koridorů ruského vojenského letectva, hlavně kvůli spojení mezi pevninským Ruskem a Kaliningradem. Stroje létají bez transpondéru, bez letového plánu, bez komunikace s řízením. NATO musí reagovat pokaždé.

Český kontext a co by znamenala eskalace

Česká armáda má s baltskou misí vlastní historii, čeští stíhači tam působili třikrát, třikrát také na Islandu. V aktuální rotaci 2026 ale české gripeny nad Baltem nelétají. Česko se na východním křídle podílí jinak: vrtulníková jednotka v Polsku chrání prostor proti nízkoletícím cílům a dronům, pokračuje také střežení slovenského nebe.

A co kdyby ruský stroj alianční prostor skutečně narušil? Automatický článek 5 to neznamená. NATO váže kolektivní obranu na ozbrojený útok, nikoli na jakékoli překročení hranice. Nejprve by šlo o eskortu, diplomatickou reakci, konzultace. Mechanismus existuje, ale jeho spuštění vyžaduje víc než jeden vypnutý transpondér.

6. května nad Baltem se nic takového nestalo. Stalo se přesně to, co se stává několikrát týdně: ruský vojenský let bez koordinace narazil na alianční systém, který funguje. Během minut měl doprovod, během sekund identifikaci. A to je ta skutečná převaha, ne větší letadlo, ale rychlejší a spolehlivější odpověď.

Článek Ruský Su-35 se blížil k hranicím NATO, ale hodně rychle mu sklaplo. Vyprovodila ho násobně větší síla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Portugalsko koupí zbraně na Ukrajině

Dohoda mezi Ukrajinou a Portugalskem je vlastně výhodná pro obě strany. Militarnyi uvádí, že Portugalci vloží peníze do programu sloužícího pro nákup amerických zbraní určených pro ukrajinskou armádu na obranu proti ruské invazi, přičemž zároveň budou nakupovat zbraně vyrobené na Ukrajině. Během 5 let by měla výše portugalských zbrojních nákupů na Ukrajině dosáhnout 125 milionů eur (to jsou v přepočtu zhruba 3 miliardy Kč).

Suchoj Su-57 vzlétl s novým motorem páté generace. Rusové silně překvapili, nikdo to nečekal

Jakožto země s dlouhým pobřežím má Portugalsko zájem hlavně o námořní drony. Jedním z nich se může stát Magura V5. Wikipedia uvádí, že má na délku 5,5 metrů, dosah zhruba 800 km a uveze hlavici o hmotnosti 300 kilogramů, a již má za sebou několik úspěšných nasazení, jako potopení korvety Ivanovec nebo výsadkové lodi Tsezar Kunikov. Verzi osazené protiletadlovou střelou R-73 se dokonce podařilo zničit ruský vrtulník Mil Mi-8 Hip.

Britové spolupracují v oblasti dronů

Ačkoliv Ukrajina většinu svých vyrobených zbraní stále potřebuje na obranu proti ruské agresi, přesto se rozhodla přebytky vyvážet. Mnohé státy mají ovšem zájem nejenom o samotné zbraně, ale o technologie, které se Ukrajině podařilo vyvinout. Britská vláda třeba oznámila, že britský zbrojní průmysl přímo naváže na ukrajinské zkušenosti a bude spolupracovat v oblasti dronů, v níž je Ukrajina jedním ze světových lídrů.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Je to obrovský rozdíl ve srovnání s Ruskem, kterému útok na Ukrajinu přinesl pokles exportu zbraní asi o 50 procent. Ukázaly se totiž jako nepříliš účinné a ruský průmysl se během války jeví jako nespolehlivý. I když i ten samozřejmě mohl získat nějaké zkušenosti, které využije do budoucna. Pokud válka mezi Ruskem a Ukrajinou skončí, lze předpokládat, že bude ukrajinský zbrojní průmysl se svými zkušenostmi pokračovat v produkci a o zbraně vyvinuté na základě praktických zkušeností bude ve světě jednoznačně obrovský zájem.

Článek O ukrajinský obranný průmysl začíná být velký zájem. Portugalsko mu přihrálo zakázku za 3 miliardy se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Technologicky nemá Portugalsko jinou volbu

Kdo chce silné a moderní letectvo, měl by pochopitelně kupovat to nejlepší a nejvyspělejší. V případě letounů to jsou ty 5. generace, z nichž jsou pro členy NATO dostupné jenom ty americké. Ačkoliv mají nějaké technologické potíže, které se však daří průběžně odstraňovat, a nejsou vůbec levné, jsou F-35 jedinou možností, jak mít pokročilé letouny.

Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Francie se sice nechala slyšet, že nabídne namísto F-35 své Dassault Rafale, jenomže redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou v nejlepší modernizaci pouze letouny 4,5. generace a nikdy ne pátou nepostoupí. Na svého „soupeře“ tak hodně ztrácí, byť jsou skvělé. V dubu 2025 také Armádní Zpravodaj upozorňoval, že výrobce F-35, Lockheed Martin, pracuje na vylepšení, které dá vzniknout de facto zcela novému letounu s označením F-35+.

Obsahovat má totiž mnoho technologií z vyvíjeného letounu 6. generace, ale být oproti němu mnohem levnější. I to bude pravděpodobně mnohé kupce F-35 zajímat. V případě Portugalska server DA s odkazem na své zdroje přímo uvádí: „Důvodů pro toto rozhodnutí je podle náčelníka hned několik, mj. nedávno vydaná Transformační strategie vzdušných sil Força Aérea 5.3, která přímo poukazuje na stíhačky páté generace jako na strategickou a operační nutnost.“

Američané vyvrací zvěsti o F-35: „Nelze je na dálku vypnout. Žádné kill switch neexistuje.“ Ale ochromit je přesto mohou

Vyznačuje se podle něj výjimečnou schopností přežití a komunikačními schopnostmi, kterým se evropské letouny jako Eurofighter, Rafale nebo Gripen rovnat nemohou. S tím se redakce Armádního Zpravodaje ztotožňuje; F-35 jsou zkrátka technologicky napřed. Lze tak zhodnocovat spíše to, zda jsou nezbytné pro onu konkrétní zemi, ať už pro Portugalsko nebo ČR.

Plány navíc stále počítají, že bude F-35 létat během několika let přes 3 000, což je asi hodně smělý plán, ale už dnes jde o nejpočetnější letoun 5. generace na světě.

Článek Portugalsko nakonec F-35 koupí. Je to jediný letoun, který mu zapadá do strategie. Francouzský Rafale je ze hry, konkurovat nemůže se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

O Gripen projevují zájem stále další země

Snad ještě před rokem si dokázal málokdo pomyslet, že by švédský letoun mohl sehrávat nějakou větší roli. Krom domácího Švédska měl uživatelů žalostně málo, např. Českou republiku, a zdálo se, že je o něj zájem skoro nulový. Redakce Armádního Zpravodaje nicméně připomíná, že si ho nedávno zvolila oficiálně Kolumbie, která jím nahradí stárnoucí izraelské Kfiry.

Amerika potichu začala s anexí Grónska, ale ne vojensky. Jenom ona ho prý může ochránit před invazí Ruska a Číny

Micael Johansson, generální ředitel Saabu, pak v prohlášení uvedl, že se rýsují i další zákazníci v oblasti latinské Ameriky, a že probíhají oficiální jednání s Kanadou a Portugalskem. Zatím sice není jisté, zda se skutečně pro JAS-39 Gripen rozhodnou, ale údajně jsou jednání na dobré cestě a zbrojovka připravuje pro obě země návrhy na prodej letounů, jejich údržbu a výcvik personálu, protože to de facto vždy zajišťuje výrobce; včetně modernizace.

Armádní Zpravodaj připomíná, že JAS-39 Gripen rozhodně nebyl první volbou – tou byly již v roce 2010 v počtu 65 kusů americké F-35, jediné dostupné letouny 5. generace, které měly nahradit v kanadském letectvu 80 stárnoucích McDonell Douglas F/A-18 Hornet, uvádí Wikipedia. Po obstrukcích nakonec došlo k zaplacení 16 letounů F-35A, které má země obdržet někdy v příštím roce – ale vypadá to, že by mohla od zbytku upustit.

ČR si ještě na drahé F-35 počká, jedná proto o dalším pronájmu Gripenů. Později by ale chtěla provozovat oba letouny současně

Jako náhradu by nejspíše zvolila nejmodernější verzi JAS-39 Gripen řady E, která je dle výrobce navržena pro boj s pokročilými budoucími hrozbami a jejich poražení. V úvahu připadá ještě verze F, ta se ale liší pouze v tom, že je dvoumístná. K dispozici má i pestrou výzbroj, jejíž rozsah by se ještě mohl s vícero uživateli rozrůstat, ať jde o zbraně vzduch-vzduch nebo vzduch-země. Odpalovat navíc dokáže i střelu Taurus s plochou dráhou letu.

Článek Velká rána pro F-35: dvě země ji přehodnocují a oficiálně zvažují švédský Gripen. Obří zakázka na skoro 50 letounů může padnout se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Nejdříve to vypadalo, že F-35 úplně končí

Již před několika dny proběhla médii zpráva, že Portugalsko údajně zcela vylučuje F-35 jako možnou náhradu za stárnoucí F-16, ale to se později ukázalo jako nepravdivé. Když byl totiž odcházející ministr obrany Nuno Melo dotázán portugalským médiem Público, zda se vláda bude vláda řídit doporučením letectva k nákupu F-35, odpověděl:

40členný ruský konvoj obrněnců neprojel, a navíc padlo 160 vojáků. Ukrajinci ho na východním bojišti rozstříleli (video)

„Nemůžeme ignorovat geopolitické prostředí v našich volbách. Nedávný postoj Spojených států v kontextu NATO …nás musí přimět přemýšlet o nejlepších možnostech, protože předvídatelnost našich spojenců je větším přínosem, který je třeba vzít v úvahu.“

Portugalské ministerstvo obrany bude nově při výběru zvažovat kritéria „Geopolitický kontext“ a „Rozsah omezení používání letadel“. Armádní Zpravodaj připomíná, že je Amerika nastavováním přísných mantinelů známá a ráda je později používá jako páku.

Ukrajinci „dostali kouř“ hlavně na východní frontě, Rusové je rubali ze všech stran. Ztratit měli i MiG-29 (15. 03. 2025)

Ministr neupřesnil, o kterých evropských letadlech ministerstvo uvažuje, avšak naznačil, že mezi možnostmi, které portugalská vláda prozkoumala, byly francouzské stíhací letouny Rafale. To koresponduje s nedávným prohlášením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který doporučil jako náhradu jejich Dassault Rafale 4,5. generace.

Článek Amerika si to pěkně pohnojila, ani Portugalsko už F-35 nechce a hledá alternativy za F-16 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dlouhá vláda Portugalců

Nejvýznamnějším územím patřícím Portugalsku na území dnešní Indie byla Goa, kterou tehdy evropská námořní velmoc dobyla v roce 1510. Země navíc vlastnila několik dalších enkláv a ostrovů. Portugalsku v minulosti obchod z Indií přinášel veliké zisky. Když ale Indie získala v roce 1947 nezávislost na Velké Británii, začali její představitelé požadovat i správu území patřících Portugalsku.

To ovšem vláda pod vedením diktátora Antónia de Oliveira Salazara jednoznačně odmítla. Nepomohly ani pokusy celý problém vyřešit diplomaticky či tlak některých zemí na Portugalsko. V Indii vzniklo i několik organizací, třeba UFG, které se snažily proti portugalské nadvládě organizovat protesty, ale i násilně vystupovat. V roce 1954 tyto organizace obsadily enklávy Dadra a Nagar Haveli ve vnitrozemí bráněné jen nepočetnými policejními jednotkami.

Portugalská vláda reagovala tak, že do Goa a na další území poslala vojenské posily s tím, že mají za každou cenu bránit jakémukoli pokusu o invazi. Mělo zde být více než sedm tisíc členů portugalských ozbrojených sil. V průběhu dalších let jich kvůli problémům v koloniích v Africe, třeba v Angole, muselo část Portugalsko stáhnout a zůstalo jich zde asi 3 300.

Velká indická přesila

Indie měla díky své velikosti nad portugalskými silami mnohonásobnou přesilu. Disponovala nejen dostatečnými lidskými zdroji, ale i dělostřelectvem, tanky, bojovými letadly a námořnictvem včetně letadlové lodi. Situace na začátku 60. let začala eskalovat. Portugalsko chtělo do oblasti poslat námořní posily, těm ale Egypt nedovolil proplout Suezským kanálem.

iZdroj fotografie: Uživatel Chanthujohnson / Creative Commons / CC BY-SA

Shromážděné jednotky indické armády dostaly povel k útoku 11. prosince 1961. Měl začít o šest dní později. Pobřeží u Goa a dalších portugalských enkláv začalo blokovat indické námořnictvo. Přes to a přes zákaz portugalské vlády povolil místní guvernér evakuaci asi 700 civilistů z Goa. Nakonec 18. prosince začalo enklávu ostřelovat dělostřelectvo a Indové útočili ze tří směrů.

Indické letectvo také na portugalské území začalo útočit ze vzduchu. Letouny bombardovaly nejen Goa, ale i oblast Daman severně od Bombaje nebo ostrov Diu. U přístavu Mormugao se pak portugalská expediční loď Afonso de Albuquerque vyzbrojená čtyřmi děly 120 milimetrů střetla s trojicí indických fregat. Byla poškozena a nakonec najela na mělčinu, kde ji posádka zapálila.

Beznadějná situace Portugalců

Na některých místech, například na Diu či ostrově Anjediva Island, se Portugalcům podařilo první útoky indických sil odrazit. Ale brzy jim začalo docházet střelivo, nebo čelili leteckému a dělostřeleckému bombardování, proti němuž byli téměř bezmocní. K večeru 18. prosince začala být situace portugalských jednotek špatná a generální guvernér i přes zákaz z Lisabonu 19. prosince kapituloval. Zajato bylo více než čtyři tisíce vojáků a civilistů.

Goa a další území se nakonec staly součástí Indie. Diktátorský režim Portugalska nikdy anexi neuznal a i přes porážku se snažil vyzývat k povstání proti indické vládě. V roce 1964 dokonce agent portugalské PIDE v Goa zorganizoval sérii pumových atentátů. Neústupnost portugalské vlády také vedla k tomu, že řadu měsíců trvala repatriace zajatých portugalských vojáků.

Během vojenských akcí bylo zabito 22 indických a 30 portugalských vojáků. Portugalsko po porážce zmrazilo veškeré diplomatické styky s Indií. Situace se změnila až v roce 1974, kdy padl Salazarův diktátorský režim. Portugalsko uznalo indickou suverenitu nad obsazenými územími a vztahy se vrátily k normálu.

Kdo měl větší právo na Goa a další území?

Zdroj: Autorský text Víta Lukáše

Článek Indie svedla válku s evropským Portugalskem. To se nehodlalo vzdát nevelkých území na indickém kontinentu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.