Protipěchotní mina vojáka jenom zmrzačí

Armádní Zpravodaj v mnoha diskuzích zjistil, že někteří lidé vlastně pořádně neví, k čemu je protipěchotní mina určena, a jak v naprosté většině případů funguje. Mohou za to nejspíše i některé filmy, v nichž jsou vykresleny jako nenápadné, avšak silné smrtící zbraně, které jsou pro vojáka de facto konečnou – jenomže ve skutečnosti fungují trochu jinak.

Video: zvěsti nelhaly, ruští vojáci ukradli na Ukrajině pračku. Čip do zbraní tím ale nezískali

Obvykle je v nich jenom menší množství nálože, jelikož nemá dojít k usmrcení vojáka, i když i to se teoreticky může stát. Protipěchotní mina mu má zjednodušeně řečeno „utrhnout nohu“, tedy zranit – v naprosté většině armád to znamená, že se mu bude muset věnovat minimálně jeden spolubojovník, případně přímo medik, aby mu poskytl patřičné ošetření.

K vytížení personálu pak dochází i v zázemí z důvodu rekonvalescence, uvádí Wikipedia. Je třeba připomenout, že ne všechny armády se ovšem tímto pravidlem řídí – třeba vojáci ze Severní Koreje při obraně ruské Kurské oblasti ukázali, že pokud je jejich spolubojovník raněn, pokračují dále a nechávají ho na frontě zemřít, pakliže se nezachrání sám.

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky uvádí, že Ottawská úmluva vstoupila v platnost roku 1999. Zakazuje přitom použití, hromadění zásob, výrobu i převod protipěchotních min, a stejně tak zavazovala státy k likvidaci dosavadních zásob. Jako první se nejspíše rozhodlo k jejich znovuzavedení Polsko, o čemž Armádní Zpravodaj informoval koncem března 2025, ale později se přidaly čtyři další země, aby zaminovaly hranici s Ruskem.

Rusko rozehrálo nebezpečnou hru: připomnělo Americe, že má sovětské atomovky. Ta k němu poslala dvě jaderné ponorky, aby sklaplo

Německo mimochodem patřilo ke zdrženlivějším zemím, takže zatímco Poláci si dohodli obrovské zbrojní zakázky hned v roce 2022, když Rusko zaútočilo na Ukrajinu, naši západní sousedé se teprve rozhoupávali. Současná německá vláda však očividně vnímá, že Vladimir Putin hodlá i nadále válčit, takže mu chce ukázat, ať do Evropy nevstupuje. A to tak, že mohutně zbrojí – k dřívější tisícovce Leopardů 2 chce dalších 8 500 obrněnců a desítky letounů.

Článek Německo se chce vrátit k zakázaným zbraním, které vojáky na bojišti zmrzačí, ale nezabijí. Zase jenom kvůli Rusku se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Dříve zakázané miny se vrací ve velkém

Několik evropských zemí se rozhodlo k odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje kladení protipěchotních min – podobně jako kazetová munice, i ony jsou nebezpečné ještě desítky let od nastražení, což je dodnes vidět v mnoha jižních zemích. Vojákům navíc působí zranění, která nebyla shledána jako „humánní“, i když taková umí způsobit i mnoho dalších zbraní. Ono stačí, když to schytají těžkým kulometem, který jim dokáže „urvat“ končetiny.

Ruské Su-30SM chtěly provokovat u švédských hranic, ale když zahlédly Gripeny, okamžitě to otočily

Jenomže obavy z ruské invaze sílí každým dnem, a tak se mnohé země rozhodly, že miny proti pěchotě opět zavedou. Armádní Zpravodaj psal již koncem března 2025, že to hodlá udělat Polsko, které také skoro zdvojnásobí armádu. Nedávno pak oznámilo Estonsko, že buduje u hranic s Ruskem stálé opevnění včetně protitankového příkopu.

Celkem pět zemí chce přitom odstoupit od Ottawské úmluvy, aby mohly užívat protipěchotní miny – Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko – některé sousedí se samotným Ruskem, včetně Kaliningradské oblasti, jiné s Běloruskem, což je ruský vazal a nejbližší spojenec. Sice na Ukrajině nenasadil své jednotky, ale umožnil vést ze svého území počáteční (i některé další) vojenské operace, a je pravděpodobné, že by Rusku pomohl i tentokrát.

A nelze se nechat zmást ani mírnější rétorikou tamního prezidenta Aleksandra Lukašenka, který koncem května 2025 oznámil, že odsunou velké vojenské cvičení dále od hranic s NATO, aby zbytečně nestupňoval napětí. Wikipedia přitom doplňuje, že existují protipěchotní miny tříštivé a trhací, a je na místě připomenout, že jejich cílem nebývá vojáka zabít.

Rusko je malý krůček od sebedestrukce. Válku si může dovolit do roku 2027, poté končí, ekonomicky se zhroutí

Když dojde k explozi, má mina primárně způsobit vážné zranění – zasaženého vojáka nebo vojáky to vyřadí, zatímco další by jim měly poskytnout pomoc, takže jsou ze hry i jiní. Na druhou stranu se na Ukrajině ukázalo, že třeba Severokorejci takto nefungují a nechávají raněné za sebou, aniž by jim pomáhali – i když i tak půjde o silné zbraně, mj. psychologické. Vrhnout se totiž oblasti s vědomím, že je zaminovaná, chce velkou odvahu.

Článek Železná opona se vrací: 5 zemí NATO nastraží podél celých hranic s Ruskem smrtící zbraně. Pro armádu nebude možné, aby prošla se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Inspirací konstruktéra byla hračka

Odminovávací zařízení Mine Kafon Ball je již na první pohled atypické. Vypadá jako koule, z níž trčí tyče do stran, a na jejichž koncích jsou jakési plochy kruhového tvaru. Projekt je ve své prezentaci popisovaný jako konstrukce vytvořená v Nizozemí konstruktérem Massoudem Hassanim na základě hraček poháněných větrem, s nimiž si hrál v rodném Afghánistánu. Odminovávací balon je ale mnohem větší a těžší, i když i on používá jako pohon vítr.

iZdroj fotografie: Mine Kafon

Základem Mine Kafon Ball je 17 kilogramů těžká kovová konstrukce, do níž se upevní velké množství jakýchsi nohou z bambusu, uvádí BBC. Na konci každé z nich je plastová ploška, která když stlačí nastraženou minu, exploduje. Cena zařízení má být asi 1 100 korun, takže je tedy velice levné. Vybavené je navíc GPS modulem, aby obsluha věděla, kudy se koule pohybovala a jaká cesta by alespoň teoreticky měla být zbavena min.

Mine Kafon Ball funguje jenom někde

Zařízení bylo už testované, ale vzhledem k tomu, že se stále nijak masivně nepoužívá, se Armádní zpravodaj domnívá, že není příliš efektivní. Wikipedia uvádí, že největší slabinou je právě větrný pohon, protože funguje jenom na otevřených prostranstvích, jako jsou pouště. Jenomže miny bývají rozmístěné v různých terénech, a tam, kde je členitý, případně je tam vyšší a hustší porost, což je časté, podobná koule prostě projet nemůže.

Ukrajina docela potupně ztratila těžkou stíhačku Suchoj Su-27 během ruského leteckého útoku. Pilot se katapultoval a přežil

Další nevýhodou může být skutečnost, že se bambusová noha při explozi zlomí, a poškodit to může i další. Koule pak může uprostřed minového pole kvůli nepravidelnosti uvíznout a bude nebezpečné si pro ni dojít. Mnohem účinnějším řešením tak nejspíše stále zůstává třeba slovenské bezpilotní vozidlo Božena-5 pracující na osvědčeném principu. Na druhou stranu je takové zařízené nesrovnatelně dražší a náročnější na výrobu.

Článek Nizozemská „hračka“ poháněná větrem stojí 1 100 Kč. Měla být levnou a účinnou revolucí pro odminování, ale má značné slabiny se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Ukrajinští pyrotechnici prohlíží dům od domu

Tamní úřady varují občany před návratem do jakýchkoliv nemovitostí, bez řádné prohlídky policejními a vojenskými pyrotechniky není pobyt v nich bezpečný. Okupanti totiž v rámci teroru obyvatelstva a zpomalení ukrajinské armády s oblibou nechávají na nečekaných místech nastražené výbušniny. Smrtící pasti se tak mohou skrývat všude: ve skříních, v nádobí, v kuchyňských spotřebičích, civilních vozidlech apod. Asi nejhorším případem je však zneužití dětských hraček.

iZdroj Fotografie: Vitaly Kuzmin / Creative Commons / CC BY

Během společné konference ukrajinského ministerstva obrany a Generálního štábu Ukrajinské armády bylo ukázáno několik dětských hraček, nejčastěji plyšových medvídků, v nichž byly výbušné předměty. Kromě obvyklých granátů vzbudila asi největší pohoršení ruská protipěchotní mina POM-3 Medailon. Jedná se o zbraně zakázané Ottawskou smlouvou, její smluvní stranou je nicméně v tomto případě pouze Ukrajina, Rusko nikoliv.

Zakázaná „skákavá“ mina POM-3 je ruská novinka

POM-3 byla vyvinuta mezi lety 2013 a 2015 Institutem vědeckého výzkumu v Moskvě, a do služby byla přijata v roce 2017. Je válcovitého tvaru se šesti sklápěcími opěrnými rameny a její hmotnost je pouhých 1,3 kg. Součástí je seismický senzor, jehož kolík se při položení na zem zaboří do země a začne snímat záchvěvy půdy. Pokud vibrace v blízkosti odpovídají lidské chůzi, znamená to pokyn k odpálení.

Zbraň je klasifikována jako tzv. „skákavá mina“, což znamená, že po aktivaci vyskočí její hlavice 1 až 1,5 metru vysoko, a teprve poté exploduje. Smrtící účinek detonace zvyšují přidané ozubené prstence, které při explozi vytvoří zhruba 1 850 trojúhelníkových střepin a rozletí se do okolí. Jednotky by měla zabít přibližně na vzdálenost 8 metrů, alespoň zranit je pak dokáže do třinácti. Miny POM-3 je možné pokládat z vozidel nebo ručně, a na delší vzdálenost pak dokonce prostřednictvím upravených raketometů ISDM.

Zaminované plochy jsou velký problém

Podle ukrajinské služby Defence Express, která shromažďuje údaje už od první ruské invaze v roce 2014, je po celém světě roztroušeno zhruba 110 milionů nejrůznějších min. Jen od roku 2014 bylo při incidentech s výbušninami zabito 172 lidí, z toho 21 dětí, a dalších minimálně 374 bylo zraněno. Vojenské výbušniny tvoří asi 65 % z celkového počtu, zbytek tvoří hlavně neautorizovaná manipulace s důlními trhavinami.

O jak vážný problém se jedná ukázala i tragédie u Plitvických jezer v Chorvatsku, kde výbuch starých min z Jugoslávské války připravil o život dvojici policejních pyrotechniků. Od roku 1996 zahynulo v Chorvatsku kvůli minám 207 lidí, z toho 40 pyrotechniků. Stejný problém čeká i Ukrajinu, odminování rozsáhlých oblastí je velice pomalý a extrémně nákladný proces. S čištěním ukrajinských území má pomáhat například americký „pavouk“ Wisent 1MC, s prohlížením domů pak třeba stovka polských policejních pyrotechniků.

Článek Rusko kleslo na samé dno, když výbušninami napěchovalo potraviny, domácí spotřebiče i hračky. K újmě už přišly stovky lidí se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.