Kde přesně Konkurs v AČR žije

Konkurs není samostatný program ani izolovaná zbraň v regálu skladu. Je to organická součást výzbroje BVP-2, odpalovací zařízení sedí na věži vozidla vedle 30mm automatického kanonu. Podle Velitelství pozemních sil AČR jsou BVP-2 s Konkursem nasazena u tří klíčových útvarů 7. mechanizované brigády:

• 71. mechanizovaný prapor v Hranicích na Moravě,
• 72. mechanizovaný prapor v Přáslavicích,
• mechanizovaná rota 73. tankového praporu.

Okrajově se Konkurs objevuje i jako pomocná výzbroj 120mm samohybného minometu PRAM. Přesný počet odpalovacích kompletů v aktivní výzbroji české armády veřejně dostupné zdroje neuvádějí, ale s ohledem na několik mechanizovaných rot jde minimálně o desítky vozidlových odpalovacích míst.

Čtyři kilometry, drát a nervy z oceli

Označení 9M113 nese protitanková řízená střela s kumulativní hlavicí, která dokáže prorazit pancíř o síle kolem 600 milimetrů oceli. Nominální maximální dostřel činí 4 000 metrů, minimální asi 75 metrů. Střela letí rychlostí přibližně 200 metrů za sekundu, na maximální vzdálenost tedy zhruba dvacet vteřin. Celou tu dobu musí střelec držet záměrný kříž na cíli, protože systém pracuje v režimu SACLOS: poloautomatické velení na linii pohledu s naváděním po drátovém vodiči.

Dvacet sekund zní krátce. Na moderním bojišti, kde protivník disponuje drony, termovizí a rychlou protipalební smyčkou, je to ale věčnost.

Přesto platí, že kumulativní hlavice nestárne tak rychle jako elektronika. Tank není pancéřový monolit stejné síly ze všech stran. Bok, záď, strop, oblast motoru, optické systémy, to všechno jsou zranitelné sektory, kde i starší střela dokáže napáchat fatální škody. Proti starším typům tanků zůstává Konkurs plně relevantní. Proti nejmodernějším strojům s reaktivním pancířem a aktivními obrannými systémy typu Trophy nebo Afganit je situace složitější, ale zásah do správného místa pod správným úhlem může být smrtelný i pro ně. Formulace „rozlouskne i ten nejlepší tank“ tedy obstojí, ovšem s podmínkou, že střelec trefí zranitelný sektor a přežije dostatečně dlouho na to, aby střelu dovedl do cíle.

Proč jsou dny sečteny, a proč ještě nenastal konec

Ministerstvo obrany v komunikačním materiálu z dubna 2025 výslovně uvedlo, že BVP-2 pocházejí z éry sedmdesátých let a „už nesplňují požadavky moderního bojiště“. Jako generační náhradu Česko pořizuje 246 vozidel CV90 od švédského BAE Systems Hägglunds. První kusy mají dorazit v roce 2026, první kompletně přezbrojený prapor by měl být hotový v roce 2027. Každý mechanizovaný prapor 7. brigády dostane 56 vozidel.

Nová CV90 přinesou víc než jen novější pancíř. Zvýší počet převážených vojáků z šesti na osm, což mění organizaci celého mechanizovaného družstva. Přinesou digitální architekturu propojenou se síťovým bojem standardu NATO. A přinesou i jinou protitankovou logiku, moderní systémy, které nevyžadují dvacetisekundovou expozici střelce.

Jenže přezbrojení armády není přepnutí vypínače. Dodávky CV90 se táhnou do let 2026 až 2029. Musí proběhnout výcvik osádek, vybudování servisní infrastruktury, zavedení nové munice, reorganizace praporů. Do té doby musí starší schopnost zůstat v provozu. Proto Konkurs zatím nemizí.

Dvě generace vedle sebe

Česká armáda dnes provozuje sovětskou i natovskou generaci protitankových schopností současně. Na kolových transportérech Pandur II už slouží izraelský systém SPIKE-LR, střela s dosahem rovněž kolem 4 000 metrů, ale s režimem „vystřel a zapomeň“, útokem shora a optickým datovým spojením. V dubnu 2025 s ní čeští vojáci ostře cvičili. Novější verze SPIKE-LR2 podle výrobce EuroSpike nabízí dosah až 5 500 metrů a možnost korekce letu střely po odpálení.

Rozdíl mezi oběma generacemi nejlépe ilustruje právě otázka přežití obsluhy. Střelec se SPIKE odpálí a okamžitě opustí pozici. Střelec s Konkursem musí zůstat a vést. Na bojišti, kde válka na Ukrajině, trvající už přes čtyři roky, denně ukazuje, jak rychle drony a termovize odhalí statický cíl, je to rozdíl mezi životem a smrtí.

Pro srovnání: i Rusko samo šlo po Konkursu technologicky dál. Nástupnický Kornet-E podle exportní brožury Rosoboronexportu nabízí laserové navádění, denní dostřel 5 500 metrů a deklarovanou průbojnost 1 000 až 1 200 milimetrů za reaktivním pancířem. Konkurs vedle něj vypadá jako relikvie, a přesto na Ukrajině slouží dál, protože i ukrajinské vojenské akademie s ním v roce 2025 stále pracovaly ve výukových materiálech.

Ne zaostalost, ale přechodová bolest

Používání Konkursu neznamená, že česká armáda je zaostalá. Znamená, že je uprostřed generační výměny, která má jasný plán i rozpočet, ale vyžaduje roky realizace. Část těžkých mechanizovaných sil jede na technice ze studené války, část už operuje v natovském standardu. Tenhle kontrast je viditelný, někdy nepříjemný, ale nikoliv fatální, protože modernizace běží a její tempo se zrychluje.

Konkurs zůstane v českých zbrojnicích ještě nějaký čas. Ne proto, že by ho někdo miloval, ale proto, že dokud poslední BVP-2 neodjede z kasáren, potřebuje armáda každý nástroj, který dokáže zastavit tank. Včetně toho, který k tomu potřebuje dvacet sekund a nervy z oceli.

Článek Její dny jsou sečteny, přesto Konkurs stále používá i AČR. I ten nejlepší tank rozlouskne až na 4 km se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Severokorejské střely jsou pro Rusko vhodné

Protitankové střely označované jako 9M113 do systému 9K113 Konkurs vycházely původně ze sovětské předlohy, ale MilIn uvádí, že byly postupně mírně upravovány, aby lépe odpovídaly potřebám a hlavně nepřátelům. Je tedy pravděpodobně, že budou současné severokorejské střely shodné s 9K113 Konkurs a tedy i vhodné do systémů, které ruská armáda používá. Případné změny budou minimální a zdá se, že kompatibilita není problém.

Some good pictures of North Korean ordnance in the release, including the Bulsae-3/9M113 on the right. https://t.co/mnw2Jt0h8k pic.twitter.com/wyFMKsFZHA

— Trevor Ball (@Easybakeovensz) October 18, 2024

Systém Konkurs však nelze považovat za moderní zbraň, ruská armáda má ve výzbroji i mnohem lepší. Zaveden byl ostatně již v roce 1974, uvádí Wikipedia, čemuž odpovídají i jeho schopnosti. Určitě si nedokáže poradit s moderními západními tanky, respektive s jejich čelním pancířem, a problém může mít i s tanky, které mají reaktivní pancéřování vyvinuté právě proti takovým zbraním. Na druhou stranu má určitě šanci zničit starší typy tanků a obrněná vozidla, s nimiž se vojáci na frontě setkávají mnohem častěji než s tanky.

Severokorejci mají nejspíše jenom základ

Ruská 9M113 dokáže prorazit tankový pancíř o síle 750 až 800 mm RHAe, uvádí v WeaponSystems, a i když existují i modernizované typy s vylepšenou hlavicí schopnou proniknout i skrze reaktivní pancéřování první generace, nejspíše se nebude jednat o ty severokorejské. Střela vkládaná do systému Konkurs v odpalovacím pouzdře je pak po odpálení naváděna po drátě a její dosah jsou zhruba 4 kilometry (s nočním zaměřovačem 2,5 kilometru).

Severní Korea zjevně zkopírovala ruské protitankové střely Kornet: jmenují se Bulsae-3 a jsou nebezpečné i pro nové Západní tanky

V případě, že používá nelehký systém Konkurs pěchota, je zaměřovací část a kontejner se střelou umístěn na trojnožce, s níž má celý komplet hmotnost kolem 40 kilogramů. Ke snazšímu přenosu ho lze ovšem rozdělit na několik částí mezi vícero vojáků a velice často bývá umístěn i na různých obrněných vozidlech. Kromě dvou zmíněných zemí je velice rozšířený i v dalších, i když pomalu ustupuje modernějším a silnějším zbraním.

Článek Rusové mají ve výzbroji i brutální severokorejské repliky 9K113 Konkurs. Nejlepší západní tanky sice neprorazí, ale většinu jiných ano se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Střela z „Konkursu“ má navádění po drátu

Konkurs není nejnovější systém, pochází ještě z dob Sovětského svazu. Do výzbroje byl zařazen v roce 1974, což ale není nic směrodatného, neboť je vrstevníkem i dodnes používaného a ceněného amerického protitankového systému BGM-71 TOW. Jelikož jde o protitankový systém druhé generace, vyžaduje navádění, kdy musí operátor na cíli držet zaměření, a raketa je pak s naváděcím systémem spojena za pomoci tenkého drátu.

Už z přípravy 9M113 Konkurs je jasné, že nejde o lehkou zbraň na rameno, ale většinou ji obsluhují 2 vojáci. Skládá se z odpalovacího stanoviště se zaměřovačem o hmotnosti 22 kilogramů, které může nést jeden voják na zádech. Druhý pak zajišťuje střelu v jakémsi tubusu – ten je třeba nasadit na rozložené odpalovací stanoviště. Hmotnost tubusu i se střelou je kolem 20 kilogramů. vyměnit ovšem použitý za nový je dílem velmi krátkého okamžiku, takže může operátor rychle namířit zbraň na další cíl (tedy má-li naplněné tubusy k dispozici).

Původní střela měla přitom dosah 3,5 kilometrů, modernizované ale dokáží zasahovat cíle až do vzdálenosti 4 kilometrů; při použití nočního vidění je však dosah menší. Starší typ hlavice zvládal prorazit pancíř o síle 600 milimetrů RHAe, novější typy si ale poradí i s více než 800 milimetry. Pokus Youtuberů ukázal, že je proti střele účinné reaktivní pancéřování, ale pouze pokud jde o starší hlavici. Novější typy jsou již tandemové, takže si s mnoha typy reaktivního pancíře poradí.

Probléme 9M113 Konkurs je prach po výstřelu

Přesnost systému je udávána na 90 procent, ale záleží na okolnostech. Během testu navíc první střela cíl (což byl velký nakladač) přelétla, ale operátor přiznal, že při odpalu motor rakety rozvířil oblaka prachu, a on přestal vidět cíl v zaměřovači. Vyřešil to až pokropením země před odpalovacím zařízeném, poté se již prach nezvedal, i když kropit na frontě nemusí být vždy nejlepší řešení. Jakmile byl cíl vidět, nebyl žádný problém ho zasáhnout, i když první zásah značně utlumila dynamická ochrana.

Když ale střele v cestě nestojí, má nesmírnou sílu. Hlavice typu HEAD nasměrovala energii výbuchu do úzkého paprsku a nakladačem prošla jako nůž máslem. Podobný osud může čekat i tanky nebo obrněná vozidla. U ukrajinských tanků sovětské konstrukce pak hrozí vznícení uložené munice a výbuch odlétající věže, který je znám z mnoha dřívějších případů. Jedinou obranou je správné nasazení tanků ve spolupráci s pěchotou a dalšími jednotkami (nejspíše i drony), aby se navzájem chránily.

Článek Test: co dokáže zničit sovětsko-ruská protitanková řízená střela 9M113 Konkurs. Přesná je až na 90 % a prorazí i velmi silný pancíř se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.