Proč záleží na mikrosekundách

Označení „mikrosekundy“ není reklamní nadsázka. Leonardo ve svém technickém popisu AESA výslovně uvádí, že aktivní elektronicky řízená anténa přenáší energii na cíl řádově v mikrosekundách, tam kde starší mechanicky skenovaný radar (M-scan) potřebuje sekundy. Praktický dopad je přímočarý: AESA vytvoří kvalitní stopu manévrujícího cíle dřív, udržuje ji spolehlivěji a pilot může odpálit střelu Beyond Visual Range v okamžiku, kdy protivník na M-scanu teprve buduje první kontakt.

Klíčový rozdíl ale není jen v rychlosti. AESA se skládá ze stovek až tisíců nezávislých vysílacích a přijímacích modulů (TRM). Každý z nich generuje vlastní signál, a radar tak dokáže současně tvarovat více paprsků, měnit frekvence a adaptovat vlnové formy. Když část modulů vypadne, třeba poškozením, systém nezhasne. Výkon se postupně snižuje, ale funguje dál. Leonardo to nazývá „graceful degradation“ a staví to do přímého kontrastu s M-scan radary, kde jediný vysílač představuje kritický bod selhání.

ECRS Mk.2: radar, který je víc než senzor

Britské ministerstvo obrany v roce 2023 popsalo ECRS Mk.2 slovy, která překračují běžnou radarovou terminologii: systém má současně detekovat, identifikovat a sledovat více cílů ve vzduchu i na zemi a zároveň provádět výkonné rušení daleko za dosah hrozeb. Britská obranná průmyslová strategie jde ještě dál a označuje Mk.2 za systém, který spojuje radar, elektronický útok a elektronickou ochranu do jedné programovatelné architektury.

V únoru 2025 britská vláda potvrdila kontrakt na 40 radarů ECRS Mk.2 pro 40 letounů Typhoon RAF. To je podstatný signál: nejde o laboratorní demonstrátor, ale o sériově financovaný upgrade s konkrétním počtem kusů a konkrétním termínem. A protože Mk.2 stojí na otevřené softwarové architektuře, jeho schopnosti porostou spirálovými aktualizacemi, podobně jako u Gripenu E, kde Saab popisuje možnost průběžně adaptovat software bez zásahu do letově kritických částí systému.

Kde stojí Rusko a kde Čína

Hlavní ruský „pracovní kůň“ Su-35 létá s radarem Irbis-E. Podle materiálů ruského výrobce KRET/Rostec jde o radar na bázi pasivní fázované anténní mřížky (PESA) s deklarovaným dosahem až 400 km proti velkým cílům. Výkon na papíře impozantní, ale architektura je generačně jinde: PESA má jeden centrální vysílač a fázové posunovače, nikoli nezávislé TRM moduly. Chybí jí inherentní odolnost AESA, flexibilita vlnových forem a schopnost integrovat elektronický útok přímo do radarového paprsku.

Su-57 je oficiálně spojován s programem AESA, jenže veřejně ověřitelné detaily o jeho radaru N036 jsou omezené a počet sériově dodaných strojů zůstává nízký. Analytik Justin Bronk z londýnského RUSI v roce 2020 popsal, že ruské Flankery postrádají moderní standard AESA v míře běžné na Západě, a v aktualizované analýze z ledna 2026 dodal, že čínská senzorová evoluce je výrazně rychlejší než ruská. Čína podle něj provedla plošný přechod na AESA u hlavních vyráběných typů bojových letounů. Rusko takový přechod sériově nedokončilo, a válka na Ukrajině tempo spíš brzdí, než urychluje.

Propast tedy není v tom, že by Rusko „nemělo radar“. Je v tom, že NATO a spojenci už z AESA udělali sériově zavedený, síťově propojený a softwarově rostoucí standard, od F-35 přes Gripen E až po Typhoon s ECRS. Rusko má silné jednotlivé systémy, ale chybí mu ekosystém.

Český kontext: AESA přijde až s F-35

České Gripeny C/D prošly v roce 2018 modernizací MS20, která přinesla nové radarové režimy, ale jádrem zůstává radar PS-05/A, mechanicky skenovaný systém. Saab sice nabízí možnost budoucího upgradu na AESA pro tuto radarovou rodinu, u české flotily ale takový krok veřejně potvrzen není.

Reálně tedy Armáda ČR dnes v taktickém letectvu AESA nedisponuje. Změna přijde s F-35A Lightning II, jejichž radar AN/APG-81 funguje současně jako AESA radar, přijímač ESM i rušička. Podle ministerstva obrany mají první české F-35 dorazit v roce 2031, plné operační schopnosti pak v roce 2035. Do programu GCAP, další generace bojového letounu vyvíjeného Británií, Itálií a Japonskem, Česko nevstupuje. Cesta k AESA pro české piloty vede výhradně přes akvizici F-35.

Víc než katalogový parametr

Jeden detail z produktového listu radaru Raven ES-05, který Leonardo dodává pro Gripen E, ilustruje, proč je AESA víc než technická specifikace. Radar má zorné pole ±100 stupňů díky otočnému repositioneru. Pilot může po odpalu střely prudce odvrátit od cíle a přitom stále udržovat datalink se střelou letící k cíli. U mechanicky skenovaného radaru by odvrat znamenal ztrátu kontaktu. Tady znamená přežití.

Právě v takových detailech se láme skutečná převaha. Ne v jednom čísle dosahu, ale v součtu rychlosti, odolnosti, multifunkčnosti a schopnosti růst softwarem, aniž by letoun musel na roky do hangáru. Západní ekosystém AESA tohle dnes umí sériově. Rusko zatím ne.

Článek Radarová technologie NATO, na níž Rusové nemají: AESA v mikrosekundách rozhoduje o výsledku boje se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Valen kombinuje několik schopností

Northrop Grumman prezentuje radar Valen jako systém, který může do budoucna přinést výhodu letounům amerického letectva nebo jeho spojenců. Má být lehčí, menší a cenově dostupnější než dosud používané systémy, přičemž kombinuje schopnosti radaru, elektronického boje a komunikaci. Určený je pro pilotované i nepilotované letouny, myšleno drony. NATO může přinést velikou výhodu v soupeření s Ruskem nebo Čínou.

Nečekaná hvězda ukrajinské PVO, na níž se vyláme jeden ruský útok za druhým. Vojáci ukázali, jak Gepardem zneškodnili řízenou střelu

Malé velikosti, cenové dostupnosti a dalších parametrů měla společnost dosáhnout i za pomoci 3D tisku, které též umožňuje rychlou výrobu, což znamená, že bude radarů dostatečné množství k osazení na stále rostoucí počet dronů a podobných strojů. Využití 3D tisku se podle názoru Armádního Zpravodaje týká velkých součástí a ne jemné elektroniky, jako jsou různé čipy a další podobné specializované součástky, ale parametry radaru zveřejněny nebyly.

AESA propůjčuje dronům různé výhody

Radar typu AESA je anténní soustava řízená za pomoci počítače. Wikipedia uvádí, že může radarové paprsky vysílat do různých směrů bez toho, aniž by se anténa pohybovala, což jí dává celou řadu výhod. Uživateli umožňuje takový radar vysílat velice silné signály, takže má velký dosah a rozlišení. Zároveň má však druhá strana veliký problém s detekcí těchto signálů, což stroji s takovýmto radarem umožňuje operovat relativně neviditelně.

iZdroj fotografie: Northrop Grumman

Výrobce měl Valen testovat na palubě letounu Bombardier CRJ-700, uvádí Defence-Industry, takže lze předpokládat, že už je ve fázi, kdy by mohla velmi brzy přijít jeho sériová výroba. Pokud by ho bylo možné snadno umisťovat do dronů, umožnilo by to jejich masovou výrobu, a to hlavně těch průzkumných. Podobný radar je asi schopen zachytit i letouny na dlouhou vzdálenost, a určitě lze s jeho pomocí zaměřit radarově naváděné střely, což by bylo možné využít třeba na s letadly spolupracujících dronech, na něž letectva do budoucna spoléhají.

Článek Radarová revoluce, která bere Rusům vítr z plachet. Technologická nadřazenost posouvá letouny na novou úroveň se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Eurofightery mají několik AESA radarů

Letouny Eurofighter se v jednotlivých zemích mírně odlišují, což platí i pro radary. Dříve vyrobené stroje mají starší typ, ale nové nebo modernizované dostávají vylepšené aparatury AESA, jichž je několik typů. Kuvajtské a katarské mají radar ECRS Mk0, britské ECRS Mk2, německé a španělské zase ECRS Mk1, uvádí ve své zprávě výrobce radaru, společnost Hensold. Podle ní má poskytnout zvýšený výkon a rychlé přepínání režimů.

iZdroj fotografie: Hensold

O tom, jaký má radar dosah, nelze najít žádné údaje. TheDefensePost pouze uvádí, že má o 50 procent větší úhlový dosah než starý radar a podporu operací vzduch-vzduch a vzduch-zem s vysokým rozlišením. Obecně se dá říci, že jsou jeho schopnosti vyšší než třeba u radaru typu PESA ruského letounu Suchoj Su-35S Flanker-E. To znamená, že by ho měl Eurofighter mnohem dříve zaměřit, což může pilotovi pomoci rozhodnout se, zda zaútočit, nebo raději zvolit jiný postup, čímž to bude on, kdo bude mít iniciativu a udávat průběh střetu.

Lepší radar umožní lépe využít Meteor

Větší dosah radaru a možnost vidět nepřítele bez nutnosti měnit směr letu, což radar AESA umožňuje, znamená možnost použít proti němu střely vzduch-vzduch dalekého dosahu. Wikipedia uvádí, že Eurofighter používá radarem naváděné střely AIM-120 AMRAAM, a hlavně MBDA Meteor s dosahem až 200 km a vysokou pravděpodobností zničení cíle. Su-35 sice může mít střely R-37M s delším dosahem, ale jeho handicapem je právě slabší radar.

Nejlepší Západní protiletadlová střela není americká, ale evropská: Meteor je extrémně drahý a nestačí na ruskou „bestii“ R-37M

Vybavení Eurofighteru radarem typu AESA je v současnosti v podstatě nutnost, protože bez něj je jakékoliv letadlo v nevýhodě. Jejich evropští uživatelé je hodlají mít ve výzbroji ještě mnoho let, někteří si k nim jenom přikupují vyspělejší Lockheed Martin F-35 Lightning II, ale spíše jako doplněk. Eurofightery nahradí až letouny 6. generace, ať jde o projekt FCAS nebo GCAP, ale ty budou zaváděné do výzbroje nejdříve koncem 30. let 21. století.

Článek Ruský Su-35S bude proti Eurofighterům Typhoon v nevýhodě. Díky novému radaru přebírají iniciativu a dříve odpálí Meteor se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Su-30MKI má jenom radar PESA

Letoun Su-30MKI začal přicházet do výzbroje indického letectva v roce 2002. První kusy byly vyrobeny v Rusku, ale další pak na základě licence v Indii, a v současnosti by jich mělo být kolem 260. Jedná se o dvoumotorové stroje dosahující rychlosti až Mach 2. Vybaveny jsou radarem N011M, uvádí Airforce-Technology, což je starší typ radaru typu PESA – v současnosti jsou nejmodernější letouny vybaveny vyspělejšími radary typu AESA.

iZdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)

Indický radar typu AESA pro Su-30 MKI měla vyrobit společnost DROD a označovaný je jako Virupaakhsha, uvádí Idrw. Zdá se, že se Indie rozhodla dát Rusku košem, ačkoliv letectvo v minulosti mluvilo o ruském radaru AESA Zhuk. Ten indický má být založený na systému vytvořeném pro indický letoun HAL Tejas, k němuž Wikipedia uvádí, že oproti N011M s dosahem 140 kilometrů by měl mít dosah až 1,7násobný, tedy téměř 240 kilometrů.

Nový radar umožní použít moderní střely

Instalace nového radaru Virupaakhsha znamená i možnost sledování mnohem většího počtu cílů, mohlo by jich být až 100 v jednom okamžiku. Osádkám letadel umožní takový radar využít i potenciál nově vyvíjených indických radarem naváděných střel Astra Mk3, jejichž dosah by měl být až 350 kilometrů, uvádí Wikipedia. Se starým radarem by ale Su-30 MKI dokázal cíle zaměřit jenom na 140 kilometrů a dlouhý dosah střel by nedokázal využít.

Významná modernizace posune staré letouny Suchoj Su-30MKI na 4,5. generaci, ovšem bez pomoci Ruska

Pokud se Indii podaří flotilu letadel Su-30MKI úspěšně modernizovat, znamenalo by to pro ni významný posun schopností jejího letectva v příštích letech. S výkonným radarem by se takové letouny měly být schopné vyrovnat těm nejmodernějším protějškům 4. generace, například pákistánským CAC/PAC JF-17 Thunder nebo čínským Chengdu J-10C Vigorous Dragon a Shenyang J-16 Qianlong taktéž vybavenými radary typu AESA.

Článek Modernizace indických Suchojů Su-30MKI opět bez Ruska: nový radar má dosah 1,7krát větší, dokáže tak využít potenciál střel se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Uvidí i stealth letouny na velkou dálku

Přesné parametry nejnovějšího radaru zatím nejsou oficiálně známy, ale podle informací, které unikly na veřejnost, má mít mimořádné schopnosti díky nitridu galia použitého na jeho konstrukci, a své zásluhy má i velmi schopná umělá inteligence. Díky tomu by měl mít detekční schopnosti dosud u leteckých radarů nevídané. Na velkou vzdálenost by mohl odhalovat i stealth letouny 5. generace nebo malé cíle včetně mikrodronů.

iZdroj fotografie: Thales

Už jenom díky tomu by se měl značně zvětšit rozestup mezi ním a některými jeho evropskými konkurenty jako je Eurofighter Typhoon nebo Suchoj Su-35 Flanker-E:

• do Eurofighter Typhoon je teprve nově montován běžný radar typu AESA, zatímco Rafale je má už v současné verzi RBE2, a RBE2-XG bude ještě výrazně lepší
• Suchoj Su-35 má pak radary staršího typu PESA, i když o AESA se u nich mluví také

Již před více než 2 lety však letouny Dassault Rafale při testech v Egyptě v oblasti detekce doslova deklasovaly ruské Suchoje Su-35, a není pochyb, že nový francouzský systém rozdíl ještě zvýší.

Rafale používá nejvýkonnější střelu v NATO

Francouzské letouny Dassault Rafale jsou schopné využívat radarově naváděné střely MBDA Meteor, což jsou nejvýkonnější střely vzduch-vzduch ve výzbroji zemí NATO. Ty mohou zasahovat cíle do vzdálenosti až 200 km a zvýšený dosah radaru by mohl znamenat výhodu, ačkoliv letouny Eurofighter Typhoon je používají také. Oproti tomu ruské Suchoje Su-35 mají střely R-37M s dosahem až 398 km, ačkoliv radary by měly mít slabší.

40leté letouny Mirage 2000 mohou zásadně podpořit Ukrajinu, bývaly tahouny francouzského letectva a mají unikátní konstrukci

Dassault Rafale F5 by měl být navíc schopen užívat i v současné době vyvíjenou hypersonickou střelu ASN4G, v důsledku čehož bude ještě nebezpečnější. Aktuálně má francouzské letectvo k dispozici nadzvukové střely ASMP s jadernými hlavicemi o síle až 300 kilotun, které jsou součástí jejího jaderného odstrašení. Rychlost mají až Mach 3 a dolet přes 500 kilometrů – ale hypersonická střela, která je nahradí, se má pohybovat rychlostí až Mach 8.

Článek Nejschopnějším letounem 4. gen. bude Dassault Rafale F5: detekuje i stealth letadla a hravě překoná Eurofighter Typhoon i MiG-35/Su-35 se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.