Balistických raket má Rusko mnoho

Asi není úplně překvapením, že právě Rusko má nejsilnější jaderný arzenál na světě – třeba Sipri uvádí, že v lednu 2023 disponovalo 5 889 hlavicemi. Nejde však pouze o samotné hlavice, ale také o způsob jejich dopravy. Zatímco USA spoléhají v oblasti mezikontinentálních balistických raket na LGM-30 Minuteman III z počátku 70. let 20 století, ruský arzenál je mnohem širší. Má RT-2PM2 Topol-M z 90. let 20. století a RS-24 Yars na mobilních podvozcích zavedený v roce 2010, a v pozemních silech pak R-36M2 Vojvoda zvané Satan z roku 1988.

BREAKING NEWS here in MOSCOW

Russia test-fired the new RS-28 Sarmat (SATAN II) intercontinental ballistic missile, it’s high grade missile

„The missile will provide food for thought for those who try to threaten Russia.“ – Vladimir Putin

Kuyashuba…khona abazolimala! pic.twitter.com/z1cbDTWRJe

— Sphithiphithi Evaluator (@_AfricanSoil) April 20, 2022

A právě rakety R-36M2 Vojvoda má nejnovější RS -28 Sarmat nahrazovat, a ačkoliv má pasovat do stejného sila, je v mnohém lepší. Zejména má delší dolet a unese větší náklad. Zatímco na Satanu (I) bylo 10 hlavic, jeho nástupce jich může mít až 10 velkých nebo 15 menších MIRV, uvádí ArmyRecognition, a každá může mířit na jiný cíl. Jejich celková síla má být přitom dle MilitaryToday 7 500 kilotun, což lze klidně podělit rovným dílem na 750 kt na jednu.

Teoreticky by tak jediný RS-28 Sarmat stačil na zničení všech českých krajských měst, a na největší Prahu by zbyly hlavice dvě. Co dokáže jaderná zbraň s městy udělat, lze simulovat třeba v aplikaci NukeMap, kde je třeba zvolit místo (obec) a zadat sílu jaderné bomby (buď ručně, nebo lze vybrat ze seznamu, ten je ale celkem omezený).

Konečně odtajněné záběry: největší jaderný výbuch v dějinách má na svědomí sovětská Car bomba, atomový hřib přesáhl výšku 60 km

RS-28 Sarmat může letět přes jižní pól

RS-28 Sarmat je obří raketa o délce 35,5 m a startovací hmotností 208,1 tun. Impozantní je pak i její dolet, a to 18 000 km, což znamená, že může útočit i přes jižní pól a vyhnout se tak protiraketové obraně mnoha zemí. Zároveň má také obsahovat i veliké množství klamných cílů (namísto jaderných hlavic, namíchat je lze v různém poměru, uvádí Wikipedia), což proti ní znesnadňuje obranu. Navíc kromě hlavic či MIRV lze raketu osadit až 24 hypersonickými kluzáky Avangard s hlavicí navrženou k prorážení protiraketové obrany.

Na druhou stranu, RS-28 Sarmat má být schopna dopravit hlavice o hmotnosti max. 10 tun, takže by to z tohoto pohledu nevycházelo. Jeden hypersonický kluzák Avangard totiž váží 2 000 kg, a tedy jich raketa unese „pouze“ pět – alespoň oproti 24 to je opravdu pouze.

Jak silná je vlastně atomovka a co by proti ní zmohla AČR: možná by ji sestřelila, ale proti silné obranu nemá. Následky ukazuje simulace

Rychlost rakety „soudného dne“ je poměrně extrémní, údajně to je Mach 20, což je bezmála 24 000 km/h. Rusko přitom oznámilo existenci RS-28 Sarmat v roce 2018, a její zavedení do výzbroje bylo několikrát oddáleno, ale v roce 2023 již měly být první rakety bojově nasaditelné.

Postupně tak budou určitě nahrazovat ty starší, což je pro Rusko důležité, neboť je to především jeho jaderný arzenál, který z něj může dělat silného a nebezpečného hráče na mezinárodní scéně i v době, kdy vede konvenční válku. Takové vnímání země přitom považuje tamní režim za důležité, a také mu to pomáhá budovat legitimitu před domácím publikem.

Článek Nejsilnější jaderná zbraň v ruském arzenálu je nepředstavitelně silná, jediná by jako nic vymazala všechna krajská města ČR se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

F-16 podlehly stejnému počtu Mirage 2000

Tchajwanské letectvo trénuje vzhledem k hrozbě čínského útoku velmi intenzivně, a v simulaci přiřadilo svým 4 letounům F-16 roli útočníků, zatímco proti nim vyslalo stejný počet Mirage 2000 v roli obránců. Výsledek možná mnohé překvapil, protože vzájemný souboj skončil sestřelením všech F-16, zatímco z francouzských strojů se poroučel k zemi jenom jeden. Naznačuje to, že staré verze F-16 nejsou v soubojích tak silné, což je sice logické, ale může to být problém, pokud by se měly postavit čínskému letectvu, které je navíc početnější.

iZdroj fotografie: Gerard van der Schaaf / Creative Commons / CC BY

Na druhou stranu odpovídá výsledek podobě dnešních soubojů letadel na obloze. Už jenom výjimečně by k nim mělo docházet na krátké vzdálenosti, případně v podobě klasického dogfightu, takže záleží při souboji letadel především na 2 aspektech: 1) schopnostech radaru na letounech, a 2) dosahu jejich střel vzduch-vzduch dlouhého doletu. Jednoduše, kdo spatří nepřítele první a bude mít zbraň, s níž ho dokáže zničit, je pravděpodobný vítěz.

Radar Mirage 2000-5 je lepší než u F-16

Francouzský letoun zapojený jako obránce je vybaven radarem RDY, kdežto ve starší verzi F-16 je AN/APG-66. V obou případech se jedná o starší typy radarů, ale testy již v minulosti naznačovaly, že ten v Mirage 2000-5 je výkonnější. Měl by být totiž schopen odhalit cíle na vzdálenost až 110 km. Tchajwanské letectvo si pak k letadlům pořídilo i střely MBDA MICA s dosahem 100 kilometrů, jimiž je schopné ničit stroje s horším radarem na delší vzdálenost.

Čínské stíhačky Chengdu J-20 jsou rychlejší a obratnější než americké F-35, nemají žádné technické potíže, a také jich vzniká více

Odhalená slabina F-16 Fighting Falcon přitom ukazuje, že starší verze s nevýkonnými radary jsou proti čínskému letectvu ve velké nevýhodě. To totiž disponuje mj. moderními letouny Shenyang J-16 nebo Chengdu J-20 Mighty Dragon s výkonnými radary AESA, a navíc mají i čínské radarově naváděné střely PL-15 s dosahem 300 kilometrů. Vedle toho dokáže země draka produkovat zmíněné stroje mnohem rychleji než americké továrny, a to i výhledově. Za několik let tak může dojít i k výraznému přečíslení F-16 a dalších západních strojů.

Ze stejného důvodu pak nemusí splnit očekávaní ani dodávky F-16 Ukrajině, protože i v tomto případě půjde nejspíše o starší typy letadel se starými radary, a mnohá ruská letadla je mají výkonnější. Jmenovitě třeba Suchoj Su-57, i když těch je jenom velmi omezené množství, a stejně tak Suchoj Su-35 s dosahem až 400 km v případě vzdušných cílů. Na druhou stranu, na střety letectev nejspíše jen tak nedojde, na obou stranách je totiž hustá protiletadlová obrana.

Dodávka F-16 Ukrajině je nezbytná, a i když to nebude „game changer“, může Rusy vytrestat a pomoci k vítězné ofenzivě

Rusko se sice nechalo již dříve slyšet, že mohou jeho letouny Su-57 takovou obranou proniknout, zničit ji a vytvořit tím cestu pro méně schopné – avšak početnější – letouny, ale jak vidno, dosud k tomu nedošlo a nejspíše ani nedojde. Ani jeho generálové tak nejspíše úrovni stealth příliš nevěří. Obecně tak nelze tvrdit, že by dodání F-16 zajistilo Ukrajině vítězství – spíše jí to dá nové možnosti, jak např. prorazit nepřátelskou obranu a držet na uzdě některé její systémy.

Článek F-16 slíbené Ukrajině mají kritickou slabinu, odhalila ji simulace souboje proti Mirage 2000; i ruské letouny jsou tak ve velké výhodě se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.