Co je na HALCON I skutečně nové

Začněme tím, co nové není. Eurofighter s radarem E-Scan (označení pro verzi radaru Captor s aktivní fázovanou anténou) už létá. Kuvajt a Katar dostaly stroje se standardem E-Scan Mk0, Německo staví svou sérii Quadriga rovněž s E-Scanem a Británie vyvíjí vlastní větev ECRS Mk2 s důrazem na elektronický boj. HALCON I tedy není první Typhoon s moderním radarem na světě.

Co ho odlišuje, je celý balík:

• 20 nových letounů (16 jednomístných, 4 dvoumístné) objednaných v červnu 2022 za 2,043 miliardy eur, tedy zhruba 51,5 miliardy korun.
• E-Scan radar v konfiguraci přizpůsobené španělským požadavkům, s modernizační architekturou umožňující další růst schopností.
• Třetí španělská eurofighterová základna: letouny zamíří do Ganda na Gran Canarii, kde dosud operovaly výhradně F/A-18.
• Připravenost na výzbroj nové generace: v rámci širší linie HALCON počítá Airbus s integrací řízené střely Brimstone III pro přesné údery vzduch-země a plnou verzí rakety Meteor s náporovým motorem pro boj za hranicí vizuálního dosahu.

Rollout v Getafe potvrdil, že program přešel z papíru do kovu. Airbus Defence and Space oznámil připravenost k prvnímu spuštění motorů a zkušebnímu letu, dodávky mají začít ještě v roce 2026. Přesný měsíční harmonogram ale firma nezveřejnila.

Proč zrovna Kanáry a co to znamená pro NATO

Kanárské ostrovy leží tisíc kilometrů od španělského pobřeží, ale strategicky hlídají vstup do východního Atlantiku a přístupy k severozápadní Africe. Ještě v září 2025 tam šest F/A-18 drželo pohotovostní službu QRA během cvičení Eagle Eye. Stroje ale stárnou a jejich schopnosti už neodpovídají tomu, co NATO od jižního směru očekává.

A právě „jih“ je dnes pro Alianci znovu samostatná strategická agenda. Na washingtonském summitu v červenci 2024 přijalo NATO akční plán pro jižní sousedství a poprvé v historii zřídilo funkci zvláštního představitele pro jižní sousedství. Širší prostor Středomoří, Sahelu a severní Afriky přestal být doprovodným tématem a dostal vlastní institucionální rámec.

HALCON I do tohoto kontextu zapadá přesně. Španělsko přesouvá modernější stíhací kapacitu na pozici, kde dosud operovaly stroje z osmdesátých let. Gando se stane třetí základnou Eurofighterů vedle Morón de la Frontera a Los Llanos, a tím se zvyšuje kapacita pro hlídkování vzdušného prostoru, rychlou reakci i alianční sdílení zátěže na jihozápadním křídle.

Španělská sázka na evropskou cestu

Za programem HALCON stojí i politické rozhodnutí, které přesahuje jeden typ letounu. Mluvčí španělského ministerstva obrany pro Reuters v roce 2025 jasně řekla: Madrid nemá v plánu kupovat americké F-35 a investiční závazek směřuje do budoucího evropského systému FCAS. HALCON je v tomto světle přemostění, které udržuje španělskou bojovou leteckou kapacitu na moderní úrovni, zatímco se rozhoduje o dlouhodobém nástupci.

Čísla ukazují, že nejde o symbolické gesto. V prosinci 2024 Španělsko podepsalo navazující kontrakt HALCON II na dalších 25 letounů s první dodávkou v roce 2030. Celkem tedy 45 nových Eurofighterů od roku 2022; španělská flotila má narůst na 115 strojů. To je závazek, který z Madridu dělá jednoho z největších evropských provozovatelů Typhoonu, a zároveň klíčového průmyslového partnera, protože finální montáž probíhá právě v Getafe.

Český průmysl v pozadí

Eurofighter je evropský program a jeho dodavatelský řetězec sahá i do České republiky. Podle materiálů CzechTrade vyrábí jihlavská firma JIHLAVAN aktuátory mimo jiné pro Typhoon, Ray Service spolupracuje na výrobcích pro Airbus a Quittner & Schimek ve svém profilu uvádí kontrakty na kabelové svazky a boxy přímo pro Eurofighter. Přímou vazbu „tyto české díly jdou konkrétně do španělských HALCON I“ veřejné zdroje nedokládají, ale české firmy jsou v ekosystému Typhoonu prokazatelně přítomné.

Pro českou bezpečnost má španělské posílení jihu i nepřímý, ale reálný dopad. Čím víc Španělsko pokrývá Kanáry a Atlantik vlastními moderními stroji, tím méně musí Aliance řešit díry na jihozápadě, a tím víc zdrojů zůstává pro kolektivní obranu na východním křídle, kde stojí Česko.

Radar, rakety a férové srovnání

Lákavé je porovnávat E-Scan na HALCON I s radarem AN/APG-81 na F-35 nebo francouzským RBE2 AESA na Rafalu. Všechny tři jsou radary s aktivní fázovanou anténou, ale patří do odlišných architektur. F-35 staví na fúzi dat z pěti senzorů současně, Rafale byl prvním evropským bojovým letounem s AESA a je plně kompatibilní s Meteorem, E-Scan na Typhoonu zase nabízí evoluční cestu od Mk0 přes Mk1 až k britskému Mk2 s pokročilým elektronickým bojem. Výrobci nezveřejňují srovnatelná čísla dosahu ani počtu sledovaných cílů, takže jakýkoli žebříček „kdo má lepší radar“ by byl spekulací.

Co říct lze: kombinace E-Scanu s raketou Meteor a municí Brimstone III posouvá španělské letectvo o generaci dopředu oproti dosavadním F/A-18. Meteor s náporovým motorem nabízí mimořádně velkou zónu, z níž cíl neunikne. Brimstone umožňuje přesné údery proti pohyblivým i statickým cílům s minimálními vedlejšími škodami. Pro obranu Kanárů a atlantických přístupů je to kvalitativní skok.

HALCON I není absolutní technologický unikát v tom smyslu, že by šlo o jedinou pokročilou variantu Typhoonu na světě. Je unikátní jako balík: španělská konfigurace, španělská mise, španělská geografie a evropská průmyslová logika, která drží linku až k budoucímu FCAS. Právě tahle kombinace z něj dělá stroj, jaký si nikdo jiný neobjednal.

Článek Španělský Eurofighter HALCON I je naprostý unikát, nikdo jiný takový nemá. Významně posílí jižní křídlo NATO se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Jinou možnost než F-35 země NATO nemají

F-35 je jedním z mála existujících letounů 5. generace na světě – kromě něj je to rovněž americký F-22 Raptor, ale ten země nikomu neprodává, jelikož slouží k vybojování vzdušné nadvlády. Potom je tu ještě ruský Su-57, ale zejména kolem jeho nízké schopnosti stealth jsou velké pochybnosti, a nakonec dva čínské letouny, tedy J-20 a J-31.

Hitlerova Ahnenerbe hledala dědictví předků, které mělo být důkazem čisté germánské rasy a základem 1 000leté árijské říše

Jak je patrné, krom amerických nepřipadají ostatní v úvahu hlavně z důvodu bezpečnostního rizika. F-35 je tak nejenom jedinou možností v případě páté generace, ale také tou nejlepší, pro jakou se mohou letectva aktuálně rozhodnout. Armádní Zpravodaj připomíná účinnost F-35 třeba proti ruským systémům S-300 v Íránu, které o nich ani nevěděly a byly zcela zničeny; ale stejně měl dopadnout i domácí Bavar-373, který je údajně lepší než ruský S-400.

Redakce Armádního Zpravodaje vnímá názory diskutujících, kteří označují F-35 za šrot, ale pravdou je, že jde o nejlepší letoun současnosti, navíc nejednou odzkoušený v boji, a že mnozí rádi přehlíží jeho komplexnost – slouží totiž i k průzkumu, PVO apod. Sice není manévrovatelný jako jiné, ale to je úplně jedno, protože vzdušné souboje probíhají na dálku.

Elitní jednotka na Krymu zasáhla 2 ruské stíhačky Su-30SM a 3 taktické bombardéry Su-24. Škody jsou obrovské i na Rusko

Byla by obrovská vzácnost, kdyby se k sobě letouny dostaly na vzdálenost jednotek kilometrů nebo stovek metrů. Program F-35 bude navíc pokračovat i přesto, že jsou ve vývoji letouny šesté generace – ano, v mnohém je pochopitelně překonají, ale je třeba vnímat, že bude jejich výroba dlouhá, nákladná a komplikovaná, a určitě tak ze dne na den nenahradí ostatní. Reálně to může být otázka i desítek let – důkazem je samotná F-35.

Wikipedia potvrzuje, že probíhá její výroba od roku 2006 a k lednu 2024 vzniklo něco přes tisíc kusů. Do evropských armád se navíc dostává ve větších počtech až v posledních letech, jelikož dosud spoléhala na starší řešení, a navíc je velmi drahá. Armádní Zpravodaj proto soudí, že je krátkozraké tvrdit, že budou F-35 za pár let k ničemu, když přijde šestá generace.

Video: ruský bombardér Tu-95MS v doprovodu Su-35S a Su-30SM slídil u hranic NATO. Zahnaly je dvě F-16 a F-35, zničily by je všechny

Totéž by šlo ostatně tvrdit o F-16, Gripenu, Rafale a dalších, ale ukazuje se, že je modernizace stále drží i na moderním bojišti, jelikož nemusí tak často bojovat proti vyspělejšímu soupeři (ve světě je stále obrovské množství starých letounů, které budou létat ještě po desítky let hlavně v méně vyspělých zemích), a navíc slouží skvěle jako nosiče zbraní. Často mají vyšší nosnost než pátá generace a jejich provoz je levnější, takže mohou třeba bombardovat.

Eurofighter není zrovna adekvátní náhrada F-35

Hlavním důvodem, proč Španělsko od zvažování nákupu F-35 ustupuje, jsou peníze, jelikož se dle El País rozhodlo utratit 85 % z obranného rozpočtu v Evropě. Jenom pro představu, ten dosahuje 10,471 miliard eur, což je cca 256,8 miliard korun. Zbývajících 15 %, tedy 38,5 miliard, by teoreticky na nákup nějakých letounů stačilo, ale zřejmě by jich nebylo dost.

Ukrajina odpustila dezertérům: 29 000 vojáků se tak dobrovolně vrátilo do armády, aby bránili svou vlast proti Rusku

Třeba AČR má za 24 letounů F-35 zaplatit bezmála 150 miliard korun, uvádí Ministerstvo obrany ČR, což vychází na 6,25 miliard na jeden. Španělsko by tak dokázalo financovat jenom lehce přes šest kusů, což je velmi málo, a navíc nakupuje i jiné zbraně mimo Evropu. Zvažuje proto, že rozšíří své letectvo o další Eurofightery Typhoon.

Aktuálně jich má 72 a patří mezi země, které je přímo vyrábí, takže by tím současně podpořilo domácí ekonomiku. Vedle toho zvažuje, že počká až na letoun 6. generace FCAS, na němž se dle Wikipedia podílí vedle Německa, které však zvažuje i vlastní cestu, a Francie usilující o dominantní podíl, takže není jasné, zda nakonec z projektu něco bude.

Velká rána pro F-35A, zájemce už je nechce. Padla tím obří zakázka, která mohla Americe přinést vliv u souseda Číny

V případě 6. generace by Španělsko pravděpodobně kumulovalo peníze, aby na nákup mělo. Její zavedení do výzbroje je ostatně předpokládáno až ve 30. letech 20. století, takže na to může mít kolem 10 let, během nichž nastřádá klidně stovky miliard korun. Do budoucnosti ovšem nikdo nevidí, je stejně tak možné, že se spolehne na 4,5. generaci Eurofighterů.

Článek Španělsko vyřadilo americké F-35 jako možnou budoucnost letectva. Vybírá náhradu z Evropy, ale Eurofighter adekvátní není se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.