JF-17 Pákistán vyladil a značně vylepšil

Vývoj letounu JF-17 začal již na konci 90. let 20. století a poprvé se vznesl v roce 2003, zatímco do výzbroje vstoupil v roce 2007, uvádí Airforce-Technology. Dlouho se nicméně potýkal s různými problémy a měl i několik nehod, ale dařilo se ho postupně vylepšovat. Konstruktéři také přišli s 2místnou variantou a vyspělejšími verzemi, až na konci roku 2020 začala výroba nejmodernější JF-17C Block III, která je srovnatelná s jinými čtvrté generace.

iZdroj fotografie: Shimin Gu / Creative Commons / CC BY-SA

Jedním z jeho zásadních vylepšení je instalace moderního radaru typu AESA, což značně vylepšuje možnosti zaměření nepřítele. Janes uvádí, že konstruktéři použili v Block III i celou řadu kompozitních materiálů, čímž výrazně zmenšili radarový průřez letounu, i když se samozřejmě nedá ani vzdáleně mluvit o vlastnosti stealth. Lepší má být potom oproti starším verzím i manévrovatelnost letadla, a rovněž byl prodloužen jeho dolet.

JF-17 je lehký a nemá vysokou nosnost

Pákistánský JF-17 patří mezi menší a lehčí bojová letadla, přičemž je vybaven jedním motorem; jeho délka je potom 14,33 metrů a rozpětí křídel má 9,44 metrů. Wikipedia uvádí, že se dokáže pohybovat maximální rychlostí Mach 1,6 až 1,8, a bojový dolet má 900 kilometrů. Vybaven je kanonem ráže 23 milimetrů a na 8 závěsných bodech může nést výzbroj o hmotnosti až 3,7 tuny – jenom pro srovnání, podobně veliký jednomotorový Saab Jas-39 Grippen z výzbroje českého letectva má také 8 závěsníků, ale nosnost až 5,3 tun.

Ruský S-400 je bezmocný, pákistánský zabiják ho zničí na stovky km a má i skvělou přesnost. Viditelně tak kráčí po stopách M142 HIMARS

Letoun může nicméně nést celé spektrum zbraní, ať jde o střely vzduch-vzduch, vzduch-zem, naváděné i nenaváděné pumy nebo protilodní střely. Jednat se může o zbraně čínské, ale zvládá i mnohé americké a jiné systémy. JF-17 se navíc stal dobrým vývozním artiklem, posledním zákazníkem byl Ázerbájdžán, uvádí Defence-Blog, a mezi další uživatele patří Myanmar nebo Nigérie. Pákistán se také netají snahou pokračovat v jeho vylepšování.

Článek Je docela překvapení, jak schopný je pákistánský letoun JF-17 Block III. Vyrovnat se může nejlepším protějškům 4. generace se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Spojení s Čínou bylo prospěšné

Pákistán se snažil v 90. letech 20. století najít západní leteckou společnost, s jejíž pomocí by mohl své letectvo modernizovat, protože ho potřebuje proti Indii. Řešením se nakonec ukázalo spojení s čínskou leteckou společností Chendu, která přišla spolu s Pakistan Aeronautical Complex s lehkým letounem JF-17 Thunder. Poprvé vzlétl v roce 2003 a od roku 2007 je ve službě. Jeho větší část je vyráběna v Pákistánu, zbytek komponent je dovážen z Číny.

iZdroj fotografie: Anna Zvereva / Creative Commons / CC BY-SA

Letoun měl ze začátku mnohé technické potíže, ale ty se podařilo konstruktérům postupně odstranit. V roce 2019 vznikla modernizovaná verze Block3 vybavená novým motorem, moderním radarem typu AESA, infračerveným vyhledávačem, zobrazovacím displejem na přilbě a dalšími vylepšeními, která jsou známá z moderních letounů čtvrté generace. Oproti konkurenci ze západu nebo Ruska má ale letoun nižší cenu a je tak přijatelný i pro chudší státy. Čína ani Pákistán navíc jeho dodávky nepodmiňují pravidly jako třeba Amerika.

Malý stroj s nadzvukovou rychlostí

JF-17 je lehký bojový letoun, jeho délka je pouze 14,3 metrů a rozpětí křídel 9,44 metrů. Pohání ho jeden motor, který mu dokáže udělit rychlost až Mach 1,6. Jeho bojový dosah je 1 200 kilometrů a může se dostat do výšky téměř 17 kilometrů. Existuje přitom jeho jedno i dvoumístná varianta. Kromě Pákistánu a Iráku si pořídila JF-17 také Nigérie a Myanmar, a výrobce údajně jedná s dalšími možnými odběrateli.

Oproti běžným letadlům jako je F-16 má JF-17 relativně malou nosnost, unese zbraně o hmotnosti jen 3,7 tun, což je méně než polovina u amerického letounu. Může ale používat různé druhy čínských střel vzduch-vzduch krátkého i dlouhého dosahu, a to včetně radarem naváděných PL-15E s dosahem 145 km, ale i různé druhy pum včetně laserově naváděných, stejně jako řízené střely Ra’ad-II a HD-1. Kromě toho je vybaven dvouhlavňovým kanonem ráže 23 mm.

Článek Názor: Irák může získat lepší náhradu za americké F-16 v podobě čínsko-pákistánských JF-17; jsou sice horší, ale bez podmínek se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Čínská letadla bývala kopiemi sovětských

Čína v minulosti letadla také exportovala, ale většinou se jednalo o stroje založené na sovětských technologiích. Nejznámější jsou Chengdu J-7 Fishcan, tedy vlastně čínské verze Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Uchytily se v zemích jako Severní Korea, Tanzanie, ale i Egypt nebo Írán. Nyní ale Čína vyrábí mnohem schopnější stroje založené na domácích technologiích, které využívají i různé typy čínských střel a pum, a to včetně přesně naváděných.

iZdroj fotografie: Shimin Gu / Creative Commons / CC BY-SA

Jedním z takových letounů je jednomotorový Chengdu J-10 Vigorous Dragon považovaný za jakýsi čínský ekvivalent amerického General Dynamics F-16 Fighting Falcon. Jeho nejnovější verze je vybavena radarem typu AESA, a mj. umí odpalovat i moderní střely vzduch-vzduch, ať jde o radarem naváděné PL-15 a infračervené PL-10, nebo o střely KD-88 určené k útoku na pozemní cíle s dosahem až 200 km. Další alternativou jsou pak letouny PAC JF-17 Thunder.

Pákistán staví letectvo na strojích z Číny

Čína začíná být s vlastními letadly na zahraničních trzích úspěšná, a daří se jí nahrazovat dokonce i vyspělé alternativy. Asi nejlepším zákazníkem je aktuálně Pákistán, v jehož výzbroji je 150 kusů JF-17 a 14 kusů J-10C. Stroje tak začaly tvořit páteř pákistánského letectva, a v této roli postupně nahrazují americké F-16 nebo francouzské Dassault Mirage III a Dassault Mirage 5.

Čínský letoun J-10C může být skvělou alternativou za nejlepší americkou stíhačku F-16, objevit se může dokonce i v NATO

Podle některých zpráv jednají o nákupu J-10C s Čínou také Egypt nebo Saudská Arábie, a zvláště v případě druhého zájemce jde o velmi solventního klienta a tradičního odběratele západních zbraní. V současnosti přitom potřebuje nahradit stárnoucí letouny Panavia Tornado. Čínská letadla jsou přitom pro řadu států atraktivní nejen cenou a nabízenými schopnostmi, ale i možností vymanit se ze závislosti na Rusku a Západu.

Konkrétně Rusko se v poslední době nejeví jako partner schopný dostát svým závazkům (třeba Indie by kvůli tomu mohla být nucena odstavit až 50 % svého letectva), a jeho zbraně evidentně nejsou tak kvalitní, jak tvrdilo. Západ zase dodávky často podmiňuje napří. dodržováním lidských práv a jiných norem, což není pro mnohé režimy příliš komfortní. Čína naopak žádné takové požadavky nemá, i když dodávkami samozřejmě posiluje svůj vliv.

Článek „Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.