Atilla

Vůdce Hunů z první poloviny 5. století se dostal k moci poté, co zabil svého bratra, a za dobu své vlády vytvořil říši sahající od dnešního Německa až po Rusko. Proslul nájezdy na Západořímskou říši a během vojenských tažení i na již dobytých územích se jeho vojska opakovaně dopouštěla velikých masakrů. Jejich řádění nakonec nejednou vedlo ke stěhování národů.

Čingischán

Sjednotitel mongolských kmenů a tvůrce říše sahající od Číny až po Polsko byl nejspíše největším vojevůdcem v historii. Jeho vojska si počínala nesmírně krutě, kdokoliv se odmítl podrobit, byl zabit, a to včetně žen a dětí. Tato krutovláda znamenala, že se jeho rozsáhlým a nelítostným vojskům mnozí ani nepostavili, a také bránila vzniku jakékoliv významné opozice v říši.

Ti nejhorší vyvraždili 70 milionů lidí a 11 % světové populace aneb 10 vojevůdců a diktátorů, kteří své odpůrce doslova vymazali

Tamerlán

Vládce obrovské Timúrovské říše ze 14. století proslul zejména genocidou, kterou jeho vojáci páchali během výbojů záměrně, a často doslova vyvražďovali celá města a obydlené oblasti. Někteří odborníci soudí, že byla jeho říše až do doby nacistického Německa tou nejhorší vojenskou diktaturou na světe, která má na svědomí až 5 % celosvětové populace.

Marie I. Tudorovna

Královna Anglie a Irska v první polovině 16. století, rovněž nazývaná „Krvavá Marie“. Svou přezdívku dostala pro svůj krutý boj proti protestantům, z nichž nechala téměř 300 upálit. Její odpor byla tak obrovský, že museli mnozí před její krutovládou z Anglie uprchnout.

Největší diktátoři dnešního světa: jsou krutí a nenávidění, ale mocní. Strach z nich mají „doma“ i ve světě, některé asi ani neznáte

Vladimír Ilijič Lenin

Vůdce ruských komunistů a strůjce revoluce v roce 1917 se zasloužil o nastolení komunistického režimu v Rusku, a později v SSSR. Komunisté se vypořádávali s veškeru opozicí velice tvrdě, a její představitele nemilosrdně popravovali. Za vlády Lenina došlo k několika hladomorům, jimž podlehlo velké množství obyvatelstva.

Josif Vissarionovič Stalin

Nástupce Lenina v čele Sovětského svazu prosazoval ještě tvrdší režim než jeho předchůdce. Třeba na Ukrajině vyvolal hladomor možná s až 10 miliony mrtvých, po území SSSR nechal násilně přesouvat celé národy. Ve 30. letech 20. století zavedl doslova vládu teroru, během níž bylo mnoho lidí popraveno a miliony poslány do táborů zvaných gulag, a to často jenom z důvodu, že by se mohli stát opozicí, ale případně i bezdůvodně.

Krutější než nacisté? Gulagy byly peklem na zemi, Sověti do nich ale posílali lidi pouze na „převýchovu“. Rusko je dnes pochvaluje

Adolf Hitler

Vůdce nacistického Německa od roku 1933 až do konce druhé světové války; měl hlavní vinu na jejím rozpoutání a v domácí politice byl znám krutým vystupováním proti opozici z řad komunistů, sociálních demokratů, ale i nacistů. Jeho režim cíleně likvidoval židy ve vyhlazovacích táborech, zabíjel i Romy, homosexuály nebo postižené.

Mao Ce-tung

Zakladatel a první vůdce komunistické Číny, jehož režim se po občanské válce krutě vypořádával s opozicí. Jeho neúspěšná ekonomická revoluce pak vedla ke zhroucení hospodářství a smrti mnoha lidí hladem. Nejkrutějším obdobím jeho vlády byla tzv. kulturní revoluce, kdy se pod jeho vlivem zformovaly zfanatizované davy, které se snažily zabíjením změnit špatné kulturní a společenské vlivy v zemi. Za jeho vlády zahynulo až 50 milionů lidí.

Nejpodivnější úchylky světových diktátorů, nad kterými vám zůstane rozum stát. Čím trpěl Hitler, Stalin, Kaddáfí nebo Kim Čong-Il?

Idi Amin

U moci byl jako prezident Ugandy v letech 1971 až 1979, a pro svou krutost si vysloužil přezdívku „řezník z Kampaly“. K moci se dostal pučem a po převzetí moci zavedl mnoho krutých zákonů. Údajně měl skupinu věrných, s nimiž každý den vyrážel zabíjet; své odpůrce pak často mučil nebo mučit nechával, a krmil jimi krokodýly. Za jeho krátké vlády zahynulo asi 300 tisíc lidí.

Bašár al-Asad

Prezident Sýrie, proti němuž začali v roce 2011 protestovat jeho vlastní obyvatelé, a on proti nim poslal armádu, což vedlo k dodnes trvající občanské válce, při níž byly zabity statisíce lidí a miliony jich uprchly. Asadův režim měl proti rebelům opakovaně použít chemické zbraně, tisíce lidí za krutých podmínek trpí ve věznicích.

Článek 10 extrémně krutých vládců historie: nechybí mezi nimi ani žena, která ze zášti upálila stovky lidí, ostatní jich „pokosili“ miliony se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Mengistu Haile Mariam

Bývalý etiopský vůdce, který prosazoval v letech 1977 až 1991 vlastní režim založený hlavně na komunismu, byl odhodlaný udělat cokoliv. Dohlížel mj. na skupinu zvanou „Rudý teror“, jejímž cílem byla likvidace opozice. Zahynout mohlo až 1,5 milionu lidí, a zemi také zatáhl do války se Somálskem. Jediný stále žije, i když ne „doma“, roku 1991 uprchl do Zimbabwe.

Kim Čong-il

Druhý vládce Severní Koreji, v jejímž čele stál mezi lety 1994 a 2011. Jeho režim má mít na svědomí 1,6 milionu Severokorejců, i když jde pouze o odhady. Část z obětí mají tvořit lidé popravení nebo zavření do krutých pracovních táborů, v nichž zemřeli až později, a další pak oběti hladomoru způsobeného špatnou ekonomickou situací, sankcemi a neochotou přijmout zahraniční pomoc, ačkoliv by mnohé životy bývala zachránila.

iZdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY

Pol Pot

Vůdce Rudých Khmérů a premiér Kambodži v letech 1976 až 1979, jehož režim založený na několika ideologiích se snažil vymýtit inteligenci a založit zemi pouze na zemědělství. Odpůrce a podezřelé nechával zabíjet, což nakonec znamenalo přes 2 miliony mrtvých Kambodžanů.

Hideki Tojo

Válečný premiér Japonska v letech 1941 až 1944, jemuž je připisována největší vina za rozpoutání druhé světové války v Asii a Pacifiku. Jeho režim byl proslulý krutým zacházením s civilisty, hlavně v Číně, i s vojenskými zajatci. Lidé byli také používáni k testům chemických a biologických zbraní. Počet jeho obětí je odhadován na 5 milionů.

5 důvodů, proč Japonci neprovedli třetí nálet na Pearl Harbor. Zničující úder mohl změnit průběh celé války

Leopold II.

Belgický král a v letech 1885 až 1908 vlastník afrického státu Kongo, v němž jeho režim tvrdě zotročoval tamní obyvatelstvo trpící hlady. Lidé museli nuceně pracovat, často byli mučeni a zabíjeni. Počet obětí se odhaduje až na 15 milionů, což mohla být až polovina tehdejší populace této africké země. Jen pro představu, dnes dosahuje zhruba 96 milionů.

iZdroj fotografie: Public Domain

Josif Stalin

Komunistický vůdce Sovětského svazu, během jehož vlády v letech 1922 až 1952 zemřelo v táborech zvaných gulag zhruba 1,7 milionu lidí, a až na 10 milionů je odhadován počet obětí hladomorů – hlavně na Ukrajině, a během takzvané velké čistky zemřel alespoň milion lidí. Stalin má také coby někdejší spojenec Hitlera, s nímž zaútočil na Polsko, spoluvinu na rozpoutání 2. světové války.

Krutější než nacisté? Gulagy byly peklem na zemi, Sověti do nich ale posílali lidi pouze na „převýchovu“. Rusko je dnes pochvaluje

Adolf Hitler

Vůdce nacistického Německa v letech 1933 až 1945 a hlavní strůjce 2. světové války. Na jeho hlavu padá možná i většina obětí této „éry“ Evropě, tedy několik desítek milionů lidí. Kromě obětí, které si vyžádala přímo válka, organizoval jeho režim vyhlazování židů, Romů, homosexuálů, postižených a politických protivníků. Jen obětí holocaustu je asi 6 milionů.

Mao Ce-tung

Vůdce komunistické Číny v letech 1945 až 1976 je odpovědný za asi 5 milionů zabitých lidí hned na začátku jeho vlády, a spoluodpovědný za oběti komunistické revoluce či čínské padlé v Koreji. Asi 20 milionů Číňanů mohlo zemřít hladem při nepovedených ekonomických reformách zvaných Velký skok, a dalších možná 7 milionů pak přišlo o život při Kulturní revoluci. Celkový počet jeho obětí je ale vyšší, odhadován na víc než 70 milionů lidí.

iZdroj fotografie: Public Domain

Tamerlán

Turkický vojevůdce a dobyvatel žijící na přelomu 14. a 15. století vybudoval velkou Tímúrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu. Během výbojů si jeho armády počínaly velice krutě, měly totiž jasný příkaz všechny zabít a nebrat žádné zajatce. Tamerlán (též Timur nebo Timur Veliká) vyvraždil nejspíše na 17 milionů lidí, což bylo asi 5 procent tehdejší celosvětové populace.

Čingischán

Mongolský vojevůdce a dobyvatel, jemuž se podařilo na přelomu 12. a 13. století vybudovat historicky největší říši, která zahrnovala zhruba 50 % světa; rozkládala se od Číny až po Polsko (ale některé zdroje uvádí, že se zastavil na hranicích s Ukrajinou kvůli rasputici). Kdo se mu postavil na odpor, toto jeho armáda doslova vyhladila, a se zemí srovnala klidně celé město. Na svědomí má asi 40 milion životů, tehdy to znamenalo kolem 11 % celosvětové populace.

7 nejbohatších vládců historie: třeba Čingischánovi se už nejspíše nikdy nikdo ani nepřiblíží, jeho jmění dosahovalo biliard

Článek Ti nejhorší vyvraždili 70 milionů lidí a 11 % světové populace aneb 10 vojevůdců a diktátorů, kteří své odpůrce doslova vymazali se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Kateřina Veliká: 36,6 bilion Kč

Ruská carevna mezi lety 1762 a 1796 měla pod svou kontrolou 5 procent HDP ruského impéria. Byla přitom velmi úspěšná, pokud šlo o vojenská tažení, jejím armádám se podařilo porazit třeba poměrně vyspělé Turky, a k Rusku připojit Krym nebo některá polská území.

Císař Augustus: 100 bilionů Kč

První římský císař převzal říši v dobách její největší slávy poté, co zvítězil nad svým sokem Markem Antoniem. V té době představovala Říše římská asi 30 % celkové ekonomiky na světě, z čehož samotnému císaři patřila zhruba pětina. A jelikož se mu podařilo říši rozšířit například o relativně bohatý Egypt, jeho jmění i díky bojům rychle rostlo.

Josif Stalin: 163 bilionů Kč

Josif Vissarionovič Džugašvili, spíše známý jako Stalin, vedl Sovětský svaz v době druhé světové války, kdy se také podařilo Rudé armádě ubránit jeho impérium před nacisty, a co víc, měla nakonec i klíčový podíl na jejich porážce. Ačkoliv byl Josif Stalin komunistický vládce, ještě více byl diktátor, který ovládal zemi do posledního detailu. I proto bylo tehdejší bohatství SSSR vlastně jeho, neboť jenom on o něm rozhodoval, i když ho právně nikdy nevlastnil.

Císařovna Wu Ce-tchien: 350 bilionů Kč

Velice úspěšná čínská císařovna vládnoucí na přelomu 7. a 8. století, tedy v době, kdy Čína představovala téměř čtvrtinu světového hospodářství. Byla velmi nekompromisní, a díky její politice a výbojům rostla jak její moc, tak i bohatství. Vojska císařovny podnikala rozsáhlé výboje do střední Asie, ale bojovala i na Korejském poloostrově, stejně jako se zmocnila celého dnešního Vietnamu, přičemž veškeré bohatství soustředila v Číně.

Džaláluddín Muhammad Akbar: 458 bilionů Kč

Vládce Mughalské říše v druhé polovině 16. století byl známý spíše jako Akbar Veliký; aby se dostal k moci, musel porazit některé soupeře, a následně se pokoušel sjednotit celý Indický poloostrov. Území pod jeho kontrolou nakonec představovala v té době 25 % celosvětového HDP. Svého bohatství si prý dokázal velmi užívat i spolu s rodinou, měl přitom 30 manželek.

Císař Šen-cung: 655 bilionů Kč

Také čínský císař z druhé poloviny 11. století musel válčit, ale moc se mu v tom nedařilo, takže mu to ani nepřineslo bohatství, jakého nakonec dosáhl. Šel zcela jinou cestou, byl totiž velmi schopný reformátor a organizátor, takže ekonomika pod jeho vládou rostla a stát se ukázal jako velmi efektivní. Tehdy mohla jeho říše tvořit až 30 procent světového HDP.

Čingischán: 2,62 biliardy Kč

Sjednotitel mongolských kmenů dokázal vytvořit svým válečným tažením historicky největší (a dodnes nepřekonanou) říši světa, která se rozkládala od Číny a Vietnamu až po Polsko (někdy je udáváno, že došel nejdále na Ukrajinu), v níž bylo jeho slovo a přání zákonem. Ačkoliv sice nebylo bohatství jenom jeho, fakticky ho ovládal, čímž byl nejspíše historicky nejbohatším vojevůdcem i člověkem na světě; svému bohatství přitom vděčil armádě.

Mansá Músa: „nepochopitelné bohatství“

V žebříčku by neměl nakonec chybět ani „král králů“ (potažmo v řadě desátý Mansá), který vládl na přelomu 13. a 14. století velmi bohaté západoafrické Malijské říši. Některé zdroje uvádí, že měl majetek v hodnotě zhruba 11 bilionů Kč, čímž by se propadl i pod Kateřinu Velikou, jiní ale tvrdí, že byl tak nesmírně bohatý, až to nešlo popsat. Jeho bohatství přitom spočívalo hlavně ve zlatu, mušlích, soli, půdě a jiných tehdy ceněných komoditách.

A zrovna zlata měl údajně tolik, že ho při pouti do Mekky utratil a rozdal tolik, až tím na několik desetiletí srazil jeho hodnotu v zemích, jimiž procházel. Jeho bohatství se dopočítat nelze, a i když byla jeho říše v jednom čase největším producentem zlata na světě, nedosahovala zdaleka takových rozměrů jako v případě Čingischána nebo Muhammada Akbara. Vedle toho také záleží, jak přesně je tehdejší majetek přepočítáván na dnešní částky.

Článek 7 nejbohatších vládců historie: třeba Čingischánovi se už nejspíše nikdy nikdo ani nepřiblíží, jeho jmění dosahovalo biliard se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.