7 nejbohatších vládců historie: třeba Čingischánovi se už nejspíše nikdy nikdo ani nepřiblíží, jeho jmění dosahovalo biliard

Někteří vojevůdci dosáhli za celou historii obrovského bohatství, jaké si dnes umí málokdo představit. Třeba z Evropy ale nepatří do top 7 ani jeden.

Císař Čingischán i Zdroj fotografie: Freepik
                   

Ačkoliv vyvolává jmění dnešních „top boháčů“ údiv i závist, jsou dnešní miliardáři ve srovnání s historicky nejmajetnějšími lidmi docela „malí“. Samozřejmě ale nelze poměry srovnávat, neboť osobnosti jako Elon Musk, Jeff Bezos nebo Bill Gates získaly peníze podnikáním, zatímco dříve je ve velkém přinášely zejména války a ovládnutí jiných zemí. Někteří vládci si tak podmanili ekonomiky obrovských impérií, jejichž bohatství využívali ke svému prospěchu.

Jak je bohatství vyčísleno

Částky, které vyjadřují jmění jednotlivých vojevůdců a vládců, jsou historiky odhadnuty v přepočtu na dnešní dobu. Nutno dodat, že majetek některých nelze dopočítat zcela přesně, vzhledem k rozsahu jejich říší ale čísla smysl dávají.

Kateřina Veliká: 36,6 bilion Kč

Ruská carevna mezi lety 1762 a 1796 měla pod svou kontrolou 5 procent HDP ruského impéria. Byla přitom velmi úspěšná, pokud šlo o vojenská tažení, jejím armádám se podařilo porazit třeba poměrně vyspělé Turky, a k Rusku připojit Krym nebo některá polská území.

Císař Augustus: 100 bilionů Kč

První římský císař převzal říši v dobách její největší slávy poté, co zvítězil nad svým sokem Markem Antoniem. V té době představovala Říše římská asi 30 % celkové ekonomiky na světě, z čehož samotnému císaři patřila zhruba pětina. A jelikož se mu podařilo říši rozšířit například o relativně bohatý Egypt, jeho jmění i díky bojům rychle rostlo.

Josif Stalin: 163 bilionů Kč

Josif Vissarionovič Džugašvili, spíše známý jako Stalin, vedl Sovětský svaz v době druhé světové války, kdy se také podařilo Rudé armádě ubránit jeho impérium před nacisty, a co víc, měla nakonec i klíčový podíl na jejich porážce. Ačkoliv byl Josif Stalin komunistický vládce, ještě více byl diktátor, který ovládal zemi do posledního detailu. I proto bylo tehdejší bohatství SSSR vlastně jeho, neboť jenom on o něm rozhodoval, i když ho právně nikdy nevlastnil.

Císařovna Wu Ce-tchien: 350 bilionů Kč

Velice úspěšná čínská císařovna vládnoucí na přelomu 7. a 8. století, tedy v době, kdy Čína představovala téměř čtvrtinu světového hospodářství. Byla velmi nekompromisní, a díky její politice a výbojům rostla jak její moc, tak i bohatství. Vojska císařovny podnikala rozsáhlé výboje do střední Asie, ale bojovala i na Korejském poloostrově, stejně jako se zmocnila celého dnešního Vietnamu, přičemž veškeré bohatství soustředila v Číně.

Džaláluddín Muhammad Akbar: 458 bilionů Kč

Vládce Mughalské říše v druhé polovině 16. století byl známý spíše jako Akbar Veliký; aby se dostal k moci, musel porazit některé soupeře, a následně se pokoušel sjednotit celý Indický poloostrov. Území pod jeho kontrolou nakonec představovala v té době 25 % celosvětového HDP. Svého bohatství si prý dokázal velmi užívat i spolu s rodinou, měl přitom 30 manželek.

Císař Šen-cung: 655 bilionů Kč

Také čínský císař z druhé poloviny 11. století musel válčit, ale moc se mu v tom nedařilo, takže mu to ani nepřineslo bohatství, jakého nakonec dosáhl. Šel zcela jinou cestou, byl totiž velmi schopný reformátor a organizátor, takže ekonomika pod jeho vládou rostla a stát se ukázal jako velmi efektivní. Tehdy mohla jeho říše tvořit až 30 procent světového HDP.

Čingischán: 2,62 biliardy Kč

Sjednotitel mongolských kmenů dokázal vytvořit svým válečným tažením historicky největší (a dodnes nepřekonanou) říši světa, která se rozkládala od Číny a Vietnamu až po Polsko (někdy je udáváno, že došel nejdále na Ukrajinu), v níž bylo jeho slovo a přání zákonem. Ačkoliv sice nebylo bohatství jenom jeho, fakticky ho ovládal, čímž byl nejspíše historicky nejbohatším vojevůdcem i člověkem na světě; svému bohatství přitom vděčil armádě.

Miliarda, bilion, biliarda…

Aby nedošlo k nedorozumění, jmění posledního z vůdců bylo opravdu několikrát vyšší než jeho nejbližšího předchůdce, a stejně tak dalece přesahuje majetky dnešních nejbohatších lidí. Třeba podnikatel Bernard Arnault, který je aktuálně nejbohatším člověkem světa, má jmění v hodnotě 211 miliard dolarů, v přepočtu cca 4,6 bilionů Kč. Obrovské číslo, a přesto skoro 57krát nižší než v případě Čingischána.

Mansá Músa: „nepochopitelné bohatství“

V žebříčku by neměl nakonec chybět ani „král králů“ (potažmo v řadě desátý Mansá), který vládl na přelomu 13. a 14. století velmi bohaté západoafrické Malijské říši. Některé zdroje uvádí, že měl majetek v hodnotě zhruba 11 bilionů Kč, čímž by se propadl i pod Kateřinu Velikou, jiní ale tvrdí, že byl tak nesmírně bohatý, až to nešlo popsat. Jeho bohatství přitom spočívalo hlavně ve zlatu, mušlích, soli, půdě a jiných tehdy ceněných komoditách.

A zrovna zlata měl údajně tolik, že ho při pouti do Mekky utratil a rozdal tolik, až tím na několik desetiletí srazil jeho hodnotu v zemích, jimiž procházel. Jeho bohatství se dopočítat nelze, a i když byla jeho říše v jednom čase největším producentem zlata na světě, nedosahovala zdaleka takových rozměrů jako v případě Čingischána nebo Muhammada Akbara. Vedle toho také záleží, jak přesně je tehdejší majetek přepočítáván na dnešní částky.

Jaký další vojevůdce byl ještě tak nesmírně bohatý?

Zdroj: Scmp
Diskuze Vstoupit do diskuze
86 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články