Výbušniny ukryté ve zvířatech i lidech

K zavedení taktiky má docházet už od počátku války, ale záběry níže se dostaly ven začátkem června 2025. Armádní Zpravodaj zjišťoval, jak má fungovat, a z různých zdrojů vyplývá, že vojáci nacpou do mrtvého zvířete výbušninu zabalenou v látce, kterou zamaskují do vnitřností. Na první pohled se tedy bude zdát, že jde o zdechlinu, které nebude nepřítel věnovat pozornost.

Belgie brzy dostane první z devíti vyrobených F-35. Může tak urychlit přesun F-16 na Ukrajinu

Zároveň je nejspíše obtížnější výbušninu lokalizovat kvůli několika vrstvám krytí. Takto maskované nálože jsou následně shazovány k zaminování určitých oblastí, ale stejně tak k útokům na konkrétní pozice. I když to někdo může považovat za kreativní taktiku, Armádní Zpravodaj je názoru, že může dojít ke zranění civilního obyvatelstva – ale to Rusům nevadí.

Kdo by tvrdil, že na něj nikdy úmyslně nezaútočili, je dobré připomenout třeba útok na centrum Oděsy, o němž věděli, že je plné civilistů. Podobný kousek zopakovali v březnu 2025, když vyslali na nákladní loď balistickou raketu, která opět zabíjela civilisty. A nejde o výjimky, již v listopadu 2023 upozornil Armádní Zpravodaj, že napadli nákladní loď, na níž zabili námořníky.

O mnoho horší je ovšem dle Armádního Zpravodaje, že Rusové ukrývají výbušniny dokonce i do těl padlých spolubojovníků, což je naprostá neúcta; že dělají totéž s technikou, je taktika stará jako moderní válčení samo. O jaké přesně výbušniny se jedná, není jasné, ale 100% jsou improvizované a nepochází z masové produkce. Je však třeba připomenout, že zneužívání zvířat k bombovým útokům už historie dávno zná, a nikoliv pouze ta dávná, jak by se mohlo zdát.

Pákistán kupuje to nejlepší: potvrdil, kdy dostane čínské letouny FC-31 páté generace, a že je vybaví střelou s dosahem 400 km

Wikipedia uvádí, že v roce 2009 připevnili povstalci Tálibánu v Afghánistánu na osla improvizované výbušné zařízení a vypustili ho kousek od tábora britských ozbrojených sil v provincii Hílmand. V Iráku bylo zase v roce 2003 vypáleno osm raket z oslích povozů, ale tam nejspíše zvířata neumírala. V roce 1939 ale došlo v Palestině k zabití skoro 80 lidí pomocí náložemi napěchovaným oslem; a takových případů je historie za posledních 100 let plná.

Článek Fotky pro silné povahy ukazují zvrácenou ruskou taktiku: výbušniny ukryté v mrtvých tělech vojáků a zvířat. Některá shazují z dronů se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Most na Krym je dlouhý 19 kilometrů

Do stavby Kerčkého mostu se Rusko pustilo po okupaci Krymu v roce 2014, protože jinak bylo možné zásobovat poloostrov pouze pomocí lodí; že by totiž auta z federace jezdila přes Ukrajinu, bylo v podstatě nemožné. „Spojovací stavba“ je 19 kilometrů dlouhá a tvoří ji dvouproudová silnice v každém směru, a ještě železniční část se dvěma kolejemi. Pro automobily byl most otevřen v roce 2018, pro vlakovou dopravu o rok později.

Ukrajina na most zaútočila 8. října 2022 kolem šesté hodiny ranní. Exploze srazila do vody tři díly silničního mostu v jednom směru a zapálila cisterny s palivem na vlakové soupravě v železniční části. Doprava po mostě byla následně přerušena a nákladní automobily tak musely i několik dní čekat na trajekt, který je převeze. Omezena – ale ne zcela přerušena – byla i železniční doprava. Silniční most byl však opětovně otevřen v únoru 2023.

iZdroj fotografie: Uživatel Alexxx1979 / Creative Commons / CC BY-SA

Dodnes není jasné, jak se Ukrajině útok vlastně povedl. Oficiální ruská verze mluví o kamionu naloženém výbušninou, načež ruské bezpečnostní síly zatkly 8 podezřelých, ale v případu panuje mnoho nejasností. Někteří odborníci se (vzhledem ke škodám i dostupným záběrům z útoku) kloní k názoru, že mohla Ukrajina použít nějaký námořní sebevražedný dron. S největší pravděpodobností ale neútočila raketa, střely s takovým doletem a přesností nemá k dispozici.

Pozemní cesta na Krym je v dostřelu Ukrajiny

Přerušení silniční a železniční přepravy na Krym znamená pro Rusy mnoho těžkostí, protože po zemi vede jediná cesta přes okupovanou Ukrajinu. Tamní silnice a železnice jsou ale v dostřelu ukrajinských zbraní, především pak střel ze systémů HIMARS a M270. Existuje možnost poloostrov zásobovat po moři, ale to je velmi komplikované a náročné na množství lodí, kterých není dostatek. Zásobování může navíc přerušit i špatné počasí.

Most může také hrát roli v údajně chystané ukrajinské ofenzivě proti silám okupujícím její území. Nejčastější možný směr zmiňovaný odborníky je od Záporoží k Melitopolu. Pokud by se Ukrajinci dostali na pobřeží Azovského moře, zcela by odřízli spojení mezi Ruskem a Krymem po pevnině. Most by pak měli asi 160 kilometrů daleko, což by teoreticky dávalo šanci na nějaký útok, pokud by Ukrajina získala zbraně s delším doletem, což vůbec není vyloučené. Pro ruské jednotky na Krymu by to znamenalo, že je bude možné zásobovat jenom po moři.

Článek Video: samotný výbuch mostu na Krymu moc škod nenapáchal, vyslal ale Rusku varování a poničil stěžejní zásobovací trasu se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.

Afričtí sloni se vyhýbají minám

Že dokáží tato několikatunová zvířata odhalit výbušniny si lidé všimli někdy kolem roku 2002, kdy skončily boje v jihoafrické Angole. Po dlouhotrvajícím konfliktu zůstala zaminovaná rozsáhlá území, jimž se sloni začali velmi účinně vyhýbat. Ukázalo se, že díky svému dobrému čichu a vysoké inteligenci vědí, jaká území jsou zaminovaná, a že do nich nesmí vstupovat. Netrvalo dlouho a jejich schopnosti začaly být zkoumány.

iZdroj fotografie: Public Domain

Pentagon dal v roce 2016 agentuře DARPA peníze, aby otestovala, jak si sloni ve vyhledávání různých výbušnin povedou. Výsledky byly více než uspokojující, ze 74 testovacích vzorků dokázali sloni svým čichem správně určit 73. Když se je vědci pokusili zmást různými přidanými pachy v okolí, například benzínem nebo čajem, byly výsledky ještě lepší. Sloni se nezmýlili ani jednou a ukázalo se, že jsou mnohem lepší než běžně používaní psi.

Problémem slonů je jejich velikost

Teoreticky lze uvažovat, že by sloni mohli pomáhat třeba při odhalování minového pole. Jejich trénink by nebyl problém, lidé je využívají k různým činnostem po staletí, a to i k vojenským účelům. Horší je to nicméně s jejich přepravou. Dostat na nějaké místo jednotku se psem je jednoduché, stačí obyčejné auto; s několikatunovým slonem je to ale obtížnější. Pes se navíc na bojišti nebo v jeho blízkosti snadno skryje, což u slona nepřipadá v úvahu. A stejně tak by neprošla ani přítomnost slonů v letištní hale.

Třeba ve válce je tak jejich nasazení nemožné, třeba ve zmíněné Africe ale mohou s odhalováním min pomáhat. A smysl má pokračovat i ve výzkumu, při úrovni současné vědy by vědci mohli sestrojit přístroj, který by snad dokázal napodobit schopnosti sloního čichu. Takový přístroj by mohl být třeba na letištích, kde by dokázal analyzovat i pachy vycházející ze zavazadel, ale velké uplatnění by měl pochopitelně i ve válečných oblastech.

Článek Sloni jsou lepší hledači výbušnin než psi: správně určí přes 98 % případů a téměř je nelze zmást, v Africe tak objevují minová pole se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.