Dělostřelectvo včetně těžkých samohybných minometů patří mezi velice obávané prostředky. Třeba minomet může střílet v úhlech, jakých nejsou klasická děla a houfnice schopné, a jeho projektily mají účinnější rozptyl střepin, takže jsou velice smrtící hlavně pro pěchotu. Jeho nevýhodou je však poměrně krátký dosah, což znamená, že musí blízko bojové linie. To ho současně umožňuje snáze zničit, a možné to je i tehdy, kdy je dobře schovaný.

Minometu nepomohly stromy ani maskovací síť

Ani nejlépe ukrytý samohybný minomet nemusí být schovaný natolik dobře, aby ho nedokázala objevit zkušená obsluha průzkumného dronu. Video pod tímto článkem ukazuje, že se podařilo lokalizovat zbraň doslova zavrtanou mezi stromy a maskovanou ještě za pomoci maskovacích sítí. MilIn uvádí, že se jednalo o ruský samohybný minomet 2S23 Nona-SVK. Z videa je patrné, jak na něj nejdříve zaútočil jeden sebevražedný dron a zasáhl ho, ale ačkoliv se z něj valil dým, musel přiletět ještě druhý a dílo dokonat, aby ho nebylo možné opravit.

Neobvyklý sovětský hybrid mezi houfnicí a minometem Nona-K je silný jako dělo a zvládá používat i Západní munici, šlo o sovětský záměr

Nona-SVK je poměrně vzácná zbraň. Jde o modifikaci 2S9 Nona, což je minomet ráže 120 milimetrů umístěný na pásovém podvozku, uvádí Wikipedia. Může pálit nejen obloukem při nepřímé střelbě, ale i přímo na viditelný cíl a její dosah je téměř 9 kilometrů při použití klasické munice, ale lze ho prodloužit raketově poháněnými projektily. U Nona-SVK je nicméně věž s hlavní umístěna na podvozku transportéru BTR-80, uvádí WeaponSystems, což jí dává samozřejmě mnohem větší pohyblivost i relativně solidní průchodnost terénem.