Jestliže chtějí vojáci zničit nějaké nepřátelské opevnění na frontě, existuje k tomu mnoho zbraní. Ty musí být dostatečně silné, aby s jistotou zlikvidovaly i velmi odolný bunkr, a asi nejlépe k tomu slouží letecké pumy. Mají totiž silnou hlavici, a aby se do svého cíle trefily, tak i navádění na metr přesné. I jejich útok může nicméně bunkr teoreticky vydržet, zvláště pak, když není zasažen s požadovanou přesností, potažmo do toho správného msíta.

Úder pumy AASM-250 je velice tvrdý

Video pod tímto článkem například ukazuje útok na bunkr obsazený ruskými vojáky. Zbraní použitou k jeho likvidaci byla puma AASM-250 HAMMER, uvádí MilIn, tedy v překladu doslova kladivo. Útok zaznamenala kamera jednoho z vojáků buď v samotném bunkru, případně byl v jeho blízkosti, protože puma explodovala nikoliv přímo u něj, ale nedaleko, i když její výbuch opravdu úder kladivem může připomínat, neb s kameramanem dost zamával.

🇺🇦✈️ High-precision aerial bomb AASM-250 HAMMER under the wing of a MiG-29 Air Force. pic.twitter.com/ppRFtd7PlF

— MAKS 23 🇺🇦👀 (@Maks_NAFO_FELLA) March 15, 2024

AASM-250 je francouzská zbraň a jedná se o upravenou běžnou gravitační pumu Mk 82, uvádí Wikipedia. Na ní je připevněna konverzní sada s naváděcí hlavicí a ovládacími prvky, které ji umožňují řídit a částečně ji mění na klouzavou, a nechybí ani pomocný raketový motor. Ten umožňuje pumu odhodit ve větší vzdálenosti a v nižších výškách; její dosah je přes 70 km od místa shozu. Na videu díky pomocnému motoru působí trochu jako střela.

V pumě je 89 kilogramů výbušnin

Samotná puma Mk 82 má hmotnost 227 kg, z čehož připadá 89 kg na výbušninu, uvádí CharacterisationExplosiveWeapons. Po explozi se rozpadne na malé kovové fragmenty, jejichž smrtící účinek dokáže pokrýt plochu až 2 400 metrů čtverečních. Ovšem v tomto případě údajně všichni vojáci v bunkru přežili, i když tvrzení nelze ověřit. Není jasné, zda se puma netrefila přesně nebo byla jeho konstrukce tak odolná, že „kladivo“ na zničení nestačilo.

Video: i když zasáhne sklad jenom „malé francouzské kladivo“, dokáže ho silou exploze spolehlivě zničit

Je také otázkou, jakým způsobem byla puma naváděna – existují totiž 3 typy naváděcích hlavic. V prvním případě jde o hlavici s GPS, kdy je přesnost zbraně udávána kolem 10 metrů – pak by těsné minutí bunkru bylo v toleranci. Pokud ale útočník využije laserové navádění, bunkr by musel osvětlovat zaměřovací laserový paprsek, případně má k dispozici infračervení navádění, u něhož je přesnost na 1 metr. Pumy mohou nést různá západní letadla, a upraveny pro ně byly i ukrajinské letouny Mikoyan MiG-29 Fulcrum a Suchoj Su-27 Flanker.