Jak obratně si Rusko poradilo se sankcemi Západu: vojenské součástky mu „v plném rozsahu“ zajišťuje Čína, může to mít různé důsledky

Rusko mělo pod vlivem sankcí, které do něj zakazují dovážet řadu vyspělých (zejména vojenských) technologií, přijít o možnost vyrábět některé systémy a zbraně. Jednalo se hlavně o mnohé elektronické komponenty, které průmysl federace vyrobit neumí, ale do zbraní je nezbytně potřebuje. Ačkoliv dovoz opravdu klesl, zdá se, že se Rusku v mnoha případech podařilo najít náhradu. Velké dodávky technologií na výrobu zbraní mají proudit především ze sousední země draka.

Rusko dováží čipů jako dříve

Nejznámější položkou na sankčním seznamu jsou čipy, jejichž dovoz opravdu na začátku války na Ukrajině poklesl, ale už na konci roku 2022 dosahoval skoro stejné hodnoty jako dříve, tedy v přepočtu byl objem transakcí 729 milionů korun měsíčně. Jasně to tedy ukazuje, že si ruský průmysl našel nové zdroje, a to především v Číně. Mnohé z dovezených čipů mohou jít samozřejmě i do civilní výroby, ale pravděpodobněji jsou používány k vojenské výrobě, neboť je bez nich omezena třeba produkce řízených střel.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Existují navíc i případy, kdy jsou dodávky určeny přímo pro vojenskou potřebu. Vypovídá o tom třeba letní (2022) dodávka navigačních zařízení pro vrtulníky Mil Mi-17 čínskou společností Poly Technologies 31. Tyto stroje jsou v ruských ozbrojených silách zastoupeny ve velkých počtech, slouží jako hlavně transportní, ale existují i ozbrojené nebo jinak specializované verze. Nést mohou například prostředky elektronického boje.

Čínská firma prodala součástky k radaru

Z dohledatelných dokumentů prodala čínská letecká společnost AVIC v říjnu 2022 ruské zbrojní firmě KRET součástky pro bojové letouny Suchoj Su-35 Flanker-E za 26,5 milionů korun. Zrovna tyto stroje jsou přitom hlavní oporou ruského letectva, s výjimkou několika letounů páté generace jde o nejvyspělejší letecký stroj federace. Armáda ho používá k útokům na ukrajinská letadla, ale stejně tak mohu nést výzbroj na útoky proti pozemním cílům.

Jasně vojenský charakter měla i dodávka z firmy China Taly Aviation Technologies pro ruského výrobce Almaz-Antey, který stojí za systémy S-400 a S-500, jimiž mj. Moskva posílila svou obranu. Prodej zahrnoval komponenty na výrobu moderního radaru 96L6E používaného v systémech protivzdušné obrany S-300, S-400, a nejspíše také S-500. Tento přehledový radar dokáže detekovat cíle jako jsou letadla, vrtulníky nebo řízené střely na vzdálenost až 300 kilometrů, a to i v malých výškách.

Ačkoliv sice sankce na vojenskou techniku dávaly smysl, neměly kýžený efekt, a v tuto chvíli to vypadá, že jsou nadále de facto bezpředmětné. Naopak totiž nahrávají zdánlivě neutrální Čínské lidové republice, která na současné válce na Ukrajině vydělává v mnoha směrech, a ačkoliv se původně snažila situaci vyřešit „domluvou“, aktuálně se zdá, že se chová podle pořekadla „když se dva perou, třetí se směje“.