Čína vydělává na ruském know-how | ArmádníZpravodaj.cz

Rusko přichází o své zbrojařské know-how. Čína ho postupně vykrádá a přeprodává Africe

Čína vyváží zbraně do mnoha zemí Asie či Afriky. Často se jedná o ty, založené na ruských technologiích. Rusko tak musí na trhu soupeřit samo se sebou.

i Zdroj fotografie: Flickr
                   

Ruský vztah s Čínou byl historicky velice turbulentní. V současné době opět dochází ke sbližování obou zemí. Situace je ale jiná než v minulosti. Tentokrát je Čína tím silnějším a Rusko je nuceno polykat i některé opravdu hořké pilulky. Týká se to i oblasti zbrojního průmyslu.




Export ruských zbraní do Číny a jeho důsledky

V padesátých letech minulého století dodával Sovětský svaz do Číny především low-endové zbrojní technologie. Po čínsko-sovětské roztržce se navíc export ruských zbraní do Číny ještě více omezil. Po rozpadu Sovětského svazu se však situace změnila. Rusko na pokraji hospodářského kolapsu potřebovalo peníze a Čína zbraně. Nechtěla ale ty low-endové, zájem měla především o moderní technologie.


iZdroj fotografie: Flickr

Rusko Číně vycházelo vstříc a ochotně do Číny zbraně prodávalo, ať již napřímo, či dokonce v podobě licencí. Jednalo se i o letadla, lodě či ponorky. A jestli něco Čína umí opravdu dobře, pak je to stoprocentně využít know-how, které získá odjinud, bez ohledu na to, zda ho nabyla legálně či nelegálně.

Prodej licence na letoun Su-27 ukázal, kdo tahá za delší konec provazu

Typickým příkladem čínského přístupu je licence na výrobu Su-27. Rusko jí Číně prodalo v roce 1996 za 2,5 miliardy dolarů. Čína tak začala vyrábět vlastní verzi označenou jako J-11, původně s ruskou avionikou a motory. Smlouva byla postavená tak, že Čína si bude moci vyrobit 200 kusů, které nebude moci prodávat třetím zemím.

V roce 2004 však Čína ze smlouvy vycouvala s tím, že z ruské strany nebyla dodržena domluvená kvalita dodávek. V roce 2007 Čína představila „letoun domácí konstrukce J-11B“. Jednalo se samozřejmě o prakticky okopírovaný Su-27, tentokrát ale již bez jakéhokoliv omezení plynoucího z licenční smlouvy. Letouny tak již dnes používá např. i pákistánské letectvo.


iZdroj fotografie: Flickr

Podobných případů je samozřejmě mnohem více a výsledkem je to, že Rusko se na mezinárodním trhu se zbraněmi potýká s konkurencí Číny, která prodává de-facto ty samé ruské zbraně. V současné době již Čína v Rusku prakticky nenakupuje, zkrátka proto, že nemá důvod. I díky ruským technologiím, které různými cestami okopírovala v minulosti, je její zbrojní průmysl na takové úrovni, že již Rusko nepotřebuje.

Pro Rusko by měla být tato zkušenost varující, přesto se ale k Číně stále více přimyká. Příkladem může být dohoda o společné stavbě vesmírné stanice. Je ale jasné, kdo je v tomto vztahu tím silnějším. Rusko ale objektivně nemá příliš na výběr.

Zdroj: The Wall Street Journal, GlobalDefenceCorp

Diskuze Vstoupit do diskuze
106 lidí právě čte
Zobrazit další články
Co si myslíte o článku?
5/5 (81%) 567 hlasů
Nahlásit chybu
Události247.cz
Zdroj z blízkého okolí prezidenta Zemana prozradil, jak na tom ve skutečnosti je. Světlé chvilky střídají chvíle zmatenosti, řekl
VědaŽivě.cz
Svatební noc ve středověku měla jasná pravidla. Striktní seznam věcí, které musely být za dohledu dodrženy
JakZdravě.cz
Tabulka pro zjištění optimální váhy: Jaká je vaše hodnota s ohledem na pohlaví a věk?
adbz.cz
Bohatě rozkvetlá terasa, balkón a parapety po celý rok. Jak je osázet, prozradila letitá pěstitelka