Když Rusko zahájilo v roce 2022 invazi na Ukrajinu, většina světa se k němu postupně obracela zády, a spolupráci navazovalo jenom těžko. Ale jak to tak bývá, když se dva perou, třetí se směje, což případ i země draka, která se později stala asi nejdůležitějším partnerem Ruska, které přišlo mj. o armádní západní systémy. Sice si dokáže některé z nich přes jiné státy dovézt, ale spíše hledalo partnera, který by dodávky zcela nahradil. A tím se stala Čína, jejíž mnohé firmy vědomě prodávají své zboží k vojenským účelům.

O čínské zboží mají Rusové zájem

Obchod mezi Ruskem a Čínou neustále roste, portál CNN uvedl, že za prvních 8 měsíců roku 2023 vzrostl export Číny do Ruska o více než 63 procent. Největší země světa má tak evidentně hlad po různých výrobcích, kterých se mu nedostává. Jde např. o automobily, spotřební elektroniku, ale i technologie využitelné ve vojenství. Zatím ale nejsou žádné známky, že by Čína dodávala třeba i zbraně jako děla, raketomety, tanky nebo munici do nich.

„Pryč se zlým Západem i Ruskem“, zájem je o čínské vojenské letouny: jsou ekvivalentem F-16 a nahradit mohou i Panavia Tornado

Portál MilIn zase napsal, že podle zprávy amerického ministerstva obrany však některé čínské technologie a zbraně do Ruska prudily. V segmentu zbraní se však mělo jednat o ruční zbraně, což zdaleka není ten největší problém. Tím jsou pravděpodobně drony a náhradní díly na ně – od března 2022 měly čínské firmy prodat Rusku bezpilotní letouny za 280 milionů korun, což je opravdu hodně dronů. Ruská armáda je však využívá výhradně k průzkumu, předělávání na sebevražedné nebo útočné (jako to dělají Ukrajinci) moc často vidět není.

Omezení, ale možná jen pro někoho

Obchod s čínskými drony byl až do konce srpna 2023 v podstatě neregulovaný, ale od září již začaly platit na větší drony restrikce. Ty se mají týkat Ruska i Ukrajiny, ale je otázkou, zda je bude Čína tak důsledně vymáhat i po Rusku (je pravděpodobné, že spíše ne). Na Ukrajinu už každopádně její opatření dopadá, ačkoliv drony původem z Číny stále dovézt lze. Web NyTimes však uvedl, že Ukrajinci musí využívat komplikovaných sítí různých prostředníků, a o některé dodávky doslova žebrat, což může být do budoucna velký problém.

iZdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY-SA

Kromě některých zbraní a náhradních dílů (třeba pro vrtulníky) jsou jednou ze zásadních čínských exportních položek čipy. O ty západní Rusko po únoru 2022 ve velkém přišlo, ale jak jsme informovali na ArmádnímZpravodaji, již dávno si dováží podobný počet čipů jako před válkou. Mnohé z nich potřebuje do elektroniky a spotřebního zboží, ale používá je i ve vyspělých zbraních. Bez čipů se např. neobejdou přesně naváděné střely, letadla, ale ani další zbraně.

Američané mají menší, ovšem stále silnější námořnictvo než Čína; ale převaha už není tak jednoznačná, na což Spojené státy reagují

Spolupráce obou zemí přitom není žádným velkým tajemstvím, ačkoliv zpočátku se Čína snažila na oko působit jako neutrální strana, která válku na Ukrajině sice neschvaluje, ale ani neodsuzuje. A je prakticky jisté, že začala později vnímat obrovské příležitosti, jaké se jí odchodem Západu z Ruska otevřely. Sama může v podstatě vyplnit obrovskou trhlinu tamní ekonomiky, a to nejenom té vojenské. S největší zemí světa nicméně aktivně spolupracuje také KLDR, jejíž vůdce se dokonce nedávno vydal do Moskvy ve svém obrněném vlaku.