NÁZOR: Ačkoliv byl útok palestinských radikálů na Izrael překvapivý, zdaleka nemají tolik sil, aby židovskou zemi porazili. Ta totiž disponuje tím nejlepším vybavením.
Když teroristické hnutí Hamás zaútočilo 7. října 2023 na Izrael, zažehlo tím bezpochyby rozsáhlou a dlouhotrvající válku (nenazývejme to pouhým konfliktem). Překvapivé výpady si pochopitelně vyžádaly okamžitou odvetu izraelských ozbrojených sil v pásmu Gazy, přičemž proti sobě stojí nesouměrné armády – velmi silně a moderně vyzbrojená izraelská, a hlavně pěchotními zbraněmi vybavení radikálové z Hamásu. Ale i když má Izrael v tomto střetu jednoznačnou převahu, neznamená to, že je schopen nepřítele úplně porazit.
Izrael už má s válkami zkušenost
Převážně židovský stát je kvůli svým arabským sousedům v pohotovosti již od svého vzniku v roce 1948. Od té doby si ostatně prošel hned několika válkami se sousedními státy, a vždy je nakonec vyhrál. V posledních desetiletích se ale potýká s útoky radikálů, kteří se krčí mezi palestinskými civilisty, takže je boj proti nim mnohem obtížnější, protože může znamenat právě i civilní oběti. Izraelské armádě ale vzhledem k množství občanů, které Hamás zajal, nezbývá nic jiného, než na Gazu útočit, ozbrojence zlikvidovat pokusit se přivést své lidi zpět.
Ačkoliv má Izrael zhruba 9,5 milionů obyvatel (tedy o něco méně než ČR), jeho ozbrojené síly patří k těm nejlepším a nejsilnějším na světě. V činné službě má kolem 173 tisíc vojáků, ale spolehnout se může na dalších téměř 0,5 milionu rezervistů. Občané Izraele mají také (až na výjimky) povinnou vojenskou službu – muži na 32 měsíců, a ženy na 24. A pakliže se poté nestanou profesionálními vojáky, jsou jako rezervisté připraveni kdykoliv narukovat na obranu své vlasti. Izraelská armáda také začala rezervisty po útoku Hamásu okamžitě povolávat.
Odolné tanky a obrněné transportéry
Izraelští vojáci patří k nejlépe vycvičeným a vybaveným na světě. Vyzbrojeni mohou být několika druhy útočných pušek, a to včetně velmi kvalitních izraelských Tavor. Do zastavěných oblastí pásma Gazy pak izraelské obranné síly zajisté pošlou obrněnce v čele s velmi odolnými tanky Merkava a silně obrněnými transportéry Namer a Achzarit. Jejich výhodou je, že dokáží odolat naprosté většině protitankových zbraní, a často disponují i aktivní obranou.
Samozřejmě to ale neznamená, že jsou tito obrněnci nezničitelní, nějací již v této válce padli, nepřítel však musí vynaložit k jejich zničení opravdu velké úsilí. Izraelské pozemní jednotky pak bude bezpochyby podporovat i dělostřelectvo založené hlavně na houfnicích M109A5. Ozbrojenci Hamásu musí navíc čelit silnému izraelskému letectvu, které ho zasáhlo již několik hodin po prvním útoku.
V jeho řadách se přitom nachází moderní letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II, ale hlavní roli budou velmi pravděpodobně hrát letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon vybavené přesně naváděnou municí. Izraelské ozbrojené síly pak v takových situacích zapojují do boje i námořnictvo, neboť zrovna pásmo Gazy má velmi dlouhé pobřeží, a část radikálů útočila i po moři. Izrael se může spolehnout například na korvety Sa’ar 6 nebo na řadu rychlých hlídkových člunů Super Dvora Mk III s rychlopalnými kanony ráže 30 milimetrů.
Hrozbou jsou protitankové zbraně
Ozbrojenci Hamásu, jichž budou pravděpodobně jen jednotky tisíc, mívají nejčastěji útočné pušky postavené na sovětských AK-47 a jejích derivátech, případně kulomety. Jejich nejsilnějšími zbraněmi jsou minomety ráže 120 milimetrů, a pak celá řada protitankových zbraní. Disponují například protitankovými granátomety RPG-7, ale také modernějšími systémy jako 9K113 Konkurs, a pravděpodobně má ve výzbroji i protitankové zbraně dodané z Íránu. Výhodou bude pro bojovníky Hamásu městský terén a civilisté, za něž se schovávají.
Vcelku obávané jsou pak různé druhy raket, jimiž Hamás disponuje ve velkém počtu, a jimiž odstřeluje izraelská města. Nejznámější jsou střely Kassám a Quds, které si Hamás provizorně vyrábí sám. Jsou neřízené a mají jen krátký dolet a nevelkou hlavici, ale jsou velmi levné a má jich velké množství. Hnutí disponuje pravděpodobně i většími střelami propašovanými z Íránu, otázkou ale je, kolik jich ještě může ve výzbroji zbývat. Velké množství svých raket, nejspíše několik tisíc, totiž Hamás odpálil hned na začátku sobotního útoku.