Rusko nezaútočilo na Kyjev už poměrně dlouho, docela nedávno to ale zkusilo znovu a rovnou s balistickou raketou. Záměr byl ovšem úplně jiný než něco zničit.
Hlavní město Ukrajiny, Kyjev, bylo za dobu trvání války opakovaně cílem ruských útoků, ale zhruba na začátku podzimu na téměř 2 měsíce ustaly. Z jakého důvodu není jasné, ale může jich být hned několik, mj. i nedostatek raket na nějaký mohutný úder. Obranu Kyjeva se však rozhodlo znovu otestovat v druhém listopadovém týdnu 2023, ale neuspělo. Zaúřadovala totiž silná ukrajinská protivzdušná obrana opírající se o moderní systémy od západních spojenců.
Na Kyjev útočila minimálně jedna raketa
V listopadu 2023 provedlo Rusko první útok na hlavní město Ukrajiny za pomoci balistické rakety, jak uvedl portál Reuters. Už ale nespecifikoval, o jakou zbraň se je jednalo. Jenom to, že se ji ukrajinské obraně podařilo poblíž města sestřelit, i když třeba WioNews zase hovoří o 2 raketách, jejichž zbytky dopadly do polí. Rusko také vyslalo 31 sebevražedných dronů Shahed 136 původem z Íránu, z nichž obrana sestřelila pouze 19. Zajímavosti je, že jsou tyto bezpilotní letouny pravděpodobně licenčně vyráběny přímo v Rusku.
Reuters: RT ReutersTV: North Korea fires three balistic missiles: South https://t.co/q7tT5gfIrG pic.twitter.com/Z4hHez6i17
— Mooha Swartz (@CyberAnonymous) July 19, 2016
Nejpravděpodobnější zbraní, kterou mohla Ruská federace k útoku na Kyjev využít, byl 9K720 Iskander-M, což je moderní ruská balistická raketa s dosahem až 500 kilometrů. ArmyRecognition uvádí, že může mít bojovou hlavici o hmotnosti 480 až 700 kilogramů, a díky optickému navádění a satelitnímu GLONASS má být její přesnost 2 až 7 metrů. Raketa má být také schopna manévrů a vypouštět klamné cíle, aby se vyhnula protivzdušné obraně. Obsluha pak odpaluje 9K720 Iskander-M z podvozku nákladního vozu MZKT-7930.
Ukrajinská obrana nejspíše nasadila proti balistické raketě americký systém MIM-104 Patriot, o němž je známo, že je umístěn právě v okolí Kyjeva. Navíc je sestrojen tak, aby si s balistickými raketami kratšího dosahu poradil, podle typu protistřel je schopen je likvidovat až do vzdálenosti 60 kilometrů. Na Ukrajině si dříve dokonce dokázal poradit s hypersonickou balistickou střelou Ch-47M2 Kinžal vyvinutou z 9K720 Iskander-M. Ukrajina má nicméně ve výzbroji i druhý systém schopný ji sestřelit, a to francouzsko-italský SAMP/T.
Raketa mohla být i severokorejská
Z jakého důvodu se Rusko rozhodlo zaútočit jednou nebo dvěma střelami, je veliká záhada. První možností je, že chtělo otestovat, jak je ukrajinská protivzdušná obrana připravená, a druhou (avšak nepotvrzenou) je test rakety, která vlastně nebyla 9K720 Iskander-M ani jiná ruská zbraň. Rusko totiž v posledních týdnech obdrželo veliké dodávky munice ze Severní Koreje, a některé zprávy naznačují, že kromě dělostřelecké munice či raket do raketometu Grad mohlo získat i severokorejské balistické rakety kratšího doletu, a právě ty v boji testovat.
Přestávka v odstřelování Kyjeva nebo dalších měst řízenými střelami nebo balistickými raketami (v poslední době se velké masivní útoky nekonají) pak nemusí nutně znamenat, že by Rusku tyto střely došly. Je známo, že vyrábí stále nové, i když ne tak rychle, a spíše je tedy pravděpodobné, že je hromadí na nějaký masivní útok. Odborníci se obávají, že by se Rusko mohlo, stejně jak loni v zimě, pokusit ochromit ukrajinskou energetickou soustavu.
Vzhledem k posílení ukrajinské obrany moderními systémy od spojenců navíc nedává smysl, aby se Rusko pokoušelo o malé útoky, obrana je totiž schopna většinu střel ničit. Šanci na úspěch má tak spíše útok velkého množství střel v jednom okamžiku, který může obranu přetížit, takže některé střely a rakety proniknou. Na druhu stranu někteří ukrajinští představitelé pohrozili, že si to země nenechá líbit. Ukrajinci by si pak mohli vzít do hledáčku energetiku a podniknout sabotážní útoky na distribuci plynu a ropy, což by dopadlo na ruskou ekonomiku.