Kyjev zažívá nejhorší dny od začátku války, Západ studoval nové taktiky ruských útoků

Sirény nad Kyjevem už dávno nejsou noční záležitostí. Od konce srpna 2026 se město propadlo do režimu, který nemá v dosavadním průběhu války obdobu: malé vlny proudových dronů přilétají za bílého dne i po setmění, střídají se s balistickými střelami a nutí tři miliony obyvatel trávit desítky hodin týdně v krytech metra, sklepech a podzemních garážích. Podle analýzy BBC Verify nad daty městské platformy Kyiv Digital překonal týden od 27. srpna hranici 76 poplachů, dosavadní maximum z února 2022 činilo zhruba 66. Oficiální týdenní souhrn kyjevské radnice ke 4. září uvádí 68 poplachů a přes 70 hodin alarmů. Nejde jen o čísla. Jde o město, které se učí žít v nepřetržitém ohrožení.

Proč jsou současné útoky jiné

Dřívější vzorec ruských vzdušných kampaní měl jasný rytmus: masivní salvy raket a dronů přicházely převážně v noci, typicky v několikahodinových vlnách. Obyvatelé Kyjeva si zvykli na to, že ráno přinese klid. Teď ne.

Reuters popsal, jak Rusko od konce srpna nasazuje malé skupiny proudových bezpilotníků i během dne, cíleně, aby „paralyzovalo“ město a rozbilo jeho denní fungování. Jen za srpen 2026 odpálilo Rusko směrem na Ukrajinu přes 2 800 proudových dronů. Během čtyř dnů na přelomu srpna a září jich bylo téměř 1 500, z toho více než polovina s proudovým pohonem. Prezident Zelenskyj mluví o „konstantních“ poplaších a upozorňuje, že totéž se děje v Charkově, Záporoží, Sumách, Černihivu, Dnipru i Chersonu.

Klíčová změna spočívá v rychlosti. Starší drony typu Šáhid-136 (ruské označení Geraň-2) létaly rychlostí kolem 150–185 km/h. Nové proudové varianty podle studie nizozemského bezpečnostního think-tanku HCSS dosahují 300–600 km/h a ve střemhlavém letu i přes 700 km/h. Tradiční mobilní protiletadlová obrana (kanóny, kulomety, lehké systémy) proti nim ztrácí účinnost. A právě to je záměr: donutit Ukrajinu pálit drahé interceptory na levné cíle.

Kritický nedostatek střel do Patriotů

Systém Patriot amerického výrobce Raytheon (dnes RTX) je pro obranu Kyjeva nenahraditelný. Jako jeden z mála dokáže zachytit balistické střely, řízené střely s plochou dráhou letu i drony na vzdálenost desítek kilometrů. Jenže střely PAC-3, které Patriot používá, patří k nejdražším a nejžádanějším kusům munice v celém konfliktu.

Ukrajina v srpnu 2026 otevřeně přiznala, že dodávky interceptorů spadly na třetinu úrovně roku 2025. Zelenskyj to přičítá mimo jiné přesunu části západních zásob do oblasti Blízkého východu. Zásoby střel pro Patriot označil Kyjev za „kriticky nízké“. Praktický dopad je tvrdý:

• Obrana musí ostřeji prioritizovat, na co cenné střely vypálí.
• Některé balistické střely pravděpodobně pronikají obranou; ukrajinské letectvo od 11. srpna 2026 přestalo pravidelně zveřejňovat počty odpálených a sestřelených balistických raket.
• Proti proudovým dronům dosahuje obrana podle BBC Verify zhruba 60% úspěšnosti zásahů, což znamená, že čtyři z deseti proletí.

Kolem 95 % střel pro Patriot přichází na Ukrajinu přes evropský nákupní mechanismus PURL, do kterého přispívají desítky zemí. Británie v září 2026 oznámila nový balík za 100 milionů liber (zhruba 3 miliardy Kč) právě na střely Patriot a další prostředky protivzdušné obrany. Německo financuje další baterie Patriotů a chystá s Ukrajinou takzvaný „Drone Deal“. Norsko je jedním z vedoucích přispěvatelů do programu PURL a spolupracuje na protibalistickém projektu FREYJA.

Česká role míří jinam. Veřejně doložená je česká muniční iniciativa, dodávky protidronových a protiletadlových systémů Viktor a spolupráce v oblasti dronového boje, kterou české ministerstvo zahraničí označilo za bezpečnostní prioritu. Dodávky střel do Patriotů od Česka veřejně potvrzeny nejsou.

Co se z toho učí NATO

Západ nad Kyjevem nepřihlíží. Společná organizace NATO a Ukrajiny JATEC (Joint Analysis, Training and Education Centre) systematicky sbírá lekce z ukrajinského bojiště a převádí je do aliančních doktrín a cvičení. Projekt LCI-X testuje vrstvenou obranu proti dronům v realistických scénářích odvozených přímo z ukrajinské zkušenosti, tedy propojení senzorů, elektronického boje, velení a levnějších efektorů do jednoho celku.

Tři hlavní závěry, které z toho Západ vyvozuje:

• Bodová obrana nestačí. Jeden typ systému, byť tak výkonný jako Patriot, nemůže pokrýt celé spektrum hrozeb od pomalých dronů po balistické střely.
• Obrana musí být vrstvená a interoperabilní. Různé systémy od různých výrobců a zemí musí spolupracovat v reálném čase.
• Rozhoduje poměr cena/výkon. Střílet střelou za desítky milionů korun na dron za statisíce je ekonomicky neudržitelné. Proto se hledají levnější efektory: laserové systémy, elektronický boj, interceptorové drony.

Rychlost adaptace obou stran konfliktu překvapila i zkušené analytiky. Rusko mění trasy, výšky, rychlosti i načasování útoků. Ukrajina odpovídá novými prototypy vysokorychlostních interceptorů a úpravami varovného systému.

Město, které se odmítá zastavit

Kyjev od 6. září zavedl dvoustupňový systém varování: žlutá úroveň signalizuje dronové nebezpečí, červená znamená masivní dronovou, raketovou nebo kombinovanou hrozbu. Systém průběžně přepisuje typ aktuální hrozby bez mezilehlého odvolání, takže obyvatelé přesněji vidí, co právě letí. Při jakémkoli poplachu ale platí stejné pravidlo: přesunout se do nejbližšího krytu.

Pozemní MHD při poplachu zastavuje, cestující musí vystoupit a hledat úkryt. Metro slouží dvojí roli: dopravní tepny i protiletadlového krytu. Přesto město funguje. Ještě v týdnu s 68 poplachy chodilo přes 45 % žáků prezenčně do škol vybavených kryty, zbytek se učil hybridně. Obchody otevírají mezi vlnami. Pošta doručuje.

Válka, která trvá už více než čtyři roky, proměnila Kyjev z města v šoku v město v režimu dlouhodobé adaptace. Jenže adaptace má své limity, a ty určuje počet střel ve skladech protivzdušné obrany.