Mnohé vesmírné agentury plánují, že bude v příštích letech cílem lidského snažení planeta Mars, ačkoliv ještě před tím se chtějí vrátit na Měsíc, což mj. umožní vylepšit některé technologie. Hlavním problémem rudé planety je totiž vzdálenost od Země, a tedy i doba, po kterou k ní bude muset raketa letět. Jednoduše platí, že čím bude loď pomalejší a doba delší, tím vzrostou rizika, a to nejen ta zdravotní pro posádku. Řešením by ovšem mohl být jaderný motor plánovaný u vesmírného plavidla DRACO.

Jaderná reakce prudce ohřeje vodík

Loď DRACO od americké společnosti Lockheed Martin má mít reaktor, v němž se budou štěpit nízko obohacené atomy uranu, při čemž vznikne teplo. Do reaktoru pak bude proudit podchlazený vodík, a teplo ho rychle změní na velmi horký stlačený plyn. Ten bude ven proudit tryskou a ta vesmírné plavidlo pohánět. Takovýto pohon má mít dvojnásobnou účinnost oproti současně používaným na chemické palivo, a loď by mohla díky němu dorazit k Marsu mnohem rychleji, případně nést i těžší náklad.

Americká vesmírná satelitní síť uvidí celý svět, doslova. Primárně má monitorovat hypersonické zbraně, využití může mít ale širší

Silnější pohon přináší pochopitelně mnoho výhod – cesta by nejenom byla kratší a posádka by nebyla vystavena takové míře kosmického záření, ale také by nebylo nutné vždy čekat na nejlepší startovací okno při vhodném postavení planet – příležitostí by tak bylo mnohem více. Raketa DRACO by navíc byla použitelná opakovaně a měla by dostatek energie i mimo dosah slunce. Vodík by pak šlo získávat ze zásob vody na Měsíci a Marsu. Atomový pohon by loď zapínala jen mimo Zemi, čímž by se eliminovalo riziko zamoření v případě nějaké nehody.

Mise míří hlavně k Měsíci

Vesmír je v současné době cílem mnoha výprav, a to nejen tradičních velmoci jakými jsou USA a Rusko (dříve SSSR). Třeba na Měsíc se vydala i Čína, a docela nedávno také Indie, ale chystané jsou i další projekty. Pro mnoho zemí a investorů je navíc vesmír příležitostí k budoucím ziskům, a dokonce existují iniciativy, které se snaží rozprodávat pozemky ve vesmíru, ačkoliv nemá žádná mezinárodní charakter a není uznávaná. Každopádně platí, že pokud některá velmoc zaváhá, může na to v budoucnu doplatit.

Just 10 days after the Chandrayaan-3 spacecrafts successful deployment of a lander and rover to the lunar south pole, the ISRO (Indian Space Research Organisation) continues its track record for success with today’s launch of the PSLV-C57/Aditya-L1 Mission. pic.twitter.com/dndScjY0YJ

— Boldly Going! Mars, The Journey! (@StarFleetMars) September 2, 2023

Už teď mají některé země ambice na ovládnutí vesmíru, případně jeho využití ve svůj prospěch na Zemi. Třeba americká armáda chce vybudovat nepropustnou protiraketovou síť kolem celé planety, jiní zase testují zbraně, které se spustí na cíl z vesmíru, takže je bude velmi obtížné detekovat. Kolonizace Marsu je tak téměř jistě pouze prvním krokem, po němž může přijít využití jaderného pohonu i ke stavbě dalších vesmírných lodí, a to i pro vojenské účely. De facto tak může vzniknout nový standard války, o jakém se ještě nedávno nikomu ani nezdálo.

Jižní Korea odhalila design budoucího vojenského letadla, které má být schopno vynášet rakety do vesmíru či doplňovat za letu palivo dalším strojům

Loď DRACO by přitom mohla provést demonstraci svého pohonu již v roce 2027, možnost pilotovaného letu k Marsu pak experti často vidí již ve 30. letech 21. století. Bude to ovšem záležet na vývoji technologií a množství peněz, které budou na projety k dispozici. Někteří vědci však upozorňují, že se žene lidstvo do vesmíru, a přitom ani pořádně nezná svou planetu – např. hlubiny oceánu mohou skrývat tajemství, o nichž zatím věda nemá tušení.