Konflikt na Ukrajině se Rusko snaží hlavně doma a na různých proruských kanálech prezentovat jako boj mezi ním a Severoatlantickou aliancí. Pravdou ale zůstává, že válku s aliančními vojáky nevede, protože kdyby tomu tak bylo, vypadala by úplně jinak. Ruská armáda přitom nedokáže porazit ani ukrajinskou, která je početně mnohem slabší než vojska zemí NATO. A také její vybavení, ačkoliv mnohé dostala od Západních spojenců, je stále spíše sovětské, a tedy obvykle i výrazně horší než moderní nebo modernizované zbraňové systémy Západu.

Ekonomicky se Rusko rovná Itálii

Již jenom srovnání konvenčních sil napovídá, jak by mohl konflikt vypadat. Největší země světa má odhadem 900 tisíc aktivních členů vojenského personálu, ale číslo může být vzhledem k probíhající válce jiné. Naopak vojska 31 zemí aliance dají dohromady několik milionů vojáků, a jenom v případě Spojených států amerických se jedná o téměř 1,4 milionů aktivních členů vojenského personálu; a třeba Turecko jich má 425 tisíc. Nesrovnatelná je pak i ekonomická síla; Rusko má HDP zhruba na úrovni jednoho člena NATO, a sice Itálie.

iZdroj fotografie: Sebastien Frechette / Creative Commons / CC BY-SA

Za současné situace je těžké konvenční síly porovnat, protože Rusko ztratilo za Ukrajině nejspíše více než 3 000 tanků a dalšího moderního vybavení, a také jeho sklady jsou vyčerpané – ale to do jisté míry i Západní, zbrojovky na obou stranách by v případě konfliktu nejspíše nedokázaly vyrábět dostatečné množství munice. Stejně ale platí, že je většina novějších zbraní Západu kvalitnější a mnohem lepší než ruské alternativy, a zkušenosti naznačují, že to samé platí o výcviku vojáků, takže lze při konvenčním střetu předpokládat výhru NATO.

Na moři i ve vzduchu převládá NATO

Jelikož Západ neustále modernizuje (a výrazně více než Rusko), mělo by NATO v konfliktu naprostou převahu ve vzduchu a na moři. Rusko by mělo dnes mít po ztrátách zhruba tisícovku bojových letadel, na Ukrajině většinou nepříliš úspěšných. NATO oproti tomu několik tisíc, a z nich již téměř 1 000 páté generace. Na moři je pak Rusko schopné částečně konkurovat ponorkami, ale hladinové síly NATO opírající se o americké a další letadlové lodi, křižníky a torpédoborce, by hrstku ruských plavidel (většinou ještě z dob SSSR) doslova smetly.

Jiná by ale byla situace v případě jaderného konfliktu, počty hlavic jsou totiž vyrovnané – jak NATO, tak Rusko jich má něco přes 6 tisíc, i když aktivních jich je jenom část. Jaderný konflikt by de facto nevyhrála ani jedna strana a znamenal by zničení nejenom obou z nich, ale nejspíše také lidské civilizace, na níž by měl globální a katastrofální dopad. Atomovky totiž ničí nejenom při zásahu, ale i poté, už jenom pokud jde o radioaktivní spad.

„Tankisty cvičíme k boji proti tankům NATO,“ ujišťuje a uklidňuje Rusko. Na vývoj války na Ukrajině to ale nemusí mít žádný vliv

Kdyby explodovalo jaderných zbraní dostatečné množství, prakticky by mohly na dlouhou dobu kontaminovat veškerou vodu, hned nebo postupně zabíjet, a udělat planetu neobyvatelnou. Právě jaderné zbraně jsou jedním z důvodů, proč Západ nechce velkou prohru Ruska a jeho případný rozpad. Arzenál jaderných hlavic je totiž více kontrolovatelný i v rukách autoritativního režimu Vladimira Putina, než v případě nějakých nových a neznámých aktérů.