Rusko probudilo někoho, koho opravdu nechtělo. Německá armáda je největší za 13 let a rychle roste

Číslo samo o sobě by bylo jen statistikou. Jenže za ním stojí něco většího: politický a vojenský obrat, který by bez ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 postupoval nesrovnatelně pomaleji, pokud by vůbec nastal. Německá vláda dnes otevřeně označuje Rusko za největší hrozbu pro německou i evropskou bezpečnost a Bundeswehr přímo spojuje svůj personální růst, brigádu v Litvě i celý takzvaný obrat (Zeitenwende) s reakcí na tuto hrozbu. Kreml chtěl zastrašit Evropu. Místo toho probudil největší evropskou ekonomiku k tomu, aby znovu začala budovat armádu schopnou odstrašení i dlouhého konfliktu.

Od útlumu k obratu: co říkají čísla

Po pozastavení branné povinnosti v roce 2011 Bundeswehr rok za rokem ztrácel lidi. Průměrný aktivní stav za rok 2013 činil podle parlamentních dat pouhých 184 012 vojáků a v následujících letech klesal ještě níž. Teprve válka na Ukrajině, která trvá již déle než čtyři roky, spustila sérii kroků, jež trend otočily.

K 31. červenci 2026 stojí počet aktivních vojáků na 186 705. K tomu Bundeswehr zaměstnává 81 048 civilistů, celkem tedy 267 753 lidí. Oproti konci roku 2025, kdy armáda uváděla zhruba 184 200 vojáků, jde o nárůst asi o 2 500 během pouhých sedmi měsíců. Uvnitř aktuálního stavu už slouží 12 050 lidí v režimu takzvaného nového Wehrdienstu, z toho 6 643 jako dobrovolně sloužící (FWDL) a 5 407 jako krátkodobí vojáci z povolání.

Tempo je slušné, ale cíl je daleko. Do roku 2035 chce Německo dosáhnout stavu 255 až 270 tisíc aktivních vojáků. Rok 2025 přinesl 25 tisíc nových nástupů a přes 56 tisíc přihlášek, jenže Bundeswehr zároveň přiznává přibližně čtvrtinovou míru předčasných odchodů v prvních šesti měsících služby. Bez lepšího udržení lidí a případně dalších legislativních kroků bude cíl obtížně dosažitelný.

Nový Wehrdienst: ani odvody, ani jen plakáty

Nejde o návrat staré všeobecné branné povinnosti. Bundestag v prosinci 2025 schválil zákon o modernizaci branné služby, který zavádí hybridní model:

• Povinný dotazník pro muže – od ledna 2026 dostávají osmnáctiletí muži dopis s dotazníkem, který musí vyplnit. Kdo to neudělá, dopouští se správního deliktu a hrozí mu pokuta.
• Povinná odvodní prohlídka od roku 2027 – od 1. července 2027 má být pro muže narozené od 1. ledna 2008 povinné absolvovat lékařskou a odbornou prohlídku v jednom z 24 nových odvodních center.
• Služba zůstává dobrovolná – ani po dotazníku, ani po prohlídce nikdo nemůže být podle současného modelu proti své vůli odveden. Ženy se zapojují čistě dobrovolně.

Pokud by dobrovolný nábor dlouhodobě nestačil, musel by Bundestag v samostatném zákonodárném procesu rozhodnout o takzvané povinné službě v případě potřeby (Bedarfswehrpflicht). Automatický přechod to není. Je to pojistka, ne plán A.

Síť odvodních center přitom sama o sobě vytváří novou institucionální vrstvu. Bundeswehr plánuje 24 center s přibližně 50 civilními pracovními místy na každé a celkový počet stanovišť armády v Německu má vzrůst na 288. To není jen náborový plakát na nádraží, je to infrastruktura.

Kasárna, kontejnery a moratorium: armáda potřebuje střechy

Více vojáků potřebuje více postelí. Bundeswehr proto spustil program SIPGO: do 1. září 2026 má vzniknout přes 8 500 nových lůžek, z toho velká část v modulárních ubytovnách ze zhruba 4 800 kontejnerů. Ministerstvo obrany (BMVg) zároveň v srpnu 2026 oznámilo výběr pěti bývalých vojenských areálů, které mají být reaktivovány pro potřeby nového Wehrdienstu, mezi nimi kasárna Grafa Stauffenberga v Sigmaringenu, kde město už otevřeně mluví o návratu Bundeswehru jako o významném lokálním tématu.

Širší obraz je ještě výmluvnější. BMVg zastavilo převod 187 bývalých vojenských nemovitostí do civilního užívání a dalších 27 lokalit přidalo do moratoria v roce 2026. Naopak 40 míst už z moratoria uvolnilo. Německo tedy neplošně blokuje, ale systematicky přehodnocuje celé své bývalé vojenské dědictví. Pro dotčená města to znamená stavební ruch, nová pracovní místa, ale i změny územních plánů a vyšší dopravní zatížení.

Německo neroste samo: evropský kontext

Bundeswehr neposiluje ve vzduchoprázdnu. Podle NATO zvýšili evropští spojenci a Kanada v roce 2025 své základní obranné výdaje v reálném vyjádření téměř o pětinu oproti předchozímu roku. Evropská obranná agentura spočítala obranné výdaje členských států EU za rok 2025 na 418 miliard eur a pro rok 2026 očekává další růst na 454 miliard eur.

Polsko už přesáhlo hranici 208 tisíc vojáků ve službě a zbrojí tempem, které z něj dělá vojenského lídra východního křídla NATO. Francie se pohybuje řádově kolem 200 tisíc aktivních vojáků. Německo tedy už není evropský vojenský trpaslík, ale za Polskem stále zaostává, a právě to je jeden z motorů dalšího růstu.

Pro Česko je silnější Bundeswehr především posílením aliančního zázemí. Německo drží klíčovou roli v Litvě, kde buduje trvale rozmístěnou brigádu o zhruba 5 000 vojácích, a posilování evropského pilíře NATO zvyšuje bezpečnost celého východního křídla včetně středoevropského prostoru.

Proč to Kreml nechtěl

Ruská propaganda roky stavěla na obrazu Německa jako vojensky bezvýznamné země, která se raději stará o obchod než o obranu. Ten obraz měl svou logiku: po roce 2011 Bundeswehr skutečně chátral, kasárna se zavírala a armáda ztrácela lidi i materiál. Jenže právě ruská invaze na Ukrajinu tento příběh rozbila. Německo dnes nejen navyšuje počty vojáků, ale současně buduje zálohy, reaktivuje základny, staví novou institucionální síť a politicky přijalo, že obrana stojí peníze a vyžaduje lidi.

Nejde o jeden zákon ani o jedno gesto. Je to série kroků: dotazníky, odvodní prohlídky, odvodní centra, kontejnerové ubytovny, moratorium na konverzi kasáren, brigáda v Litvě. Kroků, které znovu skládají armádu dimenzovanou na dlouhý konflikt a alianční odstrašení. Kreml probudil někoho, kdo má 84 milionů obyvatel, třetí největší ekonomiku světa a paměť na to, co se stane, když se obrana zanedbá.