Fotky: když není obrana letiště připravena, může za cíl padnout třeba ruská dvojice nejrychlejších bojových letounů světa

Letiště je ve válce velmi hodnotným cílem, takže je nutné ho dobře chránit. Ale pokud si obrana nedokáže poradit s balistickými raketami, je to problém.

Odpalovací vozidlo systému S-400 i Zdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Zničit nepřátelskou základnu i spolu s cennou vojenskou technikou je v ozbrojeném konfliktu vždy velikým úspěchem. Může se například jednat o letiště a na něm umístěná bojová letadla, případně i další techniku. I proto bývá od nepřítele vzdáleno tak, aby na něj většina zbraní nedosáhla, a proti těm, které to dokáží, bývá přítomna obrana. Ovšem ani ta nebývá 100%, takže byť jde o nejvyspělejší systémy protivzdušné obrany, nemusí bezpečí zajistit.

S-400 má zřejmě s ATACMS problém

Vojenské letiště je velmi cenným cílem, a tím spíše, pokud na něm jsou umístěna bojová letadla. Ta jsou totiž jak nebezpečná, tak drahá, a jejich ztráta hodně bolí. Na letiště lze útočit například taktickými balistickými raketami – jako v případě letiště Belbek, kde se konkrétně jednalo o MGM-140 ATACMS, uvádí Twz. Zásah tam zničil minimálně dvojici letounů Mikojan MiG-31 Foxhound a nejspíše i další letadla, jak ukazují fotografie na sociálních sítích. Základna byla přitom chráněna systémem S-400, který měl podobnou hrozbu zneškodnit.

Ruský systém S-400 má mít deklarovanou schopnost ničit nejenom letadla nebo řízené střely, ale také balistické rakety krátkého a středního doletu, uvádí ArmyRecognition. Má k tomu několik typů střel, z nichž nejlepší by měly být schopny zničit cíl ve výšce až 35 km. Radary je pak umí detekovat do vzdálenosti kolem 400 km. Zkušenost ale ukazuje, že proti americkým raketám ATACMS toho S-400 zřejmě schopen není.

Raketa ATACMS mívá kazetovou hlavici

Balistická raketa MGM-140 ATACMS není žádnou supermoderní novinkou. MissileThreat uvádí, že byla do výzbroje zavedena již v roce 1986, i když její nejnovější verze je značně vylepšena. Odpalována bývá z raketometu M270 nebo M142 HIMARS a její dosah je až 300 kilometrů. Může mít přitom hlavici o hmotnosti přes 500 kilogramů, i když rakety s delším doletem ji mají menší a je v nich naopak více paliva. Často přitom bývá hlavice kazetová, takže působí v cíli plošně, díky čemuž dokáže třeba na letišti zničit více techniky najednou.

Tor-M2 obložený pytli s pískem

Sice to zní divně, ale i pytle s pískem namísto reaktivního pancéřování mohou ruský systém protivzdušné obrany Tor-M2 ochránit

Zasažené MiG-31 jsou původně sovětské letouna vyvinuté jako stíhače dlouhého dosahu určené k ochraně rozsáhlého sovětského vzdušného prostoru. Wikipedia uvádí, že jde v současnosti o nejrychlejší bojové letadlo na světě – jeho max. rychlost je až Mach 2,83. Má také výkonný radar a bývá vyzbrojeno radarově naváděnými střelami vzduch-vzduch, ale existuje i verze, která dokáže odpalovat hypersonickou balistickou raketu Ch-47M2 Kinžal.

Letoun MiG-31

Proč podle vás selhala obrana ruského letiště proti ATACMS?

Diskuze Vstoupit do diskuze
53 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články