Pokud by se měla Česká republika bránit útokům, jimž je třeba v současné válce vystavena Ukrajina, zastavit by je rozhodně nezvládla. Armáda má sice relativně dobré schopnosti cíle detekovat, ale zničit je by bylo nad její síly. I proto má být posílení protivzdušné obrany v následujícím období prioritou, protože zkušenosti ukazují, jak důležité je zvládat likvidovat nejen letouny a vrtulníky, ale i různé typy dronů, řízených střel nebo balistických raket.

Detekovat cíl česká obrana umí, ale…

Na podzim roku 2023 se české ozbrojené síly zapojily do jedinečného cvičení všech prvků integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany. Podle tiskové zprávy ministerstva obrany spolupracovaly s mezinárodním centrem vzdušných operací (CAOC) v německém Uedemu. Potěšující je, že Česko řadu úkolů zvládá, a to hlavně v oblasti detekce. K dispozici má třeba moderní radary EL/M-2084, ale i pasivní lokátor Věra a další systémy. Jak už bylo zmíněno, problém by mohl nastal, kdyby měli čeští protiletadlovci něco sestřelit.

iZdroj fotografie: Uživatel Ereshkigal1 / Creative Commons / CC BY

Jejich nejvýkonnějším systémem je totiž starý sovětský 2K12 Kub, a i přes jeho vylepšování je již na hranici životnosti – ostatně jeho první verze pochází z konce 60. let 20. století. Ty zvládají sestřelovat cíle do vzdálenosti 24 kilometrů, ale třeba balistické rakety by nezvládly. Jak jsme dříve informovali, nahradit je má moderní izraelský systém SPYDER s dosahem 80 km. Česko má objednané 4 baterie, ale i u tohoto systému platí, že zvládá jenom letadla, vrtulníky, řízené střely a větší drony, ale nikoliv balistické rakety či hypersonické zbraně.

Řada částí protivzdušné obrany Česku chybí

V oblasti zbraní velmi krátkého dosahu se může zdát výzbroj relativně dostačující, ale tvoří ji pouze 16 systémů RBS-70 a stejný počet výkonnější varianty RBS-70NG. Jde o moderní systémy s laserovým naváděním a dosahem 9 km do dálky a 5 do výšky, ale pro celou ČR jich je žalostně málo. Vojákům navíc chybí např. mobilní systém umožňující chránit jednotky v poli, což je vystavuje možným útokům nejen letectva, ale i dronů, které jsou v současnosti velký problém. Do protivzdušné obrany je ale nutné započítat ještě 14 letounů Saab JAS-39 Gripen.

Jak silná je vlastně atomovka a co by proti ní zmohla AČR: možná by ji sestřelila, ale proti silné obranu nemá. Následky ukazuje simulace

V podstatě zcela bezbranné by také Česko bylo v případě útoku balistickými raketami, a to i taktickými nebo krátkého dosahu, např. ruskými 9K720 Iskander. Totéž pak platí pro případ útoků hypersonickými zbraněmi. Česko se proto připojilo do evropské iniciativy protiraketové obrany vedené hlavně Německem, což by umožnilo sdílet systémy a tedy i náklady. Počítá se s využitím systémů jako MIM-104 Patriot a pravděpodobně také izraelských Arrow 3.

Střelba českého systému 2K12 Kub