Video: útočník může ve vteřině vyřadit prapor 8 odpalovacích ruských vozidel S-400, zůstane-li jejich radar skrytý jenom pomyslně

Radar je očima systému protivzdušné obrany, takže je jasné, že bez něj nemůže fungovat. Jakmile se ho tedy podaří zničit, může tím skončit celý prapor.

Výškový radar 96L6E i Zdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Systém protivzdušné obrany S-400 disponuje hned několika typy radarů, a pokud byť jediný z nich zničí třeba sebevražedný dron, je to veliký problém. Bez patřičného vybavení totiž nemůže celý komplet pracovat dobře, jelikož nezvládá detekovat cíle a navádět na ně střely. Vyřadit takový radar je proto velmi účinný způsob, jak na nějakou dobu eliminovat činnost moderního systému protivzdušné obrany v oblasti.

Bez radaru zůstane S-400 bezmocný

Na videu níže můžete vidět případ, při němž dron zničil ruský radar 96L6, uvádí MilIn s tím, že slouží k detekci cílů v rámci systémů S-400 nebo S-300, a pokud je zničen, jsou bez něj oba dva odsouzeny k dlouhé nečinnosti. To zejména otevírá nebere například pro působení velkých dronů a řízených střel, ovšem i dalších podobných zbraní. Radar, jakým je zmíněný 96L6, bývá většinou součástí praporu S-400, a ArmyRecognition uvádí, že ho většinou tvoří 8 odpalovacích vozidel, a pak samozřejmě i vozidlo velitelské a řídící.

Protiradarová střela AGM-88

„Lovec ruských S-400“, protiradarová střela AGM-88G AARGM-ER zničí cíl vzdálený i 300 km, piloti tak zůstanou v bezpečí

Obsluha zaparkovala radar poblíž zalesněného pásu – nejspíše ho tak chtěla ukrýt. Záhy ho však objevil průzkumný dron Shark a přivolal na útok neznámý typ sebevražedného protějšku. Když přitom radar pracuje, nelze ho moc ukrýt, protože by pak nemohl detekovat cíle, k čemuž potřebuje volný prostor. Jde ale o vyspělou zbraň, GlobalSecurity uvádí, že radar 96L6 může najednou sledovat až 100 různých cílů do vzdálenosti až 300 km.

Na jak dlouho mohl být systém S-400 po tomto útoku vyřazen?

Diskuze Vstoupit do diskuze
105 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články