Rusko si dlouhodobě udržuje nejsilnější jaderný arzenál na světě, jehož sílu si mnozí ani neumí představit. Jenom ČR by zpustošila jediná raketa.
Rusko začalo po rozpadu Sovětského svazu coby supervelmoc velmi rychle upadat, což jeho současní představitelé těžce nesou. Ekonomicky na ale země nemá zdroje, a i jeho ozbrojené síly – ač bývaly označované za druhé nejsilnější na světě – tomu spíše neodpovídají. Netvrdím, že není silné, ale se zašlou slávou to srovnávat nelze. Pozici mezi mocnými a vlivnými zeměmi mu nicméně pomáhá do značné míry udržovat jaderný arzenál, který má největší na světě. A sem tam to Rusko světu rádo připomene – někdy výhrůžkou, jindy „prezentací“. Jeho nejsilnější je přitom mezikontinentální balistická raketa RS-28 Sarmat známá i jako Satan II.
Balistických raket má Rusko mnoho
Asi není úplně překvapením, že právě Rusko má nejsilnější jaderný arzenál na světě – třeba Sipri uvádí, že v lednu 2023 disponovalo 5 889 hlavicemi. Nejde však pouze o samotné hlavice, ale také o způsob jejich dopravy. Zatímco USA spoléhají v oblasti mezikontinentálních balistických raket na LGM-30 Minuteman III z počátku 70. let 20 století, ruský arzenál je mnohem širší. Má RT-2PM2 Topol-M z 90. let 20. století a RS-24 Yars na mobilních podvozcích zavedený v roce 2010, a v pozemních silech pak R-36M2 Vojvoda zvané Satan z roku 1988.
BREAKING NEWS here in MOSCOW
— Sphithiphithi Evaluator (@_AfricanSoil) April 20, 2022
Russia test-fired the new RS-28 Sarmat (SATAN II) intercontinental ballistic missile, it’s high grade missile
„The missile will provide food for thought for those who try to threaten Russia.“ – Vladimir Putin
Kuyashuba…khona abazolimala! pic.twitter.com/z1cbDTWRJe
A právě rakety R-36M2 Vojvoda má nejnovější RS -28 Sarmat nahrazovat, a ačkoliv má pasovat do stejného sila, je v mnohém lepší. Zejména má delší dolet a unese větší náklad. Zatímco na Satanu (I) bylo 10 hlavic, jeho nástupce jich může mít až 10 velkých nebo 15 menších MIRV, uvádí ArmyRecognition, a každá může mířit na jiný cíl. Jejich celková síla má být přitom dle MilitaryToday 7 500 kilotun, což lze klidně podělit rovným dílem na 750 kt na jednu.
Co je MIRV
MIRV definuje Wikipedie jako Multiple independently targetable reentry vehicle, tedy vícenásobné nezávisle zaměřitelné návratové vozidlo, což je náklad exoatmosferické balistické střely obsahující několik hlavic, z nichž každá může být zaměřena tak, aby zasáhla jiný cíl.
Teoreticky by tak jediný RS-28 Sarmat stačil na zničení všech českých krajských měst, a na největší Prahu by zbyly hlavice dvě. Co dokáže jaderná zbraň s městy udělat, lze simulovat třeba v aplikaci NukeMap, kde je třeba zvolit místo (obec) a zadat sílu jaderné bomby (buď ručně, nebo lze vybrat ze seznamu, ten je ale celkem omezený).
RS-28 Sarmat může letět přes jižní pól
RS-28 Sarmat je obří raketa o délce 35,5 m a startovací hmotností 208,1 tun. Impozantní je pak i její dolet, a to 18 000 km, což znamená, že může útočit i přes jižní pól a vyhnout se tak protiraketové obraně mnoha zemí. Zároveň má také obsahovat i veliké množství klamných cílů (namísto jaderných hlavic, namíchat je lze v různém poměru, uvádí Wikipedia), což proti ní znesnadňuje obranu. Navíc kromě hlavic či MIRV lze raketu osadit až 24 hypersonickými kluzáky Avangard s hlavicí navrženou k prorážení protiraketové obrany.
Na druhou stranu, RS-28 Sarmat má být schopna dopravit hlavice o hmotnosti max. 10 tun, takže by to z tohoto pohledu nevycházelo. Jeden hypersonický kluzák Avangard totiž váží 2 000 kg, a tedy jich raketa unese „pouze“ pět – alespoň oproti 24 to je opravdu pouze.
Rychlost rakety „soudného dne“ je poměrně extrémní, údajně to je Mach 20, což je bezmála 24 000 km/h. Rusko přitom oznámilo existenci RS-28 Sarmat v roce 2018, a její zavedení do výzbroje bylo několikrát oddáleno, ale v roce 2023 již měly být první rakety bojově nasaditelné.
Postupně tak budou určitě nahrazovat ty starší, což je pro Rusko důležité, neboť je to především jeho jaderný arzenál, který z něj může dělat silného a nebezpečného hráče na mezinárodní scéně i v době, kdy vede konvenční válku. Takové vnímání země přitom považuje tamní režim za důležité, a také mu to pomáhá budovat legitimitu před domácím publikem.