Rus se vrátil do Ruska, aby mohl znovu zběhnout a bojovat proti vlastní armádě. Lži Kremlu už odmítá tolerovat

Příběh jednoho ruského vojáka, který se dobrovolně nechal vrátit při výměně zajatců zpět do Ruska, jen aby mohl znovu dezertovat, tentokrát koordinovaně, zní jako filmový scénář. Jenže je to zdokumentovaný případ z léta 2025, který odhaluje trhliny v kremelském narativu o kontrolované „speciální vojenské operaci“. Jagušev nechtěl jen přežít. Chtěl bojovat na druhé straně. A aby to mohl udělat, musel projít peklem dvakrát.

První pokus: panika, smazaný telefon a status zajatce

Jagušev se pokusil přejít na ukrajinskou stranu poprvé bez jakékoli koordinace. V panice smazal veškerou komunikaci v telefonu a překročil linii dotyku jako neznámý ozbrojený muž v ruské uniformě. Ukrajinská strana reagovala přesně tak, jak musela, odzbrojila ho, zadržela a předala vojenské policii. Skončil v táboře pro válečné zajatce.

Tady nastal zásadní problém. Se statusem válečného zajatce nemohl vstoupit do žádné ukrajinské jednotky ani do Légie svobodného Ruska. Ženevské konvence jasně oddělují zajatce od kombatantů, a Ukrajina tento režim dodržuje, což potvrzuje i Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. Jagušev strávil v zajetí více než rok. Měl střechu nad hlavou, tři jídla denně, zdravotní péči a kontakt s rodinou. Mohl čekat na konec války v relativním bezpečí. Rozhodl se jinak.

Výměna jako vstupenka zpět do pekla

Dne 20. června 2025 proběhla výměna zajatců, při které se Jagušev vrátil do ruského systému. Prošel filtrací FSB, standardním procesem, při kterém ruské bezpečnostní složky prověřují navrátilce. A pak ho poslali přesně tam, kam čekal, zpátky na frontu.

Kreml totiž potřebuje každého muže. Válka na Ukrajině trvá už více než čtyři roky a ruská armáda, která měla být druhou nejsilnější na světě, je zadržována výrazně menšími ukrajinskými silami, jež rozdíl v počtech kompenzují inovacemi, západní technikou a adaptabilitou. Navrátilci z výměn nejsou vítáni jako hrdinové, jsou recyklováni jako materiál. Jagušev s tím počítal. Tentokrát už měl plán.

Druhý přechod: koordinace přes I Want to Live

Na rozdíl od prvního pokusu byl Jagušev při druhém přechodu napojený na projekt I Want to Live (Chci žít), ukrajinský státní program spuštěný v září 2022. Funguje jednoduše: ruský voják kontaktuje koordinátory přes Telegram nebo WhatsApp, ti žádost ověří a předají ji ukrajinskému vojenskému zpravodajství GUR, které organizuje vyvedení z bojové zóny. Po přechodu je voják etapován do zařízení pro zajatce, ale s koordinovaným přechodem a prokázanou motivací se otevírá cesta do opozičních jednotek.

Podle oficiálních údajů si přes tento projekt zachránilo život několik tisíc ruských vojáků. Přesný auditovaný počet projekt nezveřejňuje, ale řádově jde o tisíce lidí, kteří se rozhodli nebojovat za Putinův režim. Jagušev je mezi nimi výjimečný tím, že celý proces absolvoval dvakrát, jednou špatně, jednou správně.

Lži Kremlu versus realita fronty

Kreml dodnes oficiálně mluví o „speciální vojenské operaci“. Parlamentní shromáždění Rady Evropy přitom ve svém materiálu připomíná, že už samotná částečná mobilizace z podzimu 2022 tento narativ rozbila. Ruská Duma ve stejném období přijala zákony s tvrdými postihy za odmítnutí boje, kapitulaci i dezerci. Kreml buduje obraz armády pod kontrolou, a zároveň potřebuje zákonné nástroje, aby vojáky donutil zůstat.

Realita je ještě temnější. Ukrajinské GUR v dubnu 2026 zveřejnilo zachycený rozkaz ruského velitele k „vynulování“ vlastního vojáka, tedy k jeho likvidaci bez soudu. Nejde o ojedinělý incident, ale o doložený vzorec. Dezertér v ruské armádě nečelí jen vojenskému soudu. Čelí bezprostřední hrozbě smrti od vlastních.

Právě tohle Jagušev odmítl tolerovat. Propaganda mu říkala, že slouží vlasti. Zkušenost mu ukázala systém, který vlastní lidi buď posílá na smrt, nebo je zabíjí sám.

Légie svobodného Ruska: víc než symbol

Légie svobodného Ruska, do jejíchž řad Jagušev nakonec vstoupil, není jen mediální značka. Oficiální kanály jednotky ukazují výcvik úderných rot, bojové sladění pěchoty a její příslušníci dostávají ukrajinská bojová vyznamenání. Jde o reálnou ozbrojenou formaci ruských občanů, kteří se rozhodli bojovat proti putinovskému režimu v rámci Sil obrany Ukrajiny.

Stojí za zmínku, že Česká republika nemá nic srovnatelného s projektem I Want to Live. Ruský dezertér, který by se dostal na české území, by žádal o mezinárodní ochranu v režimu zákona o azylu, standardním individuálním řízením přes Ministerstvo vnitra. Žádná speciální hotline, žádné koordinované vyvedení z bojové zóny. Ukrajinský projekt je unikátní válečný nástroj, který zároveň slouží k rozšiřování výměnného fondu: každý koordinovaně zajatý ruský voják zvyšuje šanci na návrat ukrajinského zajatce z ruského zajetí.

Sergej Jagušev teď stojí na stejné frontové linii, kterou dvakrát překročil. Tentokrát s jasným vědomím, na které straně chce být, a se zbraní v ruce, která míří přesně opačným směrem než předtím.