Sestřelit moderní řízené střely rozhodně není jednoduché, natož zbraněmi, které k tomu původně vůbec nebyly určeny. Možné to však přece jenom je.
Obrana proti moderním řízeným střelám je věda a souboj o to, zda se střele podaří díky různým opatřením proniknout protivzdušnou obranou. Jedním z nich je nízká výška, což komplikuje její zaměření radarem i sestřelení nějakou protistřelou. Na druhou stranu to ale znamená, že může být střela v dosahu i relativně starých nebo primitivních zbraní, i když ty mají na její zaměření jenom málo času. I přesto se jim však může úspěšný zásah podařit, což dokládá video zveřejněné na Twitteru profilem Ukrainian Front (Ukrajinská fronta), které je vidět níže.
Staré protiletadlové dělo a útočná puška
Sestřelení moderní řízené střely dokumentuje video pod tímto článkem. Je na něm zachycené staré sovětské protiletadlové dělo ZU-23-2 a voják s útočnou puškou, pravděpodobně se jedná o AK-74, ale kvůli kvalitě záběrů to lze rozeznat jenom velmi obtížně. Když se v dohledu objevil neznámý typ ruské řízené střely letící nízko nad zemí, spustily proti ní palbu obě zbraně. Úspěšný zásah dokazuje exploze, která o chvíli později nastala.
Nejpravděpodobněji stojí za sestřelem ZU-23-2, což je sovětské protiletadlové dělo vyvinuté na konci 50. let 20. století, udává ArmyRecognition. Bylo navrženo, aby zasahovalo nízko letící cíle na vzdálenost 2,5 kilometru a při palbě na pozemní cíle, např. obrněná vozidla, na vzdálenost 2 kilometrů. Tvořeno je dvěma automatickými kanony ráže 23 milimetrů, z nichž má každý zásobník na 50 střel, a obsluha většinou pálí v krátkých dávkách.
Mířit útočnou puškou na střelu je obtížné
Daleko méně pravděpodobné je, že se do řízené střely trefil voják s automatickou puškou AK-74, i když vyloučit to samozřejmě nelze. MilitaryToday uvádí, že puška využívá munici ráže 5,45 x 39 milimetrů a má efektivní dosah až 500 metrů, ale na druhou stranu, hlavně při střelbě dávkou je s ní velice obtížné mířit, a navíc by voják musel velice přesně odhadovat předsazení, což efektivní palbu na rychle letící cíl výrazně komplikuje.
I když letící ruská řízená střela není malý cíl, neznamená to, že by byl jednoduchý. Třeba střela Ch-101 odpalovaná z letadel má na délku 7,41 metrů a přes půl metru v průměru, uvádí MissileThreat, a pohybuje se cestovní rychlostí Mach 0,58, ale její max. rychlost je Mach 0,78. Létá ve výšce 30 až 60 metrů, což znamená, že se objeví v zorném poli pozorovatele ze země jenom na několik sekund. Její sestřelení tak lze považovat za veliký úspěch.
⚡️🇺🇦Ukrainian military personnel shoot down a 🇷🇺Russian cruise missile from a ZU-23-2 anti-aircraft gun. pic.twitter.com/lcAMReZi4b
— 🇺🇦Ukrainian Front (@front_ukrainian) January 2, 2024
Sestřelení ruské řízení střely dělem ZU-23-2 nebo AK-74