Mezi nejobávanější zbraně studené války patřily balistické rakety krátkého a středního doletu s jadernými hlavicemi. Rozmístěny byly na obou stranách železné opony a kdykoliv mohly zasáhnout cíle kdekoliv v Evropě. Ke konci studené války se nicméně Sovětský svaz a Spojené státy americké dohodly, že tyto rakety mít nebudou, načež nebezpečí pominulo. V současné době ale žádná omezení pro nikoho neplatí, takže lze podobné rakety opět produkovat, což mimochodem dělají již delší dobu jiné státy.

Raketa by mohla udeřit kdekoliv v Evropě

Balistické rakety krátkého a středního doletu mají dosah od 500 do 5 500 kilometrů, vysvětluje Wikipedia, a dělí se ještě do několika dalších podkategorií. Znamená to, že rakety s nejdelším dosahem umístěné třeba za Moskvou by dokázaly zasáhnout jakékoliv místo v Evropě, i když nejen zde. Dosud se Evropa, respektive evropští členové NATO, takového útoku bát nemuseli, ale pokud by Rusko začalo takové rakety opět vyrábět, situace by se rázem změnila.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruské federace

Rusko samozřejmě disponuje i jinými nosiči schopnými zasáhnout cíle v Evropě, jmenovitě jde o řízené střely Ch-102 s hlavicí o síle 250 kilotun, uvádí MissileTreath. Jejich dosah je až 2 800 kilometrů a odpalovány jsou ze strategických bombardérů. Jenomže taková řízená střela letí většinou jenom vysokou podzvukovou rychlostí nízko nad zemí, kde ji lze sestřelit běžnými systémy protivzdušné obrany. Na balistické rakety jsou však potřeba vyspělé systémy, třeba MIM-104 Patriot, které řada členů NATO nemá nebo jich existuje málo.

Rakety středního doletu již ve světě jsou

Problém balistických raket krátkého a středního doletu není jenom ruský, ačkoliv by země mohla začít tyto zbraně produkovat, uvádí ArmyRecognition. V posledních desetiletích začaly podobné zbraně vyrábět i jiné státy, třeba Čína, Severní Korea a Írán, neboť se na ně smlouva nevztahovala. Situace je tak vážná, že podobné rakety nejspíše bude muset začít produkovat i NATO, jenom aby mělo adekvátní odpověď, případně vyvinout lepší zbraně.

Hwasong-16B je nejnovější severokorejský hypersonický komplet, na jehož vývoji se pravděpodobně mohlo podílet Rusko

Pro evropské členy NATO, včetně České republiky, to znamená, že budou muset začít budovat obranu proti raketám, a to včetně raket krátkého a středního doletu. Za tímto účelem již vznikl program European Sky Shield Initiative. Wikipedia uvádí, že je do něj v současné době zapojeno 21 států a další se pravděpodobně přidají. Vybudovat chtějí společný integrovaný systém, který by měl být založený hlavně na systémech IRIS-T SLM, MIM-104 Patriot a izraelském Arrow 3. Hlavně ten by měl být schopen hrozbu raket krátkého a středního dosahu řešit.