Armády stále testují, jakým způsobem útočit na opevněné linie za situace, kdy je ve vzduchu množství dronů. Teoreticky se nabízí řešení na obrněnce včetně tanků nainstalovat různé protidronové překážky, ale ty stačit nemusí. Bezpilotní letouny totiž nejsou jedinou zbraní proti tankům a dalším vozidlům, ve hře je také dělostřelectvo, protitankové střely a miny. Řešení problému však téměř neexistuje a experimenty si často vyžádají veliké oběti.

Krabicová nástavba a pod ní výsadek

Skvělý příklad útoku dronů proti chráněným tankům ukazuje video níže. MilIn k němu uvádí, že zobrazuje osud dvou kolon ruských tanků, z níž bylo v každé 6 obrněnců. Tanky byly viditelně chráněny nástavbami připomínající krabice, pod nimiž jelo na korbě několik vojáků, jelikož kolonu nedoprovázela bojová vozidla pěchoty ani transportéry. Wikipedia uvádí, že takovým tankům je přezdíváno želví a že ruská armáda takto nejčastěji používá T-62, T-72 a T-80. Vzhledem k zakrytí nástavbami je ale téměř nemožné je identifikovat.

Video: zabalit ruský tank do „želvího krunýře“ může dávat pro zvýšení ochrany smysl, zároveň ho to však vyřazuje z boje

Na kolony útočily také drony a nejspíše zaznamenaly i nějaké úspěchy, protože úplně 100% tank zakrýt nelze. Video dokládá, že byla naprostá většina obrněnců zničena, a některé až v okamžiku, kdy prchaly. Záběry ukazují i to, jak na ně dopadají protitankové střely, ovšem ani ty slabá nástavba zadržet nemůže. Například ukrajinská střela systému Stugna-P může zasáhnout cíl na vzdálenost až 5 km, udává ArmyRecognition, přičemž disponuje tandemovou hlavicí proto reaktivnímu pancéřování a prorazí pancíř o síle min. 800 mm RHAe.