Známý politolog a odborník na Ukrajinu nevylučuje, že prezident Putin se bude snažit vyvolat další problémy na Ukrajině. Dokazuje to na jeho výrocích.
Známý britský politolog a odborník na Ukrajinu i Rusko Taras Kuzio již v roce 2010 předpověděl ruské obsazené Krymu a sesazení ukrajinského prezidente Viktora Janukoviče. Nyní varuje, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se může v budoucnu rozrůst více než v současnosti. Dokazujete jak na výrocích ruského prezidenta Vladimíra Putina, tak na odhodlání mnoha Ukrajinců se ruskému vměšování do jejich země bránit.
Rusové myslí, že jsou s Ukrajinci stejní
Politolog argumentuje především na základě dlouhého článku, který v červenci vydal Vladimír Putin na internetových stránkách své kanceláře. Snaží se prezentovat historickou jednotu Rusů a Ukrajinců. Je plný tvrzení o tom, jak Rusové a Ukrajinci byli vždy pospolu, jak bojovali za své slovanství, jazyk a další práva. Například používá i příměr, že slovo Ukrajina vzniklo ze staroruského slova označující okrajové části země. Kuzio upozorňuje, že jde o názor zakořeněný v ruské společnosti a podporovaný režimem i místními médii.
Podle něho se tak obyčejné Rusové nemají šanci dozvědět, že mnoho Ukrajinců podobný názor absolutně nesdílí. Třeba to, že dvě třetiny Ukrajinců již Rusy nevidí jako bratrský národ. Byly to také mnohé dobrovolnické prapory Ukrajinců, často ruskojazyčných, kteří v letech 2014 bojovaly a zastavily postup Rusů na Donbase a Luhansku. Dva miliony vnitřních uprchlíků před konfliktem na východě země také mluví rusky. Utekli paradoxně před ruskou intervencí, která je měla chránit.
Putin tomu věří, chce vejít do dějin
To odporuje Kremlem šířenému narativu o puči organizovaném západem, do kterého byli obyčejní Ukrajinci vtaženi. Podle Kuzia ale svým slovům ruský prezident skálopevně věří a má minimálně 4 pádné důvody, proč zahájit nějakou akci na Ukrajině. Že je schopen se do takového dobrodružství pustit, dokázal nejen na Ukrajině, ale před tím třeba v Gruzii. Prvním důvodem je víra, že Ukrajina je vlastně ruská země. Existence nezávislé Ukrajiny je pro něj vlastně překážkou v projektu velkého Ruska.
Druhým je skutečnost, že Putin by rád vstoupil do historie. A to se nemůže stát, pokud by ztratil Ukrajinu. Tím by ztratil nárok na to ocitnout se v análech. Třetí motivací Putina je získat větší kontrolu nad Černým mořem. Buď obsazením oblastí zásobujících okupovaný Krym vodou, nebo úplné odstřižení Ukrajiny od pobřeží. Posledním motivem je víra v Rusko jako velmoc a hegemona nad Euroasií. Ztráta vlivu v druhé největší části bývalého SSSR znamená, že je tato víra značně oslabena.
Jakkoli se Putin a jeho režim budou snažit vyvolávat konflikty na Ukrajině, nebudou to mít podle Kuzia jednoduché. Třeba Gruzie byla malá země, ale obsadit významnou část Ukrajiny a Kyjev znamená překonat 750 kilometrů. Na úspěch operace by byla potřeba asi polovina celé ruské armády. Ta by musela počítat s odporem ukrajinské armády a dobrovolníků. A také s partyzánským bojem na okupovaných územích. Mnoho Ukrajinců je totiž v rozporu s ruským přesvědčením připraveno svoji zemi tvrdě bránit.
Zdroj: TheNationalInterest, Kreml
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 23520
Události
|
PŘEČTENÍ: 31030
