Rusko oznámilo použití hypersonické rakety Kinžal na Ukrajině. Událost vyvolává několik otazníků a pochybností

Hypersonické zbraně jsou jednou z nejmodernějších novinek, na kterou se soustředí vojenské velmoci. Kolem ruského Kinžalu je příliš spekulací.

i Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY
                   

Rusko v konfliktu na Ukrajině mělo překročit další milník. Oznámilo, že do bojů nasadilo hypersonickou raketu Ch-47M2 Kinžal, aby zničilo podzemní sklad raket a munice v Ivanofrankivské oblasti poblíž hranic s Rumunskem. Jedná se pravděpodobně o první nasazení této zbraně v historii. Nad událostí se vznáší několik otazníků. A není ani jisté, že vše, co o ní Rusko sdělilo, je zcela pravda.

Kinžal dosahuje veliké rychlosti

Nasazení Kinžalu ruské sdělovací prostředky oznámily 19. března, útok měl proběhnout o den dříve. Raketa je ve výzbroji ruské armády velkou novinkou, její existenci prezident Vladimir Putin oznámil v roce 2018. Je Ruskem označována za hypersonickou zbraň, která by měla dosahovat rychlosti až Mach 12. V závěrečné fázi letu by měla být schopna manévrů, aby se vyhnula protiraketové obraně. Tato informace je předmětem značných pochybností. Navíc je velkým otazníkem, kolika raketami Rusko vlastně disponuje. Předpokládá se, že malým počtem.

Zveřejnil(a) Giovanni Persiani dne Pondělí 28. února 2022

Rychlost dosahovaná střelou opravdu hypersonická je, ale nejde tak zcela o klasickou hypersonickou zbraň poháněnou scramjetem. Kinžal je totiž raketovým motorem poháněnou upravenou verzí balistické rakety Iskander, která je odpalována ze země. Balistické střely jako hypersonické označovány nejsou. V tomto případě je ovšem střela vypouštěna z letadla. K tomu se používají stíhací letouny MiG-31K nebo bombardéry Tu-22M3.

Díky tomu, že je střela vypouštěna nadzvukovými stroji ve velké výšce, se zvyšuje její rychlost a dolet oproti Iskanderu odpálenému ze země. Podle údajů zveřejněných ruskou stranou by raketa měla mít dolet 2 000 kilometrů, pokud je odpálena ze stíhače. V případě, že ji nese velký bombardér, je dolet 3 000 kilometrů. Hlavice, která může být i jaderná, má hmotnost 500 kilogramů. Na cíl střelu navádí družicový systém GLONASS, doplněný o inerciální navigační systém a v závěrečné etapě letu lze využít i optického naváděcího systému.

Nejasnosti kolem použití střely

Otázkou je, proč takto vyspělou zbraň Rusko na Ukrajině nasadilo. Dohadů je mnoho, faktů bohužel méně. Buď to svědčí o tom, že se ruská strana stále obává ukrajinské protiletadlové obrany, kterou se jí ani po více než třech týdnech nepodařilo neutralizovat. Podle Ukrajinců totiž Rusko ztratilo už téměř 100 letadel. Další možností je, že vyplýtvalo velké množství svých jiných přesně naváděných raket, především pozemních Iskanderů, a tak mu nezbývá než použít ještě modernější systém.

Zveřejnil(a) Suveer Dandora dne Středa 16. února 2022

Podle názorů převážné většiny analytiků může jít ale spíše o záměr. Prezentování a použití Kinžalu může být formou upozornění a výzvy Západu, aby se do konfliktu nepletl, protože Rusko má zbraň, která dokáže překonat i vyspělou protiraketovou obranu. Zároveň může jít o jakýsi vystupňovaný signál směrem k Ukrajině. Předvedením schopnosti supermoderní zbraně se mohou Rusové snažit nalomit odhodlání Ukrajiny bránit se jejich útoku a přimět ji na jednání akceptovat podmínky Ruska.

Server The Drive ještě upozornil na jednu nesrovnalost, a to u zveřejněného videa, které má ukazovat použití Kinžalu. Jednak na záběrech nejsou vidět sekundární výbuchy, které by se po zásahu skladu munice a raket měly objevit. Výbuch byl také zabírán z dronu. Pro ten by bylo velmi obtížné, i když asi ne nemožné, na tak vzdálené místo doletět. Server se pokusil místo záběrů dronu lokalizovat porovnáním se satelitními snímky Země. Došel k závěru, že zřejmě nejde o jihozápad Ukrajiny, ale oblast mezi Charkovem a Doněckem.

Proč podle vás Rusko použilo nebo alespoň oznámilo použití střely Kinžal?

Zdroj: BBC, Thedrive

Diskuze Vstoupit do diskuze
111 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články