Ruská PVO za 2,7 miliardy Kč v troskách. Ukrajinské drony za týden oslepily obranu, kterou Rusové budovali roky

První květnový týden 2026 přinesl sérii koordinovaných úderů proti vrstvám ruské PVO v Doněcké oblasti, Záporožské oblasti i v Brjanské oblasti na území Ruska. Mezi zničenými systémy figurují raketový komplex Buk-M3, komplex Tor-M2, radar Kasta a raketovo-kanónový komplex Tunguska. Nejde o náhodné zásahy příležitostných dronů. Oficiální komunikace Sil bezpilotních systémů (SBS) popisuje systematickou kampaň pod označením #ППОцід, koordinovanou s Centrem hlubinných úderů. Cílem není jen ničit drahou techniku, ale otevírat díry v detekci a palebném krytí, které chrání ruské vojáky, logistiku a týl.

Co přesně Ukrajinci zasáhli

Podle týdenního souhrnu SBS zveřejněného v květnu 2026 vypadá bilance prvního květnového týdne takto:

• Buk-M3 — dva kusy v Doněcké oblasti. Střední vrstva PVO schopná zasahovat letadla, vrtulníky, střely s plochou dráhou letu i některé balistické cíle. Exportní verze rodiny Buk uvádí dosah kolem 40–45 km a schopnost současného vedení palby proti desítkám cílů.
• Tor-M2 — Záporožská oblast. Krátkodosahová bodová ochrana proti letadlům, vrtulníkům, klouzavým pumám a dronům. Podle Rosoboronexportu zasahuje cíle zhruba do 16 km a vede palbu na čtyři současně.
• Radar Kasta — Záporožská oblast, operace 3.–5. května. Přehledový radar určený ke sledování nízko letících cílů. Jeho ztráta neznamená jen „minus jeden kus techniky“, ale výpadek schopnosti vidět, co se blíží.
• Tunguska — Brjanská oblast RF, zásah hlášený 8. května. Raketovo-kanónový komplex krátké vrstvy kombinující střely a automatické kanóny.

Celková škoda přesahuje podle souhrnu SBS 131 milionů dolarů, v přepočtu přes 2,7 miliardy korun. Přesný rozpad částky po jednotlivých kusech nebyl zveřejněn.

Co znamená „oslepit“

Vrstvená protivzdušná obrana funguje jako systém: radar odhalí cíl, střední vrstva typu Buk ho zasáhne ve větší vzdálenosti, krátká vrstva typu Tor nebo Tunguska pokryje to, co proklouzne blíž. Když zmizí radar a dvě vrstvy střelců, vzniká mezera v odhalení i v následném sestřelu.

Pro konkrétní sektor to znamená, že ruské velitelství, logistické uzly a další cíle v daném prostoru ztrácejí deštník. Další dronové a hlubinné údery se stávají snazšími. Samotné SBS tuto logiku formulují napřímo: čím méně protivník disponuje PVO, tím víc možností vzniká pro letectvo a deep strike.

Nejde přitom o kolaps celé ruské protivzdušné obrany. Moskva si drží zesílenou ochranu kolem politicky a režimně klíčových center. Velitel SBS Robert Brovdi v rozhovoru pro The Guardian mluví o „velké zdi“ kolem Moskvy. Praktický dopad kampaně je proto sektorový, ale právě v sektorech, kde Rusko potřebuje PVO k ochraně fronty a operačního týlu.

Ekonomika asymetrie

Dron je levný nosič účinku. Systém PVO musí být při nasazení viditelný a funkční: radar vysílá, odpalovač se rozvinuje, obsluha pracuje v předvídatelném režimu. To z něj dělá prioritní a dobře vyhodnocovatelný cíl pro průzkum a opakované útoky.

Pro Rusko je větší problém než samotná cenovka to, že levné drony nutí přesouvat a ředit drahé vícevrstvé komplexy. Brovdi tvrdí, že ukrajinské útoky ruskou PVO vyřazují rychleji, než ji Moskva stíhá obnovovat. Přesnou výrobní kapacitu Ruska pro Buk-M3 nebo Tor-M2 se v otevřených zdrojích nepodařilo doložit, ale logika je zřejmá: nahradit komplex s radarem, střelami, logistikou a vycvičenou osádkou trvá nesrovnatelně déle než vyrobit další dron.

Rozpočtově je týdenní škoda 131 milionů dolarů pro Rusko zvládnutelná, SIPRI odhaduje ruské vojenské výdaje pro rok 2026 na 29,9 bilionu rublů. Operačně je ale bolestivá, protože padá na prvky, které konkrétní sektory obtížně nahradí.

Širší kontext: kampaň, ne epizoda

Brovdi v rozhovoru pro The Guardian popisuje zranitelný prostor až do okruhu 2 000 km od frontové linie. Drony dnes podle něj nesou 80 % ničení na bojišti. První květnový týden s devíti zasaženými prvky PVO je důležitá epizoda širší kampaně, ne izolovaný úspěch.

Pro evropský bezpečnostní rámec včetně České republiky z toho plyne nepřímý, ale podstatný závěr: Rusko musí dělit PVO mezi frontu, průmysl, energetiku a symbolické režimní cíle. Hlubinné dronové údery se staly faktorem, který přepisuje pravidla o tom, co je v dosahu a co je chráněné. Argument pro vrstvenou vlastní PVO a ochranu kritické infrastruktury tím sílí, ne proto, že by Rusko bylo „vojensky vyřešený problém“, ale proto, že válka ukazuje, jak rychle se drahá obrana mění v trosky.

Devět prvků za týden. Díry v radaru, díry v krytí, díry v rozpočtu na náhradu. Příští týden přijde další souhrn, a s ním pravděpodobně další čísla.