Putin si pohrává s myšlenkou nukleární války: Svět se musí připravit na použití jaderných zbraní. Nebo ne?

Prezident Vladimir Putin uvedl ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Velká Británie bedlivě sleduje jakékoli změny na satelitních snímcích.

i Zdroj fotografie: Uživatel Edlar / Public Domain
                   

Selhání Ruska činí Vladimira Putina ještě nebezpečnějším. Ruskému prezidentovi pod nohama velmi rychle mizí všechny cesty k deeskalaci situace, které by mu umožnily zachovat si tvář, a tak si zřejmě myslí, že mu nezbývá nic jiného, než situaci dále vyhrocovat. Rusko řinčí zbraněmi a vztahy mezi Moskvou a Západem se od minulého týdne výrazně ochladily. Stupňující se napětí vyvolává obavy, že přímá konfrontace mezi oběma tábory je možná na spadnutí. Jaká je však pravděpodobnost konfliktu, v němž by měly své místo i nukleární zbraně?




Na programu je válka ekonomická

Na počátku minulého týdne ruský ministr zahraničí varoval, že hrozbu jaderné války není radno podceňovat. Rovněž prohlásil, že na dodávky zbraní Ukrajině může Rusko pohlížet jako na přímý vojenský zásah aliance NATO do války. Ruská válečná rétorika pak ještě přiostřila, když Vladimir Putin pohrozil všem zemím, které by snad jen zvažovaly do války zasáhnout, „bleskovou“ odvetou. Zjednodušeně řečeno se v nynější situaci dostane do ruského hledáčku každý, kdo se bude v prezidentových očích jevit jako „strategická hrozba“.

Rusko v posledních dnech zastavilo dodávky plynu do dvou evropských zemí – Polska a Bulharska, poněvadž oba státy odmítly za plyn zaplatit v rublech. Bezpochyby lze tedy hovořit o reálném riziku ekonomické války. Ovšem nukleární válka? Ta podle analytiků na ruském programu zatím rozhodně není.

Zveřejnil(a) Candice Lazariuk dne Neděle 27. března 2022

„Myslím, že je v tuto chvíli zcela vyloučeno, že by došlo k jaderné nebo snad třetí světové válce, která by se skutečně rozrostla za hranice Ukrajiny,“ řekl Samuel Ramani, geopolitický analytik a spolupracovník při Royal United Services Institute. Podle Ramaniho nelze opomenout fakt, že Rusko využívá riskantní politiky, v rámci níž balancuje na hraně s jadernými zbraněmi, již dlouhodobě. A to zejména jako způsobu, jak zabránit Západu v uplatňování a hájení bezpečnostní politiky, která se Putinovi nelíbí.

A skutečně, pokud se ohlédneme do historie, Putin má za sebou dlouhou minulost podobných výhružek, jejichž nepředvídatelnost se stupňuje vždy, když prezident nabude pocitu, že je Rusko nějakým způsobem ponižováno. Vyhrožování jadernými zbraněmi je totiž nedílnou součástí strategického plánu Kremlu, v rámci kterého mají nyní tyto hrátky s ohněm odradit země NATO od dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu.

Znovunalezená ukrajinská národní identita

V současné době je Putinovým největším problémem skutečnost, že jeho selhání začínají být příliš znatelná na to, aby je dokázal skrýt. Nepotrvá dlouho a nepomůže mu ani opona ruské propagandistické mašinerie. Na Ukrajinu zaútočil zčásti proto, aby zabránil expanzi NATO – místo toho se však v důsledku ruské agrese hrnou do aliance další státy. A ještě letos se možná rozroste hned o dva nové členy.

Svému lidu slíbil sjednocení dvou národů, které ve své realitě považuje za jednotné – přičemž se snažil Ukrajince připravit o jejich národní identitu. I zde však tvrdě narazil a naopak utvrdil Ukrajince v jejich samostatnosti. Zavázal se k obnově imperiální velikosti a upevnění mezinárodního postavení Ruska, místo toho ale udělal ze své země mezinárodního vyvrhele. A takto by se dalo pokračovat téměř donekonečna.

Pointou toho všeho je, že Putin prohrává na válečném i politickém poli už jen proto, že válku nevyhrál hned na začátku, jak podle všeho plánoval. Naproti tomu Ukrajinci sice čelí velké vojenské a prozatím i technické přesile, nicméně mají na své straně jednu velkou výhodu. Jednoduše to, že zatím odolávají a neprohrávají, pro ně znamená obrovské vítězství, které je žene stále kupředu.

Kreml „překopává“ strategické plány

Putin se momentálně chová jako krysa zahnaná do kouta. Raději zaútočí, než aby se vzdal. A jak sám ruský prezident řekl – ustoupit nikdy nehodlá. Ovšem i krysy mají pud sebezáchovy. Jak již bylo zmíněno, sázky byly zvýšeny, když Rusko přerušilo dodávky ruského plynu do Polska a Bulharska. Sice se nejedná o vojenský krok, avšak z historického hlediska je to zcela poprvé, co Rusko využilo energie jako zbraň. Ani v tom nejledovějším období studené války se Sovětský svaz neuchýlil k takovému kroku.

Na herním stole je tedy jistojistě válka ekonomická. A můžeme se vsadit, že ji bude brzy doprovázet i válka kybernetická. Ovšem nukleární? Určité riziko samozřejmě existuje, nicméně Putin si je velice dobře vědom toho, že NATO je technicky i vojensky daleko vyspělejší. Pro představu: pokud USA schválí nový balík vojenské pomoci Ukrajině, už jen samotné americké dodávky zbraní pokryjí značnou část ruského arzenálu na Ukrajině.

Zveřejnil(a) Al Jazeera English dne Úterý 26. dubna 2022

Moskva se tedy sice na jednu stranu ohání výhružkami jaderné války, na druhou však za běhu přehodnocuje své válečné cíle, neboť si je dobře vědoma, že si ukousla příliš velké sousto a není schopna obsadit celou Ukrajinu. Nyní se tedy soustředí na kontrolu východní a jižní části země s bezprostředním cílem vybudovat pozemní koridor, který by propojil Krym se separatistickou oblastí Donbasu.

Dalekosáhlejším cílem je pak s největší pravděpodobností odříznutí Ukrajiny od Černého moře a ovládnutí celého ukrajinského pobřeží, kde najdeme významná strategická města jako Oděsa, Mykolajiv či Cherson. Pobřežní pás by navíc spojil ukrajinské oblasti s Moldavskem, především pak se separatistickou oblastí Podněsteří, kde se momentálně nacházejí ruské „mírové“ jednotky.

Západ postrádá válečnou mentalitu

Ačkoli přímá konfrontace mezi Ruskem a Západem je momentálně spíše nepravděpodobná, západ by se měl naladit na válečnou mentalitu a připravit se na těžkosti, kterým by mohl čelit v důsledku pokračujících ekonomických dopadů války. Ty zahrnují především rostoucí náklady na energie či narušení dodavatelských a obchodních řetězců z Ruska a Ukrajiny.

A co se týče ruského prezidenta, i kdyby se Putin nominálně vyhnul porážce, jakékoliv vítězství, které se bude snažit ruskému lidu prodat, nebude nic tak velkolepého, jak plánoval. A právě v tom spočívá jeho osobní tragédie. Putinovi je jedno, kolik lidských životů s sebou vezme, hlavně když on sám neupadne v zapomnění.

Jak reálná je podle vás nukleární hrozba ze strany Ruska?

Zdroj: CNBC, Independent

Diskuze Vstoupit do diskuze
110 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Rodiče možná 5000 korun na dítě nedostanou. Návrh je prý protiústavní
VědaŽivě.cz
„Spor o maso“ stále nemá vítěze. Když ho přestanete jíst, na vaše zdraví to bude mít značný dopad – pozitivní i negativní
JakZdravě.cz
Nenechte se dostihnout osteoporózou. Pro pevné a zdravé kosti se doporučuje konzumace těchto 3 potravin
adbz.cz
Matka dvou dětí navrhla bez projektanta rekonstrukci bytu o 40 m². Světlý interiér prostor opticky o dost zvětšil