Rusko se bez dozoru Američanů „vydalo vlastní jadernou cestou“: počet atomovek může navýšit, ale nejspíše to neznamená nic

I když Vladimir Putin oznámil pozastavení dohody Nový START, bude se prý Rusko nadále řídit jejími limity. Ke značnému navýšení totiž nejspíše nemá prostředky.

Balistická raketa RS-24 Jars i Zdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska / Creative Commons / CC BY
                   

Jedním z velmi vážných důsledků války na Ukrajině je, že Rusko přestalo plnit dohodu na základě smlouvy Nový START, která limitovala počty aktivních jaderných zbraní Spojených států a federace, a současně definovala, jak budou ustanovení kontrolována. Inspekci však Rusko už nějakou dobu neumožňovalo a současné odstoupení od smlouvy může znamenat, že si bude v oblasti jaderných zbraní dělat doslova co se mu zlíbí, i když tamní vláda tvrdí, že počty stanovené v dohodě hodlá dodržovat.

Počty aktivních zbraní byly přísně omezené

Ruská federace a Spojené státy americké byly až do února 2022 v počtu aktivních jaderných zbraní jasně limitovány. Konkrétně mohl mít každý z nich připraveno 1 550 jaderných hlavic a 700 nosičů schopných je nějakým způsobem dopravit k cíli. Další zbraně a nosiče mohly být ve skladech, ale jejich aktivace vyžaduje nějaký čas. Největší jaderné mocnosti tak chtěly eliminovat riziko možného velkého konfliktu, což už ale nyní neplatí.

Smlouva Nový START ale nebyla dokonalá, potažmo všestranná. Zahrnovalo totiž pouze dvě zmíněné mocnosti, a Rusku se nelíbilo, že mají jaderné zbraně i američtí spojenci jako Velká Británie nebo Francie, což v jeho představách vychylovalo rovnováhu sil ve prospěch Západu. A nakonec nebyl domyšlen ani význam Číny, která není žádnou takovou dohodou vázána, ale počty jaderných hlavic a nosičů v posledních letech významně navyšuje. Na druhou stranu může hrát neoficiálně ve prospěch federace třeba Severní Korea.

Další nevýhodou bylo, že smlouva neřešila modernizaci zbraní ani nahrazování hlavic a nosičů novými. Toho využívalo především Rusko, které vyvinulo nové balistické rakety RS-24 Jars a RS-28 Sarmat, a k tomu staví nové ponorky Borej s moderními raketami RSM-56 Bulava. Arzenál pak doplňuje hypersonický kluzák Avangard s možností osadit na něj jadernou hlavici, nebo torpédo – možná spíše podmořský dron – Poseidon s jaderným pohonem a jadernou hlavicí. Amerika ale takové pokroky nedělala a třeba hypersonický kluzák dohání horkotěžko.

Staré Minuteman III se náhrady dočkají za 6 let

Spojené státy sice pracovaly na nových ponorkách, ale neustále mají ve výzbroji jenom staré nemoderní balistické rakety Minuteman III, které pochází z počátku 70. let 20. století. Až v posledních letech začaly do jaderné výzbroje investovat více a zavedly například novu jadernou pumu B61-12. Northrop Grumman navíc nyní připravuje nový typ mezikontinentální balistické rakety LGM-35 Sentinel, do výzbroje by měla být zavedena v roce 2029.

Zda může pozastavení smlouvy Nový START odstartovat nové závody ve zbrojení, je sporné. Jaderný arzenál je velmi drahý, jen pro představu: Francie vydává na 300 svých jaderných hlavic a nosičů zhruba 12 až 13 procent rozpočtu na obranu. Je tedy otázkou, zda si Rusko, ale i USA, vlastně mohou výrazně vetší arzenál dovolit. Jakákoliv platná dohoda, která by kontrolu počtů umožňovala, by nicméně byla lepší než nic, a nejlepší by bylo, kdyby zahrnovala i další jaderné mocnosti, případně alespoň tři největší, dvě předmětné a Čínskou lidovou republiku.

Odpal americké balistické rakety Minuteman III

Jak reálná je hrozba nových závodů v jaderném zbrojení?

Zdroj: TechWp
Diskuze Vstoupit do diskuze
51 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články