Jaderné velmoci chtějí vědět, zda proti nim jejich soupeři náhodou nevypustili rakety s jadernými hlavicemi. Jednou z možností je jejich detekce za pomoci radarů.
Jelikož je Rusko jednou z jaderných velmocí světa, chce se samo různými způsoby včas dozvědět, zda na něj někdo jiný neodpálil střely s jadernými hlavicemi. Je to jeden ze základních pilířů jaderného odstrašení, protože když velmoc bude o letících raketách (zbraních) vědět, může vypustit ty své ještě před tím, než by byly nepřátelskou palbou zasaženy. Pokud ale jaderná velmoc o možnost detekce raket přijde, může to být obrovský problém.
Rusko má mít 8 radarů typu Voroněž
Detekovat odpal raket s jadernými hlavicemi je samozřejmě možné více způsoby – jedním z nejjednodušších a nejpoužívanějších je síť radarů s vysokým výkonem a dosahem neustále sledující oblohu. Sovětský svaz, resp. Rusko, samozřejmě takovouto sítí disponovalo a disponuje a postupně ji modernizuje. Aktuálně se spoléhá na síť 8 radarů typu Voroněž rozmístěných na 7 místech svého území, uvádí Wikipedia, a další radary buduje.
Orsk, la inundación ha dañado al enorme sistema de alerta temprana Voronezh-M pic.twitter.com/2lIRuUxEKg
— FONSEJ 🇪🇸🫶🇺🇦 (@FONSEJ1) April 9, 2024
Jeden z problémů Ruska je, že se tato síť strategických radarů ukazuje jako zranitelná. Defence Blog uvádí, že měl být naposledy poničen radarový komplex Voroněž-M u vesnice Gorkovskoje v Novoorském okrese nedaleko města Orsk. Stejně tak byla o několik dnů dříve poškozena podobná radarová stanice u města Krasnodar. Jestli jsou radary opravdu vyřazené, může to znamenat, že je v ruské síti včasného varování mezera. Na Rusko sice nikdo žádnými jadernými zbraněmi útočit nemíní, ale může to podporovat paranoiu vedení Kremlu.
Rusko není schopné radary ochránit
Za zničením nebo minimálně poškozením radarů mají stát sebevražedné drony dlouhého dosahu. RfeRl uvádí, že v případě útoku na radar u Orsku musel dron uletět 1 800 km, což mj. ukazuje, že Rusko není schopno ochránit svou klíčovou infrastrukturu nutnou pro jaderné odstrašení proti tak obyčejným útokům. Teoreticky to naznačuje, že by jeho radary bylo možné zničit úderem ze vzduchu a ruská protivzdušná obrana by s tím nedokázala nic dělat.
První z radarů typu Voroněž uvedlo Rusko do provozu v roce 2009. Jejich úlohou je monitorování vzdušného prostoru proti balistickým raketám, sledování letadel a dalších cílů. Existují v několika typech, ty nejlepší mají být schopné detekovat cíle o velikosti fotbalového míře až na vzdálenost 8 tisíc kilometrů. Najednou potom radar dokáže sledovat až 500 objektů. Podobnou radarovou síť měl ze starších radarů vybudovanou také Sovětských svaz, ale Voroněž má být prefabrikovaný a mnohem jednodušší na instalaci.