Rychlost může vojákům na motocyklech v určitých případech poskytnout ochranu, ale před dělostřelectvem je rozhodně ochránit nemusí.
Jednou z metod, jak se může ruská armáda snažit čelit sebevražedným dronům v bojové zóně, je nasazování jezdců na motocyklech. Vychází to z jednoduchého předpokladu, že pojedou rychle, takže si jich drony buď nevšimnou, případně je nechytí. V určitém okamžiku to může platit, ale rozhodně to není zcela bezpečný způsob, jakým by se vojáci mohli na frontě pohybovat. Navíc na ně nemusí útočit jenom drony, a pak může být motocykl k ničemu.
Většinu motocyklů rozstříleli dělostřelci
Větší ruský útok na motorkách lze vidět na videu níže. MilIn uvádí, že se ho účastnilo hned 14 jezdců, a lze jasně vidět, jak se hnali vysokou rychlostí po cestě – nejspíše aby se dostali k zákopům obránců. Jenomže je spatřil průzkumný dron a navedl na ně dělostřeleckou palbu, která se ukázala být proti zcela nechráněným vojákům jako mimořádně účinná (nepřekvapivě) a mnoho z nich, min. 8, doslova smetla; přeživší vojáci pak hledali kryt, kde se dalo.
Nasazování motocyklů ruskou armádou je relativně časté. Forbes uvádí, že mnohé ruské jednotky prochází za tímto účelem i výcvikem, ale není údajně příliš sofistikovaný – jde hlavně o to, dostat se co nejrychleji přes zónu, v níž mohou číhat drony nebo být nakladené miny. Voják jedoucí na motocyklu má také nejspíše jenom základní ochranu, tedy helmu a balistickou vestu, což ho proti dělostřelectvu neochrání. Article36 uvádí, že například dělostřelecký projektil ráže 155 milimetrů má smrtící účinek do vzdálenosti až 50 metrů.