Rusové se chlubili raketou RM-48U s rychlostí Mach 6. Jsou to neschopní plácalové, 95 ze 117 součástek je amerických

Dne 10. září 2026 zveřejnila ukrajinská vojenská rozvědka HUR prostřednictvím portálu War&Sanctions kompletní technický rozbor rakety RM-48U, střely, kterou Moskva prezentuje jako vlastní vyspělou schopnost rychlého balistického úderu. Výsledek analýzy je pro Kreml trapný. Ze 117 analyzovaných elektronických součástek jich 95 pochází od amerických výrobců. Zbraň, která má létat rychlostí kolem Mach 6 a devastovat ukrajinská města, je ve skutečnosti frankensteinovská montáž ze starých protiletadlových raket, a její mozek tvoří čipy, které si Rusko neumí vyrobit samo.

Protiletadlová raketa v roli útočné balistiky

RM-48U není nová konstrukce od nuly. Jde o jednostupňovou střelu na tuhé palivo, která vzniká přestavbou vysloužilých protiletadlových raket systémů S-300 a S-400. Motor pochází z rakety 48N6DM, ocasní část z 48N6E2 a přístrojová sekce kombinuje prvky střel 9M96 a 48N6E2. Dosah činí až 400 kilometrů, bojová hlavice váží 199 kilogramů.

Proč to Rusko dělá? Důvod je pragmatický. Sovětské zásoby protiletadlových střel se blíží konci životnosti, odpalovací zařízení jsou už rozmístěná a Moskva potřebuje rychle navýšit počet útočných prostředků vedle dražších a složitějších Iskanderů. Podle údajů Ukrajinské Pravdy Rusko za rok 2025 vyrobilo přes 200 kusů RM-48U a pro rok 2026 míří nad 480 kusů, tedy přibližně 50 měsíčně. Nejde tedy o kuriózní improvizaci, ale o běžící výrobní linku.

Rychlost, která zabíjí, a čipy, které ji umožňují

Rychlost Mach 6 znamená řádově 7 000 až 7 500 km/h. Ukrajinské odhady pro příbuznou střelu 48N6DM hovoří dokonce o přibližně 2,5 km/s, tedy kolem 9 000 km/h. V praxi to znamená jediné: cíl vzdálený 200 kilometrů může být zasažen během několika minut a obránci zbývá minimální reakční okno na odpal protirakety.

Střela je reálně nebezpečná. Proti městům a civilní infrastruktuře představuje vážnou hrozbu, i když ve srovnání s Iskanderem-M (dosah až 500 km, hlavice 480–700 kg, rychlost rovněž kolem Mach 6) nese menší náklad a je méně přesná. A vedle Kinžalu Ch-47M2, který akceleruje až na Mach 10 s doletem přes 2 000 kilometrů, patří RM-48U spíš do kategorie „levnější druhá vlna“ salvy. Jenže právě v tom je její role: zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu množstvím rychlých cílů najednou.

Zachytit ji dokáže systém Patriot, který má podle výrobce Raytheon přes 150 bojových záchytů balistických střel od roku 2015, nebo evropský SAMP/T NG konstruovaný proti manévrujícím balistickým i hypersonickým hrozbám. Problém ale není jen technický. Každý interceptor stojí násobně víc než přestavěná protiletadlová raketa.

Americký mozek v ruském těle

A tady přichází jádro celého příběhu. Rusko umí vyrobit drak a motor, to jsou relativně jednoduché mechanické a chemické komponenty. Co neumí, je mikroelektronika. Navigační moduly, radiofrekvenční součástky, čipy řídící navedení. Právě ty tvoří 95 ze 117 analyzovaných elektronických komponent amerického původu. Veřejně publikované shrnutí HUR ukazuje dominantní americký podíl a několik dalších zemí: Tchaj-wan, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Japonsko, Jižní Koreu a Francii. Úplný rozpad všech položek v otevřené verzi není plně vyložen, ale americká převaha je drtivá.

Mezi konkrétně jmenovanými zahraničními dodavateli figuruje i francouzská firma 3SP Technologies z Nozay, výrobce aktivních optoelektronických komponent, jejíž laserová dioda se v RM-48U objevila. Americký Bureau of Industry and Security výslovně uvádí, že řada elektronických položek je pro ruské zbraňové programy kritická právě kvůli nedostatku domácí výroby.

Zbraň prezentovaná jako ukázka ruské technologické soběstačnosti je tedy ve skutečnosti důkazem pravého opaku.

Jak se čipy dostanou do Moskvy

Sankce fungují, ale ne jako zeď, spíš jako zdražení a kriminalizace dodávek. Americký FinCEN popsal opakující se schéma: prostředník ve třetí zemi založí civilně vypadající firmu, objedná komponenty pod falešně deklarovaným účelem, rozdělí zásilky pod kontrolní prahy a přesměruje je ke skutečnému ruskému koncovému uživateli. Nejčastější trasy vedou přes Čínu, Hongkong a Turecko. Bureau of Industry and Security přidává širší seznam rizikových tranzitních zemí: Arménii, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tchaj-wan i Spojené arabské emiráty.

Evropská unie na to reaguje průběžným zpřísňováním. Podle přehledu Evropské komise zavedla povinnou smluvní klauzuli „No Russia Clause“, tranzitní zákazy a nástroj proti obcházení sankcí vůči třetím zemím. České ministerstvo průmyslu a obchodu i Celní správa připomínají zákaz vývozu pokročilých technologií do Ruska a povinnost smluvně zakázat reexport citlivého zboží. Česká stopa u RM-48U se ve veřejně dostupných podkladech neobjevuje, ale tlak na prověřování odběratelů roste napříč celou unií.

Co může odhalení změnit

Ukrajinská rozvědka nezveřejnila jen technický rozbor. Spolu s ním publikovala jména 63 ruských firem a jejich zaměstnanců zapojených do výroby. Kancelář prezidenta Zelenského na konci srpna 2026 uvedla, že partnerům předala materiály k celému výrobnímu řetězci (přes 200 závodů a více než 1 600 strojů) a očekává zařazení více než stovky firem na sankční seznamy. V americké praxi to může znamenat zařazení na Entity List, blokaci majetku přes SDN List nebo licenční překážky, které dodavatelům znemožní legální obchod.

Úplné zastavení výroby by bylo příliš optimistické tvrzení. Rusko zatím ukazuje, že umí sahat do zásob a obcházet restrikce. Ale každé zpřísnění sankce prodražuje, každá odhalená trasa nutí hledat novou a každý zveřejněný čip ztěžuje jeho opětovné obstarání. Podle ukrajinské strany mohou cílené sankce a exportní kontroly mít „rozhodující dopad“ na schopnost Ruska balistické zbraně vyrábět.

Raketa RM-48U létá rychlostí Mach 6 a zabíjí. Ale její skutečný příběh není o ruské síle, je o tom, že bez amerických čipů, švýcarské elektroniky a francouzských laserových diod by Moskva nedokázala postavit ani přestavěnou protiletadlovou střelu. Válka, která trvá už více než čtyři roky, odhaluje ruský zbrojní průmysl jako kolos na hliněných, a hlavně cizích, nohách.