Video: Rusové se u Kupjansku zbaběle schovali mezi civilisty a utíkali plynovodem. Použili je jako živé štíty

Dne 27. září 2026 zachytily průzkumné drony 2. sboru Národní gardy Ukrajiny „Chartija“ neobvyklý průvod v kupjanském sektoru. Skupina devíti civilistů, mezi nimi děti, starší lidé a osoba o berlích, kráčela otevřeným terénem z kupjanské komunity přes vesnici Holubivku směrem k jednomu ze vstupů do plynovodu Šebelynka–Ostrohožsk. Vedle nich šli muži odvodového věku v civilním oblečení, které „Chartija“ identifikovala jako ruské vojáky. U vstupu do potrubí čekali další ozbrojenci, kteří celý proces sami natáčeli. Ukrajinská strana měla skupinu celou dobu na obrazovce. Přesto nevystřelila. Důvod je prostý a zároveň děsivý: palba by s nejvyšší pravděpodobností zasáhla nejdříve civilisty, ne vojáky, kteří se za ně schovali.

Trasa útěku: deset kilometrů potrubím

Plynovod Šebelynka–Ostrohožsk není žádná úzká trubka. Jde o dutou kovovou trasu dostatečně prostornou na to, aby jí prošel dospělý člověk, a právě proto ji ruské síly v kupjanském sektoru už dříve využívaly k tajným přesunům útočných skupin. Podle mluvčího „Chartije“ Volodymyra Dehtiarjova měli civilisté včetně dětí a seniorů urazit uvnitř potrubí více než deset kilometrů. Výstup vedl pravděpodobně do lesa směrem k okupovanému území.

Potrubí nelze jednoduše zničit dronovým zásahem ani „zalít“. Pro ukrajinské síly představuje trvalý taktický problém: Rusové ho používají nejen k evakuaci, ale i k logistice a dopravě posil do lesních masivů kolem Kupjansku. Mluvčí sboru přitom připomněl, že podobné využití potrubí zaznamenali i u Avdijivky a v prostoru Sudži. Kupjanský případ ale označil za první, kdy se v zóně odpovědnosti sboru objevila takto velká denní skupina s civilisty.

Proč Ukrajinci nevystřelili

Bojiště u Kupjansku je, jak to popsal Dehtiarjov, „velmi transparentní“. Drony monitorují terén nepřetržitě, pohyb po povrchu je pro ruské vojáky vysoce rizikový. Právě proto se část z nich převlékla do civilního oblečení, podle naší dedukce šlo o snahu ztížit identifikaci z výšky a současně zvýšit šanci na přežití při ústupu. A právě proto mezi sebe vzali civilisty.

Přítomnost dětí, seniorů a člověka o berlích vytvořila situaci, v níž by jakýkoli zásah dopadl primárně na neozbrojené lidi. Ukrajinská strana proto zvolila jedinou odpovědnou variantu: nepřerušované sledování z dronů, dokumentaci a předání materiálů vyšetřovatelům. Přesně na to ruská strana kalkulovala. Civilisté nebyli náhodní spolucestující, byli pojistkou proti palbě.

Válečný zločin, ne metafora

Označení „živý štít“ v tomto případě není novinářská nadsázka. Mezinárodní humanitární právo zakazuje použití civilistů k ochraně vojenských operací výslovně: článek 51 odst. 7 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám říká, že přítomnost civilního obyvatelstva nesmí být využívána k tomu, aby určitá místa nebo oblasti byly uchráněny před vojenskými operacemi. Vedle toho článek 49 IV. Ženevské úmluvy zakazuje nucený transfer a deportaci chráněných osob.

Kupjanský incident tak nese dvě právní roviny najednou: použití lidských štítů a nucený přesun civilistů z jejich území. Charkovská oblastní prokuratura už potvrdila, že případ vyšetřuje jako válečný zločin. Šéf příslušného útvaru prokuratury Spartak Borysenko podle Suspilne Charkiv uvedl, že vyšetřovatelé spolupracují s armádou i dalšími orgány na identifikaci osob zachycených na záběrech. Podrobnosti o aktuálním stavu a místě pobytu civilistů prokuratura nezveřejňuje s odkazem na ochranu jejich bezpečnosti a tajemství vyšetřování.

Samotná existence dronových záběrů je silný důkazní začátek, nikoli automatický rozsudek. Aby se případ dostal k soudu, musí vyšetřovatelé doložit konkrétní pachatele, jejich vojenský status a případnou velitelskou odpovědnost. Mezinárodní trestní soud přitom ve věci Ukrajiny už ukázal, že je ochoten jít vysoko: v březnu 2023 vydal zatykač na Vladimira Putina za nezákonnou deportaci ukrajinských dětí, v červnu 2024 přibyly zatykače na bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova.

Pozor na ruskou propagandu

„Chartija“ výslovně varovala, že záběry pořízené ruskými vojáky u vstupu do potrubí se mohou objevit v ruských médiích jako údajná „evakuace“ nebo „záchrana“ civilistů. Zatím není potvrzeno, že by takový propagandistický produkt vyšel. Materiál na něj ale existuje, ruští vojáci průchod civilistů kamerovali, což pro podobné rámování vytváří hotový polotovar.

Právě proto je důležité, že ukrajinská strana incident zdokumentovala nezávisle z dronů a zveřejnila kontext dříve, než ho mohla ruská propaganda překroutit. Válka na Ukrajině, která trvá už více než čtyři a půl roku, opakovaně ukázala, že boj o interpretaci záběrů je stejně důležitý jako boj o terén.

Devět civilistů zmizelo v plynovodu. Jejich osud zůstává neznámý. Záběry, které po nich zbyly, ale mluví jasně, a jednou mohou mluvit i u soudu.