Video: až vyzývavě odhalenou 6člennou ruskou dělostřeleckou baterii je možné zničit za pár minut, a to bez velké práce

Jak jsou tažená děla silná, tak jsou i velice zranitelná. Svou pozici totiž jenom tak neopustí, díky čemuž je velice snadné na ně zaútočit ze vzduchu.

Houfnice D-20 i Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Ukrajiny / Creative Commons / CC BY
                   

Těžké dělostřelectvo je stále důležitou součástí bojiště, a tak je snaha o jeho zničení pochopitelná; běžně ho přitom tvoří samohybné i tažené houfnice. Výhodou první ze skupin je možnost jednoduše změnit pozici, což ji tolik nevystavuje odvetným útokům, a navíc může být i pancéřovaná a chránit tak osádku. Naopak druhá skupina takové výhody nemá a je mnohem ohroženější jak protibateriovou palbou, tak třeba drony.

Děla někdy není zrovna těžké odhalit

Jak snadné je ničit tažené dělostřelectvo, ukazuje video pod tímto článkem. Tažené dělo je většinou umístěno v okopech, aby bylo chráněno proti střepinám vznikajícím při útoku, ale takové postavení lze snadno objevit, a zvláště za pomoci průzkumných dronů. Jak je patrné, podařilo se jim tak odhalit postavení 2 houfnice D-20 a 4 houfnice D-30, uvádí MilIn, na něž nakonec zaútočily sebevražedné drony a během velmi krátké chvíle je zničily.

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastnit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.

Střelba houfnice D-30 iZdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických
Střelba houfnice D-30

První ze zničených zbraní byly houfnice D-30. Jedná se o tažené dělo zařazené do výzbroje sovětské armády v 60. letech 20. století, uvádí ArmyRecognition, nakonec sloužilo a slouží v mnoha dalších zemích. Jde o zbraň ráže 122 milimetrů, munice do něho je explozivní nebo kumulativní. S běžným střelivem je dosah jen 15,4 kilometru, což znamená, že dělo bývá relativně blízko frontě a je tedy zranitelné. Rychlost střelby je až 8 ran za minutu.

Slouží dodnes, ale dosah je handicapem

Houfnice D-30 je těžší než D-20, a její ráže je 152 milimetrů. WeaponSystems uvádí, že ji sovětské ozbrojené síly začaly do výzbroje zařazovat již v 50. letech 20. století, a i když už je tedy konstrukce nějakých 70 let stará, stále je ve světě relativně často používaná. A to i přesto, že má dosah jenom 17,4 km, ačkoliv kadence až 6 ran za minutu není nejhorší. Zároveň však platí, že musí být v dosahu fronty, a tedy i sebevražedných dronů.

D-20, cvičné palby, Moldavsko, 2018

Královna bojiště, která patří mezi nejlepší zbraně, jaké kdy SSSR vyrobil: houfnice D-20 pamatuje ještě Stalina, a přesto je aktivní i dnes

Což je problém, neboť ani běžný FPV dron nemůže mít se zničením taženého dělo žádnou práci, jelikož mu v cestě nestojí žádné pancéřování. Je tedy jedno, zda nese třeba nějakou improvizovanou nálož nebo protitankovou hlavici, například z RPG-7, ve všech případech nějakou škodu způsobí. Jedinou možnou obranou by mohla být nad dělem nějaká natažená sít, ale v případech zachycených na videu tomu tak nejspíše nebylo.

Zničení 6 tažených děl drony

Existuje lepší způsob nasazení tažených houfnic, případně by měla být nějaká jejich ochrana povinností?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články