Zaútočíme jadernými zbraněmi. Pchjongjang vyhrožuje svým soupeřům i preventivním úderem. Severokorejský nukleární program pokračuje

Severokorejský diktátorský režim chřestí svými jadernými zbraněmi více, než bylo obvyklé. Až do září 2022 se totiž zaručil, že nezaútočí jadernými zbraněmi. Nyní ale země přijala zákon, který umožňuje je použít preventivně, pokud by se diktatura cítila ohrožena. Severní Korea také řekla, že se jaderných zbraní, které vlastní již 16 let, nikdy nevzdá. Takovýto postoj by mohl být velmi alarmující hlavně pro Soul, který se severním sousedem nemá mírovou smlouvu, stejně tak například i pro Japonsko. Teoreticky by mohly chtít jaderné zbraně na svoji obranu.

Jaderné zbraně chtěl režim dlouho

Severní Korea o vlastnictví jaderných zbraní usilovala již od 50. let. O pomoc s jejich vývojem její vůdci opakovaně žádali Sovětský svaz i Čínu, ale byli odmítnuti. Moskva ale souhlasila s tím, že zemi pomúže rozvinout mírový jaderný program, a tak se místní vědci naučili s jadernými zařízeními operovat. V průběhu 80. let mohli začít pracovat na svém vlastním programu a v 90. letech měli získat přístup k pákistánskému jadernému programu. V roce 2003 Severní Korea odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Zlom přišel 6. října 2006. Tehdy vědci v zahraničí zaznamenali aktivitu, která se nápadně podobala podzemnímu jadernému testu. Jednalo se o plutoniovou jadernou bombu, síla jejího výbuchu je odhadována na 0,2 až 1 kilotunu. Analýza vyvržených částic nakonec potvrdila, že k jadernému výbuchu opravdu došlo. Vše nakonec uzavřelo prohlášení režimu z ledna 2007, že má jadernou zbraň. Země ale nakonec slíbila program uzavřít. Později ale mezinárodním inspektorům nepovolila vstup do svých jaderných zařízení.

Možná mají vodíkovou pumu

Země ve vývoji i přes tlak mezinárodního společenství pokračovala. Další testy proběhly v letech 2009 a 2013. Každý výbuch byl podle zaznamenaných údajů o něco větší než předchozí. Další zlom nastal v roce 2016, kdy Severokorejci v lednu provedli další test, o kterém tvrdili, že jde o vodíkovou, tedy mnohem účinnější pumu. V září následoval další podzemní výbuch a zatím poslední test země provedla v září 2017. Později se prezident Donald Trump setkal s Kim Čong-unem. Snaha přesvědčit ho, aby se země jaderných zbraní vzdala, vyšla naprázdno.

Dlouhou dobu zůstávalo otázkou, jak silné jsou vlastně severokorejské jaderné zbraně. To je klíčové pro to, aby bylo jasné, zda je země dokáže nainstalovat na balistické rakety a dopravit do nějakého cíle. V současnosti se odborníci shodují, že již takové miniaturizace Severokorejci dosáhli. Aktuálně může Severní Korea vlastnit kolem 50 jaderných hlavic a má schopnost každý rok vyrobit několik nových.

Spolu s jadernými zbraněmi navíc země intenzivně buduje svoji raketovou kapacitu, která se také velmi zlepšuje. Ještě před několika lety země disponovala raketami, s nimiž byla schopna zasáhnou Jižní Koreu nebo Japonsko, případně americký Guam. Ovšem v současné době již disponuje několika raketami, které jsou schopné zasáhnout i území USA. Nejnebezpečnější je raketa Hwasong-15, jejíž dosah se odhaduje na 13 tisíc kilometrů. Není vyloučeno, že tato střela může dokonce nést více hlavic.