V Jižní Americe může kdykoliv vypuknout válka. Důvodem jsou bohaté zásoby ropy, ale také možná snaha venezuelské vlády odvést pozornost od svých problémů.
Jedním z regionů, kde by mohl v blízké době vypuknout větší vojenský konflikt, je Jižní Amerika, konkrétně tedy hranice mezi Venezuelou a Guyanou. Celý problém je dlouhodobý, ale v posledních měsících ho vyhrotilo chování venezuelských představitelů, kteří dokonce vyhlásili referendum o připojení velké části guyanského území k Venezuele, a přijali zákon vyhlašující toto území za venezuelské. Guyaně přitom vyjadřuje podporu mnoho zemí, a pomoci by jí mohla například Spojené státy americké, jedna z největších vojenských velmocí.
Američané ukázali F/A-18 Super Hornety
Varování, že by byl pokus Venezuely o anexi části území Guyany velikou chybou, vyslal nedávný přelet amerických námořních bojových letounů Boeing F/A-18F Super Hornet z letadlové lodi USS Washiongton nad hlavním městem země Georgetownem. Jednalo se o demonstrativní cvičení Ameriky a Guyany vyvolané právě zvýšeným napětím na hranici s Venezuelou. Defence-Blog uvádí, že má Amerika s Guyanou dohodu o obranné spolupráci, takže by jí nejspíše v případě nějakého útoku měla poskytnout vojenskou pomoc.
Jádrem problému je guyanský region Esequibo bohatý na ropu a kovy. Wikipedia uvádí, že se spor datuje již do roku 1899, kdy byl region pařížskou arbitráží přidělen Guyaně. Venezuela na něj vznesla nárok v roce 1962 a své snahy vystupňovala po roce 2010, kdy v něm byla objevena bohatá naleziště ropy. V roce 2023 pak Venezuela uspořádala referendum o tom, zda se region má stát jejím územím, a nutno říci, že ve Venezuele – nikoliv v Esequibu. V březnu 2024 také schválila zákon, v němž region prohlašuje za nový stát Venezuely.
Guyana má jenom asi 5 tisíc vojáků
V posledních měsících Venezuela posiluje vojenskou přítomnost na hranicích s Guyanou a není vyloučeno, že se chystá na útok. CNN uvádí, že mají ozbrojené síly Guyany jenom kolem 5 tisíc vojáků a nedisponují ani dostatečnou výzbrojí k vedení nějakého konfliktu. Naopak Venezuela má mít 109 tisíc aktivních vojáků a 220 tisíc paramilitarních jednotek, uvádí GlobalFirePower. Disponuje také např. 180 tanky a 40 bojovými letouny, což znamená obrovskou převahu.
Za zhoršením situace na jihoamerickém kontinentu stojí s největší pravděpodobností domácí venezuelské problémy. Země má pod vedením Nicolase Madura dlouhodobé ekonomické problémy a utekly z ní miliony lidí. Maduro se válečnou rétorikou může snažit odvést pozornost od problémů země, kde se proti němu opakovaně lidé neúspěšně bouřili. Jeho zájmem ani nemusí být vyvolat opravdový konflikt, protože pokud by Amerika spřátelené Guayně pomohla, nemůže ho vyhrát. Naopak by porážka mohla vést k jeho svržení.
Sílu americké armády tu snad nemusím představovat, oproti té venezuelské je mnohonásobně početnější a zejména vyspělejší. Jakýkoliv střet, do něhož by se Amerika výrazněji zapojila, by Venezuela drtivě prohrála, navíc by si ekonomicky uškodila.
Jak si myslíte, že dopadne situace v Jižní Americe?
Letecká technika
|
PŘEČTENÍ: 13834
Události
|
PŘEČTENÍ: 13595
