Kdyby Švédsko vstoupilo do NATO, získala by tím aliance na severu Evropy velmi významnou posilu, a prakticky by v přilehlém moři kontrolovala činnost Ruska.
Dlouho neutrální Švédsko se po útoku Ruska na Ukrajinu rozhodlo, že se stejně jako Finsko rovněž stane členem Severoatlantické aliance; jeho vstup ale komplikují vztahy s Tureckem. Vše nicméně naznačuje, že se spor blíží ke konci, a tedy nebude vstupu severské země do aliance nic bránit. V podstatě to bude znamenat, že celou severní Evropu přikryje „alianční deštník“, a to až k hranicím s Ruskem. Švédsko by pro NATO bylo, podobně jako Finsko, významnou posilou; má totiž velmi dobré ozbrojené síly i „doma“ vyráběné zbraně.
Neutrální Švédsko s NATO spolupracovalo
Švédsko jakožto dlouhodobě neutrální země budovalo ozbrojené síly a průmysl k tomu, aby se v případě napadení dokázalo bránit samo. Sice nemá hranici s Ruskem (dříve se Sovětským svazem), ale i během studené války počítalo s tím, že může být Sověty přes Finsko napadené, takže chtělo tedy být připravené. Pravdou také zůstává, že i přes svou neutralitu mělo Švédsko s NATO i mnoha aliančními státy v EU dlouhodobě dobré vztahy vztahy, takže je začlenění švédských ozbrojených sil do aliančních struktur spíše formalita.
Početně asi nepůsobí švédská armáda nějak impozantně – má kolem 25 tisíc členů – což je podobné jako v ČR; obě země mají navíc i skoro stejný počet obyvatel. Švédské ozbrojené síly si však udržují mnohem větší zálohy, které v budoucnu hodlají rozšiřovat. Švédská armáda má pak (na rozdíl od české) dlouhodobě velmi moderní vybavení. Značnou část přitom produkují domácí zbrojovky, které patří v mnoha segmentech mezi světovou špičku, a dokáží vyrábět zbraně, jaké využívají mnohé státy NATO (včetně České republiky).
Švédsko využívá německé tanky a svá BVP
Ačkoliv měli Švédové v minulosti i vlastní tanky, dnes spoléhají na (pro jejich potřeby upravené) německé Leopardy 2, které doplňují moderními bojovými vozidly pěchoty CV90 domácí produkce; pořizuje si je mimochodem i Česko. V obrněných vozidlech se pak spoléhají hlavně na kvalitní finské transportéry Patria. V dělostřelectvu zase dokázal tamní průmysl vytvořit špičkovou samohybnou houfnici FH77BW Archer, což je nejrychlejší houfnice světa.
Za velmi kvalitní lze označit i švédské letectvo, které má domácí bojové letouny Saab Jas-39 Gripen; pronajaté je má i Česko, Švédsko ale přechází na zmodernizovanou a mnohem lepší verzi. Za zmínku stojí i jeho námořnictvo určené k operacím proti ponorkám a v Baltském moři. Vlastní i 4 ponorky, z toho jsou 3 plavidla třídy Gotland s pohonem nezávislým na vzduchu. Jsou extrémně tichá a pod vodou mají výdrž až několika týdnů. Díky předchozímu vstupu Finska tak bude NATO ovládat Baltské moře, a vlastně tím kontrolovat ruskou činnost v oblasti.